Osnova charakteristiky osoby krok za krokem
Jak vypadá osnova charakteristiky
Osnova charakteristiky osoby může mít pět základních částí: 1. představení osoby, 2. vnější vzhled, 3. povahové vlastnosti, 4. chování, zájmy a vztah k ostatním, 5. závěr s celkovým hodnocením. Nejdůležitější částí charakteristiky jsou povahové vlastnosti. Nestačí je pouze vyjmenovat – vhodné je ukázat na konkrétním chování, proč člověka například považujeme za ochotného, spolehlivého nebo tvrdohlavého.
Charakteristika není totéž co obyčejný popis osoby. Popisujeme sice také vzhled, ale hlavním úkolem je vystihnout povahu, vlastnosti a způsob chování člověka. Dobrá osnova pomáhá jednotlivé informace logicky seřadit, aby text nepůsobil jako nahodilý seznam vlastností. Jednotlivé body osnovy se nemusí vždy proměnit přesně v jeden odstavec, ale měly by vytvořit přirozenou cestu od představení člověka přes jeho vzhled a povahu až k závěrečnému hodnocení.
Osnova
Podrobná osnova charakteristiky osoby
1. Úvod – koho charakterizuji
Na začátku čtenáře stručně seznámíme s člověkem, o kterém budeme psát. Můžeme uvést jeho jméno, věk, vztah k nám nebo důvod, proč jsme si právě tuto osobu vybrali.
- Kdo je charakterizovaná osoba?
- Jak ji známe?
- Jak dlouho ji známe?
- Proč je pro nás zajímavá?
Příklad: Tomáš je můj spolužák a kamarád, kterého znám už od první třídy. Vybral jsem si ho proto, že má velmi výraznou povahu a člověk se s ním téměř nikdy nenudí.
2. Vnější charakteristika – vzhled
Vzhled obvykle tvoří kratší část textu. Zaměřujeme se především na znaky, podle kterých si čtenář dokáže člověka představit.
- výška a postava,
- vlasy a účes,
- obličej, oči a výraz,
- oblečení,
- držení těla, chůze nebo typická gesta,
- výrazné či neobvyklé znaky.
Není nutné mechanicky popsat každou část těla. Lepší je vybrat několik charakteristických detailů. Například místo dlouhého výčtu můžeme napsat: Tomáš je vysoký a štíhlý. Poznáme ho podle rozcuchaných tmavých vlasů a širokého úsměvu, který mu z tváře mizí jen málokdy.
3. Vnitřní charakteristika – povahové vlastnosti
Tato část je pro charakteristiku nejdůležitější. Popisujeme, jaký člověk skutečně je. Můžeme uvést jeho kladné i záporné vlastnosti.
Mezi časté vlastnosti patří například:
- ochotný, obětavý, spolehlivý, přátelský,
- pracovitý, vytrvalý, pečlivý, svědomitý,
- veselý, společenský, vtipný,
- klidný, trpělivý, rozvážný,
- sebevědomý, odvážný, rozhodný,
- tvrdohlavý, netrpělivý, náladový,
- zapomnětlivý, nepořádný nebo příliš soutěživý.
Vlastnosti je vhodné doložit konkrétním chováním. Místo věty Tomáš je ochotný můžeme napsat: Když někdo ve třídě nerozumí matematice, Tomáš mu většinou nabídne pomoc a snaží se příklad vysvětlit.
4. Chování, zájmy a vztahy k ostatním
V této části ukazujeme, jak se vlastnosti člověka projevují v běžném životě. Můžeme popsat jeho vztah k rodině, kamarádům, spolužákům, škole nebo práci.
- Jak se chová k ostatním?
- Jak reaguje v obtížných situacích?
- Co ho baví?
- V čem je dobrý?
- Co mu naopak nejde?
- Jak tráví volný čas?
- Jaké má cíle nebo zájmy?
Právě zde lze dobře využít nepřímou charakteristiku. Čtenáři neřekneme přímo, že je někdo například soutěživý, ale ukážeme situaci, ze které tuto vlastnost pozná.
5. Závěr – celkové hodnocení osoby
V závěru už neopakujeme celý předchozí text. Stručně shrneme, jak na nás člověk působí, čeho si na něm vážíme nebo co pro nás znamená.
Příklad: Přestože bývá Tomáš někdy tvrdohlavý a nerad přiznává porážku, považuji ho za spolehlivého kamaráda. Vím, že když budu potřebovat pomoc, mohu se na něj obrátit.
Jednoduchá osnova charakteristiky k opsání
- Představení osoby – kdo to je a jaký k ní mám vztah.
- Vzhled – postava, obličej, vlasy, oblečení a výrazné znaky.
- Povaha – kladné a záporné vlastnosti.
- Chování a zájmy – jak se vlastnosti projevují, vztah k lidem, záliby a schopnosti.
- Závěr – celkové hodnocení a můj vztah k této osobě.
Rozšířená osnova charakteristiky
- Seznámení s charakterizovanou osobou.
- Celkový vzhled a postava.
- Obličej, vlasy, oči a výrazné rysy.
- Způsob oblékání a vystupování.
- Nejdůležitější kladné vlastnosti.
- Záporné nebo méně příjemné vlastnosti.
- Projevy povahy v konkrétních situacích.
- Vztah k ostatním lidem.
- Zájmy, schopnosti a volný čas.
- Celkové hodnocení člověka a vztah autora k němu.
Vhodná slovní zásoba
Slova vhodná do charakteristiky
Při psaní je dobré střídat výrazy a neopakovat stále slova je, má, je, má.
| Oblast | Příklady výrazů |
|---|---|
| Kladná povaha | spolehlivý, ochotný, laskavý, upřímný, pečlivý, trpělivý, obětavý, spravedlivý |
| Záporné vlastnosti | tvrdohlavý, netrpělivý, závistivý, náladový, nepořádný, výbušný, zapomnětlivý |
| Chování | jedná, reaguje, vystupuje, pomáhá, naslouchá, prosazuje se, zastává se druhých |
| Celkové hodnocení | vážím si na něm, obdivuji, oceňuji, někdy mi vadí, dobře si rozumíme, mohu se na něj spolehnout |
Přímá a nepřímá charakteristika
Přímá charakteristika vlastnost přímo pojmenuje: Eliška je trpělivá.
Nepřímá charakteristika ukáže vlastnost prostřednictvím jednání: Když její mladší bratr něčemu nerozumí, klidně mu vše vysvětluje znovu, dokud to nepochopí.
Nejlepší charakteristika obvykle oba způsoby kombinuje. Nejprve můžeme vlastnost pojmenovat a následně ji doložit příkladem.
Ukázkový text
Ukázková charakteristika podle osnovy
Tomáš je můj spolužák, se kterým chodím do stejné třídy už několik let. Patří mezi lidi, kterých si člověk všimne téměř okamžitě. Nejen kvůli jeho vzhledu, ale hlavně kvůli energické povaze.
Je poměrně vysoký a štíhlý. Má krátké tmavé vlasy, hnědé oči a většinou se usmívá. Obléká se sportovně a nejčastěji nosí mikinu, džíny a tenisky. Když mluví, hodně gestikuluje a je na něm okamžitě poznat, zda má dobrou náladu.
Jeho nejvýraznější vlastností je společenskost. Snadno se dává do řeči i s lidmi, které příliš nezná, a ve třídě často rozproudí zábavu. Zároveň je ochotný pomoci. Když někdo nestihne zápis nebo nerozumí úkolu, většinou mu poradí. Někdy však bývá příliš tvrdohlavý. Jakmile je přesvědčený, že má pravdu, jen obtížně přijímá jiný názor.
Velkou část volného času věnuje sportu, především fotbalu. Je soutěživý a nerad prohrává, což je někdy znát i při obyčejných hrách mezi kamarády. Po chvíli se však většinou uklidní a dokáže se neúspěchu zasmát.
Na Tomášovi si nejvíce vážím jeho spolehlivosti a ochoty pomáhat. Některé jeho vlastnosti mohou být občas únavné, ale jako kamarád nezklame. Právě proto si s ním dobře rozumím.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při psaní charakteristiky
- Příliš dlouhý popis vzhledu. Charakteristika není pouze popis osoby. Povaha by měla dostat více prostoru než barva vlasů nebo oblečení.
- Pouhé vyjmenování vlastností. Řada slov typu hodný, milý, veselý, spolehlivý čtenáři mnoho neřekne. Alespoň důležité vlastnosti je vhodné doložit chováním.
- Samé kladné vlastnosti. Skutečný člověk má většinou přednosti i slabší stránky. Vyvážená charakteristika působí věrohodněji.
- Opakování stejných slov. Časté věty začínající slovy On je... nebo Má... text ochuzují.
- Nelogické pořadí informací. Není vhodné neustále přeskakovat od vzhledu k povaze a zase zpět. Právě tomu má zabránit osnova.
- Závěr pouze opakuje úvod. V závěru je lepší člověka celkově zhodnotit nebo vyjádřit vztah k němu.
Kontrolní seznam
Kontrola hotové charakteristiky
- Představil jsem osobu hned na začátku?
- Popsal jsem její vzhled jen v potřebném rozsahu?
- Věnoval jsem největší prostor povaze?
- Uvedl jsem konkrétní příklady chování?
- Použil jsem přímou i nepřímou charakteristiku?
- Zmínil jsem kladné i případné záporné vlastnosti?
- Jsou jednotlivé odstavce logicky uspořádané?
- Neopakuji příliš často stejná slova?
- Obsahuje text skutečný závěr a celkové hodnocení?
Nejčastější otázky
Kolik bodů má mít osnova charakteristiky?
Není stanoveno jedno povinné číslo. Pro běžnou školní práci zpravidla postačí pět hlavních bodů: představení osoby, vzhled, povahové vlastnosti, chování a zájmy, závěrečné hodnocení. Podrobnější osnova může jednotlivé body dále rozdělit.
Co je v charakteristice nejdůležitější?
Nejdůležitější je vnitřní charakteristika, tedy povaha člověka. Nestačí pouze napsat, že je někdo veselý, pracovitý nebo tvrdohlavý. Dobrá charakteristika ukazuje také situace, ve kterých se tyto vlastnosti projevují.
Patří do charakteristiky vzhled?
Ano. Vzhled do charakteristiky osoby patří, ale obvykle tvoří jen jednu část. Uvádíme především nápadné nebo typické znaky, podle kterých si čtenář dokáže člověka představit. Není nutné podrobně popisovat každou část obličeje nebo oblečení.
Jaký je rozdíl mezi popisem a charakteristikou?
Popis osoby se soustředí především na to, jak člověk vypadá. Charakteristika jde dále a zachycuje také jeho povahu, jednání, vztah k ostatním lidem, zájmy a schopnosti. Vzhled je tedy pouze jednou částí charakteristiky.
Jak zakončit charakteristiku?
V závěru je vhodné člověka celkově zhodnotit. Můžeme uvést, čeho si na něm vážíme, která vlastnost je pro něj typická nebo jaký k němu máme vztah. Závěr by neměl pouze opakovat informace, které už byly uvedeny v předchozích odstavcích.