U slovesa mýt (= čistit vodou), se píše y, na rozdíl od slovesa mít (=vlastnit), kde se píše i. rozdíl je i u podstatného jména mýval (= zvíře), kde se píše y, a u slovesa míval (=dříve vlastnil), kde se píše i.
Hodiny sotva slyšitelně odbily dvanáctou. Obilí se muselo umlít v mlýnici. Lyžař hbitě a někdy i smykem sjížděl lyžařský kopec. Myslivec se neomylně blížil k liščímu příbytku. Drahokamy bylo potřeba umýt, aby se blýskaly. Dědeček z Litomyšle má lysou hlavu. Mydlář se rozplýval nad novým živobytím. Ochomýtal se kolem vzlykajícího Zbyňka. Mýval vyplivl zbytek plyšové myši. Libor vymyslil různá neobyčejná a důmyslná zařízení. U Vysokého Mýta řeka podemílá břehy. Nalíčený obličej nesluší mladým dívkám.
Každý člověk si může vytvořit vlastní příběh/pomůcku, aby si zapamatování těchto vyjmenovaných slov ulehčil.
Jako ukázku uvádím tři příklady, v nichž jsou využitá vyjmenována slova po M. V prvním příkladu věty na sebe nijak nenavazují. Ve druhém a třetím tvoří souvislý příběh.
1 říkadlo
Myš se mýlila, když si myslela, že hlemýžď je hmyz. My jsme smýkali chmýřím po mýtině. Přemysl zamykal litomyšlskou myčku, ke které se nachomýtl a rozdmýchal tak hněv majitele.
2. říkadlo
Neomylný hlemýžď Přemysl se smýkal po mýtině směrem k Litomyšli přes Vysoké Mýto. Cestou se nachomýtnul k umyté myši zamykající chmýří do své skrýše zvané Kamýk. Myslel, že je to hmyz rozdmýchávající oheň. My jsme ho ale vyvedli z omylu.
3. říkadlo
My a namyšlený myslivec Přemysl z Vysokého Mýta jsme na mýtině rozdmýchali oheň tak silně, že okolní chmýří s sebou smýkalo po krajině a zasypalo veškerý hmyz a myši, dokonce i hlemýždě z Kamýku, který se k tomu náhodou nachomýtnul. Jeho soused mýval poznal, že se chmýří začalo vymykat kontrole. A nemýlil se.
Aby vynikla chudoba těch nejchudších států světa, je dobré mít porovnání, k tomu výborně poslouží státy právě z opačného ekonomického spektra – ty nejbohatší.
Já, Alena Novotná narozena dne 14. září 1969, rodné číslo 695914/2235, bytem Severní 145, Náchod 547 01 tímto čestně prohlašuji,
že jsem byla seznámena s nájemní smlouvou města Náchod. Prohlašuji, že mnou uvedené údaje v žádosti o byt jsou pravdivé a úplné. Souhlasím s kontrolou pravdivosti údajů uvedených v této žádosti.
Prohlašuji, že jsem si vědoma důsledků vyplývajících z uvedení nepravdivých informací.
Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
Červen červený jako z růže květ.
Červen mokrý a studený - bývají žně vždy zkaženy.
Červen mokrý a studený ovcím a mláďatům drůbeže se protiví.
Červen stálý - prosinec dokonalý.
Červen studený - sedlák krčí rameny.
Červen-li více sucho než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína.
Červen-li více suchý než mokrý panuje, dobrým vínem naše sudy naplňuje.
Červnové blýskání, na sýpkách praskání.
Červnové večerní hřmění - ryb a raků nadělení.
Červnové větříky - časté deštíky.
Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný.
Co déšť smočí v červnu, přes den vyschne za hodinu jednu.
Co se v červnu vylíhne, velmi často pohyne.
Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.
Co vyroste v červnu na louce za den, roste jindy po týden.
Dá-li nebe deštíčka, bude pěkná travička.
Deštivé léto je horší podzimku.
Hřímá-li v červnu, zvede se obilí.
Hřmí-li v červnu, bude pěkné obilí.
Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.
Jak se v červnu měsíc plní, náhlých bouřek moc se vlní.
Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.
Jaký červen, takový i prosinec.
Jaro je přízeň, léto trýzeň.
Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.
Kdo se vyspí pod bezinkou, zbaví se sedmera nemocí.
Když je červen deštivý, polehává obilí.
Když kvete chrpa, za čtyry neděle chop se srpa.
Když se hřiby v létě mnoho rodí, ten rok málo chleba plodí.
Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
Letní bouřky při úplňku měsíce, znamenají dešťů dalece.
Louku seč, když je ti jí nejvíce líto.
Měsíc červen voní deštěm.
Nejkrásnější loukou je louka červnová.
Netřeba v červnu o déšť prosit, přijde, jak se začne kosit.
Od koukole červnového a chřipky modrý, za pět neděl do žní.
Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.
Rýma tento v červnu lidi nejvíce posedá.
V červnu blýská-li se, hřímá, sedlák spokojeně dřímá.
V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
V červnu rolník ví, jaké asi bude posvícení, zda bohaté, či chudé.
V červnu se ukáže, co nám dá Pán Bůh na daře.
V červnu severní vání žita hojnost k nám přihání.
V červnu-li zamrazí, úroda se zkazí.
Vlhký červen a studený – mnoho úrody z něj není.
Za chladu není ovádů.
Ze suchého června rádi nebýváme, za vlhkého vína, chleba nemíváme.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká počasí a toho, co které počasí přinese. Déšť v tomto období přinese špatné žně, ale dobře poroste tráva. Chladné počasí zase způsobí, že bude málo komárů a ovádů a lidé budou nastydlí. Naopak bouřka by měla přinést radost zemědělcům. Mráz by mohl úrodu zkazit. Absolutní většina pranostik předvídá chlad a déšť v tomto měsíci.
