Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

NAHRAZENÍ SPOJKY ŽE

Zdroj: Cvičení na předložky s (se) a z (ze)

Diskuze

V diskuzi POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.

Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.

Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?

Zdroj: diskuze Používání spojky nebo místo spojky a ve větě

Spojky latinsky

Pro spojky jazykovědci používají odborný termín konjunkce. Ten vychází z latinského coniungere, což znamená spojovat či slučovat.

Slovo konjunkce však mimo lingvistiku může znamenat i okamžik největšího zdánlivého přiblížení dvou objektů na obloze (v astrologii) nebo výrok vyjadřující, že platí výrok A a zároveň výrok B (v logice).

Zdroj: Spojky

Diskuze

V diskuzi VÝZNAM SPOJKY "PŘECE" se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Orlík.

Jaký obsahový význam slovo "přece" má a jakým slovem jej lze nahradit?

Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.

přece - částice: on za to přece nemůže nebo citoslovce: neplač přece
a přece - spojka souřadící (význam: přesto)
- v poměru odporovacím

Zdroj: diskuze Význam spojky "přece"

Spojky

Osmým slovním druhem jsou spojky, které spojují slova a věty.

Příklad: Do práce chodí ráno i večer. Jakmilepřijde, zavolá mi.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Slovní druh slova PŘESTOŽE

Slovo PŘESTOŽE se z hlediska slovních druhů řadí mezi spojky. PŘESTOŽE je spojka podřadicí, která má význam přípustkový. Spojka PŘESTOŽE uvozuje (připojuje) vedlejší větu příslovečnou přípustkovou.

(Poznámka 1: Spojky podřadicí připojují závislou větu nebo větný člen. )

(Poznámka 2: Přípustka vyjadřuje okolnost, jež nevedla k očekávanému následku.)

Zdroj: Přestože

Význam bude-li a jiných podobných případů

Spojky podřadicí, mezi něž patří i spojka -li, připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném a vyjadřují vztahy závislé věty k větě řídící. Spojky jestliže, -li, když  často uvozují vedlejší větu podmínkovou, čímž vyjadřují podmínku, při které může nastat děj věty řídící.

Zdroj: Jaký slovní druh je bude-li

Ukázka užití spojky poněvadž

Na schůzku přišel pozdě, poněvadž mu ujel vlak.

Nemůžu jít s vámi na túru, poněvadž nemám kanady.

Poněvadž začalo pršet, nikdo mě ven nedostane.

Zdroj: Spojka poněvadž

Slovo abychom

Spojovací výraz ABYCHOM vznikl spojením podřadicí spojky ABY a kondicionálového tvaru pomocného slovesa být BYCHOM. Ačkoliv působí výraz ABYCHOM silně knižním dojmem, představuje jediný možný spisovný tvar.

Zdroj: Abychom, nebo abysme?

Návod ke cvičení na určování slovních druhů

V následujících cvičeních budete označovat slovní druhy jen číslicemi, takže pro ty, kteří už pozapomněli, jak ve škole psali malá čísílka nad slova, pro jistotu připomínáme:

1 = podstatné jméno

2 = přídavné jméno

3 = zájmeno

4 = číslovka

5 = sloveso

6 = příslovce

7 = předložky

8 = spojky

9 = částice

10 = citoslovce

Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů

Druhy částic

Podle původu se dají částice dělit na dvě skupiny: vlastní a nevlastní. Vlastní částice nejsou jiným slovním druhem (kéž), nevlastní částice mohou být i jiným slovním druhem (i, ale, krásně), nejčastěji se jedná o spojky a příslovce.

Zdroj: Částice - neohebný slovní druh

Co jsou spojky

Spojky představují druh neohebných, neplnovýznamových slov, která slouží ke spojování vět i částí vět (větných členů). Spojky nemají větněčlenskou platnost, což znamená, že nejsou ve větě větným členem, ale vyjadřují vzájemný vztah mezi větnými členy, tedy jejich mluvnický a obsahově-významový poměr. Tento vzájemný vztah lze rozdělit na dva základní: rovnocenný (ten jazykovědci nazývají koordinace/souřadnost a najdete jej mezi několikanásobnými větnými členy, mezi větami hlavními nebo mezi stejnými druhy vět vedlejších) a nerovnocenný (subordinace/podřízenost, tedy vztah mezi větnými členy nebo větami mluvnicky nerovnocennými, syntakticky nestejnorodými, přičemž se vždy jeden člen podřizuje členu druhému, je na něm závislý, což samozřejmě platí i o větách).

Forma spojek může být:

  • jednoslovná (a, ani, protože, kdyby) – příklad: Na záhonku kvetly narcisy a tulipány. Zakopla, protože se nedívala pod nohy.
  • opakovaná (a, a, a; nebo, nebo a/nebo) – příklad: Na místo se dostanete autem i autobusem i vlakem.
  • dvojitá (jednak – jednak, buď – nebo, hned – hned, nejen – ale i) – příklad: Vezmi si buď svetr, nebo bundu. Byl úspěšný nejen na mistrovství světa, ale i na olympiádě.
  • víceslovná, kdy spojovací výraz tvoří se spojkou i jiný slovní druh (právě když, hned jak, i kdyby, a dokonce) – příklad: Právě když jsem postavila hrnec na plotnu, vypnuli proud.

Zdroj: Spojky

Vedlejší věta příslovečná podmínková

Tato vedlejší věta podmínková vyjadřuje podmínku, na které může nastat děj věty řídící. Tuto větu uvozují spojky jestliže, -li, kdyby, když, jestli.

Ukázky použití

Jestliže chceš dobrou známku, uč se.

Kdyby to věděl, nepřišel by.

Chceme-li vyznamenání, musíme se učit.

Kdybys potřeboval, pomůžu ti.

Jestli mě zavoláš, přijdu.

Když mi dnes pomůžeš, příště ti pomůžu já.

Zdroj: Druhy vedlejších vět

Jak správně psát bude-li a jiné podobné případy

Spojka -li se připojuje zpravidla ke slovesu stojícímu na začátku věty. Viz úvodní věty našeho článku anebo další příklady: Nebude-li pršet, nezmokneme. Bude-li mrznout, zmrzneme. Chceš-li tu knihu, zaplať. Prozradíte-li naše tajemství, zemřete. Jde-li on, půjdu i já.

! Pozor, pokud je -li součástí složespojky, nepoužívá se v těchto případech spojovník: zdali, čili, jestli, neboli, pakliže, nežli, ačli.

Zdroj: Jaký slovní druh je bude-li

Psaní čárek

Čárku nepíšeme před spojky souřadicí, jsou-li v poměru slučovacím (a, i, ani, nebo).

Příklad: Zůstanu doma a budu uklízet. Na svatbě ochutnám dort i koláče. Nepřijela babička ani dědeček. Na dovolené jsme se koupali nebo chodili do lesa.

Pozor: Potkáte-li tyto spojky uprostřed souvětí, může být před nimi čárka, i když jsou s další větou v poměru slučovacím. Jak je to možné? Spojují dvě věty stejné úrovně (dvě věty hlavní nebo dvě věty vedlejší stejného druhu), ale je mezi ně vložena jiná věta vedlejší, viz názorný příklad níže (kdybyste už zapomněli zkratky používané ve škole, pak VH = věta hlavní, VV = věta vedlejší).

Příklad: Vybral jsem si knížku (1VH), která měla velmi zajímavý obal (VV přívlastková), a odnesl ji k pokladně (2VH). Nechtěli jíst, co jsme jim uvařili, ani pít, co jsme jim nalili.

Čárku vždy píšeme před spojky podřadicí, dále pak před spojky souřadicí, které nejsou v poměru slučovacím, ale vyjadřují mezi větami či větnými členy například poměr stupňovací (příklad: Prodávají různé kuchyňské nádobí, a dokonce i zástěry.), odporovací (příklad: Měl čas, a přesto za námi nepřišel.), vylučovací (příklad: Peníze, nebo život!), příčinný/důvodový (příklad: Požádal jsem ho o pomoc, neboť jsem mu důvěřoval.), důsledkový (příklad: Důvěřuji mu, a proto jsem ho požádal o pomoc.) či vysvětlovací (příklad: Přihlášku musíš odevzdat podepsanou, a to oběma rodiči.). Je-li vztah mezi větnými členy nebo větami vyjádřen pomocí dvojitých souřadicích spojek, pak čárku píšeme před druhou z nich, ne však, začíná-li spojkou a: jednak..., jednak; jednak... a jednak), viz následující příklad.

Příklad: Hned byla tam, hned vedle. Nelíbí se mi, jednak má velký nos a jednak nosí divné brýle.

Zdroj: Spojky

Druhy spojek

Rozlišujeme spojky souřadicí (parataktické) a podřadicí (hypotaktické). Souřadicí spojky spojují souřadné věty (ať už jde o věty hlavní, nebo věty vedlejší téhož druhu) a několikanásobné větné členy. Vyjadřují vztah koordinace, a to v několika poměrech, dle nichž můžeme spojky souřadicí podrobněji roztřídit.

Spojky souřadicí lze dále rozdělit na spojky:

  • slučovací – a, i, ani, nebo, či, nadto; dvojité: jak – tak, hned – hned, jednak – jednak, zčásti – zčásti, dílem – dílem, tu – tu, ať – ať, ať – nebo, ať – či, ať už – nebo, jednou – jednou, ani – ani
  • stupňovací – i, ba, nadto, přímo, navíc, hlavně, a dokonce, dokonce i, nebo i, nebo dokonce, nebo aspoň; dvojité: ba i – ani, nejen – ale i, nejen – nýbrž, nejen – ale dokonce
  • odporovací – ale, avšak, však, nýbrž, leč, naopak, jenže, jenomže, a přece, a přesto, ovšem, zato, a ne, a nikoli; dvojité: sice – ale, jenomže, jistě – ale, ne – ale ani, ne tak – jako spíše
  • vylučovací – nebo, anebo, či; dvojité: buď – nebo, ať – ať, ať – nebo, ať – či
  • příčinné a důvodové – neboť, vždyť, totiž
  • vysvětlovací – a to, a sice
  • důsledkové – tedy, a proto, a tak, a tím, tudíž, a tudíž, a tedy

Spojky podřadicí spojují věty řídící a závislé (neboli vedlejší), vyjadřují vztah významové závislosti, podřadnosti připojované věty k větě řídící (řídící větou nemusí být jen věta hlavní, ale i věta vedlejší, která je rozvíjena jinou větou vedlejší, například: Nemůžete chtít, abych tam zašel, když nemám vůbec čas. Uvědomil si jeho jméno, jakmile ho minul.).

Vztah významové souvislosti mezi větami nebo větnými členy může být:

  • příčinný (je vyjádřen například pomocí spojek: protože, že, poněvadž, jelikož, ježto, anžto, když)
  • účinkový (že, až, takže, div že)
  • důvodový (jestliže, protože, když)
  • účelový (aby, by, ať)
  • podmínkový (jestliže, -li, když, kdyby, pakliže)
  • přípustkový (ač, ačkoliv, přestože, i když, ani když, i kdyby, ani kdyby, třebaže, jakkoliv, byť, nechť)
  • časový (když, právě když, zrovna když, teprve když, až, než, dokud, sotva, sotvaže, mezitímco, zatímco, kdykoli, pokaždé když, jak, hned jak, jen jak, sotva, jakmile)
  • způsobový (jak, jako, jako by, jako kdyby, jako když, tím – že, tak – že, tak – aby, jinak než, tak – jak, tolik – kolik)
  • obsahový (že, aby, zda, zdali, -li, jestli)
  • výjimkový (leda, ledaže)
  • vztah průvodní okolnosti (aniž, bez toho že, bez toho aby)

Zdroj: Spojky

Kdykoli/kdykoliv – slovní druh

Slovo kdykoli/kdykoliv je dle Slovníku spisovné češtiny příslovce, patří tedy mezi slova neohebná (nelze jej ani časovat, ani skloňovat). Podle této jazykové příručky může mít výraz kdykoli/kdykoliv i funkci spojky podřadicí, a to v souvětí s vedlejší větou příslovečnou časovou. Slovník spisovného jazyka českého řadí toto slovo jen mezi příslovce a mluví o zájmenném příslovci neurčitém a zájmenném příslovci vztažném (právě ve funkci uvození vedlejší věty).

Zdroj: Kdykoliv nebo kdykoli

Ponaučení

Asi největší problém vám bude dělat odlišování částic od příslovcí a spojek. Ale třeba vám pomůže, když si zapamatujete alespoň některé z uvedených zásad:

  • částice obvykle stojí na začátku věty (pokud stojí ve větě, lze je z věty vypustit)
  • částice na rozdíl od spojek nespojují věty ani větné členy
  • částice neplní ve větě funkci větného členu
  • částice fungují jako takzvané kontaktní prostředky (ano, ne, dobře, asi, jistě apod.)
  • příslovce rozvíjejí slovesa, ptáme se na ně: kde, odkud, kam, kdy, odkdy, dokdy, jak, proč apod.
  • spojky slouží ke spojování vět a větných členů.


Zdroj: Cvičení na neohebné slovní druhy

Autoři obsahu

Mgr. Jana Válková

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Ženíšková


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP