KALHOTY

Diktáty na předpony s-, z-

1. diktát

Shnilé brambory, slavnostní shromáždění, smíchat barvy, schránka důvěry, spřátelil se s mými známými, shodil tašku ze schodů, sjízdná sjezdovka, setřít podlahu, sbalit si kufr, zblednul strachy, ztichlá třída, ztvrdlý chleba, zchudlý šlechtic, zežloutlý list, zesmutnělá princezna, zesláblý kůň, zkřehlý zimou, zkrátit kalhoty, zmínka v knize, obzor ztemněl, kocour se stočil do klubíčka, strávil prázdniny, stravitelné jídlo, sestup z věže dolů, stáhnul kalhoty, svolal poradu, svalil se dolů, sjel dolů, řeky splynuly, zestárlý král, pěvecký sbor, sběr papíru, svěsil hlavu, svézt se stopem, sežehl si vlasy, shon lidí, zkumavka, sklopené oči, sklouzl po banánu, skládání písní, zvážnělý výraz, zfilmovaná pohádka, ztloustlá modelka

2. diktát

Sběh lidí, vojenský zběh, skreslit čáry dohromady, zkreslit fakta, zkopal psa, skopal míč ze schodů, skropil šátek slzami, zkropil na louce prádlo, smazal tabuli, zmazal si kalhoty, změna počasí, směna peněz, zmáčel si kalhoty, smáčel rty ve vodě, zmotal úkol, smotal klubíčko, zmrskal koně bičem, po praní se svetr smrskl, shlédl z věže na turisty, zhlédl nové divadelní představení, zjednal pořádek, sjednal si schůzku, zbil spolužáka, sbil poličku, zedřen námahou, sedřená kůže, svolal schůzi, zvolal hurá, zvolili předsedu, svolili s výletem

Zdroj: článek Předpony s z

Obsah

Obsah je takové shrnutí příběhu, které se ale vůbec nemůže vyrovnat přečtení Poláčkovy knihy. Obsah je stručně shrnutý do několika různých příběhů, které Péťa s kamarády prožil. Názvy příběhů souvisí s jejich obsahem. Ne s názvy kapitol v knize.

Výprask od Habrováků

Kluci táhnou do války proti Habrovákům. Vezmou s sebou taky holky. Čeněk se cestou posmívá Péťovi, že je ženich a že miluje Evu Svobodovou. Cestou si dívky zpívají a Habrováci je podle dívčího zpěvu najdou a chlapce zmlátí. Výprasku utečou jen dívky a Zilvar. Čenda výprask vyčítá Péťovi, a proto se chlapci cestou domů hádají a perou. Uklidní se, až když potkají pana Fajsta.

Požár

Kluci se rozhodli zahrát si na požár. Potřebovali budovy, které mohou zapálit, a tak Péťa ukradl strejdovi Vařekovi krabice od látek. Na krabice chlapci napsali názvy budov a krabice zapálili. Éda si při požáru propálil kalhoty.

Ukázka:

Čeněk Jirsák stál opodál a šklebil se, ale jenom trošku a pravil, to není žádný opravdivý požár, když se nezvoní na poplach. Když u nás hořel hraběcí špýchar, tak se zvonilo na všechny zvony a někteří vybíhali ven v podvlíkačkách, jak byli, protože to bylo v noci. Bejval to uznal, já jsem to taky uznal, všichni to uznali a Bejval pravil: "Tak zvoň na poplach!" A Čeněk Jirsák zvonil a tak si s námi hrál, ačkoli nikdo nechtěl, aby si s námi hrál. Veškerá dědina lehla popelem a Éda Kemlink si propálil kalhoty' a brečel, že takhle nemůže domů.

Koupání

Péťa se dočasně nekamarádí s Čendou Jirsákem. Kluci se rozhodnou, že se půjdou koupat. Cestou se k nim přidal malý Vašek. Vašek skočí do vody, ale neumí plavat. Nakonec ho zachrání Zilvar, který pro něj skočil a vytáhl ho. Ostatní chlapci ho rozdýchali. Cestou domů pak Zilvar vysvětluje Vaškovi, jak se plave.

Vosy

Příští týden se ve škole předávalo vysvědčení. Péťa dostal dvě dvojky a už plánuje, co udělá s penězi, které dostane od rodičů. Pan Fajst stál před školou a čekal, jestli o chlapci pozdraví. Jediný Zilvar nepozdravil a ještě se mu posmíval. Péťa se přestal bavit s Tondou, protože mu nechtěl půjčit kolo a začal se bavit s Čendou. Který začne Tondu pomlouvat. Chlapci se rozhodli, že pojedou do Itálie, aby jim Tonda záviděl. Péťu maminka poslala k ševci, ale on cestou potkal Tondu a ten se ho snažil usmířit a řekl mu, že má nový vynález. Ochočí si vosy a bude vydělávat na medu. Aby si Péťu udobřil, půjčil mu kolo, aby byl rychleji zpět od ševce. Všichni chlapci se sešli a vydali se na vosy. Rozhodli se, že je z hnízda vyčoudí, ale vosy vyletěly druhou

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Bylo nás pět

Příslovce od písmene C

Celkově – úplně, úhrnně, celistvě, všeobecně

PŘÍKLAD: Celkově se večer povedl. Soutěž měla celkově úspěch.

Celerově – v souvislosti s celerem (zeleninou)

PŘÍKLAD: Celerově chutnající polévka strávníky příliš neoslovila.

Celistvě – uceleně, celkově, tvořící celek

PŘÍKLAD: Servírované jídlo by mělo působit celistvě.

Celkem – dohromady, úhrnem

PŘÍKLAD: Výsledek byl celkem povedený.

Celodenně – po celý den

PŘÍKLAD: Mnoho žen celodenně pečuje o svůj vzhled.

Celoevropsky – týkající se celé Evropy

PŘÍKLAD: Celoevropsky se momentálně řeší uprchlická krize.

Celokoženě – celé v kůži

PŘÍKLAD: Boty prodávané na internetu působily celokoženě.

Celonárodně – týkající se celého národa

PŘÍKLAD: Celonárodně hledaný zločinec se ukrýval v Ústí nad Labem.

Celopodnikově – týkající se celého podniku

PŘÍKLAD: Celopodnikově organizovaná odstávka finančně zasáhla každého zaměstnance.

Celorepublikově - týkající se celé republiky

PŘÍKLAD: Celorepublikově vyhlášená sbírka dosáhla vynikajícího výsledku.

Celoročně – po dobu celého roku

PŘÍKLAD: Slevy na jízdném ve vlaku fungující celoročně.

Celospolečensky – týkající se celé společnosti

PŘÍKLAD: Celospolečensky řešeným problémem jsou sociálně patologické jevy u dětí a mládeže.

Celostátně – týkající se celého státu

PŘÍKLAD: Celostátně bylo vyhlášeno pátrání po dvojici nezvěstných dětí.

Celovečerně – po celý večer

PŘÍKLAD: Televizní stanice celovečerně vysílala filmy o Rambovi.

Celozávodně – týkající se celého závodu

PŘÍKLAD: Ředitelství celozávodně vyhlásilo školení zaměstnanců.

Celoživotně – po celý život

PŘÍKLAD: Někteří lidé se celoživotně vzdělávají.

Cele – úplně, dokonale, hotově, kompletně

PŘÍKLAD: Stroj působil cele.

Cementově – spojené a tvořené cementem

PŘÍKLAD: Cementově šedá barva sloužila jako podkladová vrstva.

Cenově – týkající se ceny

PŘÍKLAD: Cenově dostupné zboží vyprodaly během slevové akce.

Ceníkově – v souvislosti s ceníkem

PŘÍKLAD: Cena se ceníkově lišila.

Centimetrově – v centimetrech

PŘÍKLAD: Centimetrově to vycházelo na stejno.

Centralisticky – v systému řízení nižších organizačních jednotek z jednoho nadřízeného centra

PŘÍKLAD: Některé podniky a jejich pobočky jsou řízeny centralisticky.

Centralizovaně – organizačně soustředěné

PŘÍKLAD: Některá exotická zvířata musí být centralizovaně registrovaná.

Centrálně – umístěné v centru, hlavně, vztahující se k centru

PŘÍKLAD: Centrálně řízená ekonomika byla typická pro socialistické státy.

Centrifugálně – odstředivě

PŘÍKLAD: Okolí tkáně je aktivováno centrifugálně.

Centripetálně – dostředivě

PŘÍKLAD: U 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Příslovce podle abecedy

Podstatná jména začínají na písmeno "K"

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na písmeno k

Obsah

Tento obsah slouží jako materiál k připomenutí těchto povídek. Nikdy se nemůže vyrovnat přečtení knihy, nedokáže nahradit autentičnost a úsměvnost Nerudových povídek.

Týden v Tichém domě

Tato povídka nemá jednoho hlavního hrdinu, je to takový přehled různých událostí lidí z jednoho domu během týdne. Povídka spíše vykresluje zvyky a vlastnosti lidí. Slečna Žanýnka byla nemocná a Josefínka ji nesla snídani, ale nemohla se na ni dobouchat. Našli ji mrtvou.
Paní Bavorová byla posluhovačkou paní domácí. Paní domácí i její dcera byly vcelku líné a řešily jen možnou svatbu. Byly i falešné, předstíraly přátelství s někým, koho vlastně neměly rády.
Pan doktor nepřál Václavovi a Márince jejich lásku. Sám byl ale zamilovaný do Josefíny.
Doktor bydlel v podnájmu u úředníka Lakmuse. Jeho dcera Klárka milovala doktora, přestože byl starý. Paní Lakmusová se snažila doktora vyzpovídat, jestli by si vzal jejich Klárku, ten si ale myslel, že se baví o Josefíně. A omylem souhlasil se svatbou.
Pan domácí přišel domů a nechal si zavolat paní Bavorovou, aby jí řekl, že bude její syn Václav propuštěn z kanceláře, protože napsal ošklivou báseň na členy kanceláře. Václav se o tom dozvěděl od prezidenta kanceláře.
Konal se pohřeb Žanýnky a paní hospodská se paní Bavorové ptala, jestli jí aspoň příbuzní Žanýnky dali nějaké peníze za její službu. Ona řekla, že ne, že jí pomáhala z dobroty srdce. Václav ji doprovázel na hřbitov.
Pan doktor psal na úřad, že se bude ženit. Chtěl si vzít Josefínu, aby si nemusel vzít Klárku. V tu chvíli přišel Václav a dal mu přečíst svoji novelu. Chtěl se stát spisovatelem, ale neměl peníze na počáteční reklamu. Doktor se od něj dozvěděl, že se o víkendu Josefína provdá. Ženich Josefíně trochu vyčítal, že dávala doktorovi naději.
Slečna Marie pomluvila před nadporučíkem Kořínkem slečnu Matyldu a její rodinu, že jsou chudí, a ten šel raději doprovodit Marii domů, než by zůstal s Matyldou.
Paní Bavorová vyhrála peníze při sázení, ale rozhněvala si u toho svou přítelkyni hospodskou.
Rodina domácích byla v dluzích. A proto se začali sbližovat s Bavorovými a chtěli provdat Matyldu za Václava, ten na to přistoupil, aby se pomstil za vyhození z úřadu.

Ukázka:

„Tedy se zavěste!“ pronesl Václav hlasem měkkým, podávaje jí rámě.

„I já se nechci po pansku vést - ani neumím!“

„Vždyť to ale není po pansku! Budu vás jen podporovat, cesta je daleka, jste unavena pohnutím - zavěste se přec, maminko!“ Vzal jí ruku a zavěsil sám do svého lokte. -

Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak voln

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Povídky malostranské

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

• vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
• skloňují se
• můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
• příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
• určujeme u nich:
• rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
• číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
• pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
• vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
• mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

• vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
• ptáme se na ně: jaký, který, čí
• skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
• mají tvar podle podstatných jmen
• můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
• příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
• určujeme u nich:
• pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
• druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
• vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
• přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

• zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
• shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
• příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
• určujeme u nich:
• druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
• rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
• číslo (jednotné, množné)
• pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

• vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
• dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
• podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
• kolik? – základní: deset, několik
• kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
• kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
• kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
• větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po l

vysl?iyíý2šel prosbu,
l?iyíý3tostivý vzl?iyíý2kot,
l?iyíý1ška Bystrouška,
pel?iyíý2něk je hořký,
pl?iyíý2nový kotel,
l?iyíý3ska kvete,
sestra se ráda l?iyíý3čí,
l?iyíý3zat nanuk,
vel?iyíý1ká lampa,
nesl?iyíý2ším hudbu,
strom l?iyíý3pa,
pes se l?iyíý3sá,
poraněné l?iyíý4tko,
sl?iyíý2šela jsem L?iyíý1ndu,
nejbl?iyíý1žší ml?iyíý4n,
bl?iyíý4skavý náhrdelník,
sestra Ol?iyíý1na,
venku se bl?iyíý4skalo,
neupl?iyíý2nula ani hodina,
bl?iyíý4skavé předměty,
l?iyíý2žuj opatrně,
usměvavá L?iyíý4die,
kl?iyíý3če od domu,
starý ml?iyíý2nář,
l?iyíý1dové umění

Vyzkoušet cvičení

2. cvičení na vyjmenovaná slova po l

nedosl?iyíý4chavý dědeček,
pol?iyíý2kat sl?iyíý1ny,
seml?iyíý3t ob?iyíý1lí,
nepl?iyíý4tvej potravinami,
kočka si l?iyíý3že tlapky,
mám l?iyíý2sinu,
pel?iyíý2ňkový čaj,
škodl?iyíý1vý l?iyíý4kožrout,
l?iyíý3ný Honza,
L?iyíý2sá hora,
křeslo z pl?iyíý2še,
l?iyíý1dský výtvor,
tiše se přibl?iyíý3žit,
nel?iyíý1tuj se,
ml?iyíý2nářský pomocník,
zabl?iyíý4sklo se,
l?iyíý2žařské rukavice,
malá kl?iyíý3cka,
je to bl?iyíý1zoučko,
l?iyíý3tostivá L?iyíý3da,
sl?iyíý3divý pohled,
pl?iyíý3seň v domě,
l?iyíý2ska je pták,
pl?iyíý2noucí voda,
pl?iyíý2nový vařič,
l?iyíý3bivé kalhoty,
l?iyíý1šaj smrtihlav

Vyzkoušet cvičení

3. cvičení na vyjmenovaná slova po l

na l?iyíý1stech,
l?iyíý1s na ovoce,
L?iyíý2sá nad Labem,
hebký pl?iyíý2š,
starý ml?iyíý2nář,
neodbytný jako kl?iyíý3ště,
l?iyíý1šaj na tváři,
voňavý pel?iyíý2něk,
vyl?iyíý3čený pokoj,
pl?iyíý2novod,
kl?iyíý1dná b?iyíý2střina,
kněžna L?iyíý1buše,
l?iyíý4tkový sval,
bl?iyíý2štivé skl?iyíý3čko,
namožené l?iyíý4tko,
l?iyíý3bila se mi halenka,
boty z l?iyíý4čí,
l?iyíý1pový květ,
L?iyíý1bor a L?iyíý1duška,
kl?iyíý1dný obl?iyíý1čej,
mal?iyíý1čká El?iyíý1ška,
l?iyíý1bové maso,
jedovatý pl?iyíý2n,
l?iyíý1st papíru,
ml?iyíý4nek na kávu

Vyzkoušet cvičení

4. cvičení na vyjmenovaná slova po l

děda nedosl?iyíý4chá,
králík kl?iyíý1čkuje,
nal?iyíý1l si l?iyíý1monádu,
zal?iyíý3vat květiny,
obl?iyíý3bený film,
kočka se nesl?iyíý2šně pl?iyíý3ží,
had pol?iyíý2ká žábu,
upl?iyíý2nulý týden,
voda l?iyíý3ně pl?iyíý2nula korytem,
zemní pl?iyíý2n,
prudký l?iyíý1ják,
Vol?iyíý2ně,
tatínek l?iyíý3čí past na myši,
L?iyíý2solaje,
bl?iyíý2štivé sklo,
noční hl?iyíý3dka,
malý kl?iyíý3č je kl?iyíý3ček,
červený kal?iyíý1ch tul?iyíý1pánu,
na obzoru se bl?iyíý4sklo,
pl?iyíý2nulá řeč,
l?iyíý3zat zmrzl?iyíý1nu,
Pavl?iyíý3k snídá rohl?iyíý3k,
rozpl?iyíý4vat se na jazyku

Vyzkoušet cvičení

5. cvičení na vyjmenovaná slova po l

upl?iyíý2nulo spoustu let,
l?iyíý3bezná tvář,
pl?iyíý2š je látka,
nesl?iyíý2šný šepot,
kino je bl?iyíý3zko,
L?iyíý2tomyšl,
taška z l?iyíý4ka,
l?iyíý3skový keř,
ml?iyíý4nské kolo,
zabl?iyíý4sklo se,
uml?iyíý3t kávu,
město L?iyíý1berec,
strom obrostl l?iyíý1šejníkem,
l?iyíý4kovec obecný,
l?iyíý1ščí ohon,
l?iyíý2sá hlava,
vel?iyíý1ké oči,
sl?iyíý1nné žlázy,
Ol?iyíý1ver pl?iyíý1vl na zem,
miminko vzl?iyíý2kalo,
voňavé l?iyíý1lie,
Vol?iyíý2ně,
zajímavě se nal?iyíý3čila,
Al?iyíý1ce zná L?iyíý1běnu,
studený l?iyíý1stopad,
hokejisté L?iyíý1tvínova

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po l

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po p

nep?iyíý3skej tady,
p?iyíý4r na poli,
malá op?iyíý1ce je op?iyíý1čka,
klop?iyíý4tl o kámen,
šp?iyíý1navé kalhoty,
slep?iyíý1t papír,
brněnský p?iyíý1vovar,
přep?iyíý2chová vila,
časop?iyíý1sy a noviny,
malé kop?iyíý4tko,
známý sp?iyíý1sovatel,
p?iyíý2tel p?iyíý1lin,
netop?iyíý4ří sluch,
nap?iyíý13navý příběh,
třp?iyíý2tivý řetízek,
načep?iyíý4řený krocan,
p?iyíý3sečná pláž,
kvalitní lep?iyíý1dlo,
p?iyíý2šný jako páv,
p?iyíý1la vodu,
včely sbírají p?iyíý2l,
p?iyíý1lník na železo,
velké p?iyíý3smeno,
posp?iyíý3chal do obchodu,
barevná p?iyíý3rka,
tap?iyíý3r je lichokop?iyíý2tník,
sp?iyíý1sovná čeština

Vyzkoušet cvičení

2. cvičení na vyjmenovaná slova po p

p?iyíý1škotové těsto,
Pep?iyíý3k nap?iyíý3ná uši,
pěkné p?iyíý3smo,
růže p?iyíý3chá,
urostlý chlap?iyíý3k,
osel má p?iyíý2sk,
výletníci klop?iyíý4tali,
bílé p?iyíý4chavky,
hraje si na p?iyíý3sku,
veselý chlap?iyíý3k,
pop?iyíý3navá rostlina,
p?iyíý2tel p?iyíý3sku,
p?iyíý1lná studentka,
p?iyíý2šná princezna,
slep?iyíý4š není had,
zp?iyíý2toval svědomí,
koup?iyíý3m si lep?iyíý1dlo,
nap?iyíý1š jim dop?iyíý1s,
kropenatá slep?iyíý1ce,
p?iyíý2tlák v lese,
dlouhá kap?iyíý1tola,
p?iyíý1š úhledněji,
kap?iyíý1tán lodi,
rosa se třp?iyíý2tila,
nejp?iyíý1lnější hospodyňka,
zajímavý časop?iyíý1s,
Pavla se zap?iyíý4řila

Vyzkoušet cvičení

3. cvičení na vyjmenovaná slova po p

nap?iyíý3navá kniha,
potřebuji p?iyíý1lník,
pap?iyíý3rový p?iyíý2tlík,
vtipný nadp?iyíý1s,
odp?iyíý2kal si trest,
nep?iyíý1jte tady alkohol,
prop?iyíý1sovací tužka,
p?iyíý2tel p?iyíý1lin,
přep?iyíý2chový palác,
vrbová p?iyíý3šťalka,
neop?iyíý3rej se o mě,
slep?iyíý3š to klihem,
starý sp?iyíý1s,
dívka p?iyíý1ští,
výp?iyíý1sky z učebnice,
navštívil Chrop?iyíý2ni,
potrestaná p?iyíý4cha,
vrabci se čep?iyíý4řili,
malé kop?iyíý2to je kop?iyíý4tko,
zatřp?iyíý2tila se,
p?iyíý3chnout se do prstu,
bílá p?iyíý1voňka,
nep?iyíý2tlačte v lese,
p?iyíý1rátská loď,
lidová p?iyíý3seň,
dětské p?iyíý3skoviště,
oblíbená p?iyíý1vnice

Vyzkoušet cvičení

4. cvičení na vyjmenovaná slova po p

město P?iyíý3sek,
mládě p?iyíý3palo v hnízdě,
hrubá p?iyíý2tlovina,
prosp?iyíý3val s vyznamenáním,
žirafa je sudokop?iyíý2tník,
p?iyíý1lná včelka,
p?iyíý1sklavý hlásek,
vytrvalost a p?iyíý3le,
máme přírodop?iyíý1s,
p?iyíý3chá mě u srdce,
hra na p?iyíý1kanou,
jsi nevyzp?iyíý2tatelný,
posp?iyíý3chej pomalu,
ptakop?iyíý2sk je savec,
suchop?iyíý4r je bylina,
pravop?iyíý1sná pravidla,
ušp?iyíý1něný límec,
ostrý nap?iyíý3náček,
prop?iyíý3chnutý míč,
p?iyíý3sčitý břeh,
topoly se vyp?iyíý3nají,
zatop?iyíý1l v kamnech,
soudní zap?iyíý1sovatelka,
p?iyíý3skovec je hornina,
p?iyíý2tlík bonbónů

Vyzkoušet cvičení

5. cvičení na vyjmenovaná slova po p

hrajeme p?iyíý1škvorky,
pevný p?iyíý1líř,
ostrá p?iyíý1la,
p?iyíý1kola je dřevěný nástroj,
obec P?iyíý2šely,
p?iyíý1vní kvasinky,
kuje p?iyíý1kle,
sp?iyíý3še ne,
škodlivý pop?iyíý3lek,
sp?iyíý3cí dívka,
rybář loví na třp?iyíý2tku,
šp?iyíý1čatá tužka,
ples up?iyíý3rů,
koňské kop?iyíý2to,
sojčí p?iyíý3rko,
nebezpečný lup?iyíý1č,
hrdop?iyíý4ška,
nalep?iyíý1t známku,
p?iyíý1vovarský kůň,
p?iyíý2tlákova schovanka,
p?iyíý2skaté rostliny,
kukuřičný lup?iyíý3nek,
dítě cup?iyíý1tá,
nap?iyíý3nat prostěradlo,
brouk P?iyíý2tlík,
vyklop?iyíý1t náklad,
maminčina p?iyíý1nzeta,
lep?iyíý1cí páska

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po p

Číslovky

Čtvrtým slovním druhem jsou číslovky, které mají číselný význam. Ptáme se na ně KOLIK?, KOLIKÁTÝ?, KOLIKERÝ?, KOLIKRÁT?, KOLIKANÁSOBNÝ?

Příklad: Adam se stal (KOLIKANÁSOBNÝM?) čtyřnásobným vítězem. V (V KOLIK?) osm byl sraz před školou. Adam doběhl do cíle (KOLIKÁTÝ?) první. Ve skříni mám (KOLIKERY?) troje kalhoty.

Zdroj: článek Jak se ptáme na slovní druhy

Podstatná jména na D

Pro ukázku podstatných jmen dále uvádím podstatná jména začínající písmenem D. V závorce se vždy nachází rod daného podstatného jména a vzor, podle něhož se podstatné jméno skloňuje.

Seznam podstatných jmen na D

• ďábel (rod mužský, vzor pán) = pekelná bytost
• dadaismus (rod mužský, vzor hrad) = literární a výtvarný směr vyznačující se rozbitím tradičního obsahu a formy a budující na náhodnosti
• dafnie (rod ženský, vzor růže) = druh perloočky
• daktyl (rod mužský, vzor hrad) = veršová stopa s jednou přízvučnou a dvěma nepřízvučnými slabikami
• daktyloskopie (rod ženský, vzor růže) = metoda zjišťující totožnost podle otisků prstů
• dalamánek (rod mužský, vzor hrad) = druh pečiva
• dálka (rod ženský, vzor žena) = velká vzdálenost
• dálkař (rod mužský, vzor muž) = atlet pěstující skok do války; dálkový student
• dálnice (rod ženský, vzor růže) = dálková silnice
• dálnopis (rod mužský, vzor hrad) = zařízení elektromagneticky přenášející zprávu
• daltonismus (rod mužský, vzor hrad) = vrozená barvoslepost
• dáma (rod ženský, vzor žena) = hra; žena s vhodným chováním
• damašek (rod mužský, vzor hrad) = látka
• damping (rod mužský, vzor hrad) = druh peněžního podbízení
• daň (rod ženský, vzor píseň) = dávka vybíraná státem
• daněk (rod mužský, vzor pán) = přežvýkavec s parohy
• dánština (rod ženský, vzor žena) = jazyk v Dánsku
• dar (rod mužský, vzor hrad) = věc dána někomu bez náhrady
• dárce (rod mužský, vzor soudce) = kdo dává dar
• dareba (rod mužský, vzor předseda) = lotr
• darebák (rod mužský, vzor pán) = viz. dareba
• dárek (rod mužský, vzor hrad) = viz. dar
• darmošlap (rod mužský, vzor pán) = lenoch
• darmožrout (rod mužský, vzor pán) = lenoch
• darwinismus (rod mužský, vzor hrad) = nauka o vývoji živé přírody
• ďas (rod mužský, vzor pán) = ďábel
• dáseň (rod ženský, vzor píseň) = sliznice a vazivo na okrajích čelistí
• databanka (rod ženský, vzor žena) = banka dat
• databáze (rod ženský, vzor růže) = soubor dat
• datel (rod mužský, vzor pán) = šplhavý pták
• dativ (rod mužský, vzor hrad) = třetí pád
• datle (rod ženský, vzor růže) = sladký plod datlovníků
• datlovník (rod mužský, vzor hrad) = palma s plody datlemi
• datum (rod střední, vzor město) = udání doby
• dav (rod mužský, vzor hrad) = neuspořádané množství lidí
• dávka (rod ženský, vzor žena) = odměřené množství; částka placená státu /státem
• dávnověk (rod mužský, vzor hrad) = doba před dobou historickou
• dcera (rod ženský, vzor žena) = ženský potomek
• dceruška (rod ženský, vzor žena) = zdrobnělina dcery
• dealer (rod mužský, vzor pán) = prodejce
• debakl (rod mužský, vzor hrad) = porážka

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména

Mluvnické kategorie podstatných jmen

ROD

Rody podstatných jmen jsou tři: mužský, ženský a střední. Rod se latinsky nazývá genus. Rod mužský (maskulinum) v jednotném čísle poznáme tak, že před podstatné jméno se dá zařadit zájmeno TEN, před podstatné jméno rodu ženského (feminum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TA a před podstatné jméno rodu středního (neutrum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TO.

ČÍSLO

Číslo u podstatných jmen může být jednotné (singulár) a množné (plurál). Existují ale i podstatná jména, u nichž se takto číslo určit nedá, protože je jejich číslo omezené. Latinsky se tyto skupiny nazývají singularia a pluralia.

Podstatná jména, která patří do singularií, jsou v jednotném čísle (ve většině případů množné číslo nelze ani utvořit). Singularita se obvykle týkají jevů, které jsou neohraničené a jedinečné. Pokud se u nich tvoří množné číslo, pak slouží k označení různosti, intenzity a případně opakování. Do singularií patří jména látková, hromadná, abstrakta a unika.

Látková podstatná jména označují materiální jev. Jedná se o nejrůznější soudržné materiály, chemické prvky a podobně. Například: voda, olej, písek, mouka. Pokud se u těchto podstatných jmen utvoří plurál, tak se tím jasně vymezí celek (dvě kávy- tím se myslí dva šálky kávy) případně intenzita (tiché vody).

Podstatná jména hromadná označují jev, který je vnímán jako jednolitý, ale skládá se z fyzicky dělitelných jevů, například: listí (skládá se z jednotlivých listů), nádobí, žactvo, vojsko, mládež, jehličí.

Abstraktní podstatná jména označují nefyzické jevy, často vlastnosti a děje, například nebezpečí, demokracie, moudrost.

Unika jsou podstatná jména, která označují jedinečné jevy, jejichž singulár vyplývá právě z jejich jedinečnosti: Slunce, svět.

Plurália jsou více známá jako jména pomnožná, která mají tvar množného čísla, i když mohou označovat jen jednu věc. Mezi podstatná jména pomnožná se často řadí ty názvy předmětů, které označují věci složené ze dvou částí, například nůžky, kalhoty, brýle. Dále se sem řadí párové orgány a části těla, například plíce a záda; různé nemoci, například spalničky; svátky, například Vánoce; a další běžné předměty, například dveře.

PODSTATNÁ JMÉNA SLOVESNÁ

Zvláštní kategorií u podstatných jmen jsou podstatná jména slovesná, která se tvoří ze slovesného tvaru. Mohou se tvořit ze sloves, která nemají trpné příčestí, takové podstatné jméno se vytvoří přidáním přípony –nutí, například stárnutí. Také se mohou tvořit od sloves v trpném tvaru přidáním přípony –ení, například probuzení.

PÁD

Další mluvnickou kategorií je pád, latinsky casus. Pomocí pádu se v češtině vyjadřují vztahy jednotlivých jmen k přísudku a&nbs

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména

2. diktát na předpony s-, z-, vz-

V televizi vysílali zprávy. Pavel musel strachy zblednout. Zemědělci sklidili obilí. Nastoupila druhá směna. Na náměstí byl sběh lidí. Žena zbila psa. Muž zvolal silným hlasem. Obloha se zbarvila do růžova / dorůžova. Kůň se splašil a zvrhl vůz. Chlapec se vzpamatoval. Loď ztroskotala. Listí zčervenalo, zežloutlo a spadlo. Nechal jsem si spravit boty. Zvolili jsme předsedu. Schůzi jsme svolali na pátek. Ztěžoval mi moji situaci. Stěžoval si na bolest. Truhlář sbil prkna. Musím si lépe zorganizovat čas. Zmazal si kalhoty. Sportovec stál vzpřímeně. Musíme se vzchopit. Je třeba hodinu zpestřit.

Zdroj: článek Diktáty pro 7. třídu ZŠ

Chování a vzhled řečníka

Řečník by se na tuto akci měl řádně připravit nejen tvorbou vhodné smuteční řeči, ale i svým vzhledem a vystupováním, aby působil důstojně. Při smuteční řeči musí řečník jednat s klidem, není vhodná přehnaná gestikulace, ani přecházení z místa na místo. Řečník by měl přijít k místu projevu a na něm po celou dobu zůstat. Jeho projev by měl navíc začít mírnou úklonou směrem k rakvi se zemřelým a stejně tak by měl i končit. Vždy tím řečník vzdává zemřelému čest. Řečník je navíc také první osobou, která vyjadřuje soustrast pozůstalým tím, že jim jako první kondoluje, až po něm přichází na řadu ostatní smuteční hosté. Vzhled řečníka je také velmi důležitý, je třeba, aby respektovat společenská pravidla i ohledně odívání, protože na pohřbu bude jednou z nejvýraznějších osob. Řečník musí být vhodně oblečen, pro muže to znamená obléknout se do tmavého obleku ideálně černé barvy, pokud se pohřeb koná v zimě a venku, je třeba, aby měl i tmavý kabát. Muži nesmí zapomínat i na vhodnou obuv, není možné, aby řečník přišel ve sportovní obuvi, i kdyby byla tmavé barvy. Vhodná je tedy společenská obuv, která je řádně vyčištěná. I špinavé boty totiž u řečníka nepůsobí dobře. Muž by měl být také čerstvě oholený a mít i upravené vlasy. Stejná pravidla platí i pro ženy, těm se doporučují tmavé šaty také ideálně černé barvy, ale je možná i jiná tmavá barva. Místo šatů můžou mít i tmavé společenské kalhoty s tmavou halenkou, nebo tmavý kostýmek. V případě pohřbu v zimě venku musí mít žena tmavý kabát. I u žen je důležitá vyleštěná společenská obuv. Na pohřbu by žena řečnice na sebe neměla strhávat pozornost výrazným make-upem, nebo účesem, líčení by proto mělo být decentní.

Zdroj: článek Smuteční proslov na pohřbu

Podstatná jména na D

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.). V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i  jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na D

Rozhovor s delfínem

Jiří Žáček
(3 sloky, 6 ročník, básně k recitaci od Jiřího Žáčka)

Hádej, co mi řekl delfín ?

Že by chtěl být jako ty,

rád by nosil bílé tričko,

sandály a kalhoty.

~

Rád by čmáral na zdi domů,

rád by jezdil tramvají,

rád by chodil na zmrzlinu,

tohle v moři nemají.

~

Nemám prý to nikde říkat,

tak to píšu, ani muk.

Táta delfín by se zlobil,

že syn chce být radši kluk.

Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky online

Oblékání

Jiří Žáček
(1 sloka, lehké básně, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)

K čemu jsou sandálky?

K výletům do dálky.

Proč nosím kalhoty dlouhé až na paty?

To abych neběhal po světě nahatý.

A proč si oblékám košili na tělo?

Aby to mamince vedle mě slušelo.

K čemu je šála?

Aby mě hřála.

Proč nosím čepici? Abych žil zdravě –

aby mě nezmrzly nápady v hlavě.

Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky o jaru