Nejčastěji se s těmito pojmy setkáme v pracovní činnosti. Netto/brutto byly částky, které jedince zajímaly při kontrole výplatní částky za vykonanou práci. Laicky řečeno jde o rozdíl mezi hrubým a čistým, a je jedno, jestli jde o obsah, majetek, nebo finance.
Použití v češtině
Přejaté obecné cizí slovo brutto si v češtině ponechává svůj původní tvar. Správně se tedy píše se dvěma „t“. To samé platí o slově netto, jen se jedná o opačný výraz.
A co vlastně označuje? Má hned několik významů, ale nejčastěji se používá v souvislosti s hrubou váhou produktu (i s obalem). Bez obalu je to netto – rozdílem mezi těmito hodnotami je takzvaná tára.
Tyto názvy jsou součástí účetnictví, ale dají se dobře použít i v matematických slovních úlohách:
Brutto je váha nákladu celkem, netto čistá váha produktu bez obalu a tára je váha obalu, například pytel s bramborami má 51 kg, brambory 50 kg a pytel 1 kg.
Váha „netto“ a „brutto“ je zase velmi dobře patrná na kompotech. Když kouknete na etiketu, tak zjistíte, že broskvový kompot váží „250 g brutto“ a „100 g netto“. Z toho pak lehce zjistíte, že celá plechovka (plech, broskve a nálev) váží 250 g, ale broskví je tam jen 100 g.
Nebo jako slovní hříčka pro dospělé:
Kdysi probíhala v jednom JZD preventivní prohlídka a jedna aktivní síla pomáhající při vážení družstevníků hlásila: Novák 76 kg brutto, Nováková 58 netto, proč asi? Odpověď je na vás.
Označuje zůstatkovou hodnotu majetku, je to brutto minus korekce. Výraz netto se používá v účetní závěrce ve výkazu Rozvaha – aktiva celkem. Netto se definuje jako zůstatková hodnota majetku. Použije se k tomu rovnice: brutto minus korekce rovná se netto.
Snížení hrubé (brutto) hodnoty majetku na čistou (netto) hodnotu. Rozdílem brutto minus korekce získáváme takzvaný netto stav. To je například zůstatková cena dlouhodobého majetku nebo hodnota majetku po odečtení opravných položek. Hodnota dlouhodobého majetku se snižuje jeho odpisy a opravnými položkami. Korekce upravují brutto stav zejména o oprávky a opravné položky. Korekce se používá především ve výkazu Rozvaha, který tvoří součást roční účetní závěrky.
Netto je výraz, který se mezinárodně používá pro vyjádření čisté hmotnosti, tedy hmotnosti bez obalu (tára). Netto = brutto – tára. Brutto se používá i v ekonomické souvislosti pro čistou mzdu nebo zisk.
Slovo netto se významově překládá jako čistý; čistá hmotnost nebo čistý příjem po odečtu nákladů a může označovat:
netto váhu – hmotnost zboží bez obalu
netto hodnotu aktiv – hodnota aktiv po odečtení oprávek
rozdíl stavu brutto minus korekce – tento stav lze nalézt ve výkazu Rozvaha, tedy v součásti roční účetní závěrky, protože stav brutto je stav ocenění dle zákona o účetnictví
Brutto je slovo z italštiny, kde znamená nečistý, ošklivý. Používá se běžně ve zkratce btto a může označovat:
brutto váhu – včetně obalu; rozdíl brutto – netto = tára
brutto mzdu – včetně daní, hrubá mzda
brutto registrovanou tunu – zastaralá jednotka lodního objemu
brutto obal
Brutto je výraz, který se mezinárodně používá pro vyjádření celkové nebo hrubé hmotnosti. Jde tedy o součet hmotností výrobku a hmotnosti obalu. Brutto = netto + tára (hmotnost obalu). Brutto se používá i v ekonomické souvislosti pro hrubou mzdu nebo zisk.
Znamená oprávky a opravné položky. Výraz korekce se používá v účetní závěrce ve výkazu Rozvaha – aktiva celkem. Korekce se definuje jako snížení hodnoty majetku o jeho opotřebení vyjádřené jako oprávky dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a jako snížení zásob a pohledávek o opravné položky.
Znamená stav ocenění na majetkových účtech (vstupní cena). Výraz brutto se používá v účetní závěrce ve výkazu Rozvaha – aktiva celkem. Brutto se definuje jako ocenění majetku v pořizovací ceně, reprodukční pořizovací ceně, vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností, vlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností a nominální neboli jmenovitou hodnotou.
Chybný tvar konná se objevuje především v textech, kde autor váhá nad pravopisem a snaží se ho „pojistit“ zdvojeným písmenem. V češtině jsme zvyklí na přídavná jména se dvěma „n“, například výkonný, a právě tato analogie vede k omylům. Slovesný tvar koná ale s těmito přídavnými jmény nijak nesouvisí.
Dalším důvodem je i to, že spojení jako akce se koná patří spíše do formálního, úředního nebo knižního stylu. Pokud si pisatel není jistý významem slovesa konat, má tendenci tvar upravovat podle domnělých pravidel, která zde ale neplatí.
Lichokopytníci i sudokopytníci patří do velkého nadřádu kopytnatých. Obě tyto skupiny mají základní společný znak – jejich drápy se přeměnily v kopyta. Rohovitá kopyta kryjí poslední rozšířené články prstů ze všech stran a chrání tak špičky prstů, po nichž se tato zvířata většinou pohybují. Kopytnatci (tady si prozraďme, že je to totéž co kopytníci či kopytnatí savci, poznámka autorky) se živí rostlinnou potravou a jejich zuby nejsou proto žádnou spolehlivou zbraní. V nebezpečí pak zachraňují kopytnatce právě nohy. Jedině rychlým během se brání šelmám, a proto se jejich vývoj ubíral směrem ke zdokonalení nohy běhavého typu. Vymřelé i žijící formy kopytníků ukazují, že nejrychlejší běžci se vyskytují mezi těmi z nich, u nichž došlo během vývoje k maximální redukci prstů.
Zatímco u lichokopytníků spočívá váha těla na jediném, kopýtkem opatřeném prstu, sudokopytníci se opírají o dva prsty. Osa jejich nohy probíhá mezerou mezi třetím a čtvrtým prstem, které se co do velikosti a tvaru shodují. Odpovídají prostředníku a prsteníku lidské ruky. Ostatní prsty jsou buď zakrnělé, nebo zcela chybějí. Pokud je vyvinutý druhý a pátý prst, zvířata na ně stejně nedošlapují, protože jsou oba posunuty vzhůru, takže se nedotýkají země. Výjimku tvoří tropičtí hroši, kteří mají všechny čtyři prsty stejně velké.
1. červen: svátek má Laura (dříve svatý Fortunát a Nikodémus)
PRANOSTIKY:
O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.
Pěkné počasí o svatém Fortunátu slibuje úrodný rok.
Pohoda na Nikodéma - čtyři týdny dešťů za nima.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika tohoto měsíce říká, že déšť je v tento den ceněný, pravděpodobně proto, že předtím následovalo dlouhé období sucha. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den bude hezky, tak bude dobrá úroda. Poslední pranostika se také týká pěkného počasí v tento den, říká, že pravděpodobně předtím měsíc pršelo.
2. červen: svátek má Jarmil
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
3. červen: svátek má Tamara (dříve svatý Antonín)
PRANOSTIKY:
Jaké počasí o svatém Erazimu, takové bude i v příští zimu.
Na svatého Antona každá jahoda je červená.
Na svatého Antonína broušení kos započíná.
Na svatý Antonín len zasít neprodlím.
Svatý Antonín pevně veslo třímá, často na něj hřímá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude v tento den teplo, i zima bude teplá. Pokud bude chladno, můžeme se těšit na velmi chladno zimu. Další pranostika se týká zrání jahod. Pranostika říká, že v tuto dobu už jsou jahody běžně zralé. Třetí pranostika se věnuje sečení trávy, které v tuto dobu zemědělce jistě čeká. Další pranostika je další z rad, která doporučuje sít len. Poslední pranostika odkazuje na možnou bouřku v tento den.
4. červen: svátek má Dalibor
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
5. červen: svátek má Dobroslav (dříve svatý Bonifác)
PRANOSTIKY:
Kolem svatého Bonifáce včela sbírá medovice.
Svatý Bonifác, Norbert a Robert jsou malí ledoví muži.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika tohoto dne odkazuje na to, že v tuto dobu již běžně létají včely a tvoří si med. Druhá pranostika říká, že v tento a následující den může být chladno.
6. červen: svátek má Norbert
PRANOSTIKA:
O svatém Norbertu chladno jde už k čertu.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika slibuje, že už nebude chladno.
7. červen: svátek mají Iveta a Slavoj (dříve svátek Tělo a krev Páně)
PRANOSTIKY:
Jasno-li o Božím těle, dobrý rok čekejte směle!
Sedmý den červnový bývá slunečný a přináší optimistickou náladu.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky předvídají, že v tento den může být jasno a co nám takové počasí přinese. První pranostika říká, že bude dobrý rok a druhá, že budeme mít dobrou náladu.
