Jednak – jednak: píše se mezi nimi čárka?
Jednak – jednak a čárka
Ve spojení jednak – jednak se před druhým výrazem jednak zpravidla píše čárka: „Jednak bylo chladno, jednak foukal silný vítr.“ Jde o dvojitý spojovací výraz, kterým připojujeme dvě okolnosti, důvody, vlastnosti nebo jiné rovnocenné části sdělení. První „jednak“ uvádí první část a druhé „jednak“ část následující.
Výraz jednak – jednak se používá tehdy, když chceme uvést dva rovnocenné důvody, skutečnosti nebo hlediska. Významově se často blíží spojením „za prvé – za druhé“, „nejen – ale také“ nebo prostému výčtu dvou okolností. Typická podoba je například: „Na výlet jsme nejeli jednak kvůli dešti, jednak kvůli silnému větru.“ Důležité je správně rozpoznat obě části spojení a oddělit je čárkou.
Pravidlo a vysvětlení
Pravidlo pro spojení jednak – jednak
Jednak – jednak je dvojitý neboli zdvojený spojovací výraz. První část uvádí první člen spojení a druhá část uvádí další rovnocenný člen.
Před druhým výrazem jednak píšeme čárku:
- Jednak pršelo, jednak foukal vítr.
- Rozhodnutí ovlivnila jednak cena, jednak kvalita.
- Výlet jsme odložili jednak kvůli počasí, jednak kvůli nemoci.
- Úkol byl jednak dlouhý, jednak poměrně obtížný.
Čárka tedy nestojí automaticky „před slovem jednak“ pokaždé, když se ve větě objeví. Je spojena především se stavbou dvojitého spojovacího výrazu, v němž druhé „jednak“ otevírá další rovnocennou část.
Podrobné vysvětlení
Co znamená jednak – jednak
Spojení používáme, když chceme zdůraznit, že pro určité tvrzení existují dvě nebo více samostatných okolností. Mluvčí tak jednotlivé důvody nebo vlastnosti zřetelně odděluje.
Například věta:
Na nové místo se těším jednak kvůli práci, jednak kvůli příjemnějšímu prostředí.
obsahuje dva důvody: prvním je práce, druhým příjemnější prostředí. Oba mají ve větě stejnou funkci.
Podobně ve větě:
Zahrada je jednak prostorná, jednak dobře chráněná před větrem.
jsou uvedeny dvě vlastnosti zahrady: je prostorná a zároveň dobře chráněná.
Musí být vždy jednak – jednak?
Pro přehledný a spisovný text je klasické spojení jednak – jednak nejjednodušší a nejbezpečnější. V současném jazyce se lze setkat také se stavbami, v nichž po prvním „jednak“ následuje například „také“, „zároveň“, „navíc“ nebo jiný výraz podobného významu. Pokud ale potřebujete jednoduchou školní poučku, držte se dvojice jednak – jednak.
Může být částí více než dvě?
Ano. Výčet může pokračovat dalšími rovnocennými členy, ale při větším počtu položek bývá stylisticky přehlednější použít jinou konstrukci. Spojení „jednak – jednak“ se nejčastěji používá právě pro dvě výrazně oddělená hlediska.
Příklady
Příklady vět s jednak – jednak
Dva důvody
- Do kina jsme nešli jednak kvůli pozdnímu začátku, jednak kvůli špatnému počasí.
- Nabídku odmítl jednak kvůli nízké odměně, jednak kvůli dlouhému dojíždění.
- Auto potřebuje opravu jednak kvůli brzdám, jednak kvůli závadě na výfuku.
Dvě vlastnosti
- Kniha je jednak napínavá, jednak poučná.
- Nový byt je jednak větší, jednak světlejší.
- Úloha byla jednak dlouhá, jednak náročná na výpočet.
Dvě celé věty
- Jednak jsme přijeli pozdě, jednak už nebyla volná místa.
- Jednak se ochladilo, jednak začalo silně pršet.
- Jednak neměl potřebné vybavení, jednak nevěděl, jak postupovat.
Jednak uprostřed věty
- Výsledek závisí jednak na přípravě, jednak na zkušenostech.
- Problém vznikl jednak chybným měřením, jednak nesprávným výpočtem.
- Úspěch ovlivňuje jednak pravidelný trénink, jednak dostatečný odpočinek.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby
Vynechání čárky
Chybně:
Výsledek závisí jednak na přípravě jednak na zkušenostech.
Správně:
Výsledek závisí jednak na přípravě, jednak na zkušenostech.
Zbytečné opakování
Spojení má smysl tehdy, když skutečně odděluje dvě rovnocenné informace. V jednoduchém výčtu někdy působí přirozeněji obyčejná spojka „a“.
Místo těžkopádného:
Koupil jednak chleba, jednak rohlíky.
může být podle kontextu přirozenější:
Koupil chleba a rohlíky.
Nerovnocenné části
Obě části by měly být významově a gramaticky pokud možno souměřitelné. Přehlednější je například:
Rozhodla jednak nižší cena, jednak kratší dodací lhůta.
než konstrukce, ve které první část označuje důvod a druhá úplně jiný druh informace.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jak si čárku zapamatovat
Pomůže jednoduchá pomůcka:
jednak něco, jednak něco dalšího
Druhé „jednak“ otevírá druhou část dvojice, a proto před ním napište čárku. Typický vzorec je:
jednak A, jednak B
Nejčastější otázky
Píše se před druhým jednak čárka?
Ano. Ve dvojitém spojovacím výrazu jednak – jednak se jednotlivé části oddělují čárkou: „Výrobek je jednak levný, jednak praktický.“ Stejně postupujeme, pokud jsou spojeny celé věty: „Jednak pršelo, jednak foukal silný vítr.“
Co je jednak za slovní druh?
Ve spojení jednak – jednak funguje výraz jako součást dvojitého spojovacího výrazu, kterým se spojují rovnocenné části výpovědi. Pro správnou interpunkci je podstatné především rozpoznat konstrukci „jednak A, jednak B“.
Je správně jednak – ale také?
V běžném současném vyjadřování se lze setkat i s konstrukcemi, kde po prvním „jednak“ nenásleduje druhé „jednak“, ale například „také“, „zároveň“ nebo „navíc“. Pro školní text a tam, kde chcete mít stavbu věty zcela průhlednou, je však vhodné používat klasickou dvojici jednak – jednak.
Jaký je jednoduchý příklad s jednak – jednak?
Například: „Kurz je jednak levný, jednak praktický.“ První „jednak“ uvádí vlastnost „levný“, druhé „jednak“ připojuje druhou vlastnost „praktický“. Před druhým „jednak“ je čárka.