Miloš Kratochvíl – Bleší cirkus
Miloš Kratochvíl: Bleší cirkus
Bleší cirkus je veselá dětská báseň Miloše Kratochvíla založená na humorné představě neobvyklého cirkusového vystoupení. V příběhu vystupuje tulák se starým psem a z blech se stává originální „cirkusová atrakce“. Báseň je díky krátkým veršům, výraznému rytmu, vtipné pointě a snadno představitelnému ději vhodná také k dětské recitaci.
Pokud hledáte Bleší cirkus kvůli školní recitaci, je užitečné nejprve pochopit jeho jednoduchý příběh. Nejde o vážnou nebo složitou poezii. Autor staví především na nadsázce a komické situaci: obyčejné blechy jsou představeny jako účinkující v cirkuse. Právě kontrast mezi vznešeně znějícím „cirkusem“ a nepříjemným bleším štípáním vytváří hlavní vtip básně.
Informace k dostupnosti textu
Celý text básně Bleší cirkus
Úplné znění básně Bleší cirkus od Miloše Kratochvíla zde není vhodné přepisovat, protože jde o existující autorské dílo. Pro naučení básně zpaměti je proto nejlepší použít legálně dostupnou knihu, učebnici, školní materiál nebo jiný zdroj, který má oprávnění text zveřejnit.
Pro přípravu k recitaci však lze dobře pracovat i se stručným obsahem, vysvětlením jednotlivých situací a návodem, jak báseň přednést.
Obsah díla
O čem je Bleší cirkus
Příběh začíná očekáváním neobvyklého cirkusového představení. Do vesnice přichází tulák se starým psem a nabízí lidem zvláštní atrakci. Jeho „bleší škola“ ovšem nefunguje jako skutečný cirkus, v němž by blechy předváděly nacvičená čísla.
Jeden z přihlížejících se odváží psa pohladit proti srsti. Tím se dostane do kontaktu s blechami a jejich štípání ho přiměje k prudkým a nezvyklým pohybům. Člověk potom vypadá, jako kdyby předváděl akrobatické číslo.
Tulák situaci pohotově obrátí ve svůj prospěch a tvrdí, že právě takto jeho blechy s člověkem „cvičí“. Podstata celého blešího cirkusu se tedy odhalí až prostřednictvím tohoto žertu.
Hlavní postavy
- Tulák – organizátor neobvyklého představení, který umí obyčejnou situaci vydávat za atrakci.
- Starý pes – nositel blech a nezbytná součást celého „cirkusu“.
- Přihlížející muž – dobrovolník, na kterém se ukáže, v čem bleší představení skutečně spočívá.
- Blechy – skuteční původci komického pohybu člověka.
Výklad a hlavní myšlenka
Proč je báseň vtipná
Humor stojí hlavně na záměně očekávání. Když slyšíme spojení „bleší cirkus“, můžeme si představit drobné blechy předvádějící nějaké artistické kousky. V básni je však situace obrácená: akrobatické pohyby nakonec nevykonávají blechy, ale člověk, kterého blechy obtěžují.
Důležitá je také nadsázka. Pohyby vyvolané štípáním jsou popisovány tak, jako kdyby šlo o skutečné cirkusové vystoupení. Tulák přitom celou situaci komentuje jako zkušený principál a předstírá, že všechno probíhá přesně podle jeho plánu.
Hlavní motivy básně
- cirkus a představení,
- blechy a pes,
- vesnické publikum,
- překvapení,
- nadsázka,
- slovní a situační humor.
Báseň není určena k hledání hlubokého mravního ponaučení. Její hlavní funkcí je pobavit. Zároveň ukazuje, jak lze z obyčejné a vlastně nepříjemné situace vytvořit prostřednictvím fantazie komickou scénku.
Jazyk a stavba básně
Pro dětského posluchače je důležité, že příběh postupuje jednoduše a jednotlivé obrazy na sebe přímo navazují. Verše mají výrazný rytmus a děj rychle směřuje k vtipnému odhalení celého principu blešího cirkusu.
Při rozboru ve škole lze upozornit zejména na rým, rytmus, přímou řeč, nadsázku a situační humor. Přímá řeč oživuje děj a umožňuje recitátorovi měnit hlas podle toho, zda právě vypráví příběh, nebo představuje tuláka.
Jak text přednést
Jak Bleší cirkus recitovat
Bleší cirkus se hodí k živému a hravému přednesu. Není potřeba recitovat jej slavnostně. Mnohem lépe funguje, když recitátor vypráví příhodu jako něco, co má posluchače postupně překvapit a rozesmát.
- Začátek předneste s očekáváním. Posluchač má získat pocit, že do vesnice přijíždí něco mimořádného.
- Tulákovi dejte vlastní hlas. Jeho projev může být sebevědomější, hlasitější a trochu vychloubačný, jako když principál láká diváky na atrakci.
- U akrobatické části zrychlete. Prudší tempo dobře vystihne člověka reagujícího na bleší štípání.
- Nepřehánějte pohyby těla. Několik drobných gest stačí. Recitace nemá sklouznout k pantomimě.
- Pointu neuspěchejte. Poslední část potřebuje dostatečně výrazné zakončení, aby posluchači pochopili celý vtip.
Kde dělat pauzy
Krátkou pauzu je vhodné udělat při přechodu od vyprávění k přímé řeči a také před důležitým odhalením nebo vtipnou reakcí. Není naopak dobré mechanicky zastavovat na konci každého verše. Věta by měla znít přirozeně i tehdy, když pokračuje na dalším řádku.
Jak se báseň naučit zpaměti
Nejjednodušší je rozdělit si text podle jednotlivých dějových situací. Neučte se pouze mechanickou řadu slov. Nejprve si představte, co se právě odehrává: příchod cirkusu, představení psa a bleší školy, dobrovolníka, jeho nečekanou „akrobacii“ a závěrečnou pointu.
Když žák zná sled událostí, při výpadku jednoho verše si mnohem snáze vybaví, co má následovat. Pomáhá také naučit se nejprve jednu část, několikrát ji zopakovat bez nahlížení a teprve potom přidat další.
Nejčastější otázky
Kdo napsal Bleší cirkus?
Autorem básně Bleší cirkus je Miloš Kratochvíl. Jde o humorně pojatý dětský text, v němž autor využívá jednoduchý příběh, nadsázku a komickou pointu.
Je Bleší cirkus vhodný k recitaci?
Ano. Díky výraznému ději, dialogu a humornému vyústění nabízí Bleší cirkus recitátorovi možnost pracovat s tempem, hlasem i výrazem. Přednes může být živý a hravý, ale měl by zůstat srozumitelný.
Jaká je hlavní myšlenka Blešího cirkusu?
Smyslem básně je především pobavit. Vtip vzniká tím, že očekávané cirkusové vystoupení blech se promění v „akrobatické“ vystoupení člověka, kterého blechy přinutí k nečekaným pohybům. Jde tedy hlavně o nadsázku, fantazii a situační humor.
Proč zde není celý text básně?
Jde o existující autorské dílo, proto není vhodné bez příslušného oprávnění zveřejňovat jeho úplné znění. Pro naučení básně k recitaci je vhodné vycházet z legálně dostupného vydání nebo školního materiálu.