Vyjde-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
Zelené Hromnice - bílé velikonoce.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky se ve většině případů týkají vlivu počasí 2. února na počasí během roku. Pranostiky říkají, že pokud v tento den sněží, blíží se jaro. Pokud nesněží, zima ještě chvíli potrvá. Některé pranostiky se také týkají bouřek a rad, co udělat, aby do domu neuhodil blesk.
3. únor: svátek má Blažej
PRANOSTIKY:
Je-li pěkné počasí na svatého Blažeje, zvednou se brambory.
Na svatého Blažeje kamínek se ohřeje.
Na svatého Blažeje pije skřivan z koleje.
Na svatého Blažeje pilný sedlák již nevěje.
Na svatého Blažeje slunce ještě nehřeje.
Na svatého Blažeje teče-li voda kolejí jen tolik, co by vozka od biče smočil, čekají dlouhý len.
Na svatého Blažeje, svatou Hátu a svatou Dorotu se nemá péci chleba, neboť sáhlo-li by se do mouky, dali by se do ní pilousi.
Prší-li na svatého Blažeje tak, že teče voda kolejím, povede se len.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se týkají deště na tento den, pokud by 3. února pršelo, mělo by se v tento rok dařit lnu na polích.
4. února: svátek má Jarmila (dříve svatá Veronika, Masopust)
PRANOSTIKY:
Jedí-li se koblihy na slunci, budou se malovaná vejce jíst na peci.
Jsou-li o masopustě dlouhé rampouchy, je úrodný rok na mouchy.
Jsou-li o masopustě rampouchy, je dobrý rok na mouchy a je dlouhý len.
Když svítí slunce v masopustní dny, bude jasné i Vzkříšení.
Konec masopustu jasný - len krásný.
Krátký masopust - dlouhá zima.
Masopust na slunci - pomlázka u kamen.
Masopust na slunci - pomlázka v senci.
O svaté Veronice bývá ještě sanice.
O svaté Veronice bývává čvachtanice.
O světici Veří dodírá se peří.
Suchý půst - úrodný rok.
Svatá Veronika ledy seká u rybníka.
Svítí-li slunce na bláznivé masopustní dni, bude pěkná pšenice i žito.
Svítí-li slunce o masopustě, bude pěkná pšenice a žito podzimní.
Svítí-li slunce o Masopustní neděli, povede se nejlépe setí záhy, svítí-li slunce v Masopustní pondělí, povede se nejlépe setí prostřední, a svítí-li slunce na Masopustní úterý, je nejlépe sít pozdě.
VYSVĚTLENÍ:
Část pranostik se týká masopustu, pokud stále ještě mrzne, měl by být dobrý rok pro úrodu. Jiné pranostiky říkají, že už ale v tuto dobu může dost tát. Pokud by na masopust bylo hezky, bude se během roku dařit obilí na poli.
5. únor: svátek má Dobromila (dříve svatá Agáta a svatá Háta)
PRANOSTIKY:
Chléb svěcený v den svaté Agáty přináší užitek, chrání lidi, pole i dobytek.
Háty či Agáty nafouká za všechny záplaty.
Jsou-li na Hátu a Dorotu rampouchy, budou hodně dojit krávy.
Kde se Hátovou vodou vykropí sady, zahrady a vinice, tam žádný škodlivý hmyz neuškodí.
O svaté Agátě uschne prádlo na plotě.
Svatá Agáta bývá na sníh bohatá.
Svatá Agáta na ranní mlhy bývá bohatá.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky říkají, že v tento den bývají mlhy a fouká vítr. Jiná pranostika říká, že když v tento den mrzne, bude se během roku dařit kravám. Jiná pranostika slouží jako rada pro zahradníky, pokud by v tento den pršelo, tak se nebude dařit škodlivému hmyzu na jejich zahradách. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
6. únor: svátek má Vanda (dříve svatá Dorota)
PRANOSTIKY:
Dorota v rychlém běhu přinášívá nejvíce sněhu.
Je-li svatá Dorota ucouraná, povedou se brambory.
Když na Dorotu svítí slunce, ponesou hodně slepice.
Na svatou Dorotu odmeť sníh od plotu.
Na svatou Dorotu rádo teče do botů.
Na svatou Dorotu si jdou ptáci kupovat na ptačí trh píšťalky.
O svaté Dorotě uschne košile na plotě.
Svatá Dorota – sněhu forota.
Svatá Dorota donese skřivánka v košíčku.
Svatá Dorota rozdává ptáčatům písničky.
Svatá Dorota sněhem zametá.
Svatá Dorota stromy sněhem ometá.
Svatá Dorota také na sníh bohatá.
VYSVĚTLENÍ:
Zde se pranostiky rozchází. Některé pranostiky upozorňují, že bude dost sněhu, jiné, že bude větrno, a další, že se již blíží jaro. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
7. únor: svátek má Veronika a Veron (dříve Romuald)
PRANOSTIKA:
Svatý Radko - na poli hladko.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že pole v tuto dobu mohou být ještě zasněžená. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
8. únor: svátek má Milada
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
9. únor: svátek má Apolena
PRANOSTIKY:
Nadělá-li svatá Apolena ledy, až svatý Matěj je zbourá.
Svatá Apolena bývá v mlze zahalena.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud v tuto dobu mrzne, tak ledy vydrží až do konce února. Druhá pranostika upozorňuje, že v tento den bývá často mlha. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
10. únor: svátek má Mojmír (dříve svatý Scholastik, Scholastika)
PRANOSTIKY:
O svaté Scholastice na hlavy beranice.
O svaté Scholastice navleč si rukavice.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky říkají, že v této době bude ještě mrznout. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
11. únor: svátek má Božena a Dezider
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
12. únor: svátek má Slavěna a Slávka (dříve svatý Eulalie)
PRANOSTIKA:
Svatá Eulalie - ze střech se lije.
VYSVĚTLENÍ:
Podle této pranostiky v tento den často pršívá. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
13. únor: svátek má Věnceslav a Věnceslava (dříve svatý Řehoř)
PRANOSTIKA:
O svatém Řehoři mrazy přituhnou a vše moří.
VYSVĚTLENÍ:
V tuto dobu se podle této pranostiky zhorší mrazy. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
14. únor: svátek má Valentýn a Valentýna
PRANOSTIKY:
Je-li na svatého Valentýna hvězdnatá obloha, bude pozdní jaro.
Když se na Valentýna napije z kolejí pták, tak se na Matěje z ní napije vůl.
Na Svatého Valentýna nemá hospodyně nasazovat husy na vejce, nebudou prý dobrá housata.
Na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna.
Na svatého Valentýna sej přísadu do záhonka.
Na svatého Valentýna se ze srdcí směje Hermésova špína.
Svatý Valentýn pouští mrazy a sněhy hází.
Svatý Valentínek - jara tatínek.
Valentýnské zimy formani se bojí.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude v tento večer obloha plná hvězd, přijde jaro dost pozdě. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den trochu prší, tak na konci února bude pršet mnohem více. Další pranostiky se rozcházejí, jedna pranostika říká, že v tento den mrzne, jiná radí, aby se již začalo sázet. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
15. únor: svátek má Jiřina
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
16. únor: svátek má Ljuba (dříve svatá Juliána)
PRANOSTIKY:
Když slunce na sv. Juliánu stromy osvítí, bude mnoho jablek.
O svaté Juliáně připrav vůz a schovej sáně.
Svatá Juliána na oráče zavolala.
Svatá Juliana podává z půlnebí rozsívku.
Svatá panna Juliána na skřivánka zavolala.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky vesměs upozorňují na blížící se jaro. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
17. únor: svátek má Miloslava
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
18. únor: svátek má Gizela (dříve svatý Šimon)
PRANOSTIKA:
O svatém Šimoně schází sníh ze stráně.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že v této době začne tát sníh. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
19. únor: svátek má Patrik
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
20. únor: svátek má Oldřich
PRANOSTIKY:
I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
21. únor: svátek má Lenka a Leonora
PRANOSTIKY:
Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
Suchý půst - úrodný rok.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky se týkají toho, že by na tento den připadal masopust a Popeleční středa. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
22. únor: svátek má Petr (dříve Nastolení sv. Petra)
PRANOSTIKY:
Den svatého Petra stolování zimu ještě nevyhání.
Do Petra není tepla.
Jak tlustý a hrubý mráz bude za noci před Stolováním svatého Petra, takový bude za 40 dní pořád.
Je-li mráz o svatém Petru nastolení po čtyřicet dní mu konec není.
Je-li na stolici sv. Petra zima, ještě hodně dlouho potrvá.
Je-li na svatého Petra nastolení mráz, bude mrznout ještě 14 dní.
Když mrzne na Petra nastolení, mrznout bude 40 dní bez prodlení.
Noc o svatém Petru stolování vyznačuje budoucnost takto: je-li chladno, mrazy dále budou, je-li teplo, mrazy pominou, je-li deštivo, bude vlhký rok, je-li větrno-bude suchý rok, je-li jasno, bude na polích klasno.
O svatém Petru nastolení je-li mráz, po 40 dní mu konec není.
Přijde-li na Stolici svatého Petra mráz, zima již na dlouho neožije.
Svatý Kliment zimu oblibuje, svatý Petr ji ucezuje.
Svatý Petr za stolem nechává na holém, a teprve v okovech posílá sedlákům výsluhy.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky se týkají toho, že pokud bude v tento den mráz, tak potrvá minimálně měsíc. Jedna z pranostik předvídá počasí na celý rok podle počasí v tento den.
23. únor: svátek má Svatopluk (dříve Polykarp)
PRANOSTIKA:
Na svatého Polykarpa bývá sněhu plná škarpa.
VYSVĚTLENÍ:
Podle této pranostiky často sněží, či taje.
24. únor: svátek má Matěj a Matyáš (dříve svatý Matěj i svatý Gabriel)
PRANOSTIKY:
Jaký mráz bude večer v noci na svatého Matěje, takový bude za 40 dní pořád.
Je-li mráz na svatého Gabriele, bývají žně veselé.
Je-li svatého Matěje mráz malý, je jich po něm 40 malých; je-li velký, jest 40 velkých, není-li mráz žádný, je jich po něm bezpočtu.
Když svatý Matěj ledy neroztopí, budou si dlouho do dlaní dýchat chlapi.
Matěja - k létu naděja.
Matěja - k vesnu naděja.
Mráz na archanděla Gabriela nechodí sám.
Najde-li Matěj led, seká ho hned; nenajde-li led, dělá ho hned.
Na svatého Matěje do závěje naleje.
Na svatého Matěje každá myší díra se zavěje.
Na svatého Matěje koplina, na Josefa travina.
Na svatého Matěje léta naděje.
Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.
Na svatého Matěje nahý nahého nosí na těle.
Na svatého Matěje pije skřivan z koleje.
Na svatého Matěje po volské zimě je.
Na svatého Matěje postačí jen košile na těle.
Na svatého Matěje rampouchy, bude ourodný rok na mouchy.
Na svatého Matěje skřivan vesele zapěje: „přijde jaro, přijde.“
Na svatého Matěje slunce pozře závěje a skřivan si vesele zapěje.
Najde-li Matěj led, seká ho hned. Nenajde-li led, dělá ho hned.
Najde-li Matěj sněhové klobúky na přioch, tož jich sháže.
Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
Po svatém Matěji zima hřeje.
Po svátku Matěje nejde liška více po ledě.
Prší-li na svatého Matěje, bude se brzy síti.
Svatá Kateřina zimu oblibuje, svatý Matěj odplavuje.
Svatý Matěj boří mosty, nebo staví.
Svatý Matěj, hodný a svatý – kožichy dolů!
Svatý Matěj láme vždy led; není-li ho, zmrzne hned.
Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.
Svatý Matěj otevírá zemi.
Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
Svatý Matěj strčí hlaveň do země.
Svatý Matěj zimu tratí, když netratí, obohatí.
Trefí-li svatý Matěj na otevřené vody, zavírá je, trefí-li na zavřené, otevírá je.
Z jara svatý Matěj milý, otvírá zemi a zemské žíly.
VYSVĚTLENÍ:
I zde si pranostiky částečně odporují, některé říkají, že se blíží jaro, jiné zase, že stále může být zima. První pranostiky říkají, že mráz, který je v tento den, bude i v dalších dnech.
25. únor: svátek má Liliana
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
26. únor: svátek má Dorota (dříve Radko)
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
27. únor: svátek má Alexandr (dříve svatý Gabriel)
PRANOSTIKA:
Je-li mráz na svatého Gabriela, bývají žně veselé.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud v tento den mrzne, bude dobrá úroda.
28. únor: svátek má Lumír (dříve svatý Roman)
PRANOSTIKA:
Je-li na svatého Romana jasno, bude hojná úroda.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud bude v tento den jasno, bude dobrá úroda.
29. únor: svátek má Horymír
PRANOSTIKA:
Připadne-li na 29. února neděle, tak děti v tento den narozené budou mít štěstí ve všem, cokoliv podniknou.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud tento den, který je jen jedno za čtyři roky, připadne na neděli, tak ti, co se v tuto dobu narodí, budou mít v životě štěstí.
1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)
PRANOSTIKY:
Eudokie příznivá, ale blátivá.
Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.
2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)
PRANOSTIKA:
Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.
3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)
PRANOSTIKY:
Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.
4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)
PRANOSTIKA:
Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.
5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)
PRANOSTIKA:
Svatá Adriana nedá spáti z rána.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).
6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)
PRANOSTIKY:
Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.
7. březen: svátek má Tomáš
PRANOSTIKY:
O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.
8. březen: svátek má Gabriela (dříve Radek)
PRANOSTIKA:
Svatý Radko – na cestách je hladko.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika říká, že v tento den stále může být sníh.
9. březen: svátek má Františka (dříve Cyril a Metoděj a svatý František)
PRANOSTIKY:
Crha a Strachota - pro hotaře robota.
Crha a Strachota vyháňá ptáčníky z búdy a pastuchy do búd.
Crhy a Strachoty - svině vyžeň za ploty.
Na svatého Františka déšť - neurodí se brambory.
Na svatého Františka déšť - neurodí se kobzole.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostiky upozorňují na teplo, které v tomto období nastává a na činnost s tím související (zvířata na pastvu, práce na polích). Poslední dvě pranostiky zase reagují na možný déšť v tento den a předpovídají neúrodu kobzolí a brambor.
10. březen: svátek má Viktorie (dříve Čtyřicet mučedníků)
PRANOSTIKY:
Čtyřicet mučedníků - čtyřicet jitřeníků.
Čtyřicet mučedníků - čtyřicet mrazíků.
Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, bude úrodný rok.
Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.
Mrzne-li v den Čtyřiceti mučedníků, mrzne potom ještě 40 dní.
Na Čtyřicet rytířů mučedníků přilétá sluka z cizích zemí a přivádí jaro z vězení.
Podle Mučedníků čtyřiceti budeš Petra míti.
Svatá panna Viktorie obrázky na okna ryje.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik předvídá, že bude mrznout ještě minimálně měsíc, pokud mrzne v tento den. Zároveň by takové počasí mělo přinést úrodný rok. Jiná pranostika říká, že v tuto dobu se začínají vracet ptáci z jižních krajů a přinášejí s sebou jaro.
11. březen: svátek má Anděla (dříve Konec masopustu, Petr)
PRANOSTIKY:
Konec masopusta – každá kapsa pustá.
Podle čtyřiceti budeš Petra míti.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika reaguje na to, že v tuto dobu může končit masopust a že většina lidí nebude mít moc peněz. Druhá pranostika zase říká, že jaké bylo počasí den předtím, takové bude i v tento den.
12. březen: svátek má Řehoř
PRANOSTIKY:
I když na Řehoře mnoho sněhu na poli je, jaro rychle přijde a sníh roztaje.
Lamperta a Řehoře den a noc v jedné míře.
Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, líný sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, šelma sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
Na svatého Řehoře ledy plují do moře, vlaštovičky od moře.
Na svatého Řehoře plave led do moře, čáp letí vod moře, vlaštovka přes moře, žába hubu otevře.
Na svatého Řehoře plove led do moře a čáp letí od moře.
Na svatého Řehoře povol kožich nahoře.
Na svatého Řehoře přeletěly vlaštovičky přes moře.
Na svatého Řehoře svačina se vyoře.
Na svatého Řehoře v kožichu je předobře, na svatého Jáchyma už né tak docela, na svatého Jiří kožich do komory míří.
Na svatého Řehoře všecko na dvoře krákoře.
Na svatého Řehoře žába hubu otevře.
Okolo svatého Řehoře přilétají k nám zase čápi, divoké husy, kačice, laštovice.
O svatém Řehoři mrazy vše umoří.
Pokyne-li Řehoř hlavou, obešle nás zimou bílou.
Řehoř ještě neví, ale svatý Josef již poví.
Řehoř vytlúká ledy z lesa.
Svatý Řehoř mrazy vodí, když nevodí, tak sněhem škodí.
Svatý Řehoř naposledy obnovuje venku ledy.
Svatý Řehoř škodí mrazem.
Svině prosila hospodáře: „Chovej mne až do Řehoře a po Řehoři si již pomůžu sama.”
Záhoř vytlúká ledy z lesa.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá, že i když je sníh, tak to ničemu nevadí, protože jaro přijde rychle. Většina pranostik se týká toho, že začíná jaro, ptáci se vracejí z teplých krajin fa zemědělci, by se měli dát do práce. Jiné pranostiky předvídají, že v tento den bude ještě mrznout, pokud by nemrzlo, sněžilo by a to by zničilo úrodu. Jiné pranostiky tento den považují za zlomový, doteď se hospodář musel o zvířata starat, od tohoto dne jim již bude stačit pastva.
13. březen: svátek má Růžena
14. březen: svátek má Rút a Matylda
15. březen: svátek má Ida (dříve Longin Longinus)
PRANOSTIKY:
Na svatého Longina práce v poli začíná.
Věje-li na svatého Longina vítr, jest to znamení úrody.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika upozorňuje na začátek prací na poli. Druhá zase říká, jestli bude v tento den foukat vítr, tak bude úroda v tomto roce dobrá.
16. březen: svátek má Elena a Herbert
17. březen: svátek má Vlastimil (dříve Alexej, Gertruda)
PRANOSTIKY:
Mrzne-li na sv. Gertrudu, mrzne ještě celý měsíc.
Mrzne-li na svatou Gertrudu, jistě mrzne ještě 40 dní.
Na svatého Alexeje jde voda z hor a ryba ode dna.
Napije-li se na Gertrudu z louže slepička, naškube si na Jiřího i kravička.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostiky počítají s tím, že stále ještě může mrznout, mrzlo by pak ještě měsíc. Třetí pranostika říká, že v tento den začíná stékat voda z hor (taje). Poslední pranostika říká, že pokud v tento den bude tát a budou vznikat louže, tak do měsíce bude nová čerstvá zelená tráva.
18. březen: svátek má Eduard
19. březen: svátek má Josef
PRANOSTIKY:
Jak svatý Josef kývne hlavou, plují ledy dolů vodou.
Je-li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí.
Je-li na svatého Josefa krásný čas, urodí se hojně obilí.
Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
Josefova širočina ničí poslední ledy.
Josef s Marií zimu zaryjí.
Mráz po svatém Josefu může uškodit květu, ale již ne člověku.
Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.
Na svatého Josefa den když jasný, hospodář čeká rok krásný.
Na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda.
Na svatého Josefa - pluhy ze dvora.
Na svatého Josefa se mají odkládat kožichy.
Na svatého Josefa sníh - urodí se hojně bílého jetele.
Naštípe -li svatý Josef dřevo, Panna Maria zatopí.
Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
Svatého Josefa vítr z Moravy - bude hodně trávy; a když z polské strany - bude zrní i slámy.
Svatý Josef dělá kopno.
Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria zatopí.
Svatý Josef přichází na led s pantokem.
Svatý Josef rovná vodu.
Svatý Josef sklání bradu, pluje zima dolů s vodou.
Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.
Svatý Josef zháší světlo.
Svatý Matěj ledy nechá, svatý Josef je pak seká.
Vane-li vítr svatého Josefa od východní strany, urodí se hojně obilí a slámy, vane-li vítr svatého Josefa ze západní strany, bude hojně vařiva a trávy.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá tání sněhu. Další pranostiky předvídají úrodu, ale odporují si. Jedna říká, že když bude hezky, úroda obilí bude špatná, druhá tvrdí pravý opak. Další pranostiky říkají, že pokud bude mrznout, uškodí to květinám, ale ne lidem.
20. březen: svátek má Světlana (dříve svatý Jáchym)
PRANOSTIKY:
Na svatého Jáchyma skončila se už zima.
Na svatého Jáchyma u nás zima končívá.
Na svatého Řehoře povol kožich nahoře, na svatého Jáchyma rozepni ho docela.
VYSVĚTLENÍ:
Všechny pranostiky pracují s tím, že končí zima.
21. březen: svátek má Radek (dříve svatý Benedikt)
PRANOSTIKY:
Benedikti za rovnodenní větry nelení.
Když dva nebo tři dny před svatým Benediktem prší a v rovnodennostní den nebo dva dny po něm panuje pěkné počasí a potom opět dva dny prší, budou léto a žně deštivé.
Když před Benediktem jest pěkně a v rovnodennostní den dva až tři dny prší a potom jest pěkně, bude v létě panovat stálé počasí a budou pohodlné žně.
Na svatého Benedikta má se ječmen a cibule síti.
VYSVĚTLENÍ:
Ve většině pranostik je zmíněná jarní rovnodennost. Dvě pranostiky se věnují počasí v tento den a jeho vlivu na počasí v dalších měsících. Poslední pranostika říká, že v tuto dobu je třeba začít sít.
22. březen: svátek má Leona (dříve svatý Kazimír)
PRANOSTIKA:
Na Kazimíra pohoda - na brambory úroda.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud je v tento den hezky, tak bude dobrá úroda brambor.
23. březen: svátek má Ivona
24. březen: svátek má Gabriela
25. březen: svátek má Marián (dříve Zvěstování Panny Marie a svatého Viktorína)
PRANOSTIKY:
Až teprve pod ochranou závoje Panny Marie každá louka ožije.
Do matičky boží tráva neroste, i kdyby ji kleštěmi tahal, po Panně Marii roste, i kdyby ji palicí zatloukal.
Do Zvěstování Panny Marie na saních nedojedeš.
Jaké Zvěstování Boží Matky - takové velikonoční svátky.
Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání.
Jestli na den Zvěstování panny Marie ráno před slunce východem a přede dnem světlí oblakové jsou, takže hvězdy spatřiti se mohou, bude rok příjemný a úrodný.
Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
Když prší na Zvěstování Panny Marie, potlukou kroupy.
Laštovice letí, zvěstují podletí.
Matička Boží kuželíček složí.
Matka Boží trávu množí.
Na den Zvěstování Panny Marie déšť - urodí se rež.
Na den Zvěstování Panny Marie vesna zimu přemohla.
Na Panny Marie Zvěstování kdybys travičku palicí do země tloukl, už ji tam nedostaneš.
Na svatého Matěje se stromy probouzejí ze zimního snu, ale až Panna Maria jim udílí požehnání.
Na Zvěstování Panny Marie vlaštovka jaro zvěstuje.
O svatém Viktorínu už je teplo i ve stínu.
Panna Maria odhazuje koudel do vody.
Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
Panna Maria trávu zasívá.
Panna Maria zatopí i bez dřeva.
Panny Marie zvěstování - vlaštoviček přivítání.
Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání.
Panny Marie Zvěstování - zelených semen rozsévání.
Po Panny Marie Zvěstování - prvních kukaček přivítání, na Marie Nanebevzetí - kukačky za moře letí.
Po Zvěstování Panny Marie ranních mrazů ubude.
Přijde-li svatý Josef a sedne si za kamna, Matička Boží ho vyžene.
Sluneční svit na Zvěstování Panny Marie zvěstuje úrodný rok.
Svatý Josef polínko, Panna Maria celou náruč.
Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.
V den Panny Marie zvěstování se nesmí hospodyně dotýkat vajec určených k nasazení, aby tato nezjalověla.
Východ slunce na Zvěstování Panny Marie předpokládá dobrý rok.
Zalévá-li Panna Maria, bude hodně trávy.
Zvěstování jaro zvěstuje, zima přec nepolevuje.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik předvídá, že v tuto dobu začne růst tráva. Jaké je počasí v tento den, takové bude i na Velikonoce. Jiné pranostiky zase říkají, že v této době je dobré začít šít.
26. březen: svátek má Emanuel
27. březen: svátek má Dita (dříve svatý Ruprecht)
PRANOSTIKA:
Jaké počasí bude na sv. Ruprechta, takové bude i v červenci.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika předvídá, že stejné počasí jako v tento den bude i v červenci.
28. březen: svátek má Soňa
29. březen: svátek má Taťána
30. březen: svátek má Arnošt (dříve Kvirin)
PRANOSTIKA:
O svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu.
VYSVĚTLENÍ:
V tento den by už mělo být teplo.
31. březen: svátek má Kvido (dříve svatý Balbín, Balbína)
PRANOSTIKY:
Na Kvida už končí zima.
O svaté Balbíně je už po zimě.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky říkají, že by už mělo být po zimě.
PRAŽSKÉ JARO – U tohoto spojení je třeba rozlišit význam. Je totiž možnost psát Pražské jaro, ale i pražské jaro. První varianta s velkým P se týká hudebního festivalu Pražské jaro, protože se jedná o pojmenování konkrétního pořadu. V případě druhé varianty s malým p (pražské jaro) se jedná o obrazné pojmenování události.
Ve spojení „užít si pražského jara“ bývá myšleno pražské jaro jako pojmenování událostí v roce 1968. (může se také jednat o označení jarních měsíců strávených v Praze)
PRAŽSKÉ PAMÁTKY – Jedná se o geografické vymezení (obecné označení), a proto se v tomto spojení píše malé p (pražské památky)
PRAŽSKÉ VODOVODY – Důležité je rozlišit, jestli se jedná o název konkrétní firmy (Pražské vodovody a kanalizace, a. s.), pak se píše velké P. Případně, jestli se jedná o všeobecné označení vodovodů v Praze (pražské vodovody), kde se píše malé p.
PRAŽSKÉ METRO – Společnost, které se toto označení týká, se nazývá Metro Praha, a proto není označení pražské metro konkrétní, a tak se píše malé p.
PRAŽSKÉ TRAMVAJE – Vlastní název společnosti je Tramvajová doprava v Praze, a proto je označení pražské tramvaje vnímáno jako všeobecné, tudíž se píše s malým p.
PRAŽSKÉ VODÁRNY – Jedná se o obecné pojmenování, a proto se píše malé p (pražské vodárny).
PRAŽSKÉ SLUŽBY – Pokud se jedná o název podniku Pražské služby, a. s., píše se velké P. Pokud jsou ale obecně myšlené služby v Praze, tak se píše malé p (pražské služby).
PRAŽSKÉ POVSTÁNÍ – Jedná se o konkrétní označení historické události, a proto se píše velké P (Pražské povstání).
1.leden: Nový rok (státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu)
PRANOSTIKY:
Jak na Nový rok, tak po celý rok.
Jakým, kdo je na Nový rok, takový bude po celý rok.
Je-li dopoledne na Nový rok pěkně, bude příznivé počasí o žních v kraji, je-li pěkně odpoledne, bude o žni pěkně na horách.
Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh.
Na Nový rok, do zimy skok.
Na Nový rok nebe rudé - nepohoda, svízel velká bude.
Na Nový rok o slepičí krok.
Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.
Na Nový rok se nemá jíst nic od ptáka, aby z domu štěstí neodletělo.
Na Nový rok se nemá nic půjčovat, ani ze stavení vynášet, protože by to při hospodaření v příštím roce scházelo.
Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
Novoroční vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
Nový rok tmavý – Velká noc bílá.
Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzim, mnoho ovoce a hojnost obilí.
Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce i hrozí válka.
Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky ve většině případů předpovídají, jaké bude počasí v průběhu roku. Jedna pranostika říká, že během roku bude podobné počasí jako na Nový rok (pokud bude na 1. ledna teplo, bude teplý celý rok, pokud bude deštivo, bude během roku hodně pršet). Jiná pranostika odkazuje k tomu samému. Pokud bude na Nový rok pěkné počasí, bude v průběhu roku tak hezky, že bude velká úroda. Další pranostika zas odkazuje k tomu, že pokud bude na začátku nového roku pršet, na Velikonoce bude naopak sněžit. Další pranostiky se zabývají tím, na který den Nový rok připadá, podle toho je třeba očekávat různý průběh roku. Jiné pranostiky slouží jako doporučení, co se na Nový rok nemá dělat (například nejíst nic z ptactva, nic nepůjčovat a chovat se dobře).
2. leden: svátek mají Karina a Vasil (dříve svatý Makara/Makarius)
PRANOSTIKY:
Jaká povětrnost bude na svatého Makaria, taková bude i v září.
Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá.
Když Makary pohodný, září bude chladný.
Jestliže na ochtáb svatého Štěpána slunce svítí, ovčího dobytka budeme hojnost míti.
VYSVĚTLENÍ:
První tři pranostiky předvídají, že počasí v září bude podobné jako v tento den. Poslední pranostika říká, že pokud bude svítit slunce, bude i dostatek dobytka.
3. leden: svátek mají Radmila a Radmil (ochtáb sv. Jana)
PRANOSTIKA:
Je-li po 3. lednu počasí krásné, přijdou na jaře bouře časné.
Je-li třetí den ledna jasný, časné bouřky.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky říkají, že pokud po tomto dni bude krásné počasí, bouřky začnou v tomto roce brzy.
4. leden: svátek má Diana (dříve svatá Ida a svatý Titus, ochtáb Mláďátek)
PRANOSTIKA:
Den svatého Tita dne mnoho nepřidá.
Je-li na ochtáb Mláďátek mlha, bude vlhké léto a na podzim mnoho nemocí.
Svatá Ida, ta dne přidá.
VYSVĚTLENÍ:
Dvě lednové pranostiky říkají, že se bude den prodlužovat, ale ne o mnoho. Třetí pranostika říká, že pokud bude v tento den mlha, bude léto vlhké a na podzim bude mnoho nemocných.
5. leden: svátek má Dalimil (Nejsvětější jméno Ježíš)
PRANOSTIKY:
Je-li na Jména Ježíš hezký den, bude úrodný rok; je-li vítr, bude málo ovoce.
Na Jména Ježíš - ke kamnům nejblíž.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika opět předvídá úrodu. Pokud bude hezky, bude úroda dobrá, pokud bude ale foukat vítr, úroda nebude velká. Druhá pranostika upozorňuje, že v tento den bývá velká zima, a tak je lepší se schovat doma.
6. leden: svátek mají Kašpar, Melichar a Baltazar (Tři králové)
PRANOSTIKY:
Je-li na Boží křtění měsíc v úplňku, toho roku lze očekávat povodně.
Je-li na Tři krále jasno, zdaří se pšenice.
Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno.
Je-li na Tři krále větrno, zamíchají se planety, a proto nebude platit vánoční pranostika.
Je-li tříkrálová noc hvězdnatá, budou se rodit beránci, býčci, kozlíci a kluci.
Již nás mrazy nepoplení, minulo tě Boží křtění.
Na Tři krále hodně hvězd, je hodně kobzolí.
Na Tři krále mnoho hvězd, urodí se hodně brambor.
Na Tři krále mrzne stále.
Na Tři krále o krok dále.
Na Tři krále – zima stále.
Na tři krále, zima stále, mnoho hvězd a o skok dále.
Padají-li na Tři krále sedláci, bude úrodný rok.
Tři králové mosty staví, nebo je boří.
Tři králové pouštějí vodu na pole.
Třpytí-li se hvězdy tu noc před Třemi králi, rodí se hojně bílí beránci.
VYSVĚTLENÍ:
Většina těchto pranostik předvídá úrodu v tomto roce, například pokud budou svítit hvězdy, urodí se brambory, jestliže bude jasno, podaří se pšenici, pokud bude foukat vítr, bude celkově dobrá úroda. Jiné pranostiky předvídají povodně/ deště, pokud bude pršet v tento den.
7. leden: svátek má Vilma (dříve svatý Lucián a svatý Knut)
PRANOSTIKY:
Na svatého Knuta přichází zima krutá.
O svatém Luciánu bývá často mlha k ránu.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky se týkají počasí, jedna předvídá velké mrazy a druhá mlhy.
8. leden: svátek má Čestmír (dříve svatý Erhart, svatý Severín)
PRANOSTIKA:
Na svatého Severína věší se maso do komína.
O svatém Erhartu zima zebe do nártu.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky odkazují na dané zimní počasí.
9. leden: svátek mají Vladan a Valtr (dříve svatý Baziliš)
PRANOSTIKA:
O svatým Baziliši zima všudy čiší.
VYSVĚTLENÍ:
I tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí v tomto období.
10. leden: svátek má Břetislav
PRANOSTIKA:
Když 10. ledna slunce svítí, budeme žita, vína hojnost míti.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika podle počasí v tento den předvídá, jaká bude během roku úroda.
11. leden: svátek má Bohdana (dříve svatý Hygien/Hyginus)
PRANOSTIKA:
Na svatého Hygina pravá zima začíná.
VYSVĚTLENÍ:
V tento den by měla být velká zima.
12. leden: svátek má Pravoslav (dříve svatý Arkadyus)
PRANOSTIKA:
Na svatého Arkadya, zima teprve se začíná.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že pravá zima teprve přijde.
13. leden: svátek má Edita
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. leden: svátek má Radovan (dříve svatý Vigil a svatý Hilarius)
PRANOSTIKY:
Svatý Hilarus - vyndej saně, schovej vůz.
Svatý Vigil z ledu mosty zřídil, a když nezřídil, to je břídil.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky se týkají zimního počasí, první říká, že by lidé ještě neměli počítat s oteplením, druhá zase, že v tuto dobu ještě bude dost mrznout.
15. leden: svátek má Alice (dříve svatý Pavel poustevník)
PRANOSTIKA:
Na den svatého Pavla poustevníka pěkný den - dobrý rok; větrný den - mokrý rok.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, jaké počasí se dá čekat během roku podle toho, jaké je počasí v tento den.
16. leden: svátek má Ctirad (Významný den: Den památky Jana Palacha; dříve svatý Marcel)
PRANOSTIKA:
Na svatého Marcela zima leze do těla.
VYSVĚTLENÍ:
I tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí.
17. leden: svátek má Drahoslav (dříve svatý Antonín poustevník)
PRANOSTIKA:
Na svatého Antonína dáme maso do komína.
Svatý Antonín najde-li ledy, tak je láme, nenajde-li, nadělá je.
Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme, nemá-li žádný, vyrobí hned.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky odkazují také k počasí. Říkají, že pokud v tento den mrzne, tak v následujících nebude, a naopak, pokud nemrzne, tak začne.
18. leden: svátek mají Vladislav a Vladislava (dříve svatý Prisk/Priska)
PRANOSTIKA:
Na svatého Priska pod saněmi píská.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika odkazuje k zimě v tomto období.
19. leden: svátek má Doubravka (dříve Alžběta, Kanut)
PRANOSTIKA:
Je-li na svatého Kanuta teplý den, urodí se hodně obilí.
Když na Alžbětu sněží, sníh dlouho poleží.
Když na Doubravku sněží, sníh dlouho poleží.
Na svatého Kanuta přichází zima třeskutá.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky opět odkazují k počasí. První pranostika počítá s tím, že by mohlo být v ten den teplo, další pranostiky již očekávají krutou zimu.
20. leden: svátek mají Ilona a Sebastián (dříve svatý Fabián a svatý Šebestián)
PRANOSTIKY:
Fabiánská zima pálí.
Fabiánské mrazy málokdy schází.
Fabiánské zimy i cikán se bojí.
Jestli se na svatého Fabiána a Šebestiána někdo rozstůně, ne tak brzo a ne tak snadno ku zdraví přijde.
Když přichází Fabián se Šebestiánem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.
Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána.
Na svatého Fabiána cesta zvoní pod nohama.
Na svatého Šebestiána se musí někdo utopit, nebo zmrznout.
Nezmrzne-li cikán do Fabiána a Šebestiána, potom už nezmrzne.
O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu.
Stromy se dají prořezávat jen do svatého Fabiána a Šebestiána.
Svatý Fabián je zimy pán.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik odkazuje ke kruté zimě, která v tuto dobu stále může být. Některé pranostiky ale už upozorňují na to, že se ve stromech probouzí nový život. Jedna pranostika sloužila jako rada pro zahrádkáře, dokdy je vhodné prořezávat stromy.
21. leden: svátek má Běla (dříve svatá Anežka Římská)
PRANOSTIKY:
Je-li na svatou Anežku obleva, bude v létě hodně bouřek.
Kape-li svatá Anežka se střípky, přijdou vhod i zhryzky.
O svaté Anežce od kamen se nechce.
Svatá Anežka kape ze stříšky, sedláče schovej zhryzky.
Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik předpokládá, že by v tento den mohlo pršet, či být obleva. Pokud by to tak bylo, přineslo by to neúrodu. Zhryzky jsou zbytky píce.
22. leden: svátek mají Slavomír a Slavomíra (dříve svatý Vincenc)
PRANOSTIKY:
Blesk slunečný na svatého Vincence znamená rok na víno nosný.
Jasný den na Vincence dá hojnost dobrého vína.
Jasné slunko na Vincence k vinobraní chystá věnce.
Je-li na svatého Vincence pěkně a teplo, budou velká parna v létě a teplé noci v srpnu.
Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.
Jestliže na den svatého Vincence svítí slunce, pamatuj, abys měl velký sud, poněvadž réva dá hrozny.
Jsou-li o Vincenci vody plné koleje, na dobré víno ten rok není naděje.
Když přichází Anežka s Vincentem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.
Když se Vincenc sluní, víno sudy plní.
Na den svatého Vincence blesk slunečný, znamená rok ve víně být hojný.
Na svatého Vincence seď doma u pece.
Na svatého Vincence slunečnost dává vína hojnost.
Na Vincence slunce všudy naplňuje vínem sudy.
Slunce-li na svatého Vincence svítí, budeme hojnost žita a vína míti.
Svítí-li slunce na svatého Vincence, třeba pro víno i žito starat se o žence.
Vincence slunečnost dává vína hojnost.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky se věnují vlivu počasí v tento den na budoucí úrodu, hlavně na úrodu vína.
23. leden: svátek má Zdeněk (dříve Zasnoubení Panny Marie)
PRANOSTIKY:
Je-li na Zasnoubení Panny Marie na stromech jinovatka, bude vlhký rok.
Na Zasnoubení Panny Marie zima největší je.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika se zabývá předpovědí pro tento rok, pokud bude v tento den mráz, mělo by v průběhu roku hodně pršet. Druhá pranostika říká, že v tento den bude velká zima.
24. leden: svátek má Milena (dříve svatý Timotej)
PRANOSTIKA:
Svatý Timotej ledy láme, nemá-li je, nadělá je.
Svatý Timoteus přemýšlí, kde nechal vůz.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se týkají počasí, říkají, že počasí se zcela obrátí. Pokud jsou v ten den ledy, tak začnou tát, pokud nejsou, tak začne mrznout.
25. leden: svátek má Miloš (dříve Obrácení svatého Pavla)
PRANOSTIKY:
Bude-li na den svatého Pavla vítr vát, budou toho roku na vojnu vojáky brát; z které strany toho dne věje, z té strany přijdou kupci na obilé.
Den jasný Pavla svatého znamená hojnost dobrého.
Den svatého Pavla na víru obrácení zimu mění.
Jasno na den Pavla obrácení přináší hojně božího nadělení.
Jasný den Pavla svatého slibuje mnoho dobrého.
Je-li jasný Den svatého Pavla obrácení, těš se na bohaté posvícení.
Jestli bude vítr váti, budou na vojnu volati.
Jestli déšť a sníh sněžiti, bude mnohý hladem mříti.
Jestliže na Den svatého Pavla obrácení přijde déšť, či bude-li sněžit, mnohým lidem toho roku bude hlad hroziti.
Když je voda v koleji, šetřte v žlabě odjedí.
Medvěd na svatého Pavla obrácení obrací se na druhý bok.
Na Pavla obrácení též i zima se promění: buď popustí, nebo zhustí.
Na svatého Pavla pohoda - jistá Boží úroda a když sníh neb déšť, to je pro hospodáře zlá zvěst.
Na svatého Pavla když jsou mlhy, bude tento rok mnoho nemocí. Je-li však ten den jasný, bude úrodný rok.
Na svatého Pavla obrácení nechť prší, či sníh věje, bída v tomto roce z polí zeje.
Od které strany na den svatého Pavla obrácení vítr věje, z té strany přijdou kupci na obilí a na té straně se obilí nejvíce platí.
Pakli mlha zem přikryje, mor všemu tvoru zvěstuje.
Potí-li se Dominik, bude Marek ještě v kožiše.
Slunce na den Pavla obrácení značí obilíčka rozmnožení.
V den obrácení svatého Pavla, když teče voda po silnici, šetřte pro dobytek píci.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky často odkazují k budoucí hojnosti, ke změně počasí, k válce, či rady odkud přijdou kupci pro obilí. Některé pranostiky říkají, že pokud v tento den prší, bude během roku velká neúroda.
26. leden: svátek má Zora (dříve svatý Polykarp)
PRANOSTIKA:
Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí v tuto dobu.
27. leden: svátek má Ingrid (Významný den: Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti)
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
28. leden: svátek má Otýlie (dříve svatý Karel Veliký)
PRANOSTIKA:
Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika říká, že velká zima ještě přijde v únoru, pokud není v tuto dobu.
29. leden: svátek má Zdislava (dříve svatý František Saleský)
PRANOSTIKA:
Na Saleského Františka meluzína si často zapíská.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že v tento den je často větrno/ meluzína v komíně.
30. leden: svátek mají Robin a Erna
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
31. leden: svátek má Marika (dříve svatý Vigil, Vergilius)
PRANOSTIKY:
Svatý Vigil mosty z ledu zřídil, když nezřídil, tak je zřítil.
Svítí-li na Virgilia slunce, jaro čeká nedaleko.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud v této době nemrzne, tak začne, a naopak, pokud mrzne, tak přestane. Druhá říká, že pokud v tento den svítí slunce, tak se blíží jaro.
1. prosinec: svátek má Iva (dříve svatý Edmund Kampián, svatý Eligius, svatá Eligia)
PRANOSTIKY:
Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.
VYSVĚTLENÍ: Většina těchto pranostik odkazuje na to, že pokud bude prvního prosince tuhá zima, potrvá minimálně čtyři týdny.
2. prosinec: svátek má Blanka
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
3. prosinec: svátek má Svatoslav (dříve svatý František Xaverský)
PRANOSTIKY:
O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.
VYSVĚTLENÍ: Dne 3. prosince má začít foukat studený zimní vítr.
4. prosinec: svátek má Barbora
PRANOSTIKY:
Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš.
Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
Na svatou Barboru saně do dvoru.
O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!
Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
Po svaté Baruši střez nosu i uší!
Pravi Kači Barča – nechajmy už tanca!
Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
Svatá Barbora bývá naškrobená.
Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje.
Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.
Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Zde se hned první pranostiky rozcházejí (zjevně vznikly jinde, v jinou dobu). Jedna z nich předpovídá, že když bude sníh 4. prosince, na 24. prosince již sníh nebude, druhá naopak tvrdí, že sníh ze 4. prosince vydrží do Vánoc. Další pranostiky předvídají, že když bude na svátek Barbory sníh, tak příští rok se bude dařit zemědělcům.
5. prosinec: svátek má Jitka
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
6. prosinec: svátek má Mikuláš
PRANOSTIKY:
Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.
Na svatého Mikuláše je už zima celá naše.
Na svatého Mikuláše jihne, nebo pršívá, málokdy zima držívá.
Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
Na svatou pannu Kateřinu sluší se schovati pod peřinu, pak na svatého Mikuláše, toť jest zima všecka naše.
Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky.
Neviděl-li by svatý Mikuláš mokré střechy, musel by být slepý.
O svatém Mikuláši často snížek práší.
Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.
Svatá Barbora mosty mostí, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
Svatý Mikuláš deštivý, zimě se ještě protiví.
Svatý Mikuláš splachuje břehy.
Svatý Nikola, honí koně do dvora.
Zelený Mikuláš - bílý leden.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: I zde se význam některých pranostik rozchází. Zároveň některé pranostiky slibují na 6. prosince zimu, jiné ale upozorňují na to, že zima je na tento den málokdy, naopak často v tento den pršívá. Poslední pranostika slibuje, že tento deštivý den nám ale vynahradí leden, kdy bude sněžit.
7. prosinec: svátek má Ambrož a Benjamín
PRANOSTIKY:
O svatém Ambrožu ucpi v seknici každou díru.
VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika je spíše doporučením, aby se lidé připravili na zimu, která se blíží, protože již ledově a vlezle fouká vítr.
8. prosinec: svátek má Květoslava
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
9. prosinec: svátek má Vratislav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
10. prosinec: svátek má Julie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
11. prosinec: svátek má Dana
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
12. prosinec: svátek má Simona
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. prosinec: svátek má Lucie
PRANOSTIKY:
Jaké jsou dni od sv. Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku.(12 dní - 12 měsíců)
Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu.
Lucie noci upije a dne nepřidá.
Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len.
Svatá Lucie den skoro vypije.
Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc.
Umaže-li si Lucie šaty od bláta, bude si je po celý leden přepírat.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Většina pranostik se týká toho, že se prodlužuje noc a zkracuje den (světlo). Některé pranostiky se týkají předpovědi dalších měsíců a toho, jaké počasí by již mělo být v tento den (zima = sníh). Poslední pranostika varuje, pokud bude v tento den bláto (pršet), tak bude pršet i v lednu.
14. prosinec: svátek má Lýdie (dříve svatý Nikasius)
PRANOSTIKY:
Na svatého Nikasia se mají dělat knutle, neb jimi vázané obilí nežerou myši.
VYSVĚTLENÍ: Toto pořekadlo radí, aby zemědělci v tento den si připravovali rouble k vázání snopů, protože jejich vymrznutí přes zimu a vyschnutí přes jaro a léto má odradit myši od sežrání snopů.
15. prosinec: svátek má Radana a Radan
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
16. prosinec: svátek má Albína (dříve svatá Albína a svatý Albín)
PRANOSTIKY:
O svaté Albíně je po sněhové peřině.
O svaté Albíně schovej se do skříně (= síně).
Svatá Albína - špek do komína.
Svatá Albína je nejpilnější přadlena.
Svatý Albín omývá prahy.
Svatý Albín pouští vodu na mlýn.
Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Některé pranostiky předvídají, že v tento den nebude již sníh, jiná pranostika naopak předvídá takovou zimu, že je lepší se před ní schovat do tepla. Další pranostika předvídá, že sníh z tohoto období, způsobí povodně.
17. prosinec: svátek má Daniel (dříve svatý Lazar)
PRANOSTIKY:
O svatém Lazaru ucpi v sednici každou spáru.
VYSVĚTLENÍ: Toto přísloví radí, aby se znovu každý ujistil, že je připravený na krutou zimu, před kterou pak toto přísloví varuje.
18. prosinec: svátek má Miloslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
19. prosinec: svátek má Ester
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
20. prosinec: svátek má Dagmar
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
21. prosinec: svátek má Natálie (dříve svatý Tomáš apoštol)
PRANOSTIKY:
O svatém Tomáši meluzína straší.
Je-li Tomáš mrazivý, obilní klásky naplní.
Jestli na Tomáše Biskupa slunce svítí, můžeme mnoho ovoce a žita míti.
Na svatého Tomáše nejdelší noc je naše.
Na svatého Tomáše zima je naše.
Na svatého Tomáše zima se rozpáře.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky odkazují nejčastěji k tomu, že 21. prosince je zimní slunovrat, což znamená, že v tento den je opravdu nejdelší noc v roce (nejdéle tma). Jiné pranostiky odkazují k tomu, že určité počasí v tento den může způsobit lepší úrodu.
22. prosinec: svátek má Šimon
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
23. prosinec: svátek má Vlasta (dříve svatá Viktorie)
PRANOSTIKY:
Svatá Viktorie obrázky na okna ryje.
VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika odkazuje k mrazu, který v tento den kreslí na okna.
24. prosinec: svátek má Adam a Eva (Štědrý den)
PRANOSTIKY:
Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.
Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.
Jasno na den Štědrý - úroda tvrdého zboží a hrachu.
Jasno na den Štědrý, bude hrách tvrdý.
Je-li na Štědrý den vítr, bude úroda malá.
Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.
Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude rok úrodný.
Jestliže večer před Narozením Páně jasno jest, bez větru a deště, a ráno slunce jasné vychází, bude úrodný rok na víno.
Jitřní jasné a obloha čistá úroda hojná příští rok jistá.
Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.
Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.
Na Adama a Evu čekejte oblevu.
Na Štědrý den jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.
Na Štědrý den před večeří se dává za okno miska s vodou. Zmrzne-li do rána a roztrhne-li mráz misku, ztratí se toho roku voda ve studni.
Na Štědrý večer hvězdičky - ponesou vajíčka slepičky.
Padá-li na Štědrý den v noci sníh, urodí se hojně vína.
Padá-li na Štědrý den večer v noci sníh, urodí se mnoho chmele.
Svítí-li na Štědrý den od deváté hodiny jasně slunce, bude krásné počasí na žně obilné, senné i otavové.
Tvrdo a jasno na Štědrý den - úroda tvrdého zboží a hrachu.
Vánoce na ledě - Velikonoce na blátě.
Vítr na Štědrý den od půlnoční strany, raduj se, rok bude plenný a úrodný.
Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: První pranostika slouží jako předpověď počasí na příští rok (jedná se hlavně o povětrnostní podmínky). Další pranostika říká, že když je noc na Štědrý den jasná, přijde krutý mráz. Jiná předpovídá počasí na Velikonoce (když na Vánoce nebude sníh, bude na Velikonoce a obráceně). Jiná předvídá blížící se oblevu. Řada pranostik také předpovídá úrodu příštího roku na základě počasí na Štědrý den.
25. prosinec: Boží hod vánoční
PRANOSTIKY:
Do Vánoc není ani hladu, ani zimy.
Levné povětří okolo vánoc předpovídá nám, že zima bude velmi dlouho trvati; to jest jestli prve nemrzlo, bude potom mrznouti.
Lepší Vánoce třeskuté než tekuté.
Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny.
Když čas před Vánoci až do Tří králů mlhavý a tmavý jest, následují na to nemoci.
Před Vánocemi neškodí mokro osení, ale tím víc po Vánocích.
Zelené Vánoce – bílé Velikonoce.
Jsou-li zelené Vánoce, Velká noc bude bělit se.
Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.
Vánoce bez sněhu přináší velikou noc sněžnou.
Vánoce v jeteli - letnice ve sněhu.
Jsou-li vrby o Vánocích plné rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček.
Na Vánoce mnoho hvězdiček, slepice nanesou mnoho vajíček.
Jestli vítr o Vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje.
Na Boží hod vánoční vítr od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad, od poledne dobrý rok.
Připadne-li Boží narození na čtvrtek, bude rok velmi úrodný, jenom vína bude prostředně.
V neděli Božího narození - teplá zima bez prodlení.
V pátek Božího narození - tuhá zima bez prodlení.
Je-li Božího narození v sobotu, bude málo ovoce, ale vydaří se žito.
Podle počasí dnů a nocí od Božího narození do svátku Tří králů, určuje se počasí pro dvanáct měsíců příštího roku.
Na Boží narození o bleší převalení.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Mnoho pranostik je podobných jako na Štědrý den. Některé pranostiky se týkají toho, na který den tento svátek připadá. Pokud je to v neděli, bude teplá zima, pokud je to v pátek, bude krutá zima.
26. prosinec: svátek má Štěpán
PRANOSTIKY:
Chodí-li Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všecko špatně urodí.
Jestli Štěpán valným větrem fouká, vinohrad na něj smutně kouká.
Když je Barborka ucouraná, chodí svatý Štěpán po ledě.
Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
Na den svatého Štěpána se světí oves, hrách, ječmen a na svatého Jana Evangelistu víno.
Na svatého Štěpána každý se má za pána.
Na svatého Štěpána když vítr prudce zavěje, víno před zkázou jistou se chvěje.
Pakli na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatné se urodí.
Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Druhá pranostika říká, že pokud v tento den fouká velký vítr, bude příští rok špatná úroda, je to varování hlavně pro vinaře. Jiné pranostiky říkají, že pokud bude na Kateřinu (listopad), sněžit, tak 26. prosince žádný sníh nebude.
27. prosinec: svátek má Žaneta (dříve svatý Jan Evangelista)
PRANOSTIKY:
Od svatého Jana Evangelisty obrací se slunce k létu a zima k mrazům.
Víno svěcené v den svátku Jana Evangelisty je třeba uchovat jako prostředek proti hadímu uštknutí.
VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika říká, že oteplení, které do té doby bylo, se obrátí zpět k létu a začne vládnout znovu zima.
28. prosinec: svátek má Bohumila (dříve Mláďátka betlémská)
PRANOSTIKY:
Je-li na Mláďátka mha, mrou děti.
Je-li na Mláďátka mlha na Lysé hoře, kobzole se neurodí a mladí lidé budou mřít.
Je-li na Mláďátka mlha, kobzole se neurodí, je-li mlha v údolích, bude kobzolí dost.
Když se na Mláďátka chumelí ráno, mrou toho roku děti, když v poledne, mrou lidé středních let a když večer, mrou starci.
Máme-li na Mláďátka a svatého Josefa pěkné počasí, zvedou se příští léto brambory.
Na Mláďátka když prší, osýpají se děti.
O Mláďátkách den se omlazuje.
Prší-li na Mláďátka, bude Pámbu v příštím roce potřebovat hodně andělíčků.
Prší-li na Mláďátka, budou děti mříti.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky se často týkají dětí. Pokud je v tento den mlha či prší, tak pranostika předpovídá, že budou umírat nemocné děti.
29. prosinec: svátek má Judita
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
30. prosinec: svátek má David
PRANOSTIKY:
Uhodí-li na Davida silný mráz, potom mrazy vydrží nejméně do svíček.
VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika předvídá další počasí až do 6. ledna, pokud bude 30. prosince velmi mrznout, tak mrazy vydrží až do Tří králů.
31. prosinec: svátek má Silvestr (dříve svatý Sylvestr)
PRANOSTIKY:
Jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.
Je-li o Silvestru v noci vítr a jasno, bude dobrého vína pořídku.
Když na Silvestra ráno sluní, v noci prudký vítr zavěje, není na vína hrubé naděje.
Když na Silvestra sněží, Nový rok není daleko.
Na Silvestra větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.
Na Silvestra-li jižní vítr duje, příznivý rok to ohlašuje; západní vítr ryb dává nejvíce, severní zimu a Vánoce, východní vítr slibuje hojnost plodů, severovýchodní značí nepohodu.
O Silvestru papeži snížek si již poleží.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky předvídají, že pokud bylo celý rok počasí nic moc, tak ani na Silvestra se to nezlepší. Jiná pranostika říká, že pokud přes den svítí slunce a v noci je silný vítr, bude další rok krutý pro vinaře. Předposlední pranostika říká, co mají lidé očekávat, podle toho, který vítr fouká.
Velikonoční koledy pro děti bývají tradičnější. Tématem bývá prosba o vajíčko, případně něco jiného dobrého. Absolutní většina koled je pro chlapce. Koled pro dívky je opravdu minimum a jedná se o určitou odpověď na příchod koledníků. Věk koledníků se odráží často ve výběru koledy. Malé dítě se nebude učit dlouhou koledu. Je třeba si uvědomit, že koledy jsou si velmi podobné a někdy se liší jen několika slovy. Smysl koled ale obvykle zůstává stejný.
Ukázka velikonočních koled pro dívky
KROPENATÁ SLEPIČKA
Kropenatá slepička
snesla bílá vajíčka,
obarvím je, vymaluji,
všechny chlapce podaruji,
pentličky si nastříhám,
na pomlázku jim je dám.
KOLEDNÍCI
Koledníci jdou,
pomlázku nesou,
zpívají koledy,
„vajíčko dejte mi“.
Ať je pěkně malované,
od srdíčka darované.
TOHO JÁ RÁDA MÁM
Komu já vajíčko daruju,
toho já upřímně miluju,
komu já vajíčko dám,
toho já ráda mám.
HODY, HODY
Hody, hody, slepičko, dej mi jedno vajíčko.
Já jej s láskou vybarvím, na výslužku připravím.
Až přijde milý ráno k nám, já mu pak to vejce dám.
ČOKOLÁDA
Stavil se u mě zajíček.
Nechal tu pro tebe balíček.
Je v něm spousta čokolády.
Tak neváhej, máš ho tady.
Ukázka Velikonočních koled pro kluky
HODY, HODY DOPROVODY
Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný,
nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný,
za kamny v koutku,
na vrbovým proutku,
proutek se ohýbá,
vajíčko kolíbá,
proutek se zláme,
slepička z něj spadne.
Vajíčko se odkoulí
do strejčkovy stodoly,
vajíčko křáp, slepička kdák,
panímámo, máte mi ho dát!
JÁ JSEM MALÝ ZAJÍČEK
Hody, hody, doprovody,
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody,
nesl košík vajíček.
Potkala mě koroptvička,
chtěla jedno červené,
že mi dá lán jetelíčka
a já říkal: Ne, ne, ne.
Na remízku mezi poli,
mám já strýčka králíčka,
tomu nosím každým rokem,
malovaná vajíčka.
POMLÁZKA
Upletl jsem pomlázku,
je hezčí než z obrázku,
všechny holky, které znám,
navštívím a vymrskám,
než mi dají vajíčko,
vyplatím je maličko.
MALÝ KOLEDNÍČEK
Já jsem malý koledníček, tetičko,
přišel jsem si pro červený vajíčko.
Pro vajíčko červený,
pro koláč bílý, jsem-li já vám, tetičko,
koledníček milý?
PANÍMÁMA
Panímámo zlatičká, darujte nám vajíčka,
nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička
do horního rybníčka
a z rybníčka do louže,
kdo jí odtud pomůže?
PANÍ KMOTRA
Paní kmotra, slyšte chásku,
přicházíme na pomlázku,
opentlené žilky máme,
kdo nám nedá, uhlídáme!
Paní kmotra, nemeškejte
barevná vajíčka dejte.
SKŘIVÁNEK
Zas skřivánek zpívá
a svítí sluníčko,
dojdi k nám, Janíčku,
pro pěkné vajíčko.
Hody, hody, doprovody,
dejte medu, žádné vody,
nechci vody, dejte medu,
jinak od vás neodejdu.
A nakonec, tetičko,
dejte pěkný vajíčko.
KOLEDNÍČEK
Já jsem malý koledníček,
přišel jsem si pro trojníček,
trojníček mi dejte,
nic se mi nesmějte.
DĚDEČKU, KOLEDA
Dědečku, dědečku, koleda,
dejte oříšek nebo dva.
Nedáte-li oříšek,
provrtáme kožíšek.
Dědečku, dědečku, koleda.
VAJÍČKA
V ošatce mám vajíčka,
co snesla mi slepička.
Jsou tam krásně malované,
nebo pěkné bílé,
jen si vemte, koledníci,
které jsou vám milé.
HODY, HODY
Hody, hody, doprovody,
vajíčko mi dejte.
Na tvářičce sladký úsměv,
pro nás chlapce mějte!
SLEPIČKA
Kropenatá slepičko,
jaké mi dáš vajíčko?
Jé, to bude překvapení,
nad strakaté přece není.
GROŠÍČEK
Dejte nám vajíčko nebo dvě,
však vám jen maličko ubude.
Dejte nám grošíček nebo dva,
však vám to Pánbíček požehná.
TETIČKO, MATIČKO
Tetičko, matičko,
dejte mně vajíčko!
Esli mně ho nedáte,
vašu céru nevdáte,
bude v kútě sedět
a škaredě hledět,
šak to uhlídáte!
KOHOUTEK
Kohoutek kokrhá,
slepička kdáče,
panímáma do komůrky
pro vajíčko skáče.
VAJÍČKO
Moje zlatá panímámo,
vejce na mě kouká samo,
nechť je bílý neb strakatý,
třeba bylo holubatý,
jen prosím, ať je kulatý.
PROUTEK Z VRBY
Koleda, koleda, proutek z vrby,
mlsný jazýček už mě svrbí.
Koleda, koleda, holoubek,
dejte mi něco na zoubek.
PLETU, PLETU POMLÁZKU
Pletu, pletu pomlázku z proutí a provázku.
Mašli si na ni přivážu a holkám ji hned ukážu.
Zazpívám jim koledu, snad to ještě dovedu.
KUTÁLÍ SE VAJÍČKO
Kutálí se vajíčko, podej mi ho, Haničko.
Hanička se ohla a pomlázka se prohla.
KRÁLÍČEK
Běží bílý králíček, v tlapičce má košíček,
v něm barevná vajíčka, co mu dala slepička.
Koho potká, tomu praví, že mu přeje štěstí, zdraví,
Obsah je takové shrnutí příběhu, které se ale vůbec nemůže vyrovnat přečtení Poláčkovy knihy. Obsah je stručně shrnutý do několika různých příběhů, které Péťa s kamarády prožil. Názvy příběhů souvisí s jejich obsahem. Ne s názvy kapitol v knize.
Výprask od Habrováků
Kluci táhnou do války proti Habrovákům. Vezmou s sebou taky holky. Čeněk se cestou posmívá Péťovi, že je ženich a že miluje Evu Svobodovou. Cestou si dívky zpívají a Habrováci je podle dívčího zpěvu najdou a chlapce zmlátí. Výprasku utečou jen dívky a Zilvar. Čenda výprask vyčítá Péťovi, a proto se chlapci cestou domů hádají a perou. Uklidní se, až když potkají pana Fajsta.
Požár
Kluci se rozhodli zahrát si na požár. Potřebovali budovy, které mohou zapálit, a tak Péťa ukradl strejdovi Vařekovi krabice od látek. Na krabice chlapci napsali názvy budov a krabice zapálili. Éda si při požáru propálil kalhoty.
Ukázka:
Čeněk Jirsák stál opodál a šklebil se, ale jenom trošku a pravil, to není žádný opravdivý požár, když se nezvoní na poplach. Když u nás hořel hraběcí špýchar, tak se zvonilo na všechny zvony a někteří vybíhali ven v podvlíkačkách, jak byli, protože to bylo v noci. Bejval to uznal, já jsem to taky uznal, všichni to uznali a Bejval pravil: "Tak zvoň na poplach!" A Čeněk Jirsák zvonil a tak si s námi hrál, ačkoli nikdo nechtěl, aby si s námi hrál. Veškerá dědina lehla popelem a Éda Kemlink si propálil kalhoty' a brečel, že takhle nemůže domů.
Koupání
Péťa se dočasně nekamarádí s Čendou Jirsákem. Kluci se rozhodnou, že se půjdou koupat. Cestou se k nim přidal malý Vašek. Vašek skočí do vody, ale neumí plavat. Nakonec ho zachrání Zilvar, který pro něj skočil a vytáhl ho. Ostatní chlapci ho rozdýchali. Cestou domů pak Zilvar vysvětluje Vaškovi, jak se plave.
Vosy
Příští týden se ve škole předávalo vysvědčení. Péťa dostal dvě dvojky a už plánuje, co udělá s penězi, které dostane od rodičů. Pan Fajst stál před školou a čekal, jestli o chlapci pozdraví. Jediný Zilvar nepozdravil a ještě se mu posmíval. Péťa se přestal bavit s Tondou, protože mu nechtěl půjčit kolo a začal se bavit s Čendou. Který začne Tondu pomlouvat. Chlapci se rozhodli, že pojedou do Itálie, aby jim Tonda záviděl. Péťu maminka poslala k ševci, ale on cestou potkal Tondu a ten se ho snažil usmířit a řekl mu, že má nový vynález. Ochočí si vosy a bude vydělávat na medu. Aby si Péťu udobřil, půjčil mu kolo, aby byl rychleji zpět od ševce. Všichni chlapci se sešli a vydali se na vosy. Rozhodli se, že je z hnízda vyčoudí, ale vosy vyletěly druhou dírou a poštípaly je. Kluci byli opuchlí a měli vztek. Péťa pak ještě dostal od tatínka za to, že lhal, když tvrdil, že jde do houslí.
Ukázka:
Avšak brzy jsme poznali, že se stala chyba. Dneska už víme, že vosy nejsou tak hloupé a že jsou chytřejší než všichni hoši. Ony asi už věděly, že je budeme chtít vykouřit, a tak si pro každý případ vydlabaly ještě jednu ďouru, o které jsme nevěděli. Pročež nás děsně převezly.
Dluhy
Každý z Péťových kamarádů měl co na práci, a tak se Péťa staral o svou sestru Mančinku. Také někdy musel pomáhat tatínkovi v obchodě, ale ze všeho nejraději, co se koloniálu týče, chodil upomínat lidi, co měli v obchodě dluhy. Nerad ale chodil k cukráři Svobodovi. Jednou napsal pan Svoboda panu Bajzovi dopis, který si ale Péťa přečetl. Protože dopis obsahoval velkou spoustu chyb, tak je Péťa poctivě opravil a opravený dopis vrátil panu Svobodovi. Pan Svoboda se urazil, dluh splatil a přestal se s panem Bajzou bavit.
Podzim
Blížil se podzim. Kluci si od kočího Jakuba nechali udělat draka a vydali se ho pouštět na pole. Udělali si tam i ohýnek a kouřili bramborovou nať a povídali si indiánské příběhy. Začala škola a hned první den zůstal Péťa po škole a Kristýna se mu posmívala. Péťa vymyslel krutý trest pro Kristýnu za její výsměch. Potají jí hodil do kufru mrtvou myš. Jeho tatínek to ale zjistil a Péťu potrestal.
Ukázka:
Eva Svobodová mne mockrát prosila, abych ji vzal s sebou na ten oheň, já jsem pravil, nevím,
nevím, až podle toho, a skutečně jsem nevěděl, co mám dělat, jelikož dělat ohníčky není věc holčenčí, ale hošenčí. Bál jsem se, že by se kluci koukali a Čenda Jirsák by se třeba příšerně šklebil, ačkoliv teď s ním chodím.
Ale když už mne moc mořila a pravila, že nevěděla, že jsem takový, tak jsem pravil: "Dobrá, tak
pojď," ale košům jsem o tom docela nic neřekl a přišel jsem s Evou rovnou na pole, když už tam
všichni byli. A jak jsem s ni přišel, hned jsem se díval, jestli se hoši nebudou koukat a jestli se Čenda nebude příšerně šklebit. On už se taky chtěl příšerně šklebit, ale vtom Eva vytáhla kornout pražených mandlí a nabídla je všem. Z toho jsem poznal, že Eva je chytrá, a každý ji za to chválil a všichni pravili, jenom ať přijde zas a ukradne doma pražené mandle, jelikož všichni hoši rádi pražené mandle. A Eva pravila, že zase ukradne, poněvadž ví, kde jsou, a doma to nevědí, že krade mandle.
Dřevěná noha
Péťa se těšil na zimu a začal se přátelit s Otakárkem, který mu půjčoval vernovky, chodil si k nim i hrát, ale když knihy dočetl, tak ho to přestalo bavit a začal chodit za Zilvarem do chudobince. Kde byla podle Péti větší legrace. Jednou si hráli i na žebráky s dřevěnou nohou. Péťa si pak k Vánocům přál dřevěnou nohu, ale dostal rukavice a od bratra Ládi barvičky.
Ukázka:
Maminka pak mně přikázala, abysem u Soumarů porád říkal „rukulíbám“, aby bylo vidět, že jsem dobře vedený. Já jsem jí to slíbil, ale neřekl jsem „rukulíbám" a neřekl bysem to ani za pytel buráků, jelikož se stydím.
Vařekovi
Na Štěpána přišli k Bajzům domům příbuzní Vařekovi. Aby jim Vařekovi nezáviděli, schovali Péti rodiče jídlo. Přesto je Vařekovi odhalili a urazili se.
Umělé plameny
Jednou večer pomocí karbidu chlapci vytvořili umělé plameny a vyděsili jimi pana Fajsta.
Ukázka:
Taky jo, šel pan Fajst a nesl si punclák mléka a koukal a viděl, jak plameny šlehají ze sněhu, i vykřikl silným hlasem a upustil punclák a my jsme slyšeli, jak volá: „Chval každý ducha Hospodina, já jsem z toho celý decimovaný.“ A my jsme se děsně smáli a skákali jsme vysoko, a smáli jsme se po celou cestu, že je pan Fajst celý decimovaný, a když jsem ležel v posteli, tak jsem se ještě smál, a když jsem se ráno probudil, tak se mne maminka ptala, co se mně zdálo, že jsem se ze psaní smál.
Kino
Kluci rádi chodili do kina, ale aby ušetřili peníze, tak vždy lístek koupil jeden z nich. A ostatní pak pustil dovnitř oknem. Nakonec byli ale chlapci odhaleni.
Záplavy
Blížilo se jaro a tál sníh. Velká voda zaplavila některé domy v okolí. Chlapci se vydali pomáhat a dostali za to pochvalu.
Ukázka:
A my, co jsme už velcí hoši a máme sílu, jsme také pomáhali, aby se lidi neutopili. A pomohli jsme do loďky jedné stařence a dvěma dětem, co velice brečely, a stařenka bědovala, že se jí utopí koza, a my jsme šli pro ni do chlívka, šla nám voda až pod bradu, ale kozu jsme odvázali, ona se vzpouzela, ale nic jí to nebylo platné a my ji do loďky dostali. Já jsem pozoroval, že Čeněk Jirsák si počíná moc neohroženě, on se porád křižoval a pak se vrhal do nebezpečí, a tudíž jsem mu pravil: „Moc se tu nevytahuj, Krakonoši," načež on odvětil, že se nevytahuje a že mně toho Krakonoše omaže o hubu, jen co nebude ta velká voda, a byl velmi hrdý, nejhrdější ze všech.
Cirkus
Nastalo jaro a do města přijel cirkus. Z Péti se stal nejslušnější chlapec na světě, protože si přál, aby ho rodiče vzali do cirkusu na představení. K Péťovi do třídy přišel chlapec z cirkusu. Každý se s ním chtěl přátelit. Péťovi rodiče se nakonec nechali přemluvit a šli všichni společně do cirkusu. Viděl tam své přátele. Nejvíce ho překvapilo, že tam byl i Zilvar. Zilvar chlapcům prozradil, že tam na představení mohl jít zadarmo, protože nosil vodu slonům. Druhý den vodu slonům nosili všichni chlapci. Na představení se ale nedostali, protože zasáhla Otakárkova vychovatelka, která za to seřvala principála, a ten je vyhnal.
Spála
Několik dní poté Péťa šel do školy, ale učitel ho poslal domu, protože byl zjevně nemocný. Měl spálu. Péťa celé dny a noci blouznil ze spaní. Zdálo se mu, že mu otec koupil slona Jumba. Jel s ním do školy a Jumbo mu pomáhal ve rvačce a Péťa mu nechal ušít krásnou čepici. Vydal se na něm s přáteli a Evou do Indie. Hledali pana Brabce, aby ho pozdravili od pana Jirsáka. Pan Brabec byl krejčím Maharadži. Chlapci se s ním seznámili a vydali se střílet tygry. Zilvar se ale věnoval princezně. Začal s ní chodit a chtěli se vzít. Maharádža to nechtěl dovolit, dokud Zilvar neuhádne 3 hádanky. Zilvar je nakonec uhodl a byla svatba. Před obřadem se ale kluci pohádali se Zilvarem. Tonda vymyslel, jak se mu můžou pomstít. Při obřadě, když říkal Zilvar své ano, trefil ho pštrosím vejce. Všichni se začali prát. Péťa se pomalu začal ze své nemoci uzdravovat, ale nemohl si vzpomenout, jestli to, co se mu zdálo, byla pravda. Zeptal se Kristýny, ale ta se mu jen smála a kluci s Evou nevěděli, o čem mluví. Péťa se cítil slabý, ale věděl, že se brzy uzdraví a každého přepere.
Ukázka:
Ten nejvyšší našeptavač a navaděč povstal a pravil: "Nuže, slyš a dávej pozor, vězni. Moje první hádanka zní: Má to bříško stejně velké jako hlavičku a hlavičku stejně velkou jako bříško a neslouží to k ozdobě."
"Chaha," odvětil Zilvar hrdopyšně, "to přece každý ví, že je to trojka z mravů. Musíte mi, pane, dávat těžší otázky, jináč to není žádná hra."
Copak by to bylo za duben, aby jaro nevyvedl aprílem.
Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika předpokládá, že počasí na jaře bude střídavé. Druhá pranostika uvádí, že pokud v tento den prší, tak bude pršet i v květnu.
2. duben: svátek má Erika (dříve svatý Teodor)
PRANOSTIKA:
Déšť svatého Teodora značí mnoho vody v máji.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud prší v tento den, tak bude hodně pršet i v květnu.
3. duben: svátek má Richard
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
4. duben: svátek má Ivana (dříve svatá Isidora a Izidor)
PRANOSTIKY:
Na svatého Izidora oráč i ptáče si radostí zaskáče.
Pomine Isidora, pomine i severák.
VYSVĚTLENÍ:
Protože je již začátek dubna, tak se otepluje a to činí radost jak zemědělcům, tak i ptactvu. Druhá pranostika říká, že už by měl přestat foukat severní ledový vítr.
5. duben: svátek má Miroslava (dříve svatý Vincenc, Fedul)
PRANOSTIKY:
Svatý Fedul teple zadul.
Svítí-li slunce na svatého Vincence, starej se o víno pro žence.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika odkazuje k teplému dubnovému počasí a druhá k budoucí úrodě vína.
6. duben: svátek má Vendula (dříve svatý Celestin)
PRANOSTIKY:
Na svatého Celestína nemáš-li, sedláčku, zaseto, je to tvoje vina.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika slouží jako varování pro zemědělce, že už v tuto dobu by mělo mít zaseto, aby měli dobrou úrodu.
7. duben: svátek má Heřman a Hermína
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
8. duben: svátek má Ema
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
9. duben: svátek má Dušan
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
10. duben: svátek má Darja (dříve Daria, Darya)
PRANOSTIKA:
Na desátý den v dubnu setý bývá krásný len.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika radí zasít len v tento den, aby byl při sklizni krásný.
11. duben: svátek má Izabela (dříve papež Lev)
PRANOSTIKA:
Na svatého Lva papeže travičky se už nařeže.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že v tuto dobu už bývá nová zelená tráva vhodná jak na pastvu, tak pro drobné zvířectvo.
12. duben: svátek má Julius
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. duben: svátek má Aleš (dříve Ida)
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. duben: svátek má Vincenc (dříve Rudolf, Valerián, Tiburcius, Tiburcio)
PRANOSTIKY:
Na svatého Rudolfa se má nahlížet do úlů, a jestli včely nemají dost potravy, má se jim nejlépe na schod měsíce doplnit.
Na svatého Tiburcia má se všechno zelenat.
Zpívá-li pěnice na svatého Tiburcia a Valeriana, víno se pěkné ukáže.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, jak je třeba se ještě postarat o včely, aby dávaly dostatek medu. Druhá pranostika zase informuje o tom, že v polovině dubna se již vše zelená (stromy i tráva). Třetí pranostika se zabývá úrodou vína. Pokud již v polovině dubna bude zpívat pěnice, tak bude úroda velmi dobrá.
15. duben: svátek má Anastázie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
16. duben: svátek má Irena
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
17. duben: svátek má Rudolf (dříve Robert)
PRANOSTIKA:
Na Roberta je dobré vysazovat zelí do pole.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika je radou, kdy vysazovat zelí, aby byla jeho úroda dobrá.
18. duben: svátek má Valérie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
19. duben: svátek má Rostislav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
20. duben: svátek má Marcela (dříve Domicila)
PRANOSTIKA:
Potí-li se Domicila, bude Marek chodit v kožiše.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika je určitým varováním. Pokud je v tento den velké teplo, tak se ještě stále může ochladit.
21. duben: svátek má Alexandra (dříve Aneslm, Anselma)
PRANOSTIKA:
O svatém Anselmě sejme semeno do země.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika je radou, kdy je dobré sít.
22. duben: svátek má Evženie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
23. duben: svátek má Vojtěch
PRANOSTIKY:
Bouřky před Vojtěchem - déšť o žních.
Když na Vojtěcha prší, nebude ovoce.
Když na Vojtěcha prší, nedozraje ovoce, hlavně švestky.
Na svatého Vojtěcha když prší, trnky se neurodí.
Na svatého Vojtěcha v polích samá potěcha.
Prší-li na svatého Vojtěcha, neurodí se švestky.
Při svatém Vojtěchu dělává trn květům útěchu.
Vojtěžské lny a ječmeny nejlepší bývají.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká deště v tento den a jeho vlivu na budoucí úrodu. Poslední pranostika říká, že len a ječmen zasazený v tento den, bývá nejlepší.
24. duben: svátek má Jiří
PRANOSTIKY:
Co na svatého Jiří vína vídáme, to o svatém Havlu neobíráme.
Co se před svatým Jiřím zazelená, to se po něm ztratí.
Do sucha zaseti do svatého Jiří jest velmi dobře, ale do mokra je hrob.
Do svatého Jiřího nebojte se hada žádnýho.
Hřmí-li před Jiřím, bude sníh po něm.
Jak dlouho žába před Jiřím vříská, tak dlouho po Jiřím zima píská.
Jak dlouho žába před svatým Jiří křičí, tak dlouho bude po něm mlčet.
Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase dlouho po něm vyschne.
Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase hluboko po něm vyschne.
Jasný Jiří - pěkný podzimek.
Je-li na svatého Jiří krásně, bude po něm jistě ošklivo.
Je-li na svatého Jiří přímrazek, urodí se oves i pod křovím.
Jiří a Marek - mrazem nás zalek.
Jiří s teplem, Mikuláš s pící.
Kdo by před svatým Jiřím trávu ze země kleštěmi tahal, nevytáhne ji, a kdo by po svatém Jiří do země ji palicí zatloukal, nezatluče.
Když je na svatého Jiří mráz, bude i pod křovím oves.
Když před Jiřím rosa, tak před Michalem mráz.
Kolik dní před svatým Jiřím se vrba rozzelení, tolik dní před svatou Annou začnou žně.
Kolik mrazů do svatého Jiří, tolik do svatého Václava.
Kolik se žába před Jiřím navrčí, tolik se po Jiřím namlčí.
Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.
Může-li se havran na svatého Jiří v žitě skrýti, budeme nejspíš úrodný rok míti.
Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné odnože.
Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné vlky.
Na svatého Jiří nezašlápnou trávu ani čtyři.
Na svatého Jiří prý také slavík poprvé zazpívá.
Na svatého Jiří rodí se jaro.
Na svatého Jiří trávu nezastaví čtyři.
Na svatého Jiří vlaštovky už víří.
Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.
Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.
O svatém Jiří krásně-li a teplo, následuje nepříjemná a mokrá povětrnost.
Po svatém Jiří lezou hadi a štíři ze země a mají své právo.
Podle lidové víry se tento den otevírala země. Proto se neměla toho dne pít voda ze studní, protože prý byla jedovatá. V tento den vylézali z omlazené země hadi a štíři, aby pak trápili lidi po celé léto.
Před Jiřím sucho, po něm mokro.
Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře.
Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za okny dobře.
Pršelo-li před svatým Jiřím, bude po něm ještě více pršet.
Schová-li se na svatého Jiří vrána do žita, požehnané léto k nám pak zavítá.
Svatý Jiří do štandlíku míří.
Svatý Jiří na bochník míří.
Svatý Jiří nese svačinu na talíři.
Svatý Jiří stříkne-li, jeden obrok pryč.
Svatý Jiří zahajuje pastvu dobytka.
Svatý Jiří zelení hýří.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky varují před tím, že i po svatém Jiří se může ochladit, případně hodně napršet. Jiné pranostiky říkají, že již opravdu nastalo teplo, a proto hadi polezou ven. Jiné pranostiky říkají, že nevadí, že do tohoto dne nerostla tráva, po svatém Jiří poleze ven velmi rychle.
25. duben: svátek má Marek
PRANOSTIKY:
Brambory sázej na svatého Marka – bude jich plná jamka.
Kolik tepla před Markem, tolik zimy po něm.
Na svatého Marka brambor plná řádka.
Na svatého Marka kdo nemá chleba, ať kouše jabka.
Na svatého Marka ozimina je již velká.
Na svatého Marka schová se do žita vranka.
Na svatého Marka sej oharka.
Na svatého Marka se mají vysazovat brambory.
Po teplém Marku se často ochlazuje.
Před dvacátým pátým vřeskot žáby nepříjemnou povětrnost vábí.
Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká úrody a jejího setí. Některé pranostiky se ale stále týkají možné zimy. Poslední pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak pršet bude ještě dva měsíce.
26. duben: svátek má Oto
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
27. duben: svátek má Jaroslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
28. duben: svátek má Vlastislav (dříve Vital)
PRANOSTIKY:
Hřmění mezi Markem a Vitalem značí úrodný rok.
Mrzne-li na svatého Vitala, mrzne ještě 40 dní.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud hřmí mezi těmito dvěma dny, tak bude dobrá úroda v tomto roce. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den mrzne, tak bude mrznout ještě měsíc.
29. duben: svátek má Robert (dříve Mučedníka svatého Petra)
PRANOSTIKA:
Na Petra mučedníka je dobře vysazovat zelí na pole.
VYSVĚTLENÍ:
I v tento den je dobré sázet zelí podle pranostik.
30. duben: svátek má Blahoslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
Pokud zjistíte, že jste přece jen více chybovali, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.
Velká počáteční písmena se píší u vlastních jmen, u jevů, které se hodnotí jako významné a na začátku vět.
Vlastní jména se podle významu dělí na dvě skupiny. První skupinou jsou vlastní jména, která jev jenom identifikují. Patří sem jména osob, zvířat, spolků, států, atd. U nich se velká písmena píší vždy. Do druhé skupiny patří jevy, které mají i obecný význam a napsáním velkého písmene dá pisatel najevo, že se jedná o označení jediného určitého jevu (Muzeum čokolády (konkrétní instituce) x muzeum čokolády (místo, kde jsou vystaveny předměty související s čokoládou). Kromě toho se velká písmena píší i u jevů, které byly tak důležité, že bylo třeba je vyčlenit napsáním velkého písmene, to se objevuje například u názvů památných staveb, událostí a akcí: Sametová revoluce.
VLASTNÍ JMÉNA A NÁZVY ŽIVÝCH BYTOSTÍ
Velkým písmenem začínají vlastní jména a názvy živých bytostí, ať už se jedná o jména osobní, umělecká, jména pohádkových bytostí i jména zvířecí. Například: Petr Novák, Božena Němcová, Popelka, Alík.
S velkým počátečním písmenem se píší i přivlastňovací přídavná jména, která vznikla odvozením od jmen osobních příponami -ův, (-ova, -ovo), a in (-ina, ino). Například: Máchův kraj. Naopak malým písmenem začínají přídavná jména, která jsou odvozená od vlastních jmen příponou -ský, -ovský, jako například: shakespearovský sonet, švejkovský typ.
Velká písmena se píší i u jmen národních a obyvatelských. Proto označení typu Čech, Francouz, Pražan, Ostravan, Severočech se píší s velkým písmenem. V okamžiku, kdy se ale z tohoto podstatného jména udělá přídavné jméno, změní se počáteční písmeno na malé. Například: český fanoušek, pražských taxikář.
JMÉNA ZEMĚPISNÁ
U jednoslovných jmen zeměpisných, tedy u světadílů, zemí, krajin, ostrovů, poloostrovů, hor, nížin, moří, jezer, řek a dalších zeměpisných označení se píše velké počáteční písmeno. Například: Evropa, Morava, Balkán, Šumava, Balaton. U dvouslovných názvů se píše malé písmeno u slova původu obecného. Například: Středozemní moře, Balkánský poloostrov, Kanárské ostrovy, Český ráj, Lysá hora, Slapská přehrada.
V případě, že se k místnímu názvu přidá označení světové strany, která určuje, kde se daná část nachází, se píše velké písmeno jen u místního názvu, ne u označení světové strany: východní Čechy.
JMÉNA MÍSTNÍ
U jednoslovných jmen obcí a čtvrtí se píše velké písmeno, například: Praha, Vinohrady Brno, Liberec. U dvouslovných pojmenování obcí a čtvrtí se píší obě počáteční písmena velká: České Budějovice, Mariánské Lázně, Hradec Králové, Malá Strana. U tříslovných a víceslovných pojmenování se píše malé písmeno u předložky: Ústí nad Labem, Rožnov pod Radhoštěm, Nové Město na Moravě.
U názvů ulic, náměstí, sadů, zahrad i významných staveb se píše velké písmeno, u obecného označení je písmeno malé, u víceslovných pojmenování se píše první písmeno velké (pokud se nejedná o obecný název): Jižní ulice, Václavské náměstí, náměstí Osvobození, Lidové sady, Pražský hrad, ulice Osmého května, Nové zámecké schody, Pražský hrad.
Pokud název začíná předložkou, píše se předložka s velkým počátečním písmenem a stejně tak i slovo po ní následující: zastávka Na Můstku, ulice Za Vodárnou, náměstí Pod Lipami, zahrada Na Valech, lékárna U Bílého lva, hostinec U Rytíře.
JMÉNA HVĚZDÁŘSKÁ
U názvů nebeských těles, souhvězdí a jejich součástí se píše první písmeno velké: Merkur, Země, Pluto, Polárka, Slunce, Měsíc, Orion, Malý vůz, Mléčná dráha,Velký medvěd.
Pokud se jedná ale o jiný význam než o odborný hvězdářský termín, tak se píše malé počáteční písmeno: země, slunce, měsíc.
OFICIÁLNÍ NÁZVY MEZINÁRODNÍCH INSTITUCÍ, ORGANIZACÍ, NÁZVY STÁTŮ:
Pokud se jedná o jednoslovný výraz je počáteční písmeno velké: Francie, pokud se jedná o dvouslovné označení státu, je důležité, jestli jedním ze slov je obecné označení: Saudská Arábie (není zde obecné označení), Dánské království (království je obecné jméno), Česká republika.
Pokud se jedná o víceslovné označení státu, organizace a instituce píše se velké počáteční písmeno u prvního slova: Spojené státy americké, Rada bezpečnosti, Organizace spojených národů, Evropská unie.
ORGÁNY STÁTŮ, OBLASTÍ A MĚST
Píše se velké počáteční písmeno jen u prvního slova (pokud název neobsahuje i název jiného jevu): Parlament České republiky, Úřad vlády České republiky, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, Městský úřad v Nymburku.
Pokud se ale jedná o neoficiální užití názvu, píše se malé počáteční písmeno: ministerstvo, městský úřad (nejedná se o konkrétní úřad).
OFICIÁLNÍ NÁZVY VĚDECKÝCH, KULTURNÍCH, VZDĚLÁVACÍCH A TĚLOVÝCHOVNÝCH INSTITUCÍ:
Píše se velké počáteční písmeno jen u prvního slova (pokud součástí není i název jiného jevu) Karlova univerzita, Pedagogická fakulta Technické univerzity v Liberci, Bílí tygři Liberec.
Komplikace může být u Obchodní akademie v Čáslavi x obchodní akademie. První variantou je myšlena konkrétní škola, a proto se píše počáteční písmeno velké. Ve druhé variantě se jedná o obecný název školy a není jasné, o kterou obchodní akademii v České republice se jedná. Stejně tak je to i u Základní školy T. G. Masaryka v Jihlavě x základní škola.
NÁZVY KNIH, ČASOPISŮ, NOVIN, ČLÁNKŮ, UMĚLECKÝCH DĚL
Píše se velké počáteční písmeno u prvního slova: Bylo nás pět, Obsluhoval jsem anglického krále, Lidové noviny, Kde domov můj, Má vlast.
JMÉNA VÝROBKŮ
Jednoslovné názvy výrobků se píší s velkým počátečním písmenem, obecné názvy se píší s malým počátečním písmenem: zubní pasta Signál, máslo Rama
OZNAČENÍ DĚJINNÝCH UDÁLOSTÍ, OFICIÁLNÍ NÁZVY PAMÁTNÝCH DNŮ, SVÁTKŮ, SOUTĚŽÍ, POLITICKÝCH A KULTURNÍCH AKCÍ
Píše se velké počáteční písmeno u prvního slova: Velká francouzská revoluce, Pražské jaro, Mnichovská dohoda, Den lidských práv, Dvacáté zimní olympijské hry v Turíně, Nový rok, Vánoce.
JMÉNA VYZNAMENÁNÍ, ŘÁDŮ A CEN
I zde se píše první počáteční písmeno velké: Nobelova cena za literaturu.
JMÉNA A NÁZVY Z NÁBOŽENSKÉ OBLASTI
Jména osob ze svatých knih se píší s velkým počátečním písmenem, stejně tak i důležité knihy: Bůh, Alláh, Budha, Písmo svaté, Bible, Korán, Otčenáš.
ZKRATKY
Velká písmena se píší i v ustálených zkratkách: OSN, TUL, ODS.
VELKÁ PÍSMENA V DOPISECH
Velká písmena se v dopisech používají jako výraz úcty u osobních a přivlastňovacích zájmen 2. osoby čísla množného i jednotného: Ty, Vy, Tvůj, Váš, Vám, Tobě.
VELKÁ PÍSMENA NA ZAČÁTKU VĚTNÝCH CELKŮ
Věty i nadpisy začínají velkým písmenem. Velkým písmenem začíná i přímá řeč, citát, heslo.
Kdo bydlí v přepychově vybavené vile, nesmí být líný zamykat. Jestli sbíráš léčivé byliny, víš, že je lýkovec jedovatý. Starobylé hodiny na vyškovské vížce odbily poledne. Budete-li odbývat písemné práce z českého jazyka, obohatí brzy vaši sbírku známek nemilé výsledky. Mít dobrou náladu při mytí nádobí je velmi neobvyklé. Na poklidné hladině se honily lysky, sýkorky zběsile polykaly hmyz a včelky se opíjely pylem, začalo jaro. Víla Amálka vila na mýtině věneček a vůbec ji nevylekalo, když náhle poblíž zavyl vlk. Mlynář nemohl semlít obilí, protože mu nedovezli slíbené pytle. Myslím, že měl ve zvyku každé ráno jíst rohlík se sýrem a zapíjet ho bylinkovým čajem. Při lyžování na Lysé hoře jsem si zlomil ruku a natáhl svaly na lýtku. Aby obraz dobře visel, musíš ho důmyslně přibít hřebíkem. Mirkův polibek ve mně rozdmýchal vzpomínky na Zbyňka.
Co si únor zazelená, březen si hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí.
Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
Když skřivánek v únoru zpívá, velká zima potom bývá.
Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima.
Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.
Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
Můžeš-li se v lednu vysvléci do košile, připravuj si na únor kožich.
Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
Teplý únor - studené jaro, teplé léto.
Únor bílý - pole sílí.
Únorová voda - pro pole škoda
Únor = úmor: kdyby mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě.
V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se týkají toho, jak únorové počasí ovlivní následující měsíce. Nejznámější pranostika: únor bílý – pole sílí, říká, že pokud v únoru sněží, tak pole budou silná na dobrou úrodu. Podobně vyznívají i další pranostiky. Jiné pranostiky říkají, že pokud je v únoru teplo, tak ale v následujících měsících bude zase mrznout.
Březen suchý, duben mokrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
Březen suchý, duben vlhký a chladný máj, humno bude jako ráj.
Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li i nadělat.
Březen - za kamna vlezem.
Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj.
Březnové mlhy - za 100 dní déšť.
Březnové mrazy nikdy neschází.
Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát.
Březnové slunce od nohou studí.
Březnového prachu za dukát lot.
Březnového slunka je pořídku.
Březnový hrom - pozdní hlad.
Březnový prach úrodu zlatí.
Březnový slunce má krátký ruce.
Březnový sníh škodí polím.
Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.
Dlouho-li březen sněhu hovívá, na obilí úrodný rok bývá.
Druhdy ještě v březnu hejl na nos se posadí.
Hříbě, štěně a dítě březnové dobré bývá.
Hřímání v březnu, sněhy v květnu.
Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
Hřmí-li v březnu, tak také v červnu.
Jak prší v březnu, sněží v máji.
Jak prší v březnu, tak také v červnu.
Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
Josef s Marijú zimu zabijú.
Kam se v březnu první bouřka honí, všechny ostatní jdou za ní.
Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.
Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude ještě mrazů po Velikonocích.
Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v červenci.
Květ březnový není dobrý, květ dubnový polodobrý a květ májový docela dobrý.
Laštovčin zobáček je krátký, ale zvlášť v březnu sladký.
Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát.
Marec chytá za palec.
Mlha v březnu znamená za 100 dní bouřku.
Mnoho dešťů březnových - hubené léto.
Mokrý březen od rolníků nenáviděn.
Na déšť březnový nenásleduje požehnání boží.
Napadlý sníh březnový oseníčku nehoví.
Nezapomeň nikdy na to, březnový prach že je zlato!
Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.
Prach-li březen plodí - tráva, list se rodí.
Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
Smíření nepřátelé jako březnový led.
Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.
Studený marec, mokrý máj - bude humno jako ráj.
V březnu dvě putny vody a jedna lžíce bláta - v říjnu jedna lžíce vody a dvě putny bláta.
V březnu fouká z břízy, poslední sníh z pole mizí.
V březnu hřmí na teplo a na časy.
V březnu když se práší, stromy brzo raší.
V březnu prach - jistý hrách.
V březnu prach a v dubnu bláto - sedlákovi roste zlato.
V březnu prach co zlato a stříbro, ale sníh bývá pro osení jed.
V březnu sedlák stromy osekává, ale kabát ještě nesundává.
V březnu sýkora volá: Rozsívej! Rozsívej!
V březnu vítr z břízy fouká
V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest.
V březnu-li, v dubnu vítr věje, hojná úroda se směje.
V zelené-li roucho březen se obleče, neúrodu za sebou přivleče.
Začnou-li v březnu měkké větry, navracují se laštovice.
Zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej i dokonce zalehne.
Zima, kterou březen nese, dlouho s námi ještě třese.
Žežule, které v březnu velmi křičí, čáp, který mnoho hřeská, divoké husy, které se ukazují, oznamují teplé jaro.
VYSVĚTLENÍ:
Většina březnových pranostik se týká setí obilí, růstu trávy, předpovědí budoucí úrody, popisu změny přírody (tají ledy, ptáci se vracejí, tráva se zelená).
Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
Červen červený jako z růže květ.
Červen mokrý a studený - bývají žně vždy zkaženy.
Červen mokrý a studený ovcím a mláďatům drůbeže se protiví.
Červen stálý - prosinec dokonalý.
Červen studený - sedlák krčí rameny.
Červen-li více sucho než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína.
Červen-li více suchý než mokrý panuje, dobrým vínem naše sudy naplňuje.
Červnové blýskání, na sýpkách praskání.
Červnové večerní hřmění - ryb a raků nadělení.
Červnové větříky - časté deštíky.
Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný.
Co déšť smočí v červnu, přes den vyschne za hodinu jednu.
Co se v červnu vylíhne, velmi často pohyne.
Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.
Co vyroste v červnu na louce za den, roste jindy po týden.
Dá-li nebe deštíčka, bude pěkná travička.
Deštivé léto je horší podzimku.
Hřímá-li v červnu, zvede se obilí.
Hřmí-li v červnu, bude pěkné obilí.
Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.
Jak se v červnu měsíc plní, náhlých bouřek moc se vlní.
Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.
Jaký červen, takový i prosinec.
Jaro je přízeň, léto trýzeň.
Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.
Kdo se vyspí pod bezinkou, zbaví se sedmera nemocí.
Když je červen deštivý, polehává obilí.
Když kvete chrpa, za čtyry neděle chop se srpa.
Když se hřiby v létě mnoho rodí, ten rok málo chleba plodí.
Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
Letní bouřky při úplňku měsíce, znamenají dešťů dalece.
Louku seč, když je ti jí nejvíce líto.
Měsíc červen voní deštěm.
Nejkrásnější loukou je louka červnová.
Netřeba v červnu o déšť prosit, přijde, jak se začne kosit.
Od koukole červnového a chřipky modrý, za pět neděl do žní.
Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.
Rýma tento v červnu lidi nejvíce posedá.
V červnu blýská-li se, hřímá, sedlák spokojeně dřímá.
V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
V červnu rolník ví, jaké asi bude posvícení, zda bohaté, či chudé.
V červnu se ukáže, co nám dá Pán Bůh na daře.
V červnu severní vání žita hojnost k nám přihání.
V červnu-li zamrazí, úroda se zkazí.
Vlhký červen a studený – mnoho úrody z něj není.
Za chladu není ovádů.
Ze suchého června rádi nebýváme, za vlhkého vína, chleba nemíváme.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká počasí a toho, co které počasí přinese. Déšť v tomto období přinese špatné žně, ale dobře poroste tráva. Chladné počasí zase způsobí, že bude málo komárů a ovádů a lidé budou nastydlí. Naopak bouřka by měla přinést radost zemědělcům. Mráz by mohl úrodu zkazit. Absolutní většina pranostik předvídá chlad a déšť v tomto měsíci.
