Nejprve určete, zda jde v dané větě/souvětí o ohebný slovnídruh. Pokud ano, je „jak“ stoprocentně podstatné jméno. Jestli výraz „jak“ skloňovat nejde, pak musíte určit, zda jde o příslovce, nebo spojku. Při tomto „pátrání“ vám budiž vodítkem výše uvedené vysvětlení dle jazykových příruček a spousta vyjmenovaných příkladů jeho použití.
Slovo všechno spadá pod zájmena neurčitá. Tato zájmena vyjadřují neurčitost, není tedy nestanoveno kdo, nebo co. Zájmeno všechno patří k těm, které totalizují množství nebo míru. Zároveň se jedná o vymezovací zájmeno.
Slovo musí je sloveso. Jde o modální pomocné sloveso (způsobové), které určuje způsob hlavního významového slovesa, které za modálními následuje. Obvykle vyjadřuje povinnost, nutnost nebo příkaz.
Na začátku věty, po pauze, pro zdůraznění a po předložce se používají delší tvary (Sobě nalil kávu, nám uvařil čaj. Seděli naproti sobě. Byl k sobě upřímný.), kratší tvary pak všude jinde (Dej si pivo a mně objednej rum. Neustále si něco vymýšlí.)
Jak správně určit slovnídruh u bude-li a jiných podobných případů
Chce-li tedy po vás vyučující, abyste ve větě určili slovnídruhy, a vy narazíte na
bude-li
, pak napište nad
bude
5
(= sloveso) a nad
-li
8
(= spojka). Tato rada samozřejmě platí pro všechna takto vytvořená slova (například
víš-li, říkám-li, mohl-li, zpíval-li, psala-li
a podobně).
Skloňování podstatného jména jak (= horský tur rodu Bos)
Pokud je ve vaší větě „jak“ tibetský horský tur s dlouhou srstí, pak jde o podstatné jméno, které lze samozřejmě skloňovat. Potřebujete-li znát všechny pády tohoto slova, pak je tady pro vás máme:
Při překladu z anglického jazyka se také toto slovo může objevit ve významu dvou slovních druhů. Jako předložka slouží k překladu slova „during“. Například during today = během dneška. Jako podstatné jméno slouží k překladu slova „run“. Například: run to health – Během ku zdraví.
Slovo během může být v závislosti na kontextu třemi slovními druhy, a to podstatným jménem v 7. pádu, příslovcem, nebo předložkou. Prvotně bylo slovo „během“ podstatným jménem v 7. pádu od slova běh, pak se z něj vyvinula nevlastní předložka pojená se 2. pádem. A z ní pak vzniklo příslovce, které se ale obvykle používá hlavně v promluvách (méně často je slovo „během“ napsáno jako příslovce).
Ukázka:
Podstatné jméno – S během musel skončit.
Předložka – Přišel během vystoupení.
Příslovce – Přišel až někdy během. (Z kontextu musí být jasné, během čeho přišel.)
Slovo proč je příslovce, přesněji řečeno zájmenné příslovce. Ta jsou po stránce formální i významové příbuzná zájmenům. Rozlišujeme zájmenná příslovce místa (například kde, odkud, kudy, tudy, tamhle), zájmenná příslovce času (například kdy, potom, tenkrát, jindy), zájmenná příslovce způsobu (například jak, tak, takto, takhle) a konečně zájmenná příslovce příčiny, mezi něž patří i naše proč.
V běžné řeči se výraz jako může stát i částicí. V běžné komunikaci se tento výraz poměrně hodně využívá, uvozuje větu a dává jí určité zabarvení. Nejednou se jedná o parazitické slovo, které nemá žádnou modifikační funkci. Například: "Tak to se jako nepovedlo." (v této větě se dá slovo jako vynechat a věta stále má stejný význam). Existují ale i věty, kde slovo jako má opravdu funkci částicovou a v takovém případě se toto slovo nedá vynechat, jinak se změní smysl věty.
Příklady použití
Teď mi řekni, co jako s tebou mám dělat. A to ti mám jako věřit, jo?
Slovo kéž je vždy a jen částice, konkrétně částice podle původu vlastní a podle významu přací. Slovo kéž je částice, které uvozuje přací a rozkazovací větu.
Částice se podle původu dělí na:
Vlastní – nemohou zastávat funkci jiného slovního druhu: ať, kéž, ano.
Nevlastní – mohou být podle souvislosti i jiným slovním druhem: jistě, asi, prý.
Částice se dělí podle významu na:
Tázací – uvozují tázací věty: Jestlipak si to přečetl?