Státní příslušnost je pojem, který se velmi často objevuje v různých formulářích, životopisech, úředních dokumentech i běžné komunikaci, a přesto kolem něj panuje řada nejistot. Lidé si nejsou jisti, zda mají uvádět „ČR“, „Česká republika“, nebo jednoduše napsat „česká“, a právě tady vznikají zbytečné chyby.
V tomto doplnění článku se podíváme na praktické situace, ve kterých se státní příslušnost zapisuje, vysvětlíme správné tvary v různých typech dokumentů a upozorníme na časté jazykové i významové omyly, které se s tímto pojmem pojí.
FAQ – Často kladené otázky
Jak správně napsat státní příslušnost do formuláře?
Nejlépe jako státní příslušnost ČR nebo státní příslušnost České republiky.
Je možné uvést jen „ČR“?
Ano, zkratka ČR je v oficiálních dokumentech běžně akceptována.
Je národnost totéž co státní příslušnost?
Není. Národnost vyjadřuje identitu, státní příslušnost právní vztah ke státu.
Mohu mít jinou národnost než státní příslušnost?
Ano, tyto údaje na sobě nejsou závislé.
Je „česká státní příslušnost“ chyba?
Není, ale není ideální pro úřední použití.
Jaký tvar použít v právních textech?
Vždy státní příslušnost České republiky.
Patří státní příslušnost do životopisu?
Obvykle ano, zejména pokud je relevantní pro pracovní pozici.
Existuje oficiální zkratka jiná než ČR?
V češtině se oficiálně používá právě zkratka ČR.
Je správně státní příslušnost Česká republika?
Ne, správně je „státní příslušnost České republiky“ nebo zkráceně „státní příslušnost ČR“.
Může mít člověk dvě státní příslušnosti?
Ano, v některých případech je možné mít dvojí občanství. Záleží na zákonech daných států.
Je „česká státní příslušnost“ nesprávné?
Není nesprávné, ale v oficiálních dokumentech se preferuje přesnější tvar s názvem státu.
Jak poznám rozdíl mezi národností a státní příslušností?
Národnost se týká identity, státní příslušnost právního vztahu ke státu.
Státní příslušnost je tedy dána příslušností k určitému státu. S národností je to ale jinak, národnost může být dána vlastní volbou. Příkladem je, že se občan může přihlásit k romské národnosti, ale státní příslušnost má třeba Česká republika. Státní příslušnost je tedy dána, národnost je „volitelná“ a vychází třeba i z osobních pocitů.
Pojem státní příslušnost je v jazykové praxi často zaměňován s označením národnosti nebo etnicity. Čeština však rozlišuje, zda mluvíme o vztahu člověka ke státu, nebo o jeho kulturní či etnické identitě. Z toho vychází i správné gramatické tvary.
Státní příslušnost ČR – nejpřesnější a oficiální výraz
V oficiálních dokumentech a právních textech se používá výraz státní příslušnost České republiky nebo zkráceně státní příslušnost ČR. Tento tvar jednoznačně vyjadřuje, ke kterému státu konkrétní osoba právně náleží.
„Česká státní příslušnost“ – běžné, ale méně formální
Výraz česká státní příslušnost je gramaticky správně, ale jde o tvar spíše popisný. V běžné komunikaci nevadí, avšak v úředních nebo odborných textech se preferuje konkrétní pojmenování státu – tedy „ČR“ nebo „České republiky“.
Častá chyba: zaměňování státní příslušnosti a národnosti
Pojem národnost označuje kulturní a etnickou identitu člověka (například česká, slovenská, romská). Oproti tomu státní příslušnost je právní vztah k určitému státu. Člověk může mít českou národnost, ale státní příslušnost jiného státu – a naopak.
Jakou variantu tedy používat?
Oficiálně a přesně: státní příslušnost ČR / státní příslušnost České republiky
Neformálně: česká státní příslušnost
Pozor:národnost není státní příslušnost
Příklady použití
„Uveďte svou státní příslušnost ČR.“
„Má českou státní příslušnost a trvalý pobyt v Praze.“
„Je slovenské národnosti, ale státní příslušnosti ČR.“
Zkratky státních příslušností se tedy objevují v různých dokladech a dokumentech. S různými zkratkami státních příslušností se můžeme setkat ale nejen v dokladech, ale třeba i v žádostech o vízum nebo povolení k pobytu. Následuje seznam mezinárodních kódů států, které se mohou objevit v takovýchto dokumentech. Tučně zvýrazněné jsou ty, s nimiž se můžeme v České republice setkat častěji. Některé z těchto zemí již třeba neexistují, ale i tak se stále mohou objevit jako státní příslušnost u některých jedinců. V seznamu se objevují i zkratky pro lidi bez státní příslušnosti a pro lidi, kteří jsou podle mezinárodních konvencí považováni za uprchlíky.
Státní příslušnost znamená příslušnost člověka k určitému státu. Státní příslušnost také zaručuje plné využívání výhod státního občanství. Rozdílem mezi státní příslušností a národností je to, že národnost si člověk může zvolit sám, na rozdíl od státní příslušnosti, která je dána státem, v němž má člověk občanství.
Státní příslušnost je nutné napsat/uvést, hlavně proto, aby bylo jasné při přečtení vašich dokladů a dokumentů, že jste občanem uvedeného státu, a proto máte nárok využívat výhod jeho občanství. Státní příslušnost se uvádí třeba na přihláškách do všech stupňů škol, na přihlášení do sociálního a zdravotního systému, v různých žádostech, třeba o vystavení různých dokladů (například: řidičský průkaz, občanský průkaz, cestovní pas a jiné), v žádosti o souhlas s podnikáním, nebo o provedení svatebního obřadu či pohřbu.
