Jiří Žáček: Každý mluví tak, jak umí
Jiří Žáček: Každý mluví tak, jak umí
Každý mluví tak, jak umí je veselá dětská báseň Jiřího Žáčka založená na hravém spojování zvířat s jejich vlastní „řečí“. Vystupují v ní například žluva, prase, blecha, tučňák, husa či buvol. Báseň má pravidelný rytmus, snadno zapamatovatelné rýmy a v závěru připomíná, že nejdůležitější je dokázat se spolu dorozumět.
Básnička se hodí zejména k dětské recitaci, protože pracuje se známými zvířaty, vtipnými přídavnými jmény a výrazným rytmem. Dítě si může při přednesu pohrát s hlasem a každé zvíře představit trochu jinak. Text současně nabízí jednoduché jazykové téma: ukazuje, jak se od názvů zvířat tvoří přídavná jména, například husa – husí.
Informace k dostupnosti textu
Text básně
Jde o existující báseň současného českého autora. Pro naučení celé básně je proto vhodné použít vydanou knihu, školní čítanku nebo jiný oprávněný zdroj. Pro orientaci lze uvést krátký začátek: „Každý mluví tak, jak mluví…“
Obsah díla
O čem je báseň Každý mluví tak, jak umí
Báseň si pohrává s představou, že každý tvor má svůj vlastní způsob řeči. Autor postupně jmenuje několik velmi rozdílných zvířat a každému přiřazuje jeho pomyslný jazyk. Žluva tedy mluví „žluví“ řečí, husa „husí“ a podobně.
Nejde přitom o skutečné vysvětlování zvuků jednotlivých zvířat. Zvířata slouží především k vytvoření veselých slovních spojení a rýmů. Opakování podobně stavěných veršů dává básni výrazný rytmus a dětem usnadňuje zapamatování.
V závěru se význam rozšíří. Nezáleží tolik na tom, jakým způsobem kdo mluví. Podstatné je, aby se jednotliví tvorové dokázali dorozumět. Právě tato jednoduchá myšlenka dává hravé básničce i malé ponaučení.
Výklad a hlavní myšlenka
Hlavní myšlenka básně
Hlavní myšlenku lze vyjádřit větou: Každý se vyjadřuje po svém, ale nejdůležitější je vzájemné dorozumění.
Jiří Žáček tuto myšlenku nepodává jako vážné poučení. Využívá humor, zvířata a slovní hříčky. Díky tomu může báseň dítě vnímat jednoduše jako veselou básničku, ale současně si z ní odnést myšlenku, že rozdílný způsob vyjadřování nemusí být překážkou.
Proč jsou v básni právě zvířata
Zvířata umožňují autorovi vytvářet hravá spojení mezi podstatnými a přídavnými jmény. Dítě tak může nenápadně vnímat například souvislost mezi výrazy husa – husí nebo prase – prasečí. Některá spojení navíc působí legračně, což podporuje humorný charakter básně.
Jazyk a stavba
Báseň je založena na pravidelném opakování podobných větných konstrukcí. Verše jsou krátké a rytmické a jednotlivá zvířata vytvářejí snadno zapamatovatelnou posloupnost. Důležitou roli mají také rýmy a zvuková podobnost slov.
Pro dětského recitátora je výhodou, že text není založen na složitém příběhu. Jednotlivé části se dají zapamatovat podle zvířat, která v nich vystupují.
Jak text přednést
Jak báseň recitovat
Básnička je vhodná pro živější, hravý přednes. Není potřeba ji říkat příliš slavnostně. Mnohem lépe působí, když recitátor využije rozdílnou intonaci a zvýrazní názvy zvířat a jejich „řeči“.
- Začněte klidně a zřetelně. Úvodní opakující se věty tvoří základní rytmus básně.
- Názvy zvířat lehce zdůrazněte. Posluchači tak snáze zachytí slovní hříčku.
- Nespěchejte přes rýmy. Krátká pauza na konci verše pomůže rytmu.
- Střídejte intonaci. Každá další dvojice zvířat může znít trochu jinak.
- Závěr řekněte výrazněji. Právě poslední část obsahuje hlavní pointu celé básničky.
Jak se báseň rychle naučit
Nejjednodušší je učit se text po jednotlivých částech a spojit si každou z nich se zvířaty, která se v ní objevují. Místo mechanického opakování dlouhého textu si dítě může vytvořit jednoduchou posloupnost: nejprve jedna dvojice zvířat, potom druhá a další. Jakmile si zapamatuje jejich pořadí, jednotlivé verše se vybavují mnohem snadněji.
Pomáhá také říkat si báseň nahlas. Její pravidelný rytmus je při hlasitém přednesu výraznější než při tichém čtení. Posledním krokem by měla být recitace bez textu před rodičem, spolužákem nebo před zrcadlem.
Pro jaký věk je báseň vhodná
Jednoduchá slovní zásoba, zvířecí motivy a pravidelný rytmus z ní dělají vhodnou báseň zejména pro mladší děti na základní škole. Dobře se hodí také pro první zkušenosti s recitací před třídou nebo na školní besídce.
Pro starší děti může posloužit jako jednoduchá ukázka práce s rýmem, opakováním a jazykovým humorem.
Příklady
Slovní hříčky se zvířecími názvy
Princip básničky lze dobře vysvětlit na dvojicích podstatného a přídavného jména:
| Zvíře | Přídavné jméno |
|---|---|
| žluva | žluví |
| prase | prasečí |
| blecha | bleší |
| tučňák | tučňáčí |
| husa | husí |
| buvol | buvolí |
Právě střídání podobných tvarů vytváří část humoru a zároveň pomáhá udržovat rytmus básně.
Nejčastější otázky
Kdo napsal báseň Každý mluví tak, jak umí?
Autorem básně Každý mluví tak, jak umí je český básník Jiří Žáček. Je známý mimo jiné řadou básní, říkadel a hravých textů určených dětským čtenářům.
O čem je báseň Každý mluví tak, jak umí?
Báseň vtipně představuje různá zvířata a jejich pomyslné způsoby řeči. Její jednoduchá pointa spočívá v tom, že každý může mluvit trochu jinak, ale hlavní je, když se jeden s druhým dokáže dorozumět.
Je Každý mluví tak, jak umí vhodná k recitaci?
Ano. Díky krátkým veršům, pravidelnému rytmu, rýmům a opakování se dobře učí zpaměti. Při přednesu lze navíc využít výraznou intonaci a hravě zdůrazňovat jednotlivá zvířata, takže je vhodná i pro dětskou recitační soutěž nebo školní vystoupení.
Jaká je hlavní myšlenka básně?
Hlavní myšlenkou je vzájemné dorozumění navzdory rozdílům. Autor ji podává prostřednictvím humoru a zvířecích postav, takže nepůsobí jako poučování, ale jako přirozená pointa veselého textu.
Jak se tuto báseň nejlépe naučit nazpaměť?
Učte se ji postupně po jednotlivých částech a zapamatujte si pořadí zvířat. Potom si každou část několikrát řekněte nahlas v jejím přirozeném rytmu. Nakonec části spojte a celou báseň několikrát odříkejte bez nahlížení do textu.