HNED

Pohádky

Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.

Jak Jaromil k štěstí přišel

Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.

Divotvorný meč

Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli. Vojtěch mu to nevěřil, obzvlášť proto, že na poli nebylo

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)

Obsah pověstí

Staré pověsti české

O Čechovi

Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.

K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.

Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.

O Krokovi a jeho dcerách

Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě. Prostřední dcera se jmenovala Teta a mnoho č

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Staré pověsti české

Pranostiky na jednotlivé dny

1. únor: svátek má Hynek

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

2. únor: svátek má Nela (Hromnice)

PRANOSTIKY:

• Bouří-li a sněží na Hromnice, bývá jaro blízko velice.
• Co do Hromnic, to do Hromnic, spíše o lopatu víc.
• Co nachází husa o Hromnicích, to najde v den Zvěstování Panny Marie kráva a v prvních májových dnech člověk na poli svém.
• Do Hromnic padá sníh na seno, po Hromnicích do otavy.
• Hromnice – jara svíce.
• Hromnice – půl krajíc, půl píce a bůhví, co ještě více.
• Hromnice – zima a léta směsice.
• Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.
• Chumeleniice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou.
• Když o Hromnicích sněží, jaro není daleko.
• Jak dlouho skřivan před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.
• Jak dlouho skřivánek před Hromnicemi zpívá, tak dlouho po nich bude mlčet.
• Je-li na Hromnice chumelenice, netrvá pak zima více.
• Je-li na Hromnice jasno, bude málo housat.
• Je-li na Hromnice světlý den, budou konopě i len.
• Je-li na Hromnice zataženo, sedlákovi je zpomoženo.
• Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
• Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
• Jestli slunce svítí na den Hromnic, sníh bude ještě větší než prve.
• Jihne-li na Hromnice, přilož do kamen.
• Mrzne-li, po zimě amen.
• Jsou-li jasné Hromnice, přijde po nich mnohá vánice.
• Kde se na Hromnice pracuje, tam uhodí hrom.
• Kde se na Hromnice světí hromničky a jimi se za bouřky svítí, tam blesk a hrom neuškodí.
• Kdyby o Hromnicích napadlo jen tolik sněhu, co je na černé krávě znát, bude úrodný rok.
• Když na Hromnice sněží a je větrno, není jaro již vzdáleno.
• Když na Hromnice svítí, budou dlouhé niti.
• Když na Hromnice taje, hotov, sedláče, saně.
• Když na Hromnice únor měkký bývá, udeří pak v březnu velká zima.
• Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
• Když o Hromnicích svítí slunce, bude prý úrodný rok. Potřebuje svítit jen tak dlouho, nežli bys se čtyřmi páry koňů otočil.
• Kolik sněhu do Hromnic, tolik i po Hromnicích.
• Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
• Metelice na Hromnice cesty umetá a píci podmetá.
• Na Hromnice husa po vodě - na Velikonoce po ledě.
• Na Hromnice - chumelenice, netrvá pak zima více.
• Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc.
• Na Hromnice kalužky - ukázka na jablka a 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na únor

Koleda

Josef Václav Sládek
(23 slok básně k recitaci pro děti na recitační soutěž)

My malí kolednici

jsme z dálky přišli k vám

a noviny vám nesem,

co udály se tam.

~

Je pravda každé slovo

a žádné slovo lež;

my zazpíváme rádi,

vy poslouchejte též:

~

Až z Betléma jsme přišli,

tam všecko plesá dnes,

jen jeden tam se mračí,

to král je Herodes.

~

Tam zrodilo se děcko,

jak neviděl ho svět,

to zrovna jako v zimě

by májový byl květ.

~

Žeť bylo, jako kvítek

se v poli rozvije:

byl pěstoun jeho Josef

a matka Marie.

~

A zrodilo se v chlévě,

když noci bylo půl,

a hřáli jsou je v jeslích

jen oslátko a vůl.

~

Však jak se narodilo,

hned o tom vyšla zvěst,

neb nad Betlémem svitla

ta nejkrásnější z hvězd..

~

A celý svět ji spatřil

a dary své tam nes',

a v paláci se mračil

jen ten král Herodes.

~

Jakž neměl by se mračit,

a jak pak by se smál,

když na tisíckrát větší

než on se zrodil král.

~

Ba, v jeslích král byl větší,

než na trůnu kdy žil,

a dary, které dostal,

hned chudým rozdělil.

~

A ovečku kdo přines',

jich pět si hnal i víc

a dukátek měl v kapse,

kdo dříve neměl nic.

~

Ba, od počátku země

tak šťasten nebyl svět. —

Jak Herodes to slyšel,

hned hněvem celý zbled'.

~

Tak rozlítil se velmi;

a krutý rozkaz dal,

by zavražděn v té chvíli

byl chudých lidí král.

~

Však anděl Boží ve snách

to Panně Marii řek'; —

té noci s Jezulátkem

se dali na útěk.

~

A na oslátko sedli

a měli velký spěch; —

tu potkali jsou teprv

nás koledníky z Čech.

~

Neb spatřili jsme také

tu nejkrásnější z hvězd

a do Betléma vyšli; —

však daleko tam jest.

~

Jak Ježíšek nás viděl,

hned řek': „Ty Čechy znám,

těm dát bych měl tak mnoho,

však nic už nemám sám.

~

Já zlato, myrrhu rozdal

už těm, kdo přišli v čas,

vy, Češi, jako vždycky,

jste přišli pozdě zas.

~

Leč přece, dítky, domů

chci aspoň vzkaz vám dát:

že milým Jesulátku

jen ten, kdo vás má rád.

~

A těm, kdo jsou tak chudí

a duší nevinní,

co dobrého kdo dělá,

že mně to učiní." —

~

A Panna Maria libě

se pousmála hned,

a jeli do Egypta,

a my šli do Čech zpět.

~

My malí koledníci

jsme z dálky přišli k vám

a povídáme jenom,

co Ježíšek řek' sám.

~

Ať po jablíčku dáte,

neb co kdo může dát, —

vám splatí Jesulátko

to v nebi tisíckrát.

Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu

Pranostiky na jednotlivé dny

1. listopad: svátek má Felix (dříve Všech svatých)

PRANOSTIKY:

• Dne 1. listopadu utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá; je-li však vlhká, bude zima mokrá.
• Den Všech svatých je poslední, který léto zahání.
• Jak na Vše svaté, tak měsíc po nich.
• Jak na Všechny svaté, tak měsíc po nich.
• Je-li na Vše svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová, je-li však mokrá, bude zima též dosti mokrá.
• Je-li na Všechny svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová; je-li však blána mokrá, bude zima též dosti mokrá.
• Je-li o Všech svatých bouřka, bývá zima měnivá, je-li suchá z buku tříska, často v zimě pršívá.
• Je-li o všech svatých léto, bývá o Martině zima, je-li zima o Všech svatých, bývá o Martině léto.
• Je-li tříska ze zeleného buku na den Všech svatých vyťatá suchá, následuje zima mírná; je-li vlhká, následuje zima mokrá.
• Jíní na Vše svaté věští tuhou zimu a kruté mrazy.
• Jíní o Všech svatých věští tuhé mrazy o Vánocích.
• Když na Vše svaté padá mlha, bude do adventu bez sněhu.
• Když na Všech svatých mrazivo, bude v zimě teplivo, když déšť, tu je třeba za pec vlézt.
• Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci.Kolem Všech svatých se mají okopávat stromy, aby nesly hojně ovoce.
• Kolem Všech svatých slunce uroní ještě malou slzu babího léta.
• Na vše svaté ne-li v noci, na Martina sníh se dostaví se vší mocí.
• Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o Martinu s celou mocí.
• Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o svatém Martině se vší mocí.
• O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějeme.
• Po svátku Všech svatých stromové štěpování nejlépe se přesazují na schod měsíce, plané pak před a nebo po plným měsíci tři dny, nebo tento měsíc přirozenosti nejvíce žene do kořenů.
• Sedláci utnou 1. listopadu z dubového aneb i bukového stromu třísku: Jestli je třísky suchá, tedy očekávají levnou zimu, jestli ale vlhká a zostnatá, tedy se domnívají, že bude tuhá zima.
• Utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá, je-li však vlhká, bude mokrá.
• Všichni svatí dluhy platí.

VYSVĚTLENÍ:

Několik pranostik radí, aby se v tento den uřízl kousek buku (stačí tříska), pokud bude daný kousek suchý, bude krutá zima. Pokud však bude mokrá, bude v zimě hodně pršet. Jiné pranostiky říkají, že toto je pravděpodobně poslední teplý den v roce. Jiná pranostika zase říká, jaké počasí bude v tento den, takové bude celý měsíc. Pokud bude v tento den mrznout a objeví se 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na listopad

O hádavých skřítcích

Miloš Kratochvíl
(12 slok, od Miloše Kratochvíla)

Jeden skřítek, jménem Vítek,

pohádal se o Servítek.

Jeho soupeř Bonifác

hodil na něj v zlosti tác.

~

Třikrát běda! A ten tácek,

který hodil Bonifácek,

jak se o tom vypráví,

bouchl Vítka do hlavy.

~

Nastal zmatek mezi všemi,

Vítek padl mrtev k zemi,

zavolali lékaře

a ten přijel v kočáře.

~

Doktor řekl, to se poddá,

na to stačí živá voda,

třikrát denně masáže,

dál se všecko ukáže.

~

A tak když ho pokropili,

skřítek Vítek byl hned čilý,

jak začaly masáže,

hned měl plno kuráže.

~

Ptal se, kde je Bonifácek,

řekli mu to, on vzal tácek,

bouchl, jak se vypráví,

Bonifácka do hlavy.

~

Nastal zmatek mezi všemi,

Bonifácek padl mrtev k zemi,

zavolali lékaře

a ten přijel v kočáře.

~

Doktor řekl, to se poddá,

na to stačí živá voda,

třikrát denně masáže,

dál se všecko ukáže.

~

A tak když ho pokropili,

Bonifácek byl hned čilý,

jak začaly masáže,

hned měl plno kuráže.

~

Ptal se, kde je skřítek Vítek,

co se hádal o servítek:

"Jakože jsem Bonifác,

musím na něj hodit tác."

~

Řekli mu to, Bonifácek

okamžitě chytil tácek,

a jak se to vypráví,

bouchl Vítka do hlavy.

~

Nastal zmatek mezi všemi...

Dost. Už mlčím. Jako němý.

Zdroj: článek Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Druhy spojek

Rozlišujeme spojky souřadicí (parataktické) a podřadicí (hypotaktické). Souřadicí spojky spojují souřadné věty (ať už jde o věty hlavní, nebo věty vedlejší téhož druhu) a několikanásobné větné členy. Vyjadřují vztah koordinace, a to v několika poměrech, dle nichž můžeme spojky souřadicí podrobněji roztřídit.

Spojky souřadicí lze dále rozdělit na spojky:

• slučovací – a, i, ani, nebo, či, nadto; dvojité: jak – tak, hned – hned, jednak – jednak, zčásti – zčásti, dílem – dílem, tu – tu, ať – ať, ať – nebo, ať – či, ať už – nebo, jednou – jednou, ani – ani
• stupňovací – i, ba, nadto, přímo, navíc, hlavně, a dokonce, dokonce i, nebo i, nebo dokonce, nebo aspoň; dvojité: ba i – ani, nejen – ale i, nejen – nýbrž, nejen – ale dokonce
• odporovací – ale, avšak, však, nýbrž, leč, naopak, jenže, jenomže, a přece, a přesto, ovšem, zato, a ne, a nikoli; dvojité: sice – ale, jenomže, jistě – ale, ne – ale ani, ne tak – jako spíše
• vylučovací – nebo, anebo, či; dvojité: buď – nebo, ať – ať, ať – nebo, ať – či
• příčinné a důvodové – neboť, vždyť, totiž
• vysvětlovací – a to, a sice
• důsledkové – tedy, a proto, a tak, a tím, tudíž, a tudíž, a tedy

Spojky podřadicí spojují věty řídící a závislé (neboli vedlejší), vyjadřují vztah významové závislosti, podřadnosti připojované věty k větě řídící (řídící větou nemusí být jen věta hlavní, ale i věta vedlejší, která je rozvíjena jinou větou vedlejší, například: Nemůžete chtít, abych tam zašel, když nemám vůbec čas. Uvědomil si jeho jméno, jakmile ho minul.).

Vztah významové souvislosti mezi větami nebo větnými členy může být:

• příčinný (je vyjádřen například pomocí spojek: protože, že, poněvadž, jelikož, ježto, anžto, když)
• účinkový (že, až, takže, div že)
• důvodový (jestliže, protože, když)
• účelový (aby, by, ať)
• podmínkový (jestliže, -li, když, kdyby, pakliže)
• přípustkový (ač, ačkoliv, přestože, i když, ani když, i kdyby, ani kdyby, třebaže, jakkoliv, byť, nechť)
• časový (když, právě když, zrovna když, teprve když, až, než, dokud, sotva, sotvaže, mezitímco, zatímco, kdykoli, pokaždé když, jak, hned jak, jen jak, sotva, jakmile)
• způsobový (jak, jako, jako by, jako kdyby, jako když, tím – že, tak – že, tak – aby, jinak než, tak – jak, tolik – kolik)
• obsahový (že, aby, zda, zdali, -li, jestli)
• výjimkový (leda, ledaže)
• vztah průvodní okolnosti (aniž, bez toho že, bez toho aby)

Zdroj: článek Spojky

Co jsou spojky

Spojky představují druh neohebných, neplnovýznamových slov, která slouží ke spojování vět i částí vět (větných členů). Spojky nemají větněčlenskou platnost, což znamená, že nejsou ve větě větným členem, ale vyjadřují vzájemný vztah mezi větnými členy, tedy jejich mluvnický a obsahově-významový poměr. Tento vzájemný vztah lze rozdělit na dva základní: rovnocenný (ten jazykovědci nazývají koordinace/souřadnost a najdete jej mezi několikanásobnými větnými členy, mezi větami hlavními nebo mezi stejnými druhy vět vedlejších) a nerovnocenný (subordinace/podřízenost, tedy vztah mezi větnými členy nebo větami mluvnicky nerovnocennými, syntakticky nestejnorodými, přičemž se vždy jeden člen podřizuje členu druhému, je na něm závislý, což samozřejmě platí i o větách).

Forma spojek může být:

• jednoslovná (a, ani, protože, kdyby) – příklad: Na záhonku kvetly narcisy a tulipány. Zakopla, protože se nedívala pod nohy.
• opakovaná (a, a, a; nebo, nebo a/nebo) – příklad: Na místo se dostanete autem i autobusem i vlakem.
• dvojitá (jednak – jednak, buď – nebo, hned – hned, nejen – ale i) – příklad: Vezmi si buď svetr, nebo bundu. Byl úspěšný nejen na mistrovství světa, ale i na olympiádě.
• víceslovná, kdy spojovací výraz tvoří se spojkou i jiný slovní druh (právě když, hned jak, i kdyby, a dokonce) – příklad: Právě když jsem postavila hrnec na plotnu, vypnuli proud.

Zdroj: článek Spojky

2. Cvičení

Už v jiných příspěvcích jsme vás upozorňovali na to, že jedno slovo může být dvěma (někdy i třemi) slovními druhy, že záleží na jeho uplatnění ve větě. Zkuste tedy určit slovní druhy u vyznačených slov:

Když ?123456789108 se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš.

Když ?123456789109 mně se tak nechce!

Mám volno jen ?123456789106 v neděli.

Jen ?123456789109 se neboj!

Jen ?123456789108 se schovali pod střechu, začalo pršet.

Už ?123456789109 budu hodný!

To mi slibuješ už několik dní ?123456789106.

Slyšel jsem jen slabounké tik tak ?1234567891010.

Kdybych tak ?123456789109 vyhrál milion!

Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak ?123456789108 dívky.

Udělala jsem to přesně tak ?123456789106, jak jste mi řekli.

Kdybyste náhodou jeli kolem ?123456789106, tak se tam podívejte.

Procházeli jsme se kolem ?123456789107 řeky.

Kam jdeš s tím kolem ?123456789101?

Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed ?123456789106.

Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed ?123456789107 dortu.

Naproti ?123456789107 domu je krásná zahrada.

Bydlím hned naproti ?123456789106.

Střela šla těsně vedle ?123456789106.

Neběhej pořád a posaď se vedle ?123456789107 mě.

Olga je ?123456789105 už od dětství její nejlepší kamarádka.

Vídávám je ?123456789103 spolu pořád.

Místo ?123456789106 do práce musel k lékaři.

Jindra přišel o vynikající místo ?123456789101.

Jindřiška k nám nastoupila místo ?123456789107 něj.

Pospěš si, ať ?123456789108 stihneš všechny úkoly.

Ať ?123456789109 už to mám rychle za sebou!

Požádali jsme lékaře, aby ?123456789108 přijel a ihned Otu vyšetřil.

Aby ?123456789109 to tak byl černý kašel!

Že ?123456789109 jsem tam vůbec chodil!

Netušil jsem, že ?123456789108 ji tam potkám s Ivanem.

Podřízeným ?123456789102 větným členem rozumíme člen závislý na jiném členu.

Nelíbí se mi, jak se chová ke svým podřízeným ?123456789101.

Pak ?123456789109 se nemám zlobit!

Umyj se a pak ?123456789106 přijď ke stolu.

Je-li to nutné, pak ?123456789108 to udělám.

Táňa se ?123456789103 pozorovala v zrcadle.

Nechtěla jít se ?123456789107 mnou do kina.

Svou práci dělá opravdu ?123456789106 rád.

Je opravdu ?123456789109 blázen?

Takové štěstí hned ?123456789109 tak někdo nemá!

Přijdu za tebou hned ?123456789106 po večeři.

Nejraději jí ?123456789105 se svými přáteli.

Nevěřil jsem jí ?123456789103 ani slovo.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Doplňovací cvičení na slovní druhy

Řešení

1. cvičení na určování slovních druhů

kéž (částice), každý (zájmeno), všechno (zájmeno), co (zájmeno), který  (zájmeno), před (předložka), konečně (příslovce), všechny (zájmeno), moje (zájmeno), jsou (sloveso), kteří (zájmeno), jenž (zájmeno), takže (spojka), odkud (příslovce), seděl jsem (sloveso), zvolit (sloveso), či (spojka), jedině (příslovce), volný (přídavné jméno), dní (podstatné jméno), napil se  (sloveso), kolikerý (číslovka), svěží (přídavné jméno), působí (sloveso), cesta (podstatné jméno), všechna (zájmeno) tři (číslovka) hřiště (podstatné jméno), brzičko (příslovce), podél (předložka) řeky (podstatné jméno), zas (příslovce), snadno (příslovce), jsem (sloveso), nemile (příslovce), pravidelně (příslovce), byli (sloveso), o  (předložka) tom (zájmeno), jednoznačně (příslovce), vysoko (příslovce), zatímco (spojka), plavání (podstatné jméno), pokaždé (příslovce), léčení (podstatné jméno), všichni (zájmeno), můžeš (sloveso), kvůli (předložka), dalších (přídavné jméno), by (sloveso), krásnější (přídavné jméno), konečně (příslovce), chvíli (podstatné jméno), jsme (sloveso), všichni (zájmeno), starosti (podstatné jméno), jednoho (číslovka), ji (zájmeno), kolik (číslovka), lze (příslovce), mají (sloveso), někteří (zájmeno), proč (příslovce), nechť (částice), bez (předložka, podstatné jméno), jakmile (spojka).

2. cvičení na určení slovního druhu

Už není dítě, hraje si však stále dál. (spojka)

Však všichni víme, jak to bylo. (příslovce)

Každý ho měl rád. (zájmeno)

Všechno to bylo moc krásné. (zájmeno)

Podívej se, co se stalo! (zájmeno)

Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš. (spojka)

Když mně se tak nechce! (částice)

Mám volno jen v neděli. (příslovce)

Jen se neboj! (částice)

Jen se schovali pod střechu, začalo pršet. (spojka)

Už budu hodný! (částice)

To  mi slibuješ už několik dní. (příslovce)

Slyšel jsem jen slabounké tik tak. (citoslovce)

Kdybych tak vyhrál milion! (částice)

Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky. (spojka)

Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli. (příslovce)

Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte. (příslovce)

Procházeli jsme se kolem řeky. (předložka)

Kam jdeš s tím kolem? (podstatné jméno)

Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed. (příslovce)

Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu. (předložka)

Naproti domu je krásná zahrada. (předložka)

Bydlím hned naproti. (příslovce)

Střela šla těsně vedle. (příslovce)

Neběhej pořád a posaď se vedle mě. (předložka)

Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka. (sloveso)

Vídávám je spolu pořád. (zájmeno)

Místo do práce musel k lékaři. (příslovce)

Jindra přišel o vynikající místo. (podstatné jméno)

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

Pranostiky na jednotlivé dny:

1.květen: Svátek práce (dříve svatý Josef, svatý Filip a Jakub)

PRANOSTIKY:

• Dívka, která zůstala na večer prvomájový nepolíbená, do roka uschla.
• Filipa a Jakuba déšť - to zlá zvěst.
• Filipa a Jakuba mráz - to obilí plný klas.
• Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle také čočka zaseje.
• Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.
• Na Filipa a Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fičí.
• Na Filipa a Jakuba koníček trávy naškubá.
• Na Filipa a Jakuba se má vysévat čočka.
• Na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa.
• Na prvního máje déšť, málo sena, žita jest.
• Před Filipem deštík noční úrodu nám věští roční.
• Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena.
• Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno.
• Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno.
• Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.
• První květen deštivý – polím a loukám škodlivý.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika souvisí s tím, že tento den je považován nejen za svátek práce, ale i lásky. Každá dívka by tedy měla dostat polibek (v Čechách se zachovává tradice, že má polibek proběhnout pod rozkvetlou třešní), aby byla během roku zdravá a neuschnula. Druhá a třetí pranostika se týkají počasí v tento den. Pokud by pršelo, bylo by to špatné pro zemědělce, pokud bude ale mrznout, tak to obilí neuškodí, spíše naopak. Jiné pranostiky se týkají vysévání čočky, či rostoucí trávy. Poslední pranostiky se týkají deště v tento den. Pokud by pršelo, bude v dalších měsících sucho a příliš se neurodí.

2. květen: svátek má Zikmund

3. květen: svátek má Alexej (dříve svatý Filip, svatý Florián a Jakub Menší, Kříž)

PRANOSTIKY:

• Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle čočka zaseje.
• Na Filipa Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fučí.
• Svatý kříž, ovčí střiž.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky jsou stejně jako na 1. Května, protože svatý Filip a Jakub měli svátek i v tento den. První pranostika doporučuje setí čočky v tento den, druhá zase předvídá počasí podle toho, jaké je počasí v tomto období. Poslední pranostika je rada pro chovatele ovcí, že je vhodné v tuto dobu stříhat ovce, zima již nepřijde, takže není potřeba, aby měly vlnu.

4. květen: svátek má Květoslav (dříve svatý Florián)

PRANOSTIKY:

• Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
• Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
• Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk.

V

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na květen

Velikonoční koledy pro děti

Velikonoční koledy pro děti bývají tradičnější. Tématem bývá prosba o vajíčko, případně něco jiného dobrého. Absolutní většina koled je pro chlapce. Koled pro dívky je opravdu minimum a jedná se o určitou odpověď na příchod koledníků. Věk koledníků se odráží často ve výběru koledy. Malé dítě se nebude učit dlouhou koledu. Je třeba si uvědomit, že koledy jsou si velmi podobné a někdy se liší jen několika slovy. Smysl koled ale obvykle zůstává stejný.

Ukázka velikonočních koled pro dívky

KROPENATÁ SLEPIČKA

Kropenatá slepička

snesla bílá vajíčka,

obarvím je, vymaluji,

všechny chlapce podaruji,

pentličky si nastříhám,

na pomlázku jim je dám.

KOLEDNÍCI

Koledníci jdou,

pomlázku nesou,

zpívají koledy,

„vajíčko dejte mi“.

Ať je pěkně malované,

od srdíčka darované.

TOHO JÁ RÁDA MÁM

Komu já vajíčko daruju,

toho já upřímně miluju,

komu já vajíčko dám,

toho já ráda mám.

HODY, HODY

Hody, hody, slepičko, dej mi jedno vajíčko.

Já jej s láskou vybarvím, na výslužku připravím.

Až přijde milý ráno k nám, já mu pak to vejce dám.

ČOKOLÁDA

Stavil se u mě zajíček.

Nechal tu pro tebe balíček.

Je v něm spousta čokolády.

Tak neváhej, máš ho tady.

Ukázka Velikonočních koled pro kluky

HODY, HODY DOPROVODY

Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný,

nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý,

slepička vám snese jiný,

za kamny v koutku,

na vrbovým proutku,

proutek se ohýbá,

vajíčko kolíbá,

proutek se zláme,

slepička z něj spadne.

Vajíčko se odkoulí

do strejčkovy stodoly,

vajíčko křáp, slepička kdák,

panímámo, máte mi ho dát!

JÁ JSEM MALÝ ZAJÍČEK

Hody, hody, doprovody,

já jsem malý zajíček,

utíkal jsem podle vody,

nesl košík vajíček.

Potkala mě koroptvička,

chtěla jedno červené,

že mi dá lán jetelíčka

a já říkal: Ne, ne, ne.

Na remízku mezi poli,

mám já strýčka králíčka,

tomu nosím každým rokem,

malovaná vajíčka.

POMLÁZKA

Upletl jsem pomlázku,

je hezčí než z obrázku,

všechny holky, které znám,

navštívím a vymrskám,

než mi dají vajíčko,

vyplatím je maličko.

MALÝ KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček, tetičko,

přišel jsem si pro červený vajíčko.

Pro vajíčko červený,

pro koláč bílý, jsem-li já vám, tetičko,

koledníček milý?

PANÍMÁMA

Panímámo zlatičká, darujte nám vajíčka,

nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička

do horního rybníčka

a z rybníčka do louže,

kdo jí odtud pomůže?

PANÍ KMOTRA

Paní kmotra, slyšte chásku,

přicházíme na pomlázku,

opentlené žilky máme,

kdo nám nedá, uhlídáme!

Paní kmotra, nemeškejte

barevná vajíčka dejte.

SKŘIVÁNEK

Zas skřivánek zpívá

a svítí sluníčko,

dojdi k&n

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Velikonoční koledy

REFERÁT NA KNIHY

Rozbor díla Tajuplný ostrov od Julesa Vernea

Román Tajuplný ostrov vydal Verne v roce 1875. Tato kniha má rysy vědecko-fantastické literatury. Tato kniha je provázána s dalšími dvěma knihami (Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem). Při tvorbě tohoto příběhu autor projevil své znalosti nejen ze zeměpisu a přírodopisu, ale i z jiných předmětů, například z chemie a fyziky. Příběh Tajuplného ostrova začíná za americké války Severu proti jihu. Děj se odehrává především na opuštěném ostrově, který si trosečníci pojmenují jako Lincolnův ostrov. Mezi hlavní myšlenky tohoto díla patří určitě solidarita mezi lidmi, síla přátelství a snaha nevzdávat se a najít vždy něco dobrého na každé situaci. Hlavními hrdiny jsou dobří muži, kteří i ve válce stojí na „správné“ straně. Každá z postav má nějaký charakter a ten si drží po celou dobu příběhu.

Příběh Tajuplného ostrova začíná ve velmi dramatickém okamžiku, kdy se hlavní hrdinové obávali o svůj život. Jejich balón byl totiž poničen a jim hrozilo, že se zřítí do moře. Vše, co šlo, vyhazovali z balónu, aby si zajistili alespoň pár metrů výšky k dobru. Nakonec se jim podařilo přistát na břehu. Tam ale zjistili, že jeden z nich chybí.

Až po tomto dramatickém úvodu se děj vrací k předcházejícím událostem a představuje hlavní hrdiny. Putování hlavních hrdinů začalo v pevnosti Richmond, kterou za války Severu proti jihu obléhalo vojsko generála Granta. V pevnosti byli uvězněni: inženýr Cyrus Smith s jeho sluhou černochem Nabem a novinářem Gedeonem Spilettem. Tam se také setkali s námořníkem Pencroffem, který tam byl se svým mladým přítelem Harbertem.

Pencroff vymyslel plán útěku z pevnosti. Smith i Spilett s plánem souhlasili, protože se chtěli dostat zpět do války a bojovat opět proti jihu. K útěku využili balón, který se v pevnosti nacházel. Balón je ale zanesl nad Tichý oceán, kde také ztroskotali. Po ztroskotání si hrdinové uvědomili, že chybí jeden z nich, a to inženýr Smith s jeho psem Topem. Snažili se ho najít, ale marně. Nejhůře jeho ztrátu nesl černoch Nab, který bez něj nechtěl žít. Zbytek posádky se vydal na vedlejší větší ostrov, na němž chtěli žít. Našli si tam vhodný úkryt, který nazvali Komín. Také zjistili, že na ostrově je sladká voda i les, takže jim chyběl již jen oheň. Mezitím, co Pencroff s Harbertem chystali úkryt, tak se Spilett s Nabem pokoušeli najít Smitha. Oba se ale vrátili bez úspěchu. Spilett v kapse objevil zapomenutou sirku, a tak se trosečníkům podařilo rozdělat oheň. Nab se nevzdal naděje, že inženýra Smitha objeví, hledal ho i sám. Jednou v

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jules Verne

Blahopřání k narozeninám pro otce

Co řekneš, to platí, mám ráda tvou spolehlivost, tati. Je s tebou největší zábava, o jaké se mi jinak nezdává. Mám tě moc ráda, už od malička, jsi tatínek, co svou dceru pořád hýčká. Díky za všechno, cos pro mě udělal, přeju ti, aby tvůj narozeninový den za to stál.

~

Díky za všechno, tati, ať se ti to dvakrát vrátí, narozeniny si užívej, my ti přejeme jen to nej.

~

Dneska taťka slaví, snad se dobře baví. Horu zdraví, dárků dost, to Ti přeji strašně moc. Krásně ten den oslavuj a buď stále jenom svůj.

~

Dnešek je jedem z nejdůležitějších dní v celém roce: kdyby ses totiž nenarodil ty, nenarodil bych se ani já! Všechno nejlepší k narozeninám!

~

Drahý tatínku, když se tehdá v nebi stála fronta na senzačního tátu, stál jsem děsně dlouho, ale vím, že to mělo smysl! Krásné narozeniny tomu nejlepšímu tátovi na světě!

~

Hodně štěstí, tatínku, hodně štěstí, hodně zdraví, ať tě dnešní den moc baví.

~

K narozeninám ti přeji nej, tak se v pohodě a krásně měj. Jseš táta nejlepší náš, a narozeniny dneska máš. Dárek pro tebe už mám, taky že ti ho hned dám. Miluji tě hodně moc, ať je den nebo noc. Popřeji ti krásně teď, jsi sladký jako med.

~

Máme tě moc rádi. Ten náš táta srdce má ze zlata, ještě že ho máme, co zábavy s ním zažíváme...

~

Máš hodné, krásné, úspěšné dítě, které nezapomíná na narozeniny svého táty... co víc Ti můžu přát, než pořádný kus dortu?

~

Milému taťkovi budeme k narozeninám přát zdraví, štěstí, ať má vše, na co si jen vzpomene. A kdyby ještě trochu spokojenosti, určitě uvidíme i úsměv v jeho tváři, vždyť už teď se má, jako na polštáři. Dostane něco na sport, to on bude fit, hlavně věci na kolo, doufám, že nám hned neujede. Dnes má taťka velký den, slavíme to s ním a je nám hej.

~

Milý hodný tatínku, podávám ti kytičku, voní, voní jako med, chceš ji jindy nebo hned? Vše nejlepší k narozeninám přeje XXX.

~

Milý tatínku, k Tvým dnešním narozeninám Ti přeji, aby se Ti stokrát vrátila všechna Tvá starostlivost, láska a péče, kterou mě zahrnuješ.

~

Narozeniny jsou výjimečné dny, kdy uzavíráme jednu kapitolu a začínáme psát novou. Nezáleží na tom, kolik kapitol Tvá kniha má, ale co v ní stojí! Krásné narozeniny!

~

Na tom světě, tatínku, je to jako nebe. Mám tady svou maminku a mám taky TEBE! Díky, táto, že tě mám, všechno nej, nej k narozkám.

~

Ó, tatínku náš, šedivou hlavu máš. Že i vousy kdysi jinou barvu měly, málem jsme již zapomněli. Že je tu už šedesátka, prozradí pohled do zrcátka. Hůlka, co v ko

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Přání k narozeninám pro otce

Moje barva červená a bílá

Jan Neruda
(4 sloky básně na recitační soutěž)

Ten rudý prapor náš s tím bílým vedle polem —

jak bije, šlehá po svém bidle holém !

Hned plapolavě v rušnou dál se nese,

hned truchle choulí se a zimničně se třese,

a barva barvu v divé honbě stíhá,

až v očích, ve lbi, v srdci se nám míhá.

Viz — viz! teď ve výši se vzdmula krev

a po ní varem tryskla bílá pěna ! —

teď vítr zadul — náhle nový zjev —

hle návěj sněhu, krví pokropená ! —

a teď jak bílá holubice by se byla vznesla

a mihem do plamenů sražena zas klesla ! — —

myšlénku volá, myšlénku nám drtí

hned vedle barvy života ta hrozná barva smrti.

~

Ej vždyť ten prapor jak ty naše děje !

Když kroniku svou drahou do ruky si berem,

tu jedna stránka, jak když anděl sám ji pěje

a psána brkem z bělostného jeho křídla,

však druhá psána již zas rudým ďábla perem

a namočeným v kouřná pekel vřídla.

A jaké děje, taký ten náš lid!

zlo — dobro, démon — bůh jej žilobně probíhá,

dnes jak by zářné z úběle byl slit

a zítra tělo ssedlou krví plíhá.

~

Tvář jeho chvílí červená a druhou chvílí bledá,

dnes bílé křtěňátko — kmet zítra ubodaný,

dnes jasný učitel, jejž lidstvo k nebi zvedá —

a zítra mučedník zas lůze ve psí daný.

Tak kolotáme vratkým životem se stále,

nám každý bílý den se do červánků zmhouří,

a červánky — ach víme — novou věstí bouři:

bij, prapore, jen bij, toť osud tvůj — bij dále !

~

Dvě číše zvedám květně pozavilé,

v té jedné víno červené a v druhé víno bílé:

vy barvy dvě, dvě světla, přes věky nám svěťte

a národ bojem, mírem k slávy chrámům veďte !

A pakli lidstvo po zemi se hlubným mořem vlní,

Čech bílý, rudý korál buď, jenž moře vzdorně plní;

a pakli lidstvo výší se jak alpstvo nad tou zemí,

Čech buď Mont blanc a Mont rosa a zvýšen nade všemi;

a pakli lidstvo podobá se nebes hvězdné tváři,

Čech buď v ní jitřenkou a rudým Marsem záři ! —

Leť vzhůru, prapore náš rudě svěží !

jak Spartáné v svém rudém bitev kroji

pod tebou Čechové ať s mečem v ruce stojí —

ty veď nás, k předu leť a vrahy oslň, sežži !

Leť vzhůru, prapore náš mléčně bílý,

Přemyslův orle plný vzdušné síly —

pod tebou květ se rozlož krásou tklivý :

jak bílý bůh to národ spravedlivý !

Dej osud bojů nám, co muž a rek jich snese,

pak ale nad hlavou ať ráno rozbřeskne se,

z červánků slunce vyskoč, lehni českým polem —

buď v Čechách bílý den a plno růží kolem.

Zdroj: článek Jan Neruda a jeho básně k recitaci

2. cvičení na určení slovního druhu

Už v jiných příspěvcích jsme vás upozorňovali na to, že jedno slovo může být dvěma (někdy i třemi) slovními druhy, že záleží na jeho uplatnění ve větě. Zkuste tedy určit slovní druhy u vyznačených slov, správnost si zkontrolujte v řešení:

Už není dítě, hraje si však stále dál.

Však všichni víme, jak to bylo.

Každý ho měl rád.

Všechno to bylo moc krásné.

Podívej se, co se stalo!

Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš.

Když mně se tak nechce!

Mám volno jen v neděli.

Jen se neboj!

Jen se schovali pod střechu, začalo pršet.

Už budu hodný!

To  mi slibuješ už několik dní.

Slyšel jsem jen slabounké tik tak.

Kdybych tak vyhrál milion!

Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky.

Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli.

Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte.

Procházeli jsme se kolem řeky.

Kam jdeš s tím kolem?

Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed.

Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu.

Naproti domu je krásná zahrada.

Bydlím hned naproti.

Střela šla těsně vedle.

Neběhej pořád a posaď se vedle mě.

Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka.

Vídávám je spolu pořád.

Místo do práce musel k lékaři.

Jindra přišel o vynikající místo.

Jindřiška k nám nastoupila místo něj.

Pospěš si, ať stihneš všechny úkoly.

Ať už to mám rychle za sebou!

Požádali jsme lékaře, aby přijel a ihned Otu vyšetřil.

Aby to tak byl černý kašel!

Že jsem tam vůbec chodil!

Netušil jsem, že ji tam potkám s Ivanem.

Podřízeným větným členem rozumíme člen závislý na jiném členu.

Nelíbí se mi, jak se chová ke svým podřízeným.

Pak se nemám zlobit!

Umyj se a pak přijď ke stolu.

Je-li to nutné, pak to udělám.

Táňa se pozorovala v zrcadle.

Nechtěla jít se mnou do kina.

Svou práci dělá opravdu rád.

Je opravdu blázen?

Takové štěstí hned tak někdo nemá!

Přijdu za tebou hned po večeři.

Nejraději jí se svými přáteli.

Nevěřil jsem jí ani slovo.

Bez lásky nejsou lidé šťastní.

Černý bez na jaře krásně kvete.

Zlepšila se mu nálada, jakmile to dokončil.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy