MLYN

MLÝN

= budova se zařízením na rozemílání obilí. U slov příbuzných k vyjmenovanému slovu mlýn se píše y, výjimkou je sloveso MLÍT, kde je i.

Slova příbuzná

mlýnský, mlynář, mlynářka, mlynářský, mlýnice, mlýnek

Příklady

Mlýnské kolo se polámalo. Mlynář nechal umlít mouku. Mlýnice byla zaprášená od mouky.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Co jsou příbuzná slova po l?

Jsou to slova, která významově vycházejí z vyjmenovaných slov po l a zachovávají jejich pravopis.

Píše se v příbuzných slovech vždy y nebo ý?

Ano, pokud slovo významově souvisí s vyjmenovaným slovem po l.

Proč se píše mlýn s y, ale mlít s i?

Protože mlýn je vyjmenované slovo, zatímco mlít je sloveso s odlišným slovním základem.

Jak poznám, zda je slovo skutečně příbuzné?

Podle významu – musí označovat stejný jev, činnost nebo vlastnost.

Patří slovo vyslyšet mezi příbuzná slova ke slovu slyšet?

Ano, významově vychází ze slovesa slyšet, proto se píše s y.

Mění předpona pravopis vyjmenovaného slova?

Ne, předpona pravopis nemění, pokud zůstává zachován význam.

Pomáhá znalost příbuzných slov při diktátech?

Ano, výrazně usnadňuje rozhodování o správném pravopisu.

Stačí se naučit jen seznam vyjmenovaných slov?

Ne, bez znalosti příbuzných slov se chyby objevují velmi často.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l

Výjimky ve vyjmenovaných slovech po l

Slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, vzlykat, plynout, plýtvat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, slynout, plytký, vlys, Volyně

Mlít

Zde by mohlo činit obtíže slovo mlít, neboť si leckdo chybně odvodí, že se jedná o příbuzné slovo ke slovu mlýn, ale není tomu tak. Píše se tedy následovně: Ve vodním mlýně nebylo co mlít.

Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech

FAQ – Často kladené otázky

Co jsou vyjmenovaná slova po L?

Jsou to slova, po jejichž písmenu L se píše tvrdé Y, například lyže, mlýn, plyn, lýko.

Jak se vyjmenovaná slova po L nejlépe učí?

Nejúčinnější je jejich používání ve větách a pravidelné procvičování.

Pomáhají online cvičení?

Ano, online cvičení na vyjmenovaná slova jsou velmi efektivní a motivující.

Stačí naučit se vyjmenovaná slova nazpaměť?

Nestačí. Důležité je porozumět významu slov a jejich příbuzným tvarům.

Jak často vyjmenovaná slova opakovat?

Ideálně krátce každý den nebo několikrát týdně.

Jak poznám slovo příbuzné?

Má stejný kořen jako vyjmenované slovo a zachovává tvrdé Y.

Jsou diktáty vhodné pro procvičování?

Ano, diktáty jsou velmi účinné pro upevnění pravopisu.

Kdy se vyjmenovaná slova po L učí?

Obvykle na prvním stupni základní školy.

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po l

Vyjmenovaná slova po l

slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.

Pozor: mlít (zakončení -ít jako ve slově třít) obilí, nalíčený (obličej), líčený (děj), lýčené (z lýka, lýkové) střevíce, lis (přístroj na lisování), vlys (ozdobný pás ve stavebnictví), lišej (vyrážka), lišaj (motýl), lísat se, líska (keř), lyska (pták), plivat (něco na zem), vyplývat, slynout (být proslulý), linout (vůně se line), blýská se (pře bouřkou), blízká (nedaleká), lyže (sportovní náčiní), ližiny (trámce)

Zdroj: článek Vyjmenovaná slova

Jak poznat příbuzná slova po l

Příbuzná slova mají společný slovní základ a významovou souvislost s vyjmenovaným slovem. Pokud slovo významově vychází například ze slov slyšet, mlýn, plynout nebo lýko, zachovává si pravopis s y či ý.

Důležité je neřídit se pouze zvukovou podobou slova, ale vždy se ptát, z jakého významu slovo vzniklo a co přesně označuje.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l

Pranostiky na jednotlivé dny

1. prosinec: svátek má Iva (dříve svatý Edmund Kampián, svatý Eligius, svatá Eligia)

PRANOSTIKY:

• Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
• Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
• O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
• Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.

VYSVĚTLENÍ: Většina těchto pranostik odkazuje na to, že pokud bude prvního prosince tuhá zima, potrvá minimálně čtyři týdny.

2. prosinec: svátek má Blanka

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. prosinec: svátek má Svatoslav (dříve svatý František Xaverský)

PRANOSTIKY:

• O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.

VYSVĚTLENÍ: Dne 3. prosince má začít foukat studený zimní vítr.

4. prosinec: svátek má Barbora

PRANOSTIKY:

• Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
• Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš.
• Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
• Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
• Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
• Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
• Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
• Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
• Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
• Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
• Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
• Na svatou Barboru saně do dvoru.
• O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
• O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!
• Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
• Po svaté Baruši střez nosu i uší!
• Pravi Kači Barča – nechajmy už tanca!
• Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
• Svatá Barbora bývá naškrobená.
• Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
• Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
• Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje.
• Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
• Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.
• Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Zde se hned první pranostiky rozcházejí (zjevně vznikly jinde, v jinou dobu). Jedna z nich předpovídá, že když bude sníh 4. prosince, na 24. prosince již sníh nebude, druhá naopak tvrdí, že sníh ze 4. prosince vydrží do Vánoc. Další pranostiky předvídají, že když bude na svátek Barbory sníh, tak příští rok se bude dařit zemědělcům.

5. prosinec: svátek má Jitka

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostik

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na prosinec

Vyjmenovaná slova po l:

slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš

Zdroj: článek Příběh na vyjmenovaná slova po l

Obsah pověstí

Staré pověsti české

O Čechovi

Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.

K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.

Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.

O Krokovi a jeho dcerách

Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě. Prostřední dcera se jmenovala Teta a mnoho času s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Staré pověsti české

Vyjmenovaná slova k tisku

Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.

Vyjmenovaná slova po b

být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.

Vyjmenovaná slova po f

Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.

Vyjmenovaná slova po l

slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.

Vyjmenovaná slova po m

my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.

Vyjmenovaná slova po p

pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.

Vyjmenovaná slova po s

sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.

Vyjmenovaná slova po v

vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.

Vyjmenovaná slova po z

brzy, jazyk, nazývat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně

Zdroj: článek Vyjmenovaná slova k vytisknutí

Písnička

Josef Václav Sládek

Ať náš pan farář v kostele

mně nic to nezazlívá,

já povídám vám, přátelé,

že spasen je, kdo zpívá!

Kdo s písničkou si přivstane

a zpívá, než si lehne,

a komu píseň do srdce

jak voda na mlýn vběhne.

~

Kdo zazpívá si vesele

a koho život těší,

ten zdráv nám budiž, přátelé,

neb on se neprohřeší.

On písní sobě uleví

i když ho něco tíží,

a pánu Bohu nekřivdí

a lidem neublíží.

~

U rajské brány, přátelé,

tam svatý Petr stojí

a smutné i ty veselé

se duše kolem rojí.

~

Z těch smutných mnohou zastaví

a její hříchy čítá,

však duši, kterou těšil svět,

hned z dálky k ráji vítá.

Zdroj: článek Básničky k recitaci

Rozdíl mezi vyjmenovanými slovy a příbuznými výrazy

Vyjmenovaná slova po L tvoří základ, ke kterému se vážou slova příbuzná. Pokud si dítě osvojí kořen slova, snáze určí správný pravopis i u odvozenin.

Například ke slovu mlýn patří mlýnský, mlynář, mlýnice.

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po l

Typické chytáky v diktátech na vyjmenovaná slova

Mezi nejčastější pravopisné chytáky patří dvojice slov, která znějí podobně, ale mají odlišný význam. Diktáty na vyjmenovaná slova s chytáky záměrně tyto situace využívají.

• být × bít – rozdíl mezi existencí a úderem
• mlýn × mlít – podstatné jméno versus sloveso
• pyl × pil – látka z květů a minulý čas slovesa pít
• vír × výr – přírodní jev a dravec

Zdroj: článek Diktáty na vyjmenovaná slova s chytáky

Časté chyby u vyjmenovaných slov po l

Mezi nejčastější chyby patří záměna slov, která znějí podobně, ale významově spolu nesouvisí. Typickým příkladem je rozdíl mezi lýko × líčit nebo mlýn × mlít, kde se pravopis liší právě podle významu.

Podobné potíže vznikají i u slov, která mají knižní nebo přenesený význam, například u slova neslýchaný, kde se y zachovává díky vazbě na sloveso slyšet.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l

Doplňovací cvičení – vyjmenovaná slova po L

Doplňte správně i/y:

• l_ska, l_sý, bl_zko, pol_kat
• l_dé × l_dka, ml_n × ml_na

Vyjmenovaná slova po L: lysý, lýko, lýtko, mlýn, blýskat se, polykat.

Zdroj: článek Doplňovací cvičení na vyjmenovaná slova: praktický trénink, který