Jaký slovní druh je slovo všechno?
Slovo všechno je zájmeno
Všechno je zájmeno, konkrétně tvar zájmena všechen v rodě středním. Ve větě může stát samostatně, například „Všechno je připravené“, nebo může rozvíjet podstatné jméno, například „Všechno nádobí je čisté“. Slovní druh se tím nemění: v obou případech jde o zájmeno. V některých učebnicích se zájmeno všechen označuje jako vymezovací; přesnější pojmenování jeho druhu se proto může podle použité mluvnice lišit.
Jakým slovním druhem může být
Jak se slovo všechno používá ve větě
Slovo všechno označuje úplný souhrn věcí, jevů nebo skutečností, aniž by je jednotlivě pojmenovávalo. Právě to je pro zájmena typické: mohou zastupovat jména nebo na ně odkazovat.
Ve větě může být slovo všechno použito samostatně:
- Všechno dopadlo dobře.
- Už jsem všechno uklidil.
- O všem jsme si promluvili.
Může také stát před podstatným jménem a blíže určovat jeho rozsah:
- Všechno nádobí jsme umyli.
- Všechno ovoce dozrálo najednou.
- Všechno světlo z chodby zhaslo.
V těchto příkladech je slovo všechno stále zájmeno. Mění se pouze jeho úloha ve větě. Samostatné „všechno“ může být například podmětem nebo předmětem, zatímco ve spojení „všechno nádobí“ rozvíjí podstatné jméno.
Jak jev bezpečně poznat
Jak poznat, že všechno je zájmeno
Při určování slovního druhu je důležité neptat se pouze na to, jakou otázku lze ke slovu položit. Pomáhá především sledovat jeho význam a funkci. Slovo všechno nepojmenovává konkrétní věc jako podstatné jméno, ale odkazuje na celý souhrn.
- Najděte slovo ve větě.
- Zeptejte se, zda samo něco konkrétního pojmenovává, nebo zda pouze zastupuje či vymezuje jméno.
- Pokud označuje celý souhrn bez konkrétního pojmenování, jde o zájmeno.
- Následně teprve určujte jeho větný člen.
Například ve větě „Všechno zmizelo“ je všechno slovním druhem zájmeno a současně větným členem podmět. Ve větě „Petr všechno opravil“ je slovním druhem opět zájmeno, ale větným členem je předmět.
Je tedy důležité rozlišovat dvě různé otázky: slovní druh říká, co je slovo zač, zatímco větný člen říká, jakou úlohu má ve větě.
Příklady
Příklady se slovem všechno
| Věta | Slovní druh | Úloha ve větě |
|---|---|---|
| Všechno je připravené. | zájmeno | podmět |
| Všechno jsme zkontrolovali. | zájmeno | předmět |
| Všechno jídlo bylo studené. | zájmeno | rozvíjí podstatné jméno „jídlo“ |
| O všem rozhodne porota. | zájmeno | součást předmětu „o všem“ |
| Se vším si poradil sám. | zájmeno | součást předmětu „se vším“ |
Tvary všechno, všeho, všemu, všem, vším patří ke stejnému zájmenu. Při skloňování se tedy podoba slova mění, ale slovní druh zůstává stejný.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování slova všechno
Častou chybou je označit slovo všechno za podstatné jméno jen proto, že může stát samostatně a označovat věci obecně. Samostatné použití však ze zájmena podstatné jméno nedělá. Ve větě „Všechno se podařilo“ slovo nic konkrétního nepojmenovává, ale zastupuje souhrn skutečností.
Druhou častou chybou je zaměnit slovní druh za větný člen. Odpověď „všechno je podmět“ může být v konkrétní větě správná z hlediska větných členů, ale neodpovídá na otázku, jaký je to slovní druh. Správná odpověď na otázku „Jaký slovní druh je všechno?“ zní: zájmeno.
Určité rozdíly mohou být mezi učebnicemi v pojmenování konkrétního druhu zájmena. Pro samotné určení slovního druhu to ale není podstatné: výraz všechno se ve školní mluvnici určuje jako zájmeno.
Nejčastější otázky
Je všechno zájmeno, nebo podstatné jméno?
Všechno je zájmeno. Může sice ve větě stát samostatně podobně jako podstatné jméno, například „Všechno zmizelo“, ale stále nic konkrétního nepojmenovává. Odkazuje na úplný souhrn věcí nebo skutečností.
Jaký druh zájmena je všechno?
Jde o tvar zájmena všechen. V některých školních přehledech se řadí mezi vymezovací zájmena. Terminologie se může mezi učebnicemi lišit, proto je při školním úkolu vhodné držet se dělení používaného v konkrétní učebnici. Slovní druh je však zájmeno.
Je všechno stejné jako vše?
Význam je velmi podobný. Ve větách „Všechno je hotové“ a „Vše je hotové“ oba výrazy označují úplný souhrn. Tvar vše působí v běžné řeči o něco knižněji, zatímco všechno je velmi běžné v každodenní češtině. V obou případech jde o zájmeno.
Může být všechno podmětem?
Ano. Ve větě „Všechno funguje“ je slovo všechno zájmeno jako slovní druh a zároveň podmět jako větný člen. Tyto dva druhy určování je potřeba od sebe oddělit.