Jak udělat pevnou mezeru
Pevnou neboli tvrdou mezeru lze do textu vložit často několika způsoby, například kombinací kláves. Níže si tedy upřesníme konkrétní možnosti v daných programech či operačních systémech.
1. Pevná mezera ve Wordu (zkratka)
Asi nejčastěji se s potřebou pevné mezery setkáte právě při běžném psaní textu ve Wordu (OS Windows), zde je podle mne nejjednodušší použít stisknutí tří kláves: Ctrl + Shift + mezerník.
Jinou možností je zmáčknout levý Alt a na numerické klávesnici napsat 0160, tedy použít klávesovou zkratku (ASCI kód znaku) Alt + 0160. Pozor, ASCI hodnotu je třeba zadat s počáteční nulou, jinak se vloží jiný znak.
Zdlouhavější je pak vložit pevnou mezeru přes volbu Vložení/Symbol/Symboly/No-Break Space (takový prázdný čtvereček). Nebo volbu Vložení/Symbol/Speciální znaky (symbol vypadá jako značka pro stupně, taková bublinka).
A chcete-li pevnou mezeru v textu vidět, pak si nezapomeňte zapnout funkci Zobrazit vše – najdete ji buď v Panelu nástrojů, nebo zapnete pomocí klávesové zkratky Ctrl + 8.
2. Tvrdá mezera v html
V HTML kódu je pro napsání pevné mezery potřeba takzvaná HTML entita, která vypadá takto: (no-break space). Přímo v inPage naleznete tlačítko na vložení pevné mezery, takže si tuto zkratku, ani entitu, nemusíte vůbec pamatovat. SGML entita „nbsp“ je součástí standardu HTML.
3. Pevná mezera v programu InDesign
První možností, jak vytvořit pevnou mezeru v programu InDesign, je využít GREP funkce v InDesignu (verze CS3 a vyšší). Funkce GREP umožňuje pracovat s takzvanými regulárními výrazy. Postup je velmi jednoduchý: Otevřete menu Úpravy, klikněte na položku Hledat a Nahradit. Do pole Hledat zkopírujte následující řetězec (který vyhledá mezeru před jednoznakovou předložkou): (<[szkvaiouSZKVAIOU])[ ]. Do pole Nahradit vložte následující (nahradí mezeru nedělitelnou mezerou): $1~S. Pak už stačí jen potvrdit tlačítkem Nahradit vše. V novějších verzích (CS6) můžete funkci GREP najít i v kartě Odstavcové styly a nastavovat pevné mezery pro konkrétní používaný styl.
Popřípadě můžete využít TypoSkript, což je výborný modul pro vyčištění česky psaného textu. TypoSkript umožňuje jednoduše a rychle vyčistit text od nepotřebných znaků, nebo naopak vložit nedělitelné, pevné mezery.
Poslední možností je vytvořit pevné mezery ručně: V textu umístěte kurzor na požadované místo (pokud je mezi slovy obyčejná mezera, vymažte ji). V menu Text zvolte Vložit prázdné místo a pak z kontextové nabídky vyberte Vložit nerozdělitelnou mezeru. Pro urychlení můžete využít klávesovou zkratku Ctrl + Alt + X. Je to sice pracné, ale máte plnou kontrolu nad tokem textu. Rovněž se doporučuje zapnout si i skryté značky: Text – Zobrazit netisknutelné (skryté) znaky (podobně, jak je možné ve&nbs
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pevná mezera
Bonus pro zvídavé
Lichokopytníci i sudokopytníci patří do velkého nadřádu kopytnatých. Obě tyto skupiny mají základní společný znak – jejich drápy se přeměnily v kopyta. Rohovitá kopyta kryjí poslední rozšířené články prstů ze všech stran a chrání tak špičky prstů, po nichž se tato zvířata většinou pohybují. Kopytnatci (tady si prozraďme, že je to totéž co kopytníci či kopytnatí savci, poznámka autorky) se živí rostlinnou potravou a jejich zuby nejsou proto žádnou spolehlivou zbraní. V nebezpečí pak zachraňují kopytnatce právě nohy. Jedině rychlým během se brání šelmám, a proto se jejich vývoj ubíral směrem ke zdokonalení nohy běhavého typu. Vymřelé i žijící formy kopytníků ukazují, že nejrychlejší běžci se vyskytují mezi těmi z nich, u nichž došlo během vývoje k maximální redukci prstů.
Zatímco u lichokopytníků spočívá váha těla na jediném, kopýtkem opatřeném prstu, sudokopytníci se opírají o dva prsty. Osa jejich nohy probíhá mezerou mezi třetím a čtvrtým prstem, které se co do velikosti a tvaru shodují. Odpovídají prostředníku a prsteníku lidské ruky. Ostatní prsty jsou buď zakrnělé, nebo zcela chybějí. Pokud je vyvinutý druhý a pátý prst, zvířata na ně stejně nedošlapují, protože jsou oba posunuty vzhůru, takže se nedotýkají země. Výjimku tvoří tropičtí hroši, kteří mají všechny čtyři prsty stejně velké.
- Mezi lichokopytníky patří koňovití, tapíři a nosorožci.
- Mezi sudokopytníky patří nepřežvýkaví (hroch, prase), přežvýkaví (jelen, žirafa, tur a podobně) a velbloudi (lamy a jiní).
Zdroj: článek Rozdíl mezi lichokopytníky a sudokopytníky
Lichokopytník a sudokopytník – věcný význam
Nalistujete-li Slovník spisovného jazyka českého, najdete tam toto vysvětlení: lichokopytník je savec s lichým počtem (1 nebo 3) prstů (opatřených kopyty) na každé noze; zoologicky jsou lichokopytníci řád Perissodactyla (například kůň, tapír, nosorožec). Sudokopytník je pak savec se sudým počtem (dvou nebo čtyř) prstů (opatřených kopyty) na každé noze; zoologicky jsou sudokopytníci řád Artiodactyla (například prase, kráva, jelen).
Toť asi vše o lichokopytnících a sudokopytnících z češtinářského hlediska.
Zdroj: článek Rozdíl mezi lichokopytníky a sudokopytníky
Citoslovce ze současné mluvnice
Citoslovce jsou tedy formálně samostatná a v komunikaci i plně sdělná. Jejich význam často závisí na kontextu a intonaci. Citoslovce obvykle nemají žádnou gramatickou souvislost se zbytkem věty. Citoslovce se i ve větě často oddělují čárkou, výjimkou jsou citoslovce, která nahrazují přísudek, například žába žbluňk do vody.
Pro citoslovce je typická určitá expresivnost a příznaková fonologická struktura, která se projevuje tím, že v citoslovcích se objevují jinak nepříliš časté hláskové skupiny, jako je například: aj, oj, ju, ks, ksl jbl žbr, gl, pf, ó. Mezi další znaky citoslovcí patří i opakování slabik, například hehe, chacha, kuku atd. Citoslovce vznikají převážně spontánní reakcí, zároveň jsou ale i konvencionalizovaná, to znamená, že podléhají jazykové konvenci.
Zdroj: článek Citoslovce
Příslovce od písmene B
Babsky – lidově, domácky, zbaběle, slabošsky
PŘÍKLAD: Babsky utekl, když se lekl.
Babičkovsky – přístup babičky
PŘÍKLAD: Když se oblékla do starého oblečení, vypadala velmi babičkovsky.
Babravě – neobratně, zdlouhavě se zabývat něčím, piplavě, namáhavě, pracně, nimravě
PŘÍKLAD: Babravě se dal do práce.
Baculatě – kulaťoučké, boubelaté, buclatě,
PŘÍKLAD: Jeho ručičky vypadaly na fotkách velmi baculatě.
Bačovsky – ovčácky
PŘÍKLAD: Na masopust se oblékl bačovsky.
Badatelsky – kdo bádá, konající vědní výzkum
PŘÍKLAD: Badatelsky se dal do hledání příčin problému.
Bahnitě – plně bahna, připomínající bahno
PŘÍKLAD: Bahnitě mokrá půda se pod kroky lidí propadala.
Bachratě – tlustě, břichatě, mající kulaté tvary
PŘÍKLAD: Polštáře na posteli vypadaly po ustlání bachratě.
Bájně – myticky
PŘÍKLAD: Bájně známá místa se nacházela na území Řecka.
Báječně – překrásně, nádherně, velkolepě, znamenitě
PŘÍKLAD: Na dovolené se měla celá rodina báječně.
Bakalářsky – nižší hodnost na univerzitách
PŘÍKLAD: Bakalářsky ukončené studium zajišťuje bakalářský titul
Bakelitově – plastově
PŘÍKLAD: Stará auta vypadala velmi bakelitově.
Bakteriálně – jednobuněčně
PŘÍKLAD: Bakteriálně enzymatické přípravky se prodávají v mnoha obchodech.
Baladicky – (balada = kratší chmurná slovesná báseň) chmurně, ponuře
PŘÍKLAD: Baladicky laděná báseň byla oceněná širokou veřejností.
Balisticky – podle nauky o pohybu vržených těles
PŘÍKLAD: Balisticky přesná střela skončila mimo terč.
Balzámově – vonná pryskyřice cizokrajných dřevin, léčivá mast, utišující prostředek
PŘÍKLAD: Šampón na vlasy působil i balzámově. Maminčina ukolébavka působila na malé děti balzámově.
Balzámovaně – konzervované balzámem
PŘÍKLAD: Tělo v hrobce vypadalo (na)balzámovaně.
Banálně – všedně, triviálně, otřele,
PŘÍKLAD: Banálně jednoduchý příklad vyřešily děti během chviličky. Banálně jednoduchá operace se náhle zvrtla.
Banánově – v souvislosti s banány (chutnající, vonící po banánech, tvarem připomínající banán)
PŘÍKLAD: Banánově lahodná zmrzlina sklidila u dětí úspěch.
Baňatě - připomínající báň
PŘÍKLAD: Spolužákův nos vypadal zepředu dost baňatě.
Barbarsky - nevzdělaně, surově, hrubě, zaostale,
PŘÍKLAD: Barbarsky vychované děti neměly šanci na lepší život.
Barevně – v barvách, podle barev
PŘÍKLAD: Barevně uspořádané ponožky ležely v maminčině šuplíku.
Bariérově – s bariérami, zábradlím
PŘÍKLAD: Bariérově uspořádaná škola byla pro handicapované žáky nepřístupná.
Barmsky – v barmském jazyce
PŘÍKLAD: Barmsky se dorozumíte hlavně v Barmě.
Barokně – v uměleckém slohu 16 – 18. století
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Příslovce podle abecedy
Literární znaky díla
Božena Němcová napsala Babičku 19. Století, takže proto působí jazyk této knihy velmi zastarale. Často se zde objevují výrazy, které mohou u mladých lidí vyvolat úsměv na tváři, protože si je pojí s různými jinými významy. Vše je ale způsobeno historismy.
Příběh Babičky působí mile, není zde žádný nečekaný zvrat, žádná drastická zápletka. Jedná se o vyprávění o v podstatě idylickém životě babičky v domě její dcery.
V příběhu se objevují různě dlouhé pasáže s popisy předmětů, které mají Proškovi a další rodiny v domácnosti, nebo kněžna na zámku. Také zde nechybí líčení krajiny, které jen dokresluje idylku babiččina života.
Hlavní příběh o babičce je někdy přerušen různými příběhy, které babička (případně jiná postava) vypráví.
Zdroj: článek Babička
Znaky vypravování
U vypravování je kladen důraz na dějová slovesa a konkrétní podstatná jména. Dále krátké věty (i jednočlenné), věty zvolací nebo přímá řeč, které zvyšují živost a větší působivost vypravování.
Jazykové prostředky
- Dějová slovesa, podstatná jména, slova citově zabarvená
- Kratší, jednodušší věty
- Přímá řeč, zvolací věty
- Přirovnání
- Různé vrstvy jazyka
Zdroj: článek Vypravování
