Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

NÍZKOKALORICKE OVOCE A ZELENINA

Obsah

Cvičení na konkrétní a abstraktní podstatná jména č. 3

tužka ,
vaření ,
hrnec ,
lékař ,
vyšetření ,
kniha ,
láska ,
smích ,
louka ,
ovoce ,
sklizeň ,
kostel ,
výslech


Zdroj: Abstraktní podstatná jména

Diskuze

V diskuzi ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta Beštová.

Dobrý den, vážený pane premiére,
chci Vám touto cestou poděkovat za celou svou rodinu, za studenty, které učím a mám je ráda. V této složité to vůbec není jednoduché,
chci vyjádřit podporu Vám, místopředsedům vlády, ministru zdravotnictví i jeho náměstkovi Adamu Prymulovi.
Včera jste ubezpečoval občany, že se nemají bát, že potraviny v obchodech jsou a budou. Dnes ráno jsem byla s manželem nakoupit a skutečně, od masa, ovoce, zeleniny, pečiva, zdravých potravin až po dezinfekční prostředky, vše jsme v poklidu nakoupili. Prodavačky průběžně doplňovaly zboží.
Lidé v poklidu nakupovali.
O to víc mě naštvalo, když jsme doma potraviny uložili a zapli si televizi, ukazovali na 24, kanálu, který považuji za solidní , prázdné regály, pouštěli to opakovaně a schválně zabírali prázdné regály, asi natočili včera před zavírací dobou.
Hyenismus našich novinářů nezná mezi, schválně vyvolávají paniku a obavy lidí.
Obchody jsou plné zboží, měl jste pravdu.
A tak děkuji za vše, co pro nás děláte a všichni se držte, slyším nyní i od Vašich kritiků, Babiš je dobrý.
S pozdravem
Vlasta Beštová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.

Dobrý večer , chtěl bych Vám pane Babiš poděkovat a celé vládě , za to co pro celou republiku děláte . Mrzí mě akorát žvásty opozice .

Zdroj: diskuze Andrej babiš kontakt e mail

Výjimky ve vyjmenovaných slovech po s

Syn, sytý, sýr, syrový, syrý, sychravý, usychat i usýchat, sýkora, sýček, sysel, syčet, sypat, Bosyně

Syrová, sýrová, sírová

Syrová s y se píše ve významu tepelně neupravená: Syrová zelenina je zdravější než tepelně upravená.

Sýrová se používá ve významu výrobku z mléka (ze sýra): Sýrová příchuť chipsů patří k mým oblíbeným.

Sírová s í pak znamená přídavné jméno od chemického prvku zvaného síra: Kyselina sírová má vzorec H2SO4.

Zdroj: Výjimky ve vyjmenovaných slovech

2. online diktát

Na stěně přibyla nová fotografie, ale kdo ji tam přibil, to nikdo nevěděl. Pořád míchal žhavými uhlíky sem a tam, ale oheň nerozdmýchal. Kyselina sírová se skládá z vodíku, kyslíku a síry. Moje nejoblíbenější jídlo je sýrová omáčka s těstovinami. Syrová zelenina nesmí chybět v žádném jídelníčku. Ryzec syrovinka je jedlá houba z čeledi holubinkovitých. Hodiny na věži právě odbíjely dvanáctou, když mě prodavačky v obchodě odbyly, že chtějí zavřít a jít na oběd. Na trhu nabízeli košíky z lýčí. Proč se Olga tak dlouho líčí? Ještě si musím opilovat nehty. Čmeláci dovedou opylovat i květy, do nichž včely nedosáhnou.

Zdroj: Diktáty na vyjmenovaná slova s chytáky

Hádanky o ovoci a zelenině k vytisknutí (bez odpovědí)

  • Bez slabiky „re“ je to Barbora. Se slabikou „re“ chutná kysele v buchtách akorát.
  • Černají se v lese, na slunci i na pasece,
    Jejich keře píchají, ale plody chutnají.
  • Červené, jsem, šťavnaté jsem, voňavé jsem a zdravé jsem.
  • Je ve tmě důleček, v tom důlečku kulka,
    na té kulce chrásteček, na chrástečku plno kuliček.
  • Kdo každého rozpláče?
  • Kdo k němu čichá, v malé chvíli uroní slzy krokodýlí.
    Ne každému takhle škodí, k ovaru se tuze hodí.
  • Komu srubnou hlavu a krev neteče?
  • Květ nahoře, plody dole, nenajdeš ho ve stodole.
    Prohlédni si sklep a spíž, co to je, už asi víš.
    A když je máš na talíři, k obědu sníš nejvíc čtyři.
  • Má tvar jako báň kostela. Sukni, co si jen ráčí.
    Uvnitř panenku doběla, po které oči pláčí.
  • Má tvar pistole nastříkané žlutě.
    Když je na stole, dělá nám chutě.
    V horké černé Africe, živí se jím opice.
  • Naříkají hospodyňky, když mě zlobí mandelinky.
    Naříká i hospodář, když mě málo okopáš.
    Naříkají kuchaři, když mě málo povaří.
  • Patří mezi ovoce, a když přijdou Vánoce, tak ho rozkrojí.
    Hledají hvězdičku, ke štěstí cestičku.
  • Pěstuje se v řádkách. Vidět je jen chrást, aby se zvěř měla v poli na čem pást.
    A taky dětem pro radost, aby cukroví měly dost.
  • Podobá se zvonu, ale nezvoní.
    Zraje v korunách stromů, ne však v jabloních.
  • Popelka ho přebírá. Pne se do výše.
    Kdo si na něm pochutnává? Holub nejspíše.
  • Rostou na pasece. Modrají se v lese pod smrky a doubky.
    Tomu, kdo je mlsá, zmodrá nos a pusa a zčernají zoubky.
  • Rostou v řádku na poli pod zelenou natí.
    Když se pečou, v údolí dým se kudrnatí.
    Sloupnou si je se solí kluci pihovatí.
  • Sedí panna na hrádkách v devatero kabátkách a těm,
    kdo ji svlečou, slzy z očí tečou.
  • Sedí panna v zeleném, v kabátečku červeném,
    tlačíš- li ji, pláče, v srdci jí kámen skáče.
  • Svítí sytou žlutí, není k nakousnutí,
    kdo ho dá naráz do pusy, toho kysele podusí.
  • Vyšla kráska na procházku, měla srdce na provázku.
  • Za kadeřavou hlavičku vytáhnu z nory lištičku. Sáhni si, je hladká, ukousni, je sladká.
  • Zdvojené jako náušničky je nosí dívky na uších.
    Špaček a kos je labužnicky kradou sadařům po koších.
  • Zelené, žluté, červené, člověku žízeň zažene.
    Který strom má v září k mání, tohle sladké pochutnání.
  • Znáte tlustou holčičku? Nosí žlutou sukničku.
    Když jsme jí svlékali, vždycky jsme plakali.

Zdroj: Hádanky pro děti – ovoce a zelenina

Odpovědi na hádanky o ovoci a zelenině

  • Bez slabiky „re“ je to Barbora.
    Se slabikou „re“ chutná kysele v buchtách akorát. (Rebarbora)
  • Černají se v lese, na slunci i na pasece,
    Jejich keře píchají, ale plody chutnají. (Ostružiny)
  • Červené, jsem, šťavnaté jsem, voňavé jsem a zdravé jsem. (Jablko)
  • Je ve tmě důleček, v tom důlečku kulka,
    na té kulce chrásteček, na chrástečku plno kuliček. (Brambory)
  • Kdo každého rozpláče? (Cibule)
  • Kdo k němu čichá, v malé chvíli uroní slzy krokodýlí.
    Ne každému takhle škodí, k ovaru se tuze hodí. (Křen)
  • Když jsme jí svlékali, vždycky jsme plakali. (Cibule)
  • Komu srubnou hlavu a krev neteče? (Zelí)
  • Květ nahoře, plody dole, nenajdeš ho ve stodole.
    Prohlédni si sklep a spíž, co to je, už asi víš.
    A když je máš na talíři, k obědu sníš nejvíc čtyři. (Brambory)
  • Má tvar jako báň kostela. Sukni, co si jen ráčí.
    Uvnitř panenku doběla, po které oči pláčí. (Cibule)
  • Má tvar pistole nastříkané žlutě.
    Když je na stole, dělá nám chutě.
    V horké černé Africe, živí se jím opice. (Banán)
  • Naříkají hospodyňky, když mě zlobí mandelinky.
    Naříká i hospodář, když mě málo okopáš.
    Naříkají kuchaři, když mě málo povaří. (Brambora)
  • Patří mezi ovoce, a když přijdou Vánoce, tak ho rozkrojí.
    Hledají hvězdičku, ke štěstí cestičku. (Jablko)
  • Pěstuje se v řádkách. Vidět je jen chrást, aby se zvěř měla v poli na čem pást.
    A taky dětem pro radost, aby cukroví měly dost. (Cukrová řepa)
  • Podobá se zvonu, ale nezvoní,
    Zraje v korunách stromů, ne však v jabloních. (Hruška)
  • Popelka ho přebírá. Pne se do výše.
    Kdo si na něm pochutnává? Holub nejspíše. (Hrách)
  • Rostou na pasece. Modrají se v lese pod smrky a doubky.
    Tomu, kdo je mlsá, zmodrá nos a pusa a zčernají zoubky. (Borůvky)
  • Rostou v řádku na poli pod zelenou natí.
    Když se pečou, v údolí dým se kudrnatí.
    Sloupnou si je se solí kluci pihovatí. (Brambory)
  • Sedí panna na hrádkách v devatero kabátkách a těm,
    kdo ji svlečou, slzy z očí tečou. (Cibule)
  • Sedí panna v zeleném, v kabátečku červeném,
    tlačíš- li ji, pláče, v srdci jí kámen skáče. (Třešeň)
  • Svítí sytou žlutí, není k nakousnutí,
    kdo ho dá naráz do pusy, toho kysele podusí. (Citron)
  • Vyšla kráska na procházku, měla srdce na provázku. (Jahoda)
  • Za kadeřavou hlavičku vytáhnu z nory lištičku.
    Sáhni si, je hladká, ukousni, je sladká. (Mrkev)
  • Zdvojené jako náušničky je nosí dívky na uších.
    Špaček a kos je labužnicky kradou sadařům po koších. (Třešně)
  • Zelené, žluté, červené, člověku žízeň zažene.
    Který strom má v září k mání, tohle sladké pochutnání. (Jabloň)
  • Znáte tlustou holčičku? Nosí žlutou sukničku.

Zdroj: Hádanky pro děti – ovoce a zelenina

3. Doplňování i/í po ď, ť, ň a y/ý pod d, t, n

všichn_ tleskali, hněd_ pes, stříbrn_ řetízek, čern_ mrak, pozorný d_vák, řev t_gra, t_cho léčí, máslová d_ně, veselá písn_čka, dědečkova d_mka, kyt_ce růží, d_vat se na televizi, dva meloun_, bílý kon_ček, Národní d_vadlo, žlutý mot_lek, tajn_ vzkaz, krátké kalhot_, řid_č autobusu, velký rybn_k, slunce svít_, syrová zelen_na, malé dět_

Klíč 3

všichni tleskali, hnědý pes, stříbrný řetízek, černý mrak, pozorný divák, řev tygra, ticho léčí, máslová dýně, veselá písnička, dědečkova dýmka, kytice růží, dívat se na televizi, dva melouny, bílý koníček, Národní divadlo, žlutý motýlek, tajný vzkaz, krátké kalhoty, řidič autobusu, velký rybník, slunce svítí, syrová zelenina, malé děti

Zdroj: Pravopisná cvičení pro 2. třídu

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po s

skorčino hnízdo,
slniční hlídka,
snovec Smon,
plísňový sr,
rybičky v sti,
navštívil nové sdliště,
vítr slí,
dosta se najedl,
schravý den,
slikonová vlákna,
spký písek,
louže vyschají,
slný jako medvěd,
špatně usná,
chraptíš a speš,
záslkový obchod,
javorový srup,
školní besdka,
velké úslí,
prosm o pomoc,
déšť zeslil,
koupené osvo,
malá sň je sňka,
hascí přístroj


2. cvičení na vyjmenovaná slova po s

malý ssel,
nefunkční vyslačka,
sdlo firmy,
zavolej hasče,
kyselina srová,
ospal se vyrážkou,
malý les je lesk,
srová zelenina,
slonová taška,
masté jídlo,
matka se snem,
prádlo uschá,
stá barva,
prosvá písek přes sto,
únor je zimní měsc,
pára sčela,
drobná lasčka,
náramný slák,
spký sníh,
nová slnice,
olomoucké srečky,
roztomilý psček,
had zasčel,
skora koňadra


3. cvičení na vyjmenovaná slova po s

vyslující horko,
srové výpary,
smuloval zranění,
je rozdíl mezi Měscem a měscem,
svá holubička,
smultánní tlumočení,
sté jídlo,
sraři vyrábějí sry v srárně,
nechej boty v předsni,
třásl se jako oska,
volejbalová sť,
paní Skorová,
svízelná stuace,
neosdlená oblast,
uschající tráva,
prosncový den,
sček houká,
dětský zásp,
nejslnější kluk ze třídy,
v minulém tisciletí,
pospat chodník,
nebezpečný zlosn


4. cvičení na vyjmenovaná slova po s

poslat balík,
sčící had,
neuhastelný požár,
pořád nesčkuj,
prezidentské sdlo,
domácí náslí,
ty máš ale slu,
hlastá hudba,
nemoc ospky,
zdravá srovátka,
malý nosk,
počítačová sť,
osřelé dítě,
sslí díra,
sra je nerost,
nascený roztok,
nemusš tam jít,
malý sn je snáček,
nost batoh,
nerozspej sůl,
přespací hodiny,
poslovací cvičení,
Velké Losny,
usdlili se poblíž


5. cvičení na vyjmenovaná slova po s

jabloň obspaná květy,
zámek Schrov,
květiny uschají,
rozspal posku na koláč,
svatební sň,
kamarádka Smona,
nenascené kyseliny,
poštovní záslka,
dobrovolný hasč,
přescený trh,
st hrách,
slvestrovská zábava,
čaj se srupem,
dřevěné kosště,
jedovatý srovodík,
srová pomazánka,
stič u auta,
bláto oschá,
vyslující zápas,
vyhořelá srka,
Sbylino proroctví,
houba srovinka,
spka na obilí,
srotčí důchod



Zdroj: Online cvičení na vyjmenovaná slova po s

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
  • Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
  • Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
  • Čistý nový měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň.
  • Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
  • Deště v říjnu znamenají příští úrodný rok.
  • Deštěm-li se konec října rozvodní, znamená, že příští rok se zúrodní.
  • Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.
  • Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
  • Je-li v říjnu mnoho mlh, bude v zimě mnoho sněhu.
  • Je-li v říjnu mnoho vos a sršáňů, přijde studená a dlouhá zima.
  • Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima.
  • Jestli sníh napadne toho měsíce a kolik dní trvati bude, tak stálá bude zima.
  • Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.
  • Když dub hojné ovoce dává, tak má velká zima a množství sněhu býti.
  • Když jde říjen ke konci, zima jde k začátku a kožichy z půdy.
  • Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
  • Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jest k doufání pěkné vinobraní.
  • Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.
  • Kolik dnů v říjnu uplyne do prvního deště, po tolik dnů bude v zimě pršeti.
  • Kolikrát tohoto měsíce sněží, tolikráte v budoucí zimě sníh padati má.
  • Krásný říjen - studený leden.
  • Má-li říjen mrazů moc a sněhu, mívá leden mírnou zimu v běhu.
  • Mlhy v říjnu - sněhy v zimě.
  • Mrazy v říjnu - hezky v lednu.
  • Mrazy v říjnu - hezky v lednu; krásný říjen - studený leden.
  • Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima.
  • Pokrývají-li se strniska ještě v říjnu hojně babími léty, jest to předzvěstí dlouhého a pěkného podzimu.
  • Říjen a březen rovné jsou ve všem.
  • Říjen bývá již studený, ale nikdy hladový.
  • Říjen hodně větrů, dešťů mívá, někdy přece vesele se dívá.
  • Říjen, když blýská, zima plíská.
  • Říjen na jednom konci ještě hřeje, ale na druhém již mrazí.
  • Říjen nemá v oblibě ani kola, ani sáně.
  • Říjen-li má dešťů a listopad, mívá prosinec prudké větry rád.
  • Říjnové nebe plné hvězd má rádo teplá kamna.
  • Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.
  • Sněží-li v říjnu, bude měkká zima.
  • Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
  • Studený říjen - zelený leden.
  • Teplý říjen - studený listopad.
  • Teplý říjen - studený únor.
  • Touží-li září po roce, bude v říjnu bláta po ose.
  • Urodí-li se mnoho dubového ovoce, budou mrazivé Vánoce.
  • V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.
  • V říjnu mnoho dešťů - v prosinci mnoho větrů.
  • V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý.
  • V říjnu večer ovce je-li nutno nocí domů hnáti, tuhé zimy, sněhu jest se báti.
  • V říjnu-li se blýská, v zimě se pak plíská.
  • Vějou -li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí.
  • Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče.
  • Září víno vaří, říjen víno pijem.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky říkají, že pokud tu budou ještě v říjnu vlaštovky, tak bude dlouho hezké počasí. Pokud bude tedy v říjnu teplo, tak zima bude velmi chladná. Jiné pranostiky zase říkají, že pokud brzy spadne listí, tak bude další rok úrodný. Jiná pranostika zase říká, že když bude hodně mrznout v říjnu, tak v lednu bude tepleji a naopak. Zároveň déšť v tento měsíc může přinést dobrou úrodu pro příští rok. Pokud budou v říjnu bouřky, tak bude v zimě pršet. Pokud bude na podzim foukat vítr, tak příští rok nebude dobrá úroda obilí. Jiná pranostika zase říká, že říjen nepřeje jízdě na kole, protože na ní je již zima, ale ani jízdě na saních, protože ještě není taková zima.

Zdroj: Pranostiky na říjen

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po l

vyslšel prosbu,
ltostivý vzlkot,
lška Bystrouška,
pelněk je hořký,
plnový kotel,
lska kvete,
sestra se ráda lčí,
lzat nanuk,
velká lampa,
neslším hudbu,
strom lpa,
pes se lsá,
poraněné ltko,
slšela jsem Lndu,
nejblžší mln,
blskavý náhrdelník,
sestra Olna,
venku se blskalo,
neuplnula ani hodina,
blskavé předměty,
lžuj opatrně,
usměvavá Ldie,
klče od domu,
starý mlnář,
ldové umění


2. cvičení na vyjmenovaná slova po l

nedoslchavý dědeček,
polkat slny,
semlt oblí,
nepltvej potravinami,
kočka si lže tlapky,
mám lsinu,
pelňkový čaj,
škodlvý lkožrout,
lný Honza,
Lsá hora,
křeslo z plše,
ldský výtvor,
tiše se přiblžit,
neltuj se,
mlnářský pomocník,
zablsklo se,
lžařské rukavice,
malá klcka,
je to blzoučko,
ltostivá Lda,
sldivý pohled,
plseň v domě,
lska je pták,
plnoucí voda,
plnový vařič,
lbivé kalhoty,
lšaj smrtihlav


3. cvičení na vyjmenovaná slova po l

na lstech,
ls na ovoce,
Lsá nad Labem,
hebký plš,
starý mlnář,
neodbytný jako klště,
lšaj na tváři,
voňavý pelněk,
vylčený pokoj,
plnovod,
kldná bstřina,
kněžna Lbuše,
ltkový sval,
blštivé sklčko,
namožené ltko,
lbila se mi halenka,
boty z lčí,
lpový květ,
Lbor a Lduška,
kldný oblčej,
malčká Elška,
lbové maso,
jedovatý pln,
lst papíru,
mlnek na kávu


4. cvičení na vyjmenovaná slova po l

děda nedoslchá,
králík klčkuje,
nall si lmonádu,
zalvat květiny,
oblbený film,
kočka se neslšně plží,
had polká žábu,
uplnulý týden,
voda lně plnula korytem,
zemní pln,
prudký lják,
Volně,
tatínek lčí past na myši,
Lsolaje,
blštivé sklo,
noční hldka,
malý klč je klček,
červený kalch tulpánu,
na obzoru se blsklo,
plnulá řeč,
lzat zmrzlnu,
Pavlk snídá rohlk,
rozplvat se na jazyku


5. cvičení na vyjmenovaná slova po l

uplnulo spoustu let,
lbezná tvář,
plš je látka,
neslšný šepot,
kino je blzko,
Ltomyšl,
taška z lka,
lskový keř,
mlnské kolo,
zablsklo se,
umlt kávu,
město Lberec,
strom obrostl lšejníkem,
lkovec obecný,
lščí ohon,
lsá hlava,
velké oči,
slnné žlázy,
Olver plvl na zem,
miminko vzlkalo,
voňavé llie,
Volně,
zajímavě se nalčila,
Alce zná Lběnu,
studený lstopad,
hokejisté Ltvínova



Zdroj: Cvičení na vyjmenovaná slova po l

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Babí léto je léto na odchodu.
  • Bouřky v druhé polovině září přinášejí mnoho větrů.
  • Bouřky v září věští na jaře mnoho sněhu.
  • Bouřka v září věští sníh v prosinci.
  • Co srpen nedovařil, září nedosmaží.
  • Divoké husy na odletu znamenají konec i babímu létu.
  • Divoké husy svačinu odnášejí a zimu přinášejí.
  • Fouká-li počátkem září z Moravy, pak vorej, sedláčku, pomali. Fouká-li ale z Čech, pak si, sedláčku, s oráním pospěš.
  • Hřímání v září oznamuje teplý podzim.
  • Jaké je počasí v září, takové bude i v příštím květnu.
  • Jaké počasí v září, tak se i březnu vydaří.
  • Jsou-li v září noci jasný a suchý, nebude po houbách ani potuchy.
  • Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
  • Když je vlhko i v září, v lesích se houbám daří.
  • Na dešti v září rolníku moc záleží.
  • Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.
  • Parna se a mlhy víno nebojí, oběma se lépe napojí, zato ale velkým chladem v září postonává a se špatně daří.
  • Pěkné růže v zahrádkách věští pěkný podzimek a pozdní zimu.
  • Po hojných deštích v září osení zimní se podaří.
  • Po teplém září zle se říjen tváří.
  • Podzim bohatý na mlhu věští v zimě mnoho sněhu.
  • Podzim na strakaté kobyle jezdí.
  • Prší-li často v září, z lesů se dlouho voda paří.
  • Prší-li hodně v září, vesele se sedlák tváří.
  • Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří.
  • Teplé září - říjen se mračí.
  • Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.
  • V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá.
  • Začátek tohoto měsíce přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
  • Začátek září přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
  • Září - máj podzimu.
  • Září - slunce ještě dosti září.
  • Září jasným pohledem se ještě jednou ohlédne za květnem.
  • Září jezdí na strakaté kobyle
  • Září víno vaří a co nedovaří, říjen dopeče.
  • Září víno vaří, říjen mačká hrozen.
  • Září, kamna zazáří.
  • Září, na léto jde stáří.
  • Zářijová slota - hrstka deště, fůra bláta.
  • Zářijové pršení prospívá osení.
  • Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká toho, že léto skončilo a blíží se zima. Některé další pranostiky se týkají úrody vína i ovoce, zářijového počasí a jeho vlivu na budoucí zimu. Například, když bude dlouho pršet, bude se z lesů dlouho pařit voda. Jiná pranostika zase říká, že září může být ještě teplé, ale v říjnu dojde k velké změně.

Zdroj: Pranostiky na září

Pranostiky na měsíc prosinec

  • Hřmění v prosinci zvěstuje silné větry.
  • Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.
  • Jaký prosinec - takový červen.
  • Jaký prosinec, takové jaro.
  • Jaký prosinec, takový celý rok.
  • Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti.
  • Je-li prosinec mírný a vlahý, nenadělá nám zima těžké hlavy.
  • Je-li studený a mrazivý prosinec, bude i celá zima tuhá.
  • Je-li studený prosinec, hodně práce bude mít žnec.
  • Je-li v prosinci ještě mnoho sedmikrásek, nebude dlouho mrznout.
  • Je-li v prosinci Mléčná dráha jasně a zřetelně viděti, bude rok budoucí úrodný; je-li však částečně viditelná, nebude mnoho obilí a vína.
  • Jsou-li v zimě po cestách ledy, podaří se výborně zelí.
  • Když prosinec bystří, po Vánocích jiskří.
  • Když v prosinci hrom ještě hučí, rok příští stále vítr fučí.
  • Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
  • Když v první adventní neděli nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle.
  • Lepší Vánoce třeskuté, než-li tekuté.
  • Mírný prosinec - mírná celá zima.
  • Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná.
  • Je-li v první týden adventní mrazivo, bude zima osmnáct neděl trvati.
  • Mnoho sněhu v prosinci - mnoho ovoce a trávy.
  • Mrazivý prosinec, mnoho sněhu, žíznivý roček bude v běhu.
  • Mrazy když v prosinci ochabnou, znamenají zimu zlou.
  • Mrazy, co prosinec zaseje, až leden a únor sklízí.
  • Mrazy, které v prosinci brzy opadnou, znamenají zimu mírnou.
  • Na suchý prosinec následuje suché jaro.
  • Nad prosinec leden a únor mrazivější.
  • Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.
  • Padne-li první sníh na mokrou zem, bude slabá úroda.
  • Po studeném prosinci bývá úrodný rok.
  • Pošmourný prosinec, dobré je znamení pro sady, lučiny i všechno osení.
  • Prosinec, když je mu zima, halí se v bílý kožich.
  • Povolné počasí v prosinci věští mírnost zimy v každém jiném měsíci.
  • Prosincem rok končí, ale zima začíná.
  • Prosinec naleje a leden zavěje.
  • Prosinec proměnlivý a vlahý, nedělá nám zima těžké hlavy.
  • Prosinec se sněhem na pěšině, žitko je na každé výšině.
  • Prosinec se sněhem na pěšině, žito je v každé vysočině.
  • Prosinec zemi zhrudí a jizbečky studí.
  • Prosinec-li chladí, leden pak mrazem zraní.
  • Prosinec-li mírný je, zima pak v lednu kraluje.
  • Prýští-li ještě v prosinci bříza, nemívá zima mnoho síly.
  • Přichází-li zajíc již v prosinci do zahrady, nastane tuhá zima všady.
  • Selata v prosinci zplozená zřídka se vychovají a nehodí se k plemenu.
  • Studený prosinec - brzké jaro.
  • Vane-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají nemocní.
  • V prosinci-li zima, sníh-li hojně lítá, hojnost všady bývá žita.
  • V prosinci-li zimy není, později přijít nelení.

Zdroj: Pranostiky na prosinec

Pranostiky na celý měsíc duben

PRANOSTIKY:

  • Aprílové počasí je nad ženu vrtkavější.
  • Aprílové počasí jsou časy a nečasy.
  • Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
  • Březen - za kamna vlezem; duben - ještě tam budem.
  • Co duben našetří, to květen spálí.
  • Dětský pláč, panská přízeň a dubnové počasí jsou vždy nestálé.
  • Duben – za kamny budem.
  • Duben často časy mění.
  • Duben časy mění a obdaří fialou zemi.
  • Duben chladný a deštivý – úroda nás navštíví.
  • Duben hojný vodou - říjen vínem.
  • Duben hojný vodou - takový říjen.
  • Duben je napůl březen a napůl květen.
  • Duben sebekrotší, sněhem nás přece pohání.
  • Duben větrem-li se zmítá, urodí se hojně sena, žita.
  • Duben ze zimy a léta pleten.
  • Duben, ještě za kamny budem.
  • Dubnové pěkné počasí, dětský pláč, ranní rosa a dědicovo kulhání nemívají dlouhého trvání.
  • Dubnové počasí nevyslovíš.
  • Dubnový čas je jak panský kvas.
  • Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší.
  • Dubnový sníh rodí trávu.
  • Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
  • Hřímání tohoto měsíce veselý a hojný rok, ale zlých smrt předpovídá.
  • Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.
  • Hrom v dubnu - dobrá novina, mráz květů více nepostíná.
  • I když kluci v dubnu bez kabátů běží, často hospodáři na úrodu sněží.
  • I když slunko v dubnu hřeje potichoučku, nezapomeň na pole jít v kožoušku.
  • Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.
  • Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
  • Jaký duben - takový říjen.
  • Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.
  • Je-li duben bouřlivý, shnije kopa a mandel zplesniví.
  • Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
  • Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě.
  • Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
  • Kam se nese první bouřka, tam ostatní za ní táhnou.
  • Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.
  • Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde.
  • Když jest plný Měsíc a není oblaky zastřený, tedy vždy stahuje stromový květ, takže se zadusí.
  • Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.
  • Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou.
  • Kolikátého dubna zasadíš stromek, tolikátého roku ponese ovoce.
  • Mokrý duben - hojnost ovoce.
  • Mokrý duben a máj chladný - k sýpkám, senu přístup žádný.
  • Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup snadný.
  • Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
  • Mokrý duben věští úrodu, suchý předpovídá nehodu.
  • Na duben neměj spoleh valný, bývá jasný dnes a zítra kalný.
  • Na mokrý duben - suchý červen.
  • Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.
  • O déšť, který v dubnu rosí, nechť každý hospodář prosí.
  • Pakli mokrý a zimavý duben, jest úroda na víno.
  • Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.
  • Po bouřce v dubnu připadají mrazíky.
  • Přestože duben často sípá a větrem duje, teplé dny již přislibuje.
  • Ranní déšť a dubnový čas jest stejný.
  • Sníh dubnový hnojí, březnový tráví.
  • Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
  • Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
  • Suchý duben sedlák nemiluje, mokrý ale sobě pochvaluje.
  • Suchý duben sedlák nerad mívá, o dubnovém dešti často snívá.
  • Teplé deště v dubnu - teplé dny v říjnu.
  • V dubnu čas a panský kvas.
  • V dubnu hrom - nebojí se mrazu strom.
  • V dubnu prorokuje rachot hromů, mráz že více neuškodí stromu.
  • V dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.
  • V dubnu se zima a léto o vládu přetahují.
  • V dubnu svrchu hřeje, od spodu mrazí.
  • V dubnu-li valný vítr se ozývá, seno i žito pěkné bývá.
  • V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a protože stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká dubnových změn počasí, předpovídané úrody a změn v přírodě.

Velikonoční pranostiky

PRANOSTIKY:

  • Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav.
  • Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.
  • Jasné počasí o velikonocích - nastane léto o letnicích.
  • Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
  • Jestli před Velikou nocí ten den anebo v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.
  • Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
  • Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
  • Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.
  • Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.
  • Na velikonoce jasno - bude laciné máslo.
  • Na Velkou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho bude měti; pakli tan den jasno bude, máslo, omastek lacino přijde.
  • Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všecky neděle až do letnic deštivé.
  • Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
  • Prší-li o velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.
  • Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
  • Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
  • Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.
  • Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.
  • Vítr, který od velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.

VYSVĚTLENÍ:

Velikonoční pranostiky se týkají počasí v tyto dny, budoucí úrody a budoucího počasí.

Zdroj: Pranostiky na duben

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Až přijde máj, vyženeme kozy v háj
  • Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, až přijde máj, vyjdeme v háj
  • Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - polezem na kraj
  • Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj vyženem kozy v háj
  • Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, trnopuk - z kamen fuk
  • Bujný květ - plný úl
  • Chladno a večerní mlhy v máji hojnost ovoce a sena dají
  • Chladný květen bude-li rositi, mnoho sena budeš kositi
  • Chladný květen, červen vlažný je pro sýpky, sudy blažný
  • Deštivý květen - žíznivý říjen
  • Je-li květen chladný, rok nebude hladný
  • Je-li květen teplý a jasný, bude červen deštivý
  • Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem
  • Je-li už máj zahradníkem, není zase rolníkem
  • Je-li v květnu večer tráva zarosena, hojně bude vína, hojně sena
  • Jestli v máji neprší, červen to dovrší
  • Jestliže v máji neprší, červen to přeruší
  • Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto
  • Kdo se v máji ožení, přivodí si soužení
  • Když kvete bez, ať kvete víno
  • Když máj vláhy nedá, červen se předá
  • Když se v máji blýská, sedlák si výská
  • Květen - čas z květin pleten
  • Květen - měsíc lásky
  • Květen – lásky čas
  • Květen vodu nosí, červen louky kosí
  • Květen-li se větrem, červen deštěm plní, sejpky nazvíce i bečky plní
  • Máj - od pece dál
  • Máj a září jsou branami léta
  • Máj chladný a deštivý pro stodoly je příznivý
  • Máj vlažný pro stodůlky blažný
  • Májová kapka platí nad dukát
  • Májová kapka platí za dukát
  • Májová vlažička - naroste travička; májový deštíček - poroste chlebíček
  • Májová voda vypije víno
  • Májové mléko je léčivé
  • Májový deštíček - úrody tatíček
  • Májový deštíček, dej nám ho Pánbíček, aby se vydařil na poli chlebíček
  • Májový deštíček, dejž nám ho Pámbíček, aby se vydařil chlebíček
  • Mokrý máj - chleba hoj
  • Mokrý máj - v stodole ráj
  • Na mokrý květen přichází suchý červen
  • Není-li květen ani příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy
  • Není-li květen příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy
  • Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži a Žifie je jejich kuchařka
  • Roj, který se v máji rodí, za plný vůz sena stojí, v červnu rojení nestojí za zvonění
  • Roj, který se v máji rojí, za plnou fůru sena stojí, ale o svatém Jáně ani za vodu ve džbáně
  • Slavík zpívá v háji až za tepla v máji¨
  • Sníh v máji - hodně trávy
  • Studený máj - v stodole ráj
  • Suchý březen, chladný máj - bude humno jako ráj
  • Suchý březen, mokrý máj - bude humno jako ráj
  • Suchý květen - mokrý červen
  • Svatby v máji šťastné nebývají
  • Svatý Jan z Nepomuku natahuje k létu ruku
  • Teče-li v máji voda z luk, poteče ze stájí mléko
  • V květnu-li se hrom ozývá, v červnu zřídka mrholivá
  • V máji aby ani hůl pastýřova neoschla
  • V máji hřímoty nedělají trampoty
  • V máji nepřemokne, i když namokne v plotě kůl a pastýřovi hůl
  • V máji se rok teple pousměje a květy vzplane
  • V máji vlhko, chladno - bude vína na dno
  • V půli května po mrazech je veta
  • Večerní rosy v máji hodně sena dají
  • Vlhký a chladný máj hospodáři je milý, bude hojně sena a obilí
  • Žena nepolíbená v máji, uschne a je v háji

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká oteplování v tomto měsíci, kdy už lidé mohou jen tak vyrazit do přírody, případně bez obav vyhnat zvířata na pastvu. Jiné pranostiky si odporují v tom, co přinese deštivý a chladný květen, jedny říkají, že to přinese dostatek sena, jiné předvídají, že takový měsíc příliš zemědělce nepotěší. Jiná pranostika se týká svateb. Pokud dojde k sňatku v máji, manželství nebude šťastné. Jiné pranostiky se týkají toho, že se pomalu blíží léto.

Zdroj: Pranostiky na květen

Pranostiky na jednotlivé dny

1. červenec: svátek má Jaroslava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

2. červenec: svátek má Patricie (dříve Navštívení panny Marie)

PRANOSTIKY:

  • Déšť na Navštívení Panny Marie potrvá do Zuzany.
  • Když na Navštívení Matky Boží prší, čtyřicet dní se voda vrší.
  • Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce jisté.
  • Prší-li na den Navštívení Panny Marie, tak dešťů máme bez konce.
  • Prší-li na den Panny Marie navštívení, čtyřicet dní jasno není.
  • Prší-li na den Panny Marie navštívení, po čtyřicet dní bez deště není.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky k tomuto dni se týkají deště. Pranostiky předvídají, že pokud v tento den prší, tak bude pršet i několik následujících období.

3. červenec: svátek má Radomír

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. červenec: svátek má Prokop

PRANOSTIKY:

  • Déšť na Prokopa - zmokne každá kopa.
  • Fouká-li vítr na svatého Prokopa dopoledne, nastane drahota do půl roka, fouká-li odpoledne, nastane od půle roku, fouká-li však po celý den, bude drahota po celý rok.
  • Když prší na svatého Prokopa, promokne každá kopa.
  • Na Prokopa promokne kdekterá kopa.
  • Prokop – zelí okop!
  • Svatého Prokopa den, nešťastný den.
  • Svatý Prokop – štěpy okop!
  • Svatý Prokop hřiba nakop.
  • Svatý Prokop seje houby.
  • Svatý Prokop, žitu kořen podkop.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky k tomuto dni se také týkají deště. Druhá pranostika zase říká, že na základě doby, kdy v tento den fouká vítr,se dá odvodit, kdy bude draho. Jiné pranostiky se týkají růstu hub (díky dešti), stromů, obilí i zelí.

5. červenec: Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. červenec: Upálení mistra Jana Husa

PRANOSTIKA:

  • Po svatém Janu Husi šelma sedlák, který srpy nebrousí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika pravděpodobně znamená, že je lepší, když se v tento den nikdo nechystá sekat trávu a kosit obilí.

7. červenec: svátek má Bohuslava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. červenec: svátek má Nora (dříve Kilián)

PRANOSTIKA:

  • Kolik žita narostlo do svatého Kiliána, tolik už ostane.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika se týká úrody obilí. Vyznívá z ní, že se zemědělci již nemusí bát, že by měli menší úrodu, než dosud narostla. To co už mají, to jim zůstane.

9. červenec: svátek má Drahoslava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. červenec: svátek má Libuše a Amálie (dříve Sedmi bratří, Oliva)

PRANOSTIKY:

  • Den Sedmi bratří když je deštivý, bývá pak déšť trvanlivý.
  • Déšť na Sedm bratrů - hnijí kobzole.
  • Jaká povětrnost na Sedm bratří, taková po sedm týdnů patří.
  • Na den Sedmi bratří když prší, sedm neděl déšť dovrší.
  • Na svatou Olivu se má sít len.
  • Neprší-li na Sedm bratří, bývají suché žně.
  • Prší-li na sedm bratří, sedm neděl střecha neuschne.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se opět týká deště, zase pranostiky předvídají, že déšť nebude jen v tento den, ale i v následující období. Zároveň déšť přinese špatnou úrodu kobzolí. Pokud by v tento den nepršelo, bude sucho i v období žní.

11. červenec: svátek má Olga

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

12. červenec: svátek má Božek

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. červenec: svátek má Markéta (dříve Markyta)

PRANOSTIKY:

  • Déšť o Markytě trvá čtrnáct dní a zvěstuje špatný čas pro sklízení sena i obilí.
  • Muchavá Markyta vysype měch much.
  • Na Markétu když prší, ořechy ze stromu srší.
  • Na Markétu obyčejně těžké bouřky přicházejí.
  • Na Markétu-li pršívá, čtrnáct dnů vlhko bývá.
  • Není-li na svatou Markétu slunečno, dostaneme sotva seno domů za sucha.
  • Okolo svaté Markyty jsou bouřky nasety.
  • Prší-li na svatou Markétu, opadají ořechy vlašské a ořechy lískové zčerviví.
  • Svatá Markéta, hodila srp do žita.
  • Svatá Markyta češe první hrušky.
  • Svatá Markyta mouchy rozsypá.
  • Svatá Markyta vede žence do žita.
  • Svatá Markyta velí: „Lidé, okopávejte zelí!“
  • Zapláče-li Markyta, bude dešťů dosyta.
  • Ženci na pole, včely z pole.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky jsou opět o deštivém počasí, které zároveň způsobí i že, budou opadávat ořechy a že pokosená tráva neproschne. Jiné pranostiky upozorňují na to, že začíná doba sklízení obilí i zelí. Dvě pranostiky se také týkají množství much v tomto období. Jiná pranostika varuje před množstvím bouřek v tomto období.

14. červenec: svátek má Karolína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

15. červenec: svátek má Jindřich (dříve Rozeslání apoštolů)

PRANOSTIKY:

  • Na den Rozeslání apoštolů bývá devět bouřek.
  • Věje-li v den Rozeslání apoštolů jižní vítr, bude velká drahota a tam, odkud vítr věje velká láce.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika varuje před možnými bouřkami v tomto období. Druhá pranostika předvídá, kde bude draho a kde levněji na základě povětrnostních podmínek. Pokud by vál vítr z jihu, bude špatná sklizeň a tím i větší drahota, naopak v místě, odkud vítr fouká, tam tak bude sklizeň lepší a tím tam bude i levněji.

16. červenec: svátek má Luboš

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

17. červenec: svátek má Martina

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

18. červenec: svátek má Drahomíra (dříve Kamil)

PRANOSTIKA:

  • O svatém Kamilu slunce má největší sílu.

VYSVĚTLENÍ:

V tento den by sluneční svit měl být nejsilnější.

19. červenec: svátek má Čeněk (dříve Vincent)

PRANOSTIKA:

  • Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud bude v tento den svítit slunce, bude i dobrá úroda vína.

20. červenec: svátek má Ilja (dříve Eliáš)

PRANOSTIKY:

  • Do svatého Eliáše i pod křovím schne, po něm ani na křoví.
  • Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim.
  • Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim, na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
  • O svatém Eliáši bouřky často straší.
  • Svatý Eliáš odřezává prvý plást.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se opět věnují počasí, některá z nich varuje před bouřkami, jiná před deštěm. Další varují k tomu, že může docházet ke změnám počasí, které budou působit, jako kdyby se měnilo roční období.

21. červenec: svátek má Vítězslav (dříve Praxed a Daniel)

PRANOSTIKY:

  • Na proroka Daniele nalije též do mandele.
  • Na svatého Praxeda mlha zrána k zemi usedá.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky se opět vztahují k počasí, předvídají déšť i ranní mlhy.

22. červenec: svátek má Magdaléna (dříve Máří Magdaléna)

PRANOSTIKY:

  • Je-li na svatou Máří Magdalénu vítr, jde dobře každý obchod.
  • Je-li na svatou Máří Magdalénu vítr, jde dobře každý obchod neboť půjdou hodně kupci na len.
  • Když prší na svatou Máří Magdalénu, vzroste obilí.
  • Marie Magdaléna své hříchy oplakává, proto rádo poprchává.
  • Na Máří Magdalénu očekávej jistý déšť.
  • Na svatou Magdalénu pohoda - pro včely výhoda; a když slota - to lichota.
  • Neuzavírali se sňatky – sňatek uzavřený v tento den přinášel smůlu.
  • O jejím svátku se doporučovalo stříhat vlasy zvláště těm, kteří chtěli, aby vyrostly ještě delší.
  • Prší-li v den svaté Máří Magdalény, obilí i v stodole se zazelení.
  • Svatá Máří vybírá hnízda komáří.
  • V den Maří Magdalény rádo poprchává, neboť svého Pána oplakává.
  • V ten den rádo poprchává, poněvadž Máří Magdaléna Pána svého oplakává.
  • V ten tohoto svátku se nemělo koupat, protože se věřilo, že by koupajícího stáhly pod vodu její dlouhé vlasy.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky dávají do souvislosti povětrnostní podmínky a obchod. Třetí pranostika zase říká, že pokud bude pršet, tak obilí ještě poroste. Čtvrtá pranostika se týká deštivého počasí. Podle této pranostiky v tento den prší, protože Máří Magdaléna pláče nad svými hříchy. Jiná pranostika radí, že v tento den by se neměli lidé brát, protože by manželství nebylo šťastné. Naopak se doporučuje ostříhat si vlasy, protože ty pak ještě více povyrostou. Další radou ve výčtu pranostik je, že by se lidé v tento den neměli raději koupat, protože by se mohli utopit. Podle pranostiky by je pod vodu stáhly dlouhé vlasy Máří Magdalény.

23. červenec: svátek má Libor (dříve Apolinář)

PRANOSTIKA:

  • Když prší o Apolináři, dlouho se z lesů paří.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že pokud bude pršet v tento den, tak pára z lesů půjde ještě dlouho.

24. červenec: svátek má Kristýna

PRANOSTIKA:

  • Kolem svaté Kristýny dozrávají maliny.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika slouží jako informační zdroj, který lidem říká, kdy lze očekávat sběr malin.

25. červenec: svátek má Jakub

PRANOSTIKY:

  • Co do svatého Jakuba odkvete, do Havla uzraje.
  • Deště před Jakubem po tři dni špatní proroci jsou žitných dní.
  • Do Jakuba zelíčko, po Jakubě zelí.
  • Jak je teplý svatý Jakub, tak studené jsou Vánoce.
  • Jakub bez deště - tuhá zima.
  • Jakub naseče, Anna upeče.
  • Jakub-li vlaží, žaludy kazí.
  • Jaký den jest před polednem nebo odpoledne svatého Jakuba, takové bude povětří před nebo po narození Páně.
  • Je-li teplo na Jakuba, bude zima na Vánoce.
  • Je-li teplý svatý Jakub, studené jsou Vánoce.
  • Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněhu.
  • Na Jakuba déšť jako žravý jed kazí modrý na pohance květ, proto vzácný bývá v oulech med.
  • Na Jakuba hrom do duba.
  • Na Jakuba prvních brambor průba.
  • Na svatého Jakuba čeká mnohá huba.
  • Na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
  • Na svatého Jakuba, brambor prvá úroda.
  • O svatém Jakubě přicházejí silné bouře.
  • Pakli na Jakuba slunce svítí, má pak krutá zima býti.
  • Parno o Jakubu - zima o Vánocích.
  • Pěkný den před svatým Jakubem slibuje pěkné žně.
  • Prší-li na svatého Jakuba, hádá se o suchém a teplém počasí.
  • Svatý jakub dává kukuřici klasy, Anna vlasy.
  • Svatý Jakub si rád zahromuje.
  • Svatý Jakub Větší na sníh věští.
  • Tři dni před Jakubem jasné, urodí se žito krásné.
  • Z které strany sv. Jakub fouká, v té straně bude drahá mouka.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky varují, že deště před tímto dnem přinesou špatnou úrodu. Jiné pranostiky říkají, že zelenina, která do té doby moc nevyrostla, po tomto dni poroste velmi rychle. Jiná pranostika dává do souvislosti počasí v tento den a počasí o Vánocích. Čím větší bude teplo v červenci, tím větší bude zima na Vánoce. Jiná pranostika zase upozorňuje na množství hub, kterým se v tomto období daří růst. Další pranostika varuje před silnými bouřkami. Jedna pranostika upozorňuje, že nastává období první sklizně brambor.

26. červenec: svátek má Anna

PRANOSTIKY:

  • Annenské chladné rosy ohlašují pěkné časy.
  • Bábo, bábo, svatá Anno, dej aby uzrálo!
  • Je-li svatá Anna prokřehlá, přijde zima studená.
  • K Anně svatý hodina ze dne se tratí.
  • Když na svatou Annu mravenci pilně lezou a dělají si kopky, hádá se na tuhou zimu.
  • O svaté Anně sedlák si žita nažne.
  • O svaté Anně žitečko se nažne.
  • Od svatej Anky - žimne podranky.
  • Okolo svaté Anky chladné poránky.
  • Svatá Anna - chladna zrána.
  • Svatá Anna pšenku žala.
  • Svatá Anna žito žala.
  • Zvětšují-li na svatou Annu mravenci své hromady, lze očekávati tuhou zimu.

VYSVĚTLENÍ:

Počasí v tento den zase může být předzvěstí počasí v zimě. Pokud prší a je chladno, bude i studená zima. V tomto období se na základě sledování mravenců dá také vysledovat, jaká zima nás čeká. Jiné pranostiky se týkají žní.

27. červenec: svátek má Věroslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. červenec: svátek má Viktor

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

29. červenec: svátek má Marta

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

30. červenec: svátek má Bořivoj (dříve Andin)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Abdona ve švech praská stodola.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že sklizně jsou plném proudu, nebo dokonce i u konce, a proto jsou stodoly plné.

31. červenec: svátek má Ignác

PRANOSTIKY:

  • Od svatého Ignáca- léto se obracá.
  • Při svatém Ignáci strniska se obrací.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že letní počasí pomalu začíná přecházet do podzimního.

Zdroj: Pranostiky na červenec

Pranostiky na celý měsíc srpen

PRANOSTIKY:

  • Ať si kdo chce, co chce, říká - v srpnu ještě do rybníka.
  • Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
  • Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
  • Co červenec neuvaří, to už září nedosmaží.
  • Co se v srpnu neuvaří, ani v září se nezdaří.
  • Co se v srpnu nezvládne, ani v září se nepodaří.
  • Co srpen nedopeče, září nedovaří.
  • Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
  • Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
  • Hřímání v srpnu úrody dobré a hovad hynutí znamená.
  • I když v srpnu ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
  • I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
  • Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.
  • Jestli často v srpnu bude hřmíti, můžeme v zimě dost větrů míti.
  • Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
  • Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
  • Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
  • Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
  • Když nás srpen deštěm nepokropí, ten už potom škody nenatropí.
  • Když pálí srpen, bude pálit i víno.
  • Když srpen zpočátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
  • Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
  • Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
  • Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
  • Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
  • Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
  • Není-li nový měsíc jako karanbunkulus jasný, ale červený, pošmourný, na novu svém vlhký den znamená.
  • Poslední ty dva dni tohoto měsíce dobře vyšetři a první dva dni následujícího měsíce, jestli se pěkné a jasné počasí ukáže, teda Bachus bude pěknými hrozny okrášlen.
  • Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
  • Ranní mlhy koncem měsíce ukazují na studený podzim a na časný příchod zimy.
  • Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
  • Šedá mlha v srpnu nezdravá.
  • Silné rosy v srpnu zadělávají na dobrou pohodu.
  • Srpen a únor - tepla a zimy úmor.
  • Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
  • Srpen klasy sklidí a ovoce dospělé vidí.
  • Srpen má nejkrásnější počasí v roce.
  • Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
  • Srpen začíná, co červenec končil.
  • Srpnová horka ničemu neuškodí.
  • Srpnové ráno bez rosy - srpnové odpoledne s bouřkou.
  • Srpnový déšť - jako ženský pláč.
  • Svítí-li čtvrtý den jako zlato, silného větru čekej hned za to. Pakliť jest velmi černý v prostředku, čekej pěkného počasí, to věz vskutku. A tak do konce bude trvati.
  • Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
  • Teplý a suchý srpen - výborné víno.
  • Udělá-li se v srpnu deštivo, prší med a dobré víno.
  • V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
  • V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
  • V srpnu mlhy na výšinách - jistá voda, když v nížinách - to pohoda.
  • V srpnu slunce parné ovoci a vínu zdárné.
  • V srpnu-li máš hojně slunečnosti, budeš mít vína dosti.
  • Vesele bude řinčet kosa, je-li v srpnu hodně rosa.
  • Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika říká, přestože není takové vedro, stále je ještě dostatečné teplo na koupání. I jiné pranostiky zmiňují teplo v tomto měsících. Další pranostiky dávají do souvislosti měsíce červenec, srpen a září. Obzvlášť v zemědělství jsou na sobě velmi závislé. Září je závislé na předcházejících měsících, pokud v červenci a v srpnu nebylo hezké počasí, tak to září již nezachrání. Pokud bude naopak bouřka v srpnu, tak to znamená, že zemědělce čeká dobrá úroda. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti úrodu hub a množství sněhu v zimě. Pokud bude v srpnu hub málo, bude málo i sněhu. Jiné pranostiky se zase týkají úrody vína.

Zdroj: Pranostiky na srpen

Odpovědi na hádanky pro děti

  • Běhá to okolo chalupy, dělá to cupity dupity? (Dešťové kapky)
  • Běžím, běžím, nemám dech. Přitom ležím na zádech. Kdo jsem? (Řeka)
  • Bílá jako mléko je, tichem všechno přikryje. Auto, domy, stromy, lidi nikdo neuvidí. (Mlha)
  • Brzy ráno, když je rosa, seká louku. Je to... (Kosa)
  • Co se nečeše hřebenem, ale rukou? (Ovoce)
  • Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne? (Šnek)
  • Do šatu mě nabíráš, pak přede mnou zavíráš, v teple pro mne slzí oči, vše se za mnou venku točí, beru z hlavy klobouky, nepouštěj mne do mouky. Kdo jsem? (Vítr)
  • Dvě sovy vedle sebe sedí, aniž o sobě vědí? (Oči)
  • Hleďme na ni, parádnici: puntíky má na čepici. Bílý závoj, nožka laní, pozor na tu krásnou paní! (Muchomůrka)
  • Chodí v koruně, král není, nosí ostruhy, rytíř není. Má šavli, husar není, k ránu budívá, ponocný není? (Kohout)
  • Jede, jede panáček, má placatý zobáček, kde voděnka crčí, tam nosejček strčí? (Kachna)
  • Jedna hlavička, jedna nožička. Hlavička když zčervená, konec nožky znamená.
    (Zápalka)
  • Kdo bez štětce a bez barev, obarví nám pestře les? (Podzim)
  • Kolik udělá vrabec kroků za sto roků? (Ani jeden, protože skáče)
  • Létá vzduchem, motýl to není, koulí sudy, Honzík to není. Skáče, hopsá, vidíš ho, viď? Nestůj, koukej, honem ho chyť. (Míč)
  • Má ji ráda kráva. A též srnka, zajíci, koza, kůň a králíci. (Tráva)
  • Maličký sklípek, na dvou hřadách slípek a červený kohoutek? (Ústa, zuby, jazyk)
  • Mám pěknou hlavičku a jednu nožičku, hovím si v mechu v lesíčku. (Houba)
  • Máš ji, když se všechno daří, nejde chytit do dlaní, když ji máš, tak celý záříš, přijde sama, bez ptaní. (Radost)
  • Má to klobouček, jednu nožičku, pěkně si sedí v mechu, v lesíčku? (Houba)
  • Má to oči jako kočka, má to ocas jako kočka, mňouká to jako kočka, a není to kočka? (Kocour)
  • Nemá ruce, nemá nohy a přeci vrata otevírá. (Vítr)
  • Na vysokém stonku z luk obláček si nesl kluk. Foukl trochu, foukl víc - a z obláčku není nic. (Pampeliška)
  • Otec má tisíce synů, každému čepici sjedná a sobě nemůže. (Dub a žaludy)
  • Posečená znovu roste a tak pořád, třeba po sté. Stoupneš na ni, přece stává.
  • Ptal se chlapec sluníčka: „Mohou chodit jablíčka?“ Slunce na zem posvítilo,
    velice se podivilo. Opravdu tam jablíčka vozí jehel kulička. Dupe, funí, naříká, je to tíha veliká. (Ježek)
  • Puťa, puťa, puť, přeji dobrou chuť. Zrnka zobu zoby zob, panímámo ještě hoď.
    Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká. Naše máma slepice sezobala nejvíce.
    (Kuře)
  • Rozdělí se o svačinu, počká, když hned nemáš čas, jdete spolu na zmrzlinu, rád posloucháš jeho hlas. (Kamarád)
  • Sedí panna v síti, oči se jí svítí? (Žába)
  • Slunce v dešti kreslí most malým dětem pro radost. (Duha)
  • Stojí krejčí na pasece, tisíc jehel s sebou nese. (Ježek)
  • Stoupnu si na další nohy, hned jsem hodně veliký hlavou skoro u oblohy, pod botami špalíky. (Chůdy)
  • Táta dlouhý, máma krátká, děti jako pimprlátka? (Hrábě)
  • Truhláři mě nejlíp znají, pěkné dřevo ze mne mají. (Strom)
  • Ve dne malá jako myš, v noci všechno přerostu, když mě vidíš, nevidíš. (Tma)
  • Ze střechy se na svět dívá, nezamává, nezakývá. Roste shora dolů k zemi, nehýbá se a je němý. Sotva slunce zazáří, už má slzy na tváři. (Rampouch)
  • Znám jednoho ptáčka, dobrého zpěváčka. Černý nosí fráček, žlutý má zobáček. (Kos)

Zdroj: Hádanky pro děti

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Jana Ženíšková

Mgr. Světluše Vinšová


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP