MILOŠ KRATOCHVÍL ČTYŘI KOČKY

ČTYŘI KOČKY

Žily čtyři černé kočky

v jednom starém domě,

čtyři patra byla pro ně,

páté bylo pro mě.

~

V prvním patře bydlí kočka

s nejdelšími vousy

a ta druhá si celý den

brouskem drápy brousí.

~

Kočka ze třetího patra

pořád někde slídí

a ta čtvrtá chodí tiše

jako když se stydí.

~

Co se děje v pátém patře?

Tam já mám svou skrýš.

Bojím se těch černých koček

já jsem totiž myš.

Zdroj: Miloš Kratochvíl básně k recitaci

Příběh

V příběhu MILOŠ KRATOCHVÍL BÁSNĚ K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.

Básničky jsou velmi hezké

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal.

Básnička se mi moc líbí a ve čtvrtek příští týden ji budu recitovat ve škole.

Zdroj: Příběh Miloš kratochvíl básně k recitaci

Miloš Kratochvíl - životopis

Miloš Kratochvíl se narodil v roce 1948 v Praze. Vystudoval Střední průmyslovou školu potravinářské technologie. Pak ale změnil obor, podal si přihlášku na Karlovu univerzitu obor žurnalistika a byl přijat. Studium ale nakonec nedokončil. V roce 1970 se stal sportovním redaktorem v časopisu Stadion. Pak se vrhl na spisovatelskou dráhu a působil takříkajíc na volné noze. Začal psát prózu pro dospělé, scénáře, texty písniček, poezii, fejetony i pohádky.

Miloš Kratochvíl vydal několik básnických sbírek určených pro děti, například: Potkal kočkodán kočkonora (2000); Hodina smíchu (2000); Zapište si za uši (2001); Deset malých Bohoušků (2002); Létající koště (2003); Slavné pohádky s oponou (2017).

Zdroj: Miloš Kratochvíl básně k recitaci

Příběh

V příběhu URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.

Kočky žijí v našich domácnostech velmi dlouho

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Julda.

Kočky - podstatné jméno
žijí - sloveso
v - předložka
našich - zájmeno
domácnostech - podstatné jméno
velmi - příslovce
dlouho - příslovce

Zdroj: Příběh Prosba o radu

LEVANDULE

"Víš", povídám Andule,

"jak voní levandule?"

Začala se usmívat:

"Ty mi chceš tu kytku dát?"

~

Já však zůstal nad věcí.

Šli jsme v ZOO ke kleci,

kde lev, statný zvířat král,

za mřížemi tvrdě spal.

~

Přistrčil jsem Anču blíž:

"Čichni k němu přes tu mříž

a pak mi sděl plynule,

jak voní LEV ANDULE!"

Zdroj: Miloš Kratochvíl básně k recitaci

Poradna

V naší poradně s názvem VYPLÝVÁ NEBO VYPLÍVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloš Kvasnička.

Ze zkušeností na zahrádce vyplývá, že vyplít zahradu je nejlépe po vlahém dešti. Jenže nemám čas a vyplívám záhonky za sucha. To by šlo, ne?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Šlo by to, ale není to hezky česky. Moc se snažíte uplatnit slovo vyplívám. Mnohem lépe to vypadá takto:
Ze zkušeností na zahrádce vyplývá, že vyplít zahradu je nejlépe po vlahém dešti. Jenže nemám čas a tak pleji záhonky za sucha.

Zdroj: Příběh Vyplývá nebo vyplívá

LÉTAJÍCÍ KOŠTĚ

Kdo má letadlo a prachy,

já se však míň třesu strachy

za dva dny svět obletí,

na létacím koštěti.

~

Letí nízko, s žádným rykem,

nesviští jak raketa,

a jak už je jeho zvykem,

cestou ještě zametá!

~

Prosím vás, při dalším letu

dejte přednost koštěti.

Můžete tím pomoct světu

aspoň trochu od smetí...

Zdroj: Miloš Kratochvíl básně k recitaci

Cihly

Miloš Kratochvíl

Povídala cihla cihle

trochu vztekle, trochu zjihle:

„Kdekdo si po světě jezdí,

jen my tu tvrdneme ve zdi!“

~

Druhá cihla cihle řekla:

„Divím se ti, že jsi vzteklá.

Nestěžuj si! Tvař se mile!

Jsme přece v nádherné vile

a ležíme, kam se ženou

lidé jen na dovolenou.

~

Zedník, co do zdi dával tě,

je teď prý taky na Maltě!“

Zdroj: Vtipné básničky k recitaci pro děti

Příběh

V příběhu URČENÍ PODMĚTU VE VĚTĚ S ČÍSLOVKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Misařová.

Jak určit podmět ve větě Pět žáků přišlo pozdě. Deset dívek závod vzdalo.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

Dobrý den, paní Misařová,

ve větách, které uvádíte, jde o specifickou formu podmětu, a to o tzv. numerativ neboli genitiv numerativní (existuje například i genitiv záporový: nebylo tam ani človíčka; nebo genitiv partitivní: v řece ubylo vody).

Podoba spojení číslovky a počítaného předmětu je dána slovnědruhovým charakterem číslovky: číslovky jeden, dva, tři, čtyři jsou svou povahou přídavná jména, takže se počítaný předmětý s nimi musí mluvnicky shodovat v pádě a částečně také v rodě a čísle (na drátě seděla jedna vlaštovka; za domem mňoukaly dvě kočky apod.) U ostatních základních číslovek, které mají povahu podstatného jména (tedy číslovky pro hodnoty 5–99 a rovněž neurčité číslovky kolik, několik, tolik), se jako základní prostředek vyjádření kvantovosti ustálil počítaný předmět ve 2. pádě množného čísla (tedy genitiv numerativní: na drátě sedělo pět vlaštovek; za domem mňoukalo několik koček).

Jinými slovy: U podmětu typu pět vozů, šest dívek, deset psů atd. řídí koncovku v přísudku číselný výraz a vyžaduje zakončení přísudku na -o: Pět vozů bylo odtaženo na záchytné parkoviště. Šest dívek nepřineslo omluvenku. Jsou-li podmětem výrazy jako desítky, stovky, tisíce, miliony, miliardy, píšeme v příčestí -y, u výrazu tisíce lze zvolit i koncovku -o: Stovky fanoušků se rozburácely na tribunách. Tisíce lidí se sešly (i sešlo) na náměstí.

A jednoduché shrnutí na závěr: Genitiv numerativní je výsledkem historického vývoje a nemá žádnou významovou funkci, je to čistě formální pravidlo. Číslovka je v tomto případě chápána jako přívlastek kvantitativní. Jako podmět tedy označte v těchto případech podstatné jméno ve druhém pádě (tj. v genitivu), abych byla naprosto konkrétní, ve Vašich větách to bude žáků, dívek.

P.S. Je ale možné, že na základní škole nebude chybou jako podmět označit celé spojení, tedy pět žáků, deset dívek.

Zdroj: Příběh Určení podmětu ve větě s číslovkou

Bajka

Miloš Kratochvíl

Zbláznil se kos do kosice,

láska ho tak pomátla,

přestal zpívat na osice –

začal si hrát na datla!

~

Jenže stromy nejsou z vosku,

jak poznal ten naiva...

Teď má těžký otřes mozku

a už ani nezpívá.

Sedí v trní, jen se chvěje,

v hlavě bzučí tisíc vos.

A kosice? Té už pěje

na osice jiný kos!

~

Z toho plyne poučení:

Když si člověk nebo pták

hraje na něco, čím není,

tak dostane na zobák.

Zdroj: Vtipné básničky o zvířatech

Příběh

V příběhu LETY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel GejmrOvec.

Nepomohlo mi to

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarda.

Přečtěte si mou práci http://www.tabor-lety.info. Vnucoval jsem ji kdekomu, panu Slačkovi, panu Kučerovi z čété, Fedoru Gálovi, Petru Pithartovi, Markuse Papeho jsem vyzval k diskusi v debatním klubu, nemá čas! Podívejte se na ulozto.cz na fedor gál je lhář a markus pape ist lueger jak podstrkávají falešnou fotografii starému pamětníkovi. Nedůvěřujrte, ověřujte si běžte do archivu jako já. Prohlédněte si výpovědi natočené roku 1997 pro USHM Washington zadejte tam heslo Lety. V Dadchau měli Češi větší úmrtnost než Romové v Letech. V Letech ze zemřelých bylo 10% Čechů, zemřeli i čtyři dozorci. Motá se okolo toho spousta lhářů, nikdo dokumenty nestudoval. K omílanému názvu koncentrační tábor, uvedu že když se kárný tábor měnil na sběrný, v dokumentech které se musely podávat ke schválení Němcům navrhli protektorátní čeští uředníci název koncentrační. Němci to ale zakázali, a vy víte proč. A tak museli použít název sběrný tábor, německy Anhaltelager. Ostatně rakouský tábor pro Romy je označen jako kein Konzentrzinslager, nýbrž Sammellager. Tak čtěte http://www.tabor-lety-info a dokumenty máte na http://www.taborletyinfo.rajce.net Ahoj

Zdroj: Příběh Lety

Podle televize

Miloš Kratochvíl

Televizní programy,

to je nadělení!

Jestli to tak půjde dál,

tak celý svět změní.

~

Změní nejen člověka,

i zvíře či brouka,

změní prostě každého,

kdo se na ně kouká.

~

Špaček z budky sledoval

pořad Vařte s námi,

tak si chtěl dát žížalu

v želé s jahodami.

~

Žížala však viděla

spoustu akčních filmů

a to špaček netušil,

když k ní sletěl z jilmu.

~

Na záhonku vypukla

neskutečná rvačka,

v níž poprvé žížala

uškrtila špačka...

Zdroj: Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Květomluva

Miloš Kratochvíl

Pes nám líná, voní hlína,

jaro už je ve vzduchu...

Líbí se mi Karolína,

ale mám zlou předtuchu,

Že si znova lásky slova

vyloží jak minule,

Když jsem řekl: „Vomáčková,

Ty jsi pěkná bledule!“

~

Znám to z kina, žádná jiná,

když muž začne u kytek,

nejedná jak Karolína.

nechápu ten její vztek...

~

Prásk ho! Facka místo díků,

až jsem srazil nástěnku.

zasmála se: „Zahradníku,

Máš pod okem pomněnku!“

Zdroj: Vtipné básně k recitaci 9. třída

Sněžní muži

Miloš Kratochvíl

Bydleli tři sněžní muži

v horských štítech Nepálu,

vztekali se, už je štvalo

lézt do prudkých krpálů.

~

Zvlášť když někdy při nákupu

zapomněli droždí...

Jít zpět z osmi tisíc metrů,

to naštve i zhmoždí.

~

Tak odešli do nížiny

do Čech kousek za Prahu

a chození po rovině

jim změnilo povahu.

~

Teď, když zapomenou droždí,

ti tři muži sněžní

vrátí se, i když je fronta,

jsou milí a něžní.

Zdroj: Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Růže z lásky

Miloš Kratochvíl

Když přijela pouť k nám do vsi,

říkám Lídě Pěkné:

„Vystřelím ti tolik růží,

až to s tebou sekne!“

~

Střílím jednou, dvakrát, třikrát,

ruka třese se mi,

růže stojí na svých špejlích,

Lída padá k zemi.

~

Deset lidí se hned snaží

vzkřísit bledou Lídu.

Povídám: „Omdlela štěstím,

takže buďte v klidu.

Slíbil jsem jí růži z lásky –

a ona má z toho šok!“

~

Mýlil jsem se. Lídu trefil

jeden odražený brok...

Zdroj: Vtipné básně k recitaci 9. třída

Věrný škrtič

Miloš Kratochvíl

Nejznámější drezér hadů,

pan Hlavatý z Třebíče,

mi dal jednu zvláštní radu:

„Kup si hada, škrtiče.

~
Jenom málokterý z tvorů

se tak tulí k člověku,

a svou kůží plnou vzorů

je doplňkem obleků!“

~
Na všechny slavnostní chvíle

si krotitel Hlavatý

uvazuje do košile

krajtu místo kravaty.

~
Krajta navíc krotitele

spolehlivě ohlídá,

sleduje bystře a bděle,

co její pán povídá.

~

Když zaslechne, že už mele

to, co říkat nemusí,

ihned pana krotitele

nenápadně přidusí...

Zdroj: Vtipné básničky o zvířatech

Bleší cirkus

Miloš Kratochvíl

Celá vesnice se těší –

zavítá k nám cirkus bleší!

~
V pátek přišel na náves

tulák a s ním starý pes.

„Tak jsem u vás!“ tulák volá.

„Já, pes Rek a bleší škola!

Kdo má deset korun v hrsti,

smí hladit psa proti srsti!“

~

Přihlásil se truhlář Pech,

pohladil psa po zádech

a psí blechy na totata

změnily ho v akrobata.

~

Skákal jak stín čertích rohů,

dal si za krk pravou nohu...

„Vidíte to!“ tulák křičí,

„jak s ním blechy krásně cvičí!“

~

Tak vypadá cirkus bleší.

Kdo ho nezná, ať se těší!

Zdroj: Vtipné básničky k recitaci mající 5 slok

ZAJÍC A OSEL

Kouká osel na zajíce

jak se v trávě válí:

"Uši máme stejně dlouhé -

proč ty jsi tak malý?"

~

"Byl jsem taky velký osel,"

zajíc smutně mrknul,

"jenže na mě přišla bída.

Hlady jsem se scvrknul."

~

"Ubožáčku!" hýkl osel,

citem rozechvělý,

a hned běží, aby sehnal

mrkev, jetel, zelí...

~

Všechno nosí zajícovi

pod nos do pelíšku.

"Hodně jez a to ti vrátí

správnou oslí výšku"!

~

Zajíc chroupe a jen funí

jak mu to jde k duhu -

z dobráka si chytrák snadno

lží udělá sluhu.

Zdroj: Miloš Kratochvíl básně k recitaci

PES U SOUDU

Když pes štěká na člověka,

určitě mu nadává -

a nadávkou kamarádství

pro mě rázem přestává.

~

Odnesl jsem psisko k soudu,

ať s ním soudce zatočí.

Šlo to bídně; pes se klidně

šklebil soudci do očí.

~

Při výslechu chytal blechu,

odpovídal ňaf a haf,

soudce jenom kroutil hlavou:

"Na to nemám paragraf!

~

Nemám důkaz! Důvod k trestu!

Nevím, co to znamená,

když psí řeči nerozumím.

Žaloba je bezcenná."

~

Tak z nás psi a pejsci mají

jen švandu a legraci,

klidně na nás můžou štěkat -

jsme proti nim hlupáci.

~

Každé psisko, marná sláva,

naší řeči rozumí,

z nás však ani doktor práva

štěkací řeč neumí.

Zdroj: Miloš Kratochvíl básně k recitaci

Popelka

Miloš Kratochvíl

Ze všech holek v naší čtvrti

je nejhezčí Ester.

Maminku má hodně přísnou

a je ze tří sester,

tatínek je popelářem –

takže je věc jasná!

Utrhl jsem tři oříšky,

ať je holka šťastná!

~

Třískla šutrem do oříšků

jednou, dvakrát, potřetí:

Ve dvou byla zdravá jádra,

z třetího prach vyletí...

Žádné boty, žádné šaty,

ani nitka zlatá!

~

Zuří Ester, zuří máma

a ještě víc táta.

Prskal vzteky, kulil oči,

zaplály mu tváře:

„Ty si budeš dělat šoufky

z dcery popeláře?!“

Tak skončila moje láska

k pohádkové nevěstě.

Popelář mě s kukavozem

honil dva dny po městě!

Zdroj: Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

ZLATÁ RYBKA

Rybáři se často chlubí,

někdy lžou a žvaní.

Já však vážně chytil rybu,

co plní tři přání.

~

"Vládče udic, králi háčků,

vrať mě v říši rybí!

Splním ti za to tři přání.

Chtěj, co se ti líbí!"

~

Jak tak na mě promluvila,

šok mi sevřel hrdlo -

přestože mám spoustu přání,

mlčel jsem jak trdlo.

~

Není totiž vůbec lehké,

jak by se snad zdálo,

vybrat ze všech jen tři přání.

Tři jsou strašně málo,

~

když chci auto, bazén, koně,

loď, hrad, tygra v kleci,

míč, letadlo, perník s medem

a sto dalších věcí.

~

Musím rybu nějak přimět

splnit víc, než řekla!

Jenže než jsem na to přišel,

zlatá rybka lekla...

Zdroj: Miloš Kratochvíl básně k recitaci