Skloňování zájmen patří k tématům, která na první pohled působí složitě, ale ve skutečnosti mají jasná pravidla a logickou strukturu. Jakmile se čtenář zorientuje v jednotlivých druzích zájmen a pochopí jejich funkci ve větě, začne mu celý systém dávat smysl.
Tento přehled slouží jako praktický průvodce světem zájmen – od osobních a přivlastňovacích až po tázací, vztažná a záporná. Pomáhá nejen s pochopením tvarů v jednotlivých pádech, ale také s jejich správným používáním v běžném i školním jazyce.
Zájmena neurčitá
Úkolem neurčitých zájmen je, jak
už vypovídá jejich název, vyjádřit nějaký druh neurčitosti. Tato zájmena
vznikla tak, že se k zájmenům tázacím přidala buď předpon, nebo přípona.
Protože je skloňování těchto zájmen stejné jako zájmen tázacích, ze kterých
vznikly (+ přidaná přípona/předpona), tak se v této části uvádí jen skloňování
některých neurčitých zájmen.
Neurčitá zájmena každý, každá
a každé se běžně používají jen v jednotném čísle. V množném se užívají je u
pomnožných podstatných jmen.
I u těchto přídavných jmen je u
párových částí lidského těla přípona -ma. Například: Při cvičení rozhazovali
všema rukama.
Zájmena neurčitá: někdo, něco,
nějaký, některý, něčí, každý, všechen, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi,
kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí,
kdeco, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí, málokdo, máloco,
málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který, buhvíkdo,
bůhvíjaký, bůhvíčí,
Skloňování
neurčitých zájmen někdo, něco, kdokoli:
|
ZÁJMENA
PÁDY
|
NĚKDO
|
NĚCO
|
KDOKOLI
|
|
1.
pád
|
Někdo
|
Něco
|
Kdokoli
|
|
2.
pád
|
Někoho
|
Něčeho
|
Kohokoli
|
|
3.
pád
|
Někomu
|
Něčemu
|
Komukoli
|
|
4.
pád
|
Někoho
|
Něco
|
Kohokoli
|
|
5.
pád
|
Někdo
|
Něco
|
Kdokoli
|
|
6.
pád
|
O někom
|
O něčem
|
O komkoli
|
|
7.
pád
|
S někým
|
S něčím
|
S kýmkoli
|
Skloňování
neurčitého zájmena něčí v jednotném čísle:
|
ZÁJMENA
PÁDY
|
NĚČÍ
|
NĚČÍ
|
NĚČÍ
|
|
1.
pád
|
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Všechna zájmena
NEURČITÁ zájmena
Blíže neurčují osoby, věci a podobně, nebo je určují jen obecně.
Skloňování:
Zájmena neurčitá tvořená se zájmen tázacích, například někdo, leckdo, málokdo, máloco, ledajaký, kdokoli, cosi, cokoli, čímkoliv a podobně, se skloňují jako zájmena tázací (viz výše). Vždy vyskloňujte dané tázací zájmeno a jen k němu přidejte konkrétní příponu či předponu.
Zájmeno každý se skloňuje podle vzoru mladý (viz přídavná jména).
Zájmeno všechen
| 1. |
všechen |
všechna |
všechno/vše |
| 2. |
všeho |
vší |
všeho |
| 3. |
všemu |
vší |
všemu |
| 4. |
všechen |
vši
všechnu |
všechno
vše |
| 5. |
- |
- |
- |
| 6. |
o všem |
o vší |
o všem |
| 7. |
vším |
vší |
vším |
| 1. |
všichni |
všechny |
všechna |
| 2. |
všech |
| 3. |
všem |
| 4. |
všechny |
všechny |
všechna |
| 5. |
- |
| 6. |
o všech |
| 7. |
všemi |
Zdroj: článek Zájmena
Slovní druh slova všichni
Slovo všichni je zájmeno. Konkrétně jde o první pád čísla množného zájmena všechen. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena neurčitá, stejně jako zájmena někdo, něco, něčí, nějaký, některý, kdosi, cosi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, ledaco, ledačí, leckdo, každý a další. Jazykovědci pak řadí zájmeno všechen mezi takzvané totalizátory, tedy mezi zájmena vyjadřující význam úplného množství (patří sem například i veškerý, každý, sám).
Zdroj: článek Slovní druh slova všichni
Psát kdykoli, nebo kdykoliv?
Není rozdíl, použijeme-li kdykoli nebo kdykoliv (podobně jako kdokoli nebo kdokoliv, cokoli nebo cokoliv, kamkoli nebo kamkoliv, ačkoli nebo ačkoliv, odkudkoli nebo odkudkoliv, jakkoli nebo jakkoliv a podobně), protože ani jedna varianta nenese žádný stylový příznak (není ani knižní, ani zastaralá) a jde o dvě zcela rovnocenné podoby zakončení: -koli a -koliv.
Důležité však je, abychom v jednom textu pro stejné případy volili jednotnou podobu.
Správně tedy můžete psát například:
- Kdykoliv/kdykoli teta přijela, něco nám dovezla.
- Přineste do výtvarné výchovy cokoli/cokoliv, co se bude k podzimnímu tématu hodit.
- Tato nemoc může postihnout kohokoli/kohokoliv z nás.
- Jakkoli/jakkoliv se rozhodne, vždy to bude špatně.
Zdroj: článek Kdykoliv nebo kdykoli
FAQ – Časté otázky ke skloňování zájmen
Co jsou to zájmena a proč se skloňují?
Zájmena zastupují podstatná a přídavná jména a většina z nich se skloňuje podle pádů, aby zapadala do větné stavby.
Která zájmena se neskloňují?
Neskloňují se například přivlastňovací zájmena jeho a jejich, jejich tvar zůstává stejný ve všech pádech.
Jaký je rozdíl mezi zájmeny osobními a přivlastňovacími?
Osobní zájmena označují účastníky komunikace, zatímco přivlastňovací vyjadřují, komu něco patří.
Kdy se používá zájmeno svůj?
Zájmeno svůj se používá tehdy, když se přivlastňovaná věc vztahuje k podmětu věty.
Jak poznám ukazovací zájmeno?
Ukazovací zájmena upřesňují nebo zdůrazňují podstatné jméno, například ten, tento, onen.
Jaký je rozdíl mezi tázacím a vztažným zájmenem?
Tázací zájmena se používají v otázkách, vztažná spojují větu hlavní s vedlejší.
Jak vznikají neurčitá zájmena?
Vznikají přidáním předpony nebo přípony k zájmenům tázacím, například někdo, kdokoli, něco.
Co vyjadřují záporná zájmena?
Záporná zájmena popírají existenci osoby, věci nebo vlastnosti, například nikdo, nic, žádný.
Proč je důležité zvládnout skloňování zájmen?
Správné skloňování zájmen je klíčové pro spisovný projev, školní výuku i porozumění českému jazyku.
Zdroj: článek Všechna zájmena
