Jak určit příslovce a bezpečně ho poznat ve větě
Jak určit příslovce
Příslovce poznáme především podle toho, že vyjadřuje okolnost děje nebo míru vlastnosti a nejčastěji odpovídá na otázky kde?, kam?, kudy?, kdy?, jak?, proč? nebo do jaké míry? Ve větě Petr běžel rychle domů jsou příslovce rychle a domů: běžel jak? rychle; běžel kam? domů. Příslovce jsou neohebná, takže se neskloňují ani nečasují.
Určování příslovcí bývá zpočátku jednoduché, protože se na ně můžeme ptát známými otázkami. Obtížnější je situace tehdy, když stejné nebo podobné slovo může ve větě plnit jinou funkci. Nestačí proto hledat pouze koncovku slova. Nejspolehlivější je vždy zjistit, co dané slovo ve větě rozvíjí, jaký význam vyjadřuje a jakou otázku na ně můžeme položit. Následující postup pomůže určit příslovce i v méně nápadných případech.
Přehled
Co je příslovce
Příslovce je neohebný slovní druh. To znamená, že nemění svůj tvar podle pádu, čísla, osoby nebo času. Nejčastěji rozvíjí sloveso a upřesňuje okolnosti děje.
Například:
- Eva mluvila tiše. – Jak mluvila? Tiše.
- Sejdeme se venku. – Kde se sejdeme? Venku.
- Odjedeme zítra. – Kdy odjedeme? Zítra.
- Pes běžel domů. – Kam běžel? Domů.
Příslovce ale nemusí rozvíjet jen sloveso. Může také blíže určovat přídavné jméno nebo jiné příslovce:
- To je velmi zajímavá kniha. – Jak moc zajímavá? Velmi.
- Auto jelo příliš rychle. – Jak moc rychle? Příliš.
- Úkol byl mimořádně obtížný. – Do jaké míry obtížný? Mimořádně.
Podrobné vysvětlení
Podle čeho příslovce poznáme
Při určování slovního druhu je důležité nespoléhat pouze na vzhled slova. Příslovce se poznává hlavně podle významu a použití ve větě.
1. Příslovce často vyjadřuje okolnost děje
Říká například, kde, kam, kdy nebo jak se něco děje.
| Otázka | Co příslovce vyjadřuje | Příklad |
|---|---|---|
| kde? | místo | venku, doma, nahoře, poblíž |
| kam? | směr | domů, ven, nahoru, dopředu |
| kudy? | cestu nebo směr pohybu | tudy, kolem, zpátky |
| kdy? | čas | dnes, včera, brzy, pozdě |
| jak? | způsob | rychle, pěkně, opatrně, potichu |
| proč? | příčinu | úmyslně, náhodou, schválně |
| do jaké míry? | míru | velmi, málo, příliš, zcela |
2. Příslovce je neohebné
Příslovce nemá pád, číslo, rod ani osobu. Například slovo rychle zůstává stejné:
- běží rychle,
- běželi rychle,
- děvčata běžela rychle.
Sloveso i podmět se mění, ale příslovce rychle zůstává ve stejném tvaru.
3. Mnohá příslovce vznikají z přídavných jmen
Často můžeme vedle sebe postavit přídavné jméno a příslovce:
- rychlý – rychle,
- pomalý – pomalu,
- veselý – vesele,
- tichý – tiše,
- opatrný – opatrně,
- krásný – krásně.
To však neznamená, že každé slovo zakončené například na -e, -ě nebo -o musí být příslovce. Rozhoduje jeho význam ve větě.
Jak jev bezpečně poznat
Jednoduchý postup: jak určit příslovce krok za krokem
- Najděte slovo, které chcete určit.
- Zjistěte, ke kterému slovu se vztahuje. Nejčastěji rozvíjí sloveso, někdy přídavné jméno nebo jiné příslovce.
- Položte otázku. Zkuste kde?, kam?, kudy?, kdy?, jak?, proč? nebo do jaké míry?
- Zkontrolujte význam. Vyjadřuje slovo místo, čas, způsob, příčinu nebo míru?
- Ověřte, zda je neohebné. Pokud se neskloňuje ani nečasuje, je to další znak příslovce.
- Zkontrolujte celou větu. Stejné slovo může mít v jiném kontextu jiný slovní druh.
Ukázka postupu
Věta: Lenka odpověděla správně.
- Určujeme slovo správně.
- Slovo rozvíjí sloveso odpověděla.
- Ptáme se: odpověděla jak?
- Odpověď: správně.
- Slovo vyjadřuje způsob děje.
- Je neohebné.
Správně je tedy příslovce.
Druhy a rozdělení
Druhy příslovcí podle významu
Příslovce místa
Odpovídají například na otázky kde?, kam?, kudy?
- zde,
- tam,
- venku,
- doma,
- nahoře,
- dole,
- domů,
- ven,
- tudy.
Příklad: Děti čekaly venku. – Kde čekaly? Venku.
Příslovce času
Odpovídají zejména na otázku kdy?
- dnes,
- zítra,
- včera,
- brzy,
- pozdě,
- nyní,
- často,
- občas.
Příklad: Výlet začne zítra. – Kdy začne? Zítra.
Příslovce způsobu
Odpovídají především na otázku jak?
- rychle,
- pomalu,
- hlasitě,
- tiše,
- opatrně,
- hezky,
- špatně,
- vesele.
Příklad: Martin otevřel dveře opatrně. – Jak je otevřel? Opatrně.
Příslovce míry
Vyjadřují, jak moc nebo do jaké míry něco platí.
- velmi,
- málo,
- hodně,
- příliš,
- zcela,
- naprosto,
- trochu.
Příklad: Polévka byla příliš horká.
Příklady
Příklady určování příslovcí ve větách
1. Tatínek přijel pozdě.
Přijel kdy? Pozdě. Slovo pozdě je příslovce času.
2. Kočka seděla nahoře.
Seděla kde? Nahoře. Slovo nahoře je příslovce místa.
3. Klára zpívala krásně.
Zpívala jak? Krásně. Jde o příslovce způsobu.
4. Děti běžely domů.
Běžely kam? Domů. Jde o příslovce místa.
5. Vlak přijede brzy.
Přijede kdy? Brzy. Jde o příslovce času.
6. Turista kráčel velmi pomalu.
Kráčel jak? Pomalu. Slovo pomalu je příslovce. Slovo velmi určuje míru pomalosti a je také příslovce.
7. Jana mluvila nezvykle tiše.
Mluvila jak? Tiše. Slovo nezvykle dále rozvíjí příslovce tiše. Obě slova jsou příslovce.
8. Polož knihu sem.
Polož kam? Sem. Slovo sem je příslovce místa.
9. Venku prudce pršelo.
Pršelo kde? Venku. Pršelo jak? Prudce. Ve větě jsou dvě příslovce.
10. Petr schválně nechal okno otevřené.
Proč to udělal? Schválně. Slovo vyjadřuje okolnost či důvod jednání a je příslovce.
Přehledné porovnání
Příslovce versus přídavné jméno
Nejčastěji se příslovce zaměňuje s přídavným jménem. Pomůže zjistit, co slovo rozvíjí.
| Věta | Slovo | Slovní druh | Proč |
|---|---|---|---|
| Má rychlé auto. | rychlé | přídavné jméno | Určuje vlastnost podstatného jména auto. |
| Auto jede rychle. | rychle | příslovce | Určuje způsob jízdy. |
| Byl to hlasitý výkřik. | hlasitý | přídavné jméno | Rozvíjí podstatné jméno výkřik. |
| Chlapec vykřikl hlasitě. | hlasitě | příslovce | Rozvíjí sloveso vykřikl. |
| Opatrný řidič zpomalil. | opatrný | přídavné jméno | Popisuje řidiče. |
| Řidič zabrzdil opatrně. | opatrně | příslovce | Popisuje způsob brzdění. |
Zjednodušeně: přídavné jméno obvykle popisuje osobu, zvíře nebo věc, zatímco příslovce často popisuje děj.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování příslovcí
Chyba 1: Určování pouze podle koncovky
Není správné říci: „Končí to na -ě, takže je to příslovce.“ Koncovka může napovědět, ale rozhodující je použití ve větě.
Chyba 2: Hledání pouze příslovcí způsobu
Žáci si často pamatují jen otázku jak?. Příslovce však mohou odpovídat také na otázky kde?, kam?, kudy?, kdy? a další.
Chyba 3: Přehlédnutí více příslovcí za sebou
Ve větě Honza běžel velmi rychle jsou příslovce dvě:
- rychle – běžel jak?,
- velmi – jak moc rychle?
Chyba 4: Určení slova bez celé věty
U některých slov může správné určení záviset na kontextu. Proto je při určování slovních druhů nejlepší pracovat s celou větou, nikoli s izolovaným slovem.
Chyba 5: Zaměnění příslovce s předložkovým spojením
Porovnejte:
- Jdu domů. – kam? domů – příslovce.
- Jdu do domu. – spojení předložky do a podstatného jména domu.
Význam může být podobný, ale mluvnická stavba je odlišná.
Jak si pravidlo zapamatovat
Pomůcka pro zapamatování
Pro rychlé hledání příslovcí si můžete zapamatovat řadu otázek:
KDE – KAM – KUDY – KDY – JAK – PROČ – JAK MOC?
Například:
- kde? – venku,
- kam? – domů,
- kudy? – tudy,
- kdy? – zítra,
- jak? – rychle,
- proč? – schválně,
- jak moc? – velmi.
Samotná otázka ale není stoprocentní důkaz. Vždy ještě zkontrolujte význam a postavení slova ve větě.
Procvičení
Cvičení na určování příslovcí
Najděte v každé větě příslovce. U každého si položte vhodnou otázku.
- Včera jsme se vrátili domů pozdě.
- Lucie pečlivě uklidila svůj pokoj.
- Venku foukal velmi silný vítr.
- Autobus přijel nečekaně brzy.
- Pes poslušně čekal před obchodem.
- Dědeček chodí pomalu.
- Zítra vyrazíme nahoru.
- Eva mluvila nezvykle hlasitě.
- Chlapec se schválně schoval za strom.
- Turisté pokračovali dál.
- Ptáci létali vysoko.
- Vlak se rozjel překvapivě rychle.
- Dnes je venku příjemně.
- Vrať se brzy domů.
- Řidič zabrzdil velmi opatrně.
Řešení
Řešení cvičení
- včera, domů, pozdě – kdy?, kam?, kdy?
- pečlivě – jak uklidila?
- venku, velmi – kde foukal?; jak moc silný?
- nečekaně, brzy – jak přijel?; kdy přijel?
- poslušně – jak čekal?
- pomalu – jak chodí?
- zítra, nahoru – kdy vyrazíme?; kam vyrazíme?
- nezvykle, hlasitě – jak moc hlasitě?; jak mluvila?
- schválně – proč se schoval?
- dál – kam pokračovali?
- vysoko – kde nebo jak vysoko létali?
- překvapivě, rychle – jakým způsobem nebo do jaké míry rychle?; jak se rozjel?
- dnes, venku, příjemně – kdy?; kde?; jak je?
- brzy, domů – kdy se vrať?; kam se vrať?
- velmi, opatrně – jak moc opatrně?; jak zabrzdil?
Nejčastější otázky
Na jaké otázky odpovídá příslovce?
Příslovce nejčastěji odpovídá na otázky kde?, kam?, kudy?, kdy?, jak?, proč? a do jaké míry? Například venku odpovídá na otázku kde?, zítra na kdy?, pomalu na jak? a velmi na otázku jak moc nebo do jaké míry.
Jaký slovní druh je slovo rychle?
Ve větě například Auto jelo rychle je slovo rychle příslovce. Rozvíjí sloveso jelo a odpovídá na otázku jak jelo? Nezaměňujeme ho s přídavným jménem rychlý, například ve spojení rychlý vlak.
Jsou všechna příslovce odvozena od přídavných jmen?
Ne. Mnoho příslovcí sice s přídavnými jmény souvisí, například pomalý – pomalu nebo tichý – tiše, ale existují také příslovce jako dnes, včera, doma, sem, tam nebo venku. Proto nelze příslovce určovat jen podle toho, zda připomíná přídavné jméno.
Mohou být ve větě dvě nebo více příslovcí?
Ano. Například ve větě Zítra pojedeme brzy domů jsou tři příslovce: zítra odpovídá na otázku kdy?, brzy také upřesňuje čas a domů odpovídá na otázku kam? Ve větě tedy může být příslovcí několik.
Jak nejrychleji poznat příslovce při určování slovních druhů?
Najděte sloveso a zkuste se od něj zeptat kde?, kam?, kudy?, kdy? nebo jak? Pokud hledané slovo vyjadřuje okolnost děje a zároveň je neohebné, je velmi pravděpodobné, že jde o příslovce. U složitějších případů vždy rozhoduje význam celé věty.