Mluvnické kategorie sloves – online cvičení s řešením
Mluvnické kategorie sloves – online procvičování
V tomto online cvičení si na 20 příkladech procvičíte osobu, číslo, čas a způsob sloves. Nejprve určete mluvnické kategorie sami a potom si otevřete řešení. Úlohy začínají jednoduššími větami v oznamovacím způsobu a postupně přidávají rozkazovací a podmiňovací způsob.
Při určování mluvnických kategorií se zaměřte vždy na konkrétní slovesný tvar. Pomáhá nejprve zjistit, kdo děj vykonává, potom určit číslo, čas a nakonec způsob. Ne všechny kategorie lze určit u každého slovesného tvaru stejně. Například u rozkazovacího způsobu se běžně neurčuje minulý, přítomný ani budoucí čas. Než se podíváte na řešení, zkuste každou větu vyřešit samostatně.
Pravidlo a vysvětlení
Co určujeme u sloves
U určitých slovesných tvarů se ve školních cvičeních nejčastěji určují tyto mluvnické kategorie:
- osoba – 1., 2. nebo 3. osoba,
- číslo – jednotné nebo množné,
- čas – minulý, přítomný nebo budoucí,
- způsob – oznamovací, rozkazovací nebo podmiňovací.
Jak postupovat
- Najděte sloveso, jehož kategorie máte určit.
- Zeptejte se, kdo děj vykonává: já, ty, on/ona/ono, my, vy, oni/ony/ona.
- Podle toho určete osobu a číslo.
- Zjistěte, zda se děj odehrává nyní, odehrál se dříve, nebo se teprve stane.
- Nakonec určete, zda sloveso něco oznamuje, přikazuje, nebo vyjadřuje podmínku či přání.
Procvičení
Cvičení: určete mluvnické kategorie sloves
U zvýrazněného slovesa určete osobu, číslo, čas a způsob. Pokud se některá kategorie u daného tvaru neurčuje, uveďte to.
- Každé ráno vstávám v sedm hodin.
- Zítra pojedeme na výlet.
- Petr včera dokončil domácí úkol.
- Ve škole počítáte těžké příklady.
- Děti si na zahradě hrají.
- Minulý týden jsme navštívili hrad.
- Večer zavoláš babičce.
- Moje sestra čte dobrodružnou knihu.
- Za chvíli budu uklízet pokoj.
- V létě jste často jezdili k rybníku.
- Otevři prosím okno.
- Poslouchejte pozorně zadání.
- Pojďme společně domů.
- Kdybych měl více času, četl bych častěji.
- Na tvém místě byste tam nechodili.
- Kdyby bylo hezky, děti by si venku hrály.
- Každou středu trénujeme volejbal.
- Příští rok budou studovat na jiné škole.
- Včera večer jsi usnul velmi brzy.
- Napište své jméno na první řádek.
Řešení
Řešení cvičení
Zobrazit správné odpovědi
- vstávám – 1. osoba, jednotné číslo, přítomný čas, oznamovací způsob.
- pojedeme – 1. osoba, množné číslo, budoucí čas, oznamovací způsob.
- dokončil – 3. osoba, jednotné číslo, minulý čas, oznamovací způsob.
- počítáte – 2. osoba, množné číslo, přítomný čas, oznamovací způsob.
- hrají – 3. osoba, množné číslo, přítomný čas, oznamovací způsob.
- navštívili – 1. osoba, množné číslo, minulý čas, oznamovací způsob.
- zavoláš – 2. osoba, jednotné číslo, budoucí čas, oznamovací způsob.
- čte – 3. osoba, jednotné číslo, přítomný čas, oznamovací způsob.
- budu uklízet – 1. osoba, jednotné číslo, budoucí čas, oznamovací způsob.
- jezdili – 2. osoba, množné číslo, minulý čas, oznamovací způsob.
- otevři – 2. osoba, jednotné číslo, rozkazovací způsob; čas se neurčuje.
- poslouchejte – 2. osoba, množné číslo, rozkazovací způsob; čas se neurčuje.
- pojďme – 1. osoba, množné číslo, rozkazovací způsob; čas se neurčuje.
- četl bych – 1. osoba, jednotné číslo, podmiňovací způsob; čas se ve školním určování u tohoto tvaru zpravidla neuvádí.
- nechodili ve spojení „byste nechodili“ – 2. osoba, množné číslo, podmiňovací způsob; čas se zpravidla neurčuje.
- hrály ve spojení „by si hrály“ – 3. osoba, množné číslo, podmiňovací způsob; čas se zpravidla neurčuje.
- trénujeme – 1. osoba, množné číslo, přítomný čas, oznamovací způsob.
- budou studovat – 3. osoba, množné číslo, budoucí čas, oznamovací způsob.
- usnul – 2. osoba, jednotné číslo, minulý čas, oznamovací způsob.
- napište – 2. osoba, množné číslo, rozkazovací způsob; čas se neurčuje.
Krátké cvičení navíc
Určete pouze osobu a číslo:
- přineseme
- maluješ
- běží
- pracujete
- čekám
Řešení krátkého cvičení
- přineseme – 1. osoba množného čísla.
- maluješ – 2. osoba jednotného čísla.
- běží – bez kontextu může jít o 3. osobu jednotného nebo množného čísla; proto je pro jednoznačné určení potřeba věta.
- pracujete – 2. osoba množného čísla.
- čekám – 1. osoba jednotného čísla.
Bodování a hodnocení
Vyhodnocení
Za každou kompletně správně určenou položku z hlavního cvičení si dejte jeden bod.
- 18–20 bodů: mluvnické kategorie sloves ovládáte velmi dobře.
- 14–17 bodů: pravidla většinou zvládáte, zopakujte si hlavně méně časté tvary.
- 10–13 bodů: základ znáte, ale procvičte si určování času a způsobu.
- 0–9 bodů: nejprve si zopakujte jednotlivé mluvnické kategorie a potom cvičení vyřešte znovu.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování sloves
Záměna osoby a čísla
U tvaru píšeme nestačí říct, že jde o množné číslo. Koncovka ukazuje také na 1. osobu: my píšeme. U tvaru píšete jde naopak o 2. osobu množného čísla: vy píšete.
Budoucí děj nemusí obsahovat sloveso „budu“
Dokonavá slovesa mohou vyjadřovat budoucnost jednoduchým tvarem. Ve větě „Zítra napíšu dopis“ je sloveso v budoucím čase, i když neobsahuje pomocné sloveso budu.
U rozkazovacího způsobu se neurčuje čas
Tvary jako pojď, čtěte nebo udělejme vyjadřují rozkazovací způsob. Nelze je jednoduše zařadit do minulého, přítomného nebo budoucího času, proto se čas ve školním určování neuvádí.
Podmiňovací způsob poznáte podle částice „by“
Tvary jako šel bych, četli bychom nebo pomohla by vyjadřují podmínku, možnost nebo přání. Patří do podmiňovacího způsobu.
Nejčastější otázky
Jaké mluvnické kategorie určujeme u sloves?
Ve školních úlohách se u určitých slovesných tvarů nejčastěji určuje osoba, číslo, čas a způsob. U některých tvarů se však všechny kategorie určit nedají. Typickým příkladem je rozkazovací způsob, u kterého se čas běžně neurčuje.
Jak poznám osobu slovesa?
Pomozte si osobními zájmeny. Já a my označují 1. osobu, ty a vy 2. osobu a on, ona, ono, oni, ony nebo ona 3. osobu. Například tvar „čteme“ odpovídá spojení „my čteme“, takže jde o 1. osobu množného čísla.
Jak poznám budoucí čas?
U nedokonavých sloves se budoucí čas často tvoří pomocí slovesa být: budu číst, budeš pracovat, budeme uklízet. Dokonavá slovesa mohou mít jednoduchý budoucí tvar, například napíšu, přečteš, dokončíme.
Jak poznám rozkazovací způsob?
Rozkazovací způsob vyjadřuje příkaz, výzvu, žádost nebo pobídku. Patří sem například tvary čti, napište, pojďme, poslouchej. V češtině se používá zejména ve 2. osobě jednotného a množného čísla a v 1. osobě množného čísla.
Jak poznám podmiňovací způsob?
Podmiňovací způsob zpravidla poznáte podle tvarů s částicí by: šel bych, udělala bys, pracovali bychom, přišli byste. Vyjadřuje děj, který by nastal za určité podmínky, případně možnost, přání nebo zdvořilou žádost.