Gramatika

Neohebné slovní druhy – přehled, příklady a procvičování

Co jsou neohebné slovní druhy?

Neohebné slovní druhy jsou příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce. Říkáme jim neohebné proto, že nemění svůj tvar podle pádu, čísla, rodu, osoby ani času. Například slovo rychle zůstává stále stejné, stejně jako předložka bez, spojka protože, částice ať nebo citoslovce bum. Při určování je nejdůležitější sledovat význam slova a jeho úlohu ve větě.

V češtině rozlišujeme deset slovních druhů. Prvních pět je ohebných a jejich tvary se mohou měnit. Posledních pět, tedy příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce, patří mezi neohebné slovní druhy. U nich nestačí jen poznat, že se jejich tvar nemění. Každý z těchto slovních druhů má ve větě jinou funkci, a právě podle ní je můžeme bezpečně rozlišovat.

Přehled

Přehled neohebných slovních druhů

Číslo slovního druhu Slovní druh K čemu slouží Příklady
6. Příslovce Vyjadřují okolnosti děje, například místo, čas nebo způsob. rychle, venku, dnes, daleko, dobře
7. Předložky Spojují se nejčastěji s podstatnými jmény a určují jejich vztah k jiným slovům. do, na, pod, bez, před, kvůli
8. Spojky Spojují slova, větné členy nebo celé věty. a, ale, nebo, protože, když, aby
9. Částice Vyjadřují postoj mluvčího, přání, výzvu, jistotu nebo nejistotu. ať, kéž, snad, prý, asi
10. Citoslovce Vyjadřují pocity, zvuky, výzvy nebo napodobují hlasy. ach, jé, bác, mňau, haf

Druhy a rozdělení

Které slovní druhy jsou neohebné?

Mezi neohebné slovní druhy patří posledních pět slovních druhů v tradičním českém třídění:

  1. příslovce – 6. slovní druh,
  2. předložky – 7. slovní druh,
  3. spojky – 8. slovní druh,
  4. částice – 9. slovní druh,
  5. citoslovce – 10. slovní druh.

Neohebnost znamená, že tato slova běžně nemění svůj tvar. Například podstatné jméno dům můžeme změnit na domu, domem, domy, zatímco příslovce doma zůstává stejné.

Podrobné vysvětlení

Jednotlivé neohebné slovní druhy podrobně

6. Příslovce

Příslovce nejčastěji vyjadřují okolnosti děje. Odpovídají například na otázky jak?, kde?, kam?, odkud?, kdy?, jak často?, do jaké míry?

  • Jak? rychle, pomalu, opatrně, hlasitě
  • Kde? doma, venku, nahoře, blízko
  • Kam? domů, dopředu, ven, pryč
  • Kdy? dnes, včera, brzy, pozdě
  • Jak často? často, občas, pravidelně

Příklady ve větách:

  • Martin běžel rychle.
  • Děti si hrály venku.
  • Vrátíme se večer.
  • Turisté pokračovali dál.
  • Babička bydlí blízko.

Některá příslovce lze stupňovat, například rychle – rychleji – nejrychleji nebo dobře – lépe – nejlépe. Přesto zůstávají neohebným slovním druhem.

7. Předložky

Předložky stojí obvykle před podstatným jménem, zájmenem nebo jiným skloňovaným výrazem a pomáhají vyjadřovat vztahy mezi slovy.

Příklady:

  • na stole,
  • do školy,
  • bez deštníku,
  • pod mostem,
  • kvůli počasí,
  • před domem.

Předložka sama obvykle netvoří samostatný větný člen. Spolu se slovem, které po ní následuje, vytváří předložkové spojení, například na zahradě, pod stolem, do města.

8. Spojky

Spojky slouží ke spojování slov, větných členů nebo celých vět.

Příklady spojek:

  • a,
  • i,
  • ale,
  • nebo,
  • protože,
  • když,
  • aby,
  • jestliže,
  • přestože.

Ve větách:

  • Petr a Eva přišli včas.
  • Chtěl jít ven, ale začalo pršet.
  • Zůstali jsme doma, protože foukal silný vítr.
  • Nevím, jestli se dnes vrátí.
  • Spěchal, aby stihl autobus.

9. Částice

Částice vyjadřují vztah mluvčího k tomu, co říká. Mohou vyjadřovat přání, nejistotu, pravděpodobnost, výzvu nebo zdůraznění.

Příklady:

  • Kéž by zítra svítilo slunce.
  • Ať se ti výlet vydaří.
  • Snad přijde včas.
  • Asi bude odpoledne pršet.
  • Prý se příští týden ochladí.

Částice bývají při určování slovních druhů obtížnější, protože některá slova mohou v různých větách plnit různé funkce. Proto je vždy potřeba posuzovat celé spojení nebo větu.

10. Citoslovce

Citoslovce vyjadřují city, nálady, reakce, výzvy nebo napodobují zvuky.

Rozlišovat můžeme například:

  • pocity: ach, ouvej, jé, fuj, hurá,
  • výzvy: hej, haló, pst,
  • zvuky: bum, bác, cink, prásk,
  • zvuky zvířat: haf, mňau, mé, bú, kokodák.

Příklady:

  • Hurá, vyhráli jsme!
  • Au, to bolelo!
  • Pst, někdo přichází.
  • Ozvalo se hlasité bum.
  • Kočka udělala mňau a schovala se pod postel.

Jak jev bezpečně poznat

Jak poznat neohebné slovní druhy

Nejprve si ověřte, zda slovo mění svůj tvar. Pokud ho nelze skloňovat ani časovat, může jít o neohebný slovní druh. Potom je potřeba zjistit jeho funkci.

  1. Popisuje okolnost děje? Pokud odpovídá na otázku jak, kde, kdy, kam nebo odkud, jde často o příslovce.
  2. Stojí před jménem a vytváří s ním spojení? Pravděpodobně jde o předložku.
  3. Spojuje dvě slova nebo dvě věty? Jde zpravidla o spojku.
  4. Vyjadřuje přání, nejistotu, výzvu nebo postoj mluvčího? Může jít o částici.
  5. Vyjadřuje zvuk, cit nebo okamžitou reakci? Jde pravděpodobně o citoslovce.

Rychlá pomůcka na příkladech

Věta Slovo Slovní druh Proč
Vlak přijel pozdě. pozdě příslovce Odpovídá na otázku kdy?
Batoh leží pod lavicí. pod předložka Spojuje se se slovem lavicí.
Četl a poslouchal hudbu. a spojka Spojuje dvě slovesa.
Snad se počasí zlepší. snad částice Vyjadřuje nejistotu či naději.
Au, píchl jsem se o trn. au citoslovce Vyjadřuje bolest.

Přehledné porovnání

Ohebné a neohebné slovní druhy

Ohebné slovní druhy Neohebné slovní druhy
podstatná jména příslovce
přídavná jména předložky
zájmena spojky
číslovky částice
slovesa citoslovce

U ohebných slov můžeme pozorovat změnu tvaru:

  • škola – školy – škole – školou,
  • malý – malého – malému – malým,
  • jdu – jdeš – půjdeme – šel.

U neohebných slov se tvar nemění:

  • dnes,
  • venku,
  • bez,
  • protože,
  • snad,
  • hurá.

Příklady

Neohebné slovní druhy ve větách

Příslovce

  • Ráno jsme vstali brzy.
  • Pes čekal venku.
  • Lucie odpověděla správně.
  • Výletníci se vydali nahoru.
  • Auto projelo kolem pomalu.

Předložky

  • Kolo stojí před domem.
  • Šli jsme do lesa.
  • Kočka spala pod stolem.
  • Výlet jsme dokončili bez problémů.
  • Sešli jsme se u školy.

Spojky

  • Klára a Tomáš odjeli na tábor.
  • Můžeme jet vlakem nebo autobusem.
  • Chtěl pokračovat, ale byl unavený.
  • Schovali jsme se, protože začalo pršet.
  • Počkám, dokud se nevrátíš.

Částice

  • Kéž bychom měli více času.
  • Snad bude cesta volná.
  • Ať všichni přijdou včas.
  • Asi dnes zůstanu doma.
  • Prý se v parku koná koncert.

Citoslovce

  • Jé, to je krásný dárek!
  • Fuj, tohle jíst nebudu.
  • Hurá, začínají prázdniny!
  • Bum, dveře se zabouchly.
  • Haf, ozvalo se ze zahrady.

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby při určování neohebných slovních druhů

Záměna příslovce a přídavného jména

Přídavné jméno se vztahuje k podstatnému jménu, zatímco příslovce často rozvíjí sloveso.

  • rychlý běžec – přídavné jméno,
  • běží rychle – příslovce.
  • hlasité rádio – přídavné jméno,
  • mluví hlasitě – příslovce.

Záměna předložky a spojky

Předložka se obvykle váže ke jménu, zatímco spojka něco spojuje.

  • šel do školy – předložka,
  • Petr a Jana – spojka.

Záměna částice a příslovce

Částice často vyjadřuje postoj mluvčího, zatímco příslovce obvykle označuje okolnost děje. Rozhoduje vždy konkrétní použití ve větě.

  • Snad přijde. – vyjadřuje nejistotu, jde o částici.
  • Přišel pozdě. – určuje čas, jde o příslovce.

Určování slova bez kontextu

Některá slova není vhodné určovat izolovaně. Jedno slovo může mít podle použití různé funkce, proto je bezpečnější vždy pracovat s celou větou.

Jak si pravidlo zapamatovat

Jak si neohebné slovní druhy zapamatovat

Pomůže jednoduchá řada podle jejich čísel:

6 příslovce – 7 předložky – 8 spojky – 9 částice – 10 citoslovce.

Lze si také zapamatovat jejich hlavní funkce:

  • příslovce něco upřesňuje,
  • předložka stojí před jménem,
  • spojka spojuje,
  • částice vyjadřuje postoj,
  • citoslovce vyjadřuje cit nebo zvuk.

Procvičení

Procvičování neohebných slovních druhů

Cvičení 1: Urči slovní druh zvýrazněného slova

  1. Odpoledne půjdeme ven.
  2. Batoh leží pod lavicí.
  3. Marek četl a zapisoval si poznámky.
  4. Snad se zítra vyčasí.
  5. Au, to opravdu bolelo!
  6. Vrátili jsme se pozdě.
  7. Jeli jsme bez mapy.
  8. Zavolej mi, až dorazíš domů.
  9. Kéž by už byly prázdniny.
  10. Cink, ozval se zvonek.
  11. Děti čekaly nahoře.
  12. Auto zastavilo před školou.
  13. Chtěl přijít, ale onemocněl.
  14. Prý se otevře nové hřiště.
  15. Hurá, vyhráli jsme turnaj!

Cvičení 2: Rozděl slova do pěti skupin

Rozděl následující slova na příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce:

doma, pod, protože, snad, bác, rychle, u, ale, kéž, mňau, včera, mezi, nebo, prý, fuj, daleko, přes, aby, ať, hurá

Cvičení 3: Doplň vhodný neohebný slovní druh

  1. Vlak přijel velmi ________.
  2. Sešli jsme se ________ školou.
  3. Chtěl jsem jít ven, ________ začalo pršet.
  4. ________ se nám výlet vydaří.
  5. ________, spadl mi sešit na zem!
  6. Děti si hrály ________.
  7. Vydali jsme se ________ města.
  8. Pospíchal, ________ nezmeškal autobus.
  9. ________ by dnes napadl sníh.
  10. ________, někdo zaklepal na dveře.
Řešení

Řešení cvičení

Řešení cvičení 1

  1. ven – příslovce,
  2. pod – předložka,
  3. a – spojka,
  4. snad – částice,
  5. au – citoslovce,
  6. pozdě – příslovce,
  7. bez – předložka,
  8. až – spojka,
  9. kéž – částice,
  10. cink – citoslovce,
  11. nahoře – příslovce,
  12. před – předložka,
  13. ale – spojka,
  14. prý – částice,
  15. hurá – citoslovce.

Řešení cvičení 2

  • Příslovce: doma, rychle, včera, daleko.
  • Předložky: pod, u, mezi, přes.
  • Spojky: protože, ale, nebo, aby.
  • Částice: snad, kéž, prý, ať.
  • Citoslovce: bác, mňau, fuj, hurá.

Možné řešení cvičení 3

  1. pozdě,
  2. před,
  3. ale,
  4. snad,
  5. jejda,
  6. venku,
  7. do,
  8. aby,
  9. kéž,
  10. bum.

U některých vět mohou být možné i jiné správné odpovědi, pokud výsledná věta dává smysl a doplněné slovo odpovídá požadované funkci.

Nejčastější otázky

Kolik je v češtině neohebných slovních druhů?

V češtině je pět neohebných slovních druhů: příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce. V tradičním číslování slovních druhů jde o čísla 6 až 10.

Proč se jim říká neohebné?

Říká se jim neohebné proto, že jejich základní tvar neměníme podle pádu, čísla, rodu, osoby nebo času. Například předložka bez zůstává stále stejná a spojku protože také neskloňujeme ani nečasujeme.

Je příslovce neohebný slovní druh, i když se může stupňovat?

Ano. Příslovce patří mezi neohebné slovní druhy, i když některá příslovce lze stupňovat, například rychle – rychleji – nejrychleji. Stupňování zde neznamená ohýbání ve stejném smyslu jako skloňování nebo časování.

Jaký slovní druh je protože?

Slovo protože je spojka. Nejčastěji spojuje větu hlavní s vedlejší větou příčinnou, například: Zůstali jsme doma, protože venku silně pršelo.

Jak nejrychleji poznat předložku?

Předložka obvykle stojí před podstatným jménem, zájmenem nebo jiným skloňovaným výrazem a vytváří s ním spojení. Typické příklady jsou do školy, na stole, bez peněz, před domem, kvůli dešti.

Jaký je rozdíl mezi spojkou a částicí?

Spojka něco spojuje, například dvě slova nebo dvě věty. Částice naproti tomu často vyjadřuje postoj mluvčího, přání, nejistotu či výzvu. Ve větě Přišel Petr a Jana je a spojka, zatímco ve větě Snad přijde Petr je snad částice.