Gramatika

Neohebné slovní druhy – pracovní list s řešením

Pracovní list na neohebné slovní druhy procvičuje příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce. Obsahuje úkoly na poznávání jednotlivých slovních druhů, třídění slov i určování slov přímo ve větách. Zadání a řešení jsou oddělené, takže lze pracovní list použít ve škole, při domácím procvičování i k samostatnému opakování před testem.

Neohebné slovní druhy nemění svůj tvar podle pádu, čísla, rodu, osoby ani času. Patří mezi ně příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce. Nejtěžší bývá poznat jejich funkci přímo ve větě, protože některá slova mohou mít podle použití odlišný význam. Následující pracovní list proto začíná jednodušším tříděním slov a postupně přechází k určování slovních druhů ve větách.

Přehled

Přehled neohebných slovních druhů

Slovní druh Číslo Jak ho poznáme Příklady
Příslovce 6 Vyjadřuje okolnosti děje, například místo, čas nebo způsob. doma, venku, včera, rychle
Předložky 7 Spojují se především se jmény a pomáhají vyjadřovat jejich vztahy. do, na, pod, před, bez
Spojky 8 Spojují slova, větné členy nebo věty. a, ale, nebo, protože, když
Částice 9 Vyjadřují postoj mluvčího nebo ovlivňují význam celé výpovědi. ano, ne, kéž, snad, prý
Citoslovce 10 Vyjadřují zvuky, pocity, výzvy nebo reakce. ach, au, haf, bum, fuj

Procvičení

Pracovní list – neohebné slovní druhy

1. Rozdělte slova podle slovních druhů

Zařaďte každé slovo mezi příslovce, předložky, spojky, částice nebo citoslovce.

Slova: rychle, pod, ale, kéž, bác, včera, bez, protože, snad, au, daleko, mezi, nebo, prý, haf

Příslovce: ....................................................................................

Předložky: ....................................................................................

Spojky: ........................................................................................

Částice: ........................................................................................

Citoslovce: ...................................................................................

2. Určete slovní druh zvýrazněného slova

  1. Vlak přijel pozdě. ........................................
  2. Kočka se schovala pod postel. ........................................
  3. Půjdeme ven, ale nejprve dokončíme úkol. ........................................
  4. Snad bude zítra hezky. ........................................
  5. Au, to mě zabolelo! ........................................
  6. Sejdeme se večer. ........................................
  7. Položil knihu na stůl. ........................................
  8. Nevěděl, protože ve škole chyběl. ........................................
  9. Kéž bychom už měli prázdniny. ........................................
  10. Prásk! Dveře se prudce zavřely. ........................................

3. Doplňte vhodné neohebné slovo

Do každé věty doplňte slovo požadovaného slovního druhu. Možných správných odpovědí může být více.

  1. Pes běžel ........................................ . (příslovce)
  2. Batoh leží ........................................ lavicí. (předložka)
  3. Chtěl jsem přijít, ........................................ neměl jsem čas. (spojka)
  4. ........................................ dnes nebude pršet. (částice)
  5. ........................................, štípl mě komár! (citoslovce)

4. Najděte neohebné slovní druhy ve větách

V každé větě vypište všechna neohebná slova a určete jejich slovní druh.

  1. Včera jsme šli s rodiči do lesa.
  2. Venku foukal vítr, ale nepršelo.
  3. Snad se odpoledne podíváme na hřiště.
  4. Au, spadl jsem před domem!
  5. Petr přišel pozdě, protože mu ujel autobus.
  6. Kéž bychom mohli zůstat venku déle.

5. Které slovo do řady nepatří?

Najděte v každém řádku slovo jiného slovního druhu a napište, o jaký slovní druh jde.

  1. doma – venku – nahoře – pod
    Nezapadající slovo: ........................................ Slovní druh: ........................................
  2. na – bez – před – protože
    Nezapadající slovo: ........................................ Slovní druh: ........................................
  3. a – ale – nebo – snad
    Nezapadající slovo: ........................................ Slovní druh: ........................................
  4. kéž – snad – prý – bum
    Nezapadající slovo: ........................................ Slovní druh: ........................................
  5. au – bác – haf – rychle
    Nezapadající slovo: ........................................ Slovní druh: ........................................

6. Určete číslo slovního druhu

Doplňte číslo odpovídajícího slovního druhu.

  1. zítra – ..........
  2. před – ..........
  3. nebo – ..........
  4. kéž – ..........
  5. ach – ..........
  6. pomalu – ..........
  7. kolem – ..........
  8. protože – ..........
  9. prý – ..........
  10. haf – ..........
Řešení

Řešení pracovního listu

Řešení 1

  • Příslovce: rychle, včera, daleko
  • Předložky: pod, bez, mezi
  • Spojky: ale, protože, nebo
  • Částice: kéž, snad, prý
  • Citoslovce: bác, au, haf

Řešení 2

  1. pozdě – příslovce
  2. pod – předložka
  3. ale – spojka
  4. snad – částice
  5. au – citoslovce
  6. večer – příslovce
  7. na – předložka
  8. protože – spojka
  9. kéž – částice
  10. prásk – citoslovce

Možné řešení 3

  1. Pes běžel rychle.
  2. Batoh leží pod lavicí.
  3. Chtěl jsem přijít, ale neměl jsem čas.
  4. Snad dnes nebude pršet.
  5. Au, štípl mě komár!

Řešení 4

  1. včera – příslovce; s – předložka; do – předložka
  2. venku – příslovce; ale – spojka
  3. snad – částice; odpoledne – příslovce; na – předložka
  4. au – citoslovce; před – předložka
  5. pozdě – příslovce; protože – spojka
  6. kéž – částice; venku – příslovce; déle – příslovce

Řešení 5

  1. pod – předložka; ostatní slova jsou příslovce
  2. protože – spojka; ostatní slova jsou předložky
  3. snad – částice; ostatní slova jsou spojky
  4. bum – citoslovce; ostatní slova jsou částice
  5. rychle – příslovce; ostatní slova jsou citoslovce

Řešení 6

  1. zítra – 6
  2. před – 7
  3. nebo – 8
  4. kéž – 9
  5. ach – 10
  6. pomalu – 6
  7. kolem – 7
  8. protože – 8
  9. prý – 9
  10. haf – 10

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby při určování neohebných slovních druhů

  • Příslovce a předložka nejsou totéž. Příslovce může stát samostatně, například „Bydlí blízko.“ Předložka se pojí s dalším slovem, například „Bydlí blízko školy.“ U některých výrazů proto vždy rozhoduje konkrétní věta.
  • Spojka spojuje. Slova jako „a“, „ale“, „nebo“ či „protože“ spojují slova nebo věty.
  • Částice vyjadřují postoj nebo ovlivňují výpověď. Typickými příklady jsou „kéž“, „snad“ nebo „prý“.
  • Citoslovce často napodobují zvuk nebo vyjadřují pocit. Například „haf“, „bum“, „au“ nebo „ach“.
  • Neohebné slovní druhy se neskloňují ani nečasují. Jejich tvar se ve větě nemění.

Kontrolní seznam

Jak si neohebné slovní druhy rychle zkontrolovat

  1. Vyjadřuje slovo místo, čas, způsob nebo jinou okolnost? Pravděpodobně jde o příslovce.
  2. Stojí před jménem a vytváří s ním spojení? Pravděpodobně jde o předložku.
  3. Spojuje dvě slova nebo věty? Pravděpodobně jde o spojku.
  4. Vyjadřuje přání, nejistotu, potvrzení nebo postoj mluvčího? Může jít o částici.
  5. Napodobuje zvuk nebo vyjadřuje bezprostřední pocit či reakci? Jde zpravidla o citoslovce.

Nejčastější otázky

Které slovní druhy jsou neohebné?

Mezi neohebné slovní druhy patří příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce. V tradičním číslování slovních druhů mají čísla 6 až 10.

Proč se jim říká neohebné slovní druhy?

Říká se jim neohebné, protože nemění svůj tvar skloňováním ani časováním. Například příslovce „rychle“ zůstává ve větách stále ve stejném tvaru.

Jak si zapamatovat čísla neohebných slovních druhů?

Stačí si zapamatovat jejich pořadí: 6 příslovce, 7 předložky, 8 spojky, 9 částice a 10 citoslovce. Všechny neohebné slovní druhy tak tvoří posledních pět položek tradičního přehledu deseti slovních druhů.

Jak poznat příslovce od předložky?

Příslovce obvykle samo vyjadřuje okolnost děje, například „Pojď dovnitř.“ Předložka se naopak pojí se jménem nebo zájmenem, například „Položil míč pod stůl.“ U slov, která mohou mít podle kontextu různé funkce, je proto nutné posuzovat celou větu.