Osnova vyprávění: jak ji sestavit a příklad
Osnova vyprávění stručně zachycuje hlavní části příběhu v pořadí, v jakém se odehrávají. Nejčastěji obsahuje úvod, rozvinutí děje, zápletku, vyvrcholení a závěr. Jednotlivé body osnovy mají být krátké a výstižné. Nemusíte do nich psát celé věty ani všechny podrobnosti, které později použijete ve slohové práci.
Dobrá osnova vám při psaní vyprávění pomůže udržet správné pořadí událostí a zabrání tomu, aby se příběh uprostřed rozpadl nebo skončil bez jasného závěru. Nemusí být dlouhá. Pro běžnou školní slohovou práci často stačí pět až sedm bodů. Každý bod má připomenout jednu důležitou etapu děje. Z osnovy by mělo být patrné, jak příběh začíná, co se stane, kde nastane největší napětí a jak vše dopadne.
Osnova
Jak vytvořit osnovu vyprávění
Než začnete psát samotné vyprávění, promyslete si alespoň tři základní věci: kdo v příběhu vystupuje, co se mu přihodí a jak příběh skončí. Teprve potom rozdělte děj do jednotlivých bodů osnovy.
Základní osnova vyprávění
- Úvod – představení situace, místa, času nebo hlavní postavy.
- Začátek děje – objeví se událost, která příběh uvede do pohybu.
- Zápletka – nastane problém, překvapení, konflikt nebo nečekaná situace.
- Rozvíjení děje – postavy se snaží situaci řešit a děj postupuje dál.
- Vyvrcholení – nejnapínavější nebo nejdůležitější okamžik příběhu.
- Rozuzlení – dozvíme se, jak se problém vyřešil.
- Závěr – příběh se uzavře, případně se přidá krátké hodnocení nebo ponaučení.
Ne každé vyprávění musí mít přesně sedm bodů. Krátký příběh může mít například pět bodů, delší vyprávění osm nebo deset. Podstatné je, aby osnova odpovídala skutečnému průběhu děje.
Jednoduchá osnova vyprávění v pěti bodech
- Výlet do lesa
- Ztracená cesta
- Přicházející bouřka
- Nalezení lesní chaty
- Šťastný návrat domů
Taková osnova je heslovitá. Každý bod pouze připomíná, co se má v dané části příběhu odehrát.
Rozvitá osnova vyprávění
Pokud potřebujete podrobnější osnovu, můžete jednotlivé body formulovat jako krátké věty:
- V sobotu jsme se vydali na výlet do neznámého lesa.
- Při hledání vyhlídky jsme sešli ze značené cesty.
- Začalo se stmívat a blížila se bouřka.
- V dálce jsme zahlédli světlo opuštěné lesní chaty.
- V chatě jsme přečkali nejhorší déšť a našli mapu okolí.
- Podle mapy jsme se vrátili na správnou cestu.
- Večer jsme dorazili domů a výlet už jsme považovali za velké dobrodružství.
Heslovitá i rozvitá osnova jsou správné. Ve škole záleží také na tom, jaký typ osnovy požaduje učitel.
Jak vymyslet děj podle osnovy
U vyprávění nestačí pouze vyjmenovat, co se stalo. Příběh by měl mít určitý vývoj. Pomůže jednoduchá otázka: Co se pokazí nebo změní?
Například věta „Šli jsme na výlet a večer jsme přišli domů“ sice popisuje událost, ale příliš zajímavý příběh z ní nevznikne. Když však doplníte, že se hlavní postavy ztratily, překvapila je bouřka a musely hledat cestu zpět, vznikne zápletka i prostor pro napětí.
Před psaním si proto můžete odpovědět na tyto otázky:
- Kde se příběh odehrává?
- Kdo je hlavní postavou?
- Co chce hlavní postava udělat?
- Co se jí nečekaně přihodí?
- Jak se situace zkomplikuje?
- Který okamžik bude nejnapínavější?
- Jak se problém vyřeší?
- Jak příběh skončí?
Ukázkový text
Příklad osnovy vyprávění a hotového příběhu
Téma vyprávění: Nečekané dobrodružství cestou ze školy
Osnova
- Obyčejná cesta ze školy
- Podivné zvuky z křoví
- Nalezený pes
- Hledání jeho majitele
- Telefonát podle známky na obojku
- Setkání s majitelkou
- Pozdní, ale spokojený návrat domů
Ukázkové vyprávění
V pátek odpoledne jsem se vracel ze školy stejnou cestou jako každý den. Nikam jsem nespěchal, protože domácí úkoly mohly chvíli počkat. Když jsem procházel kolem malého parku, zaslechl jsem z hustého křoví podivné šustění.
Nejdřív jsem si myslel, že tam pobíhá kos nebo veverka. Zvuk se však ozval znovu a tentokrát ho doprovázelo tiché zakňučení. Opatrně jsem odhrnul větve a mezi nimi objevil malého hnědého psa. Měl mokrou srst, třásl se a vůbec nevypadal, že ví, kam má jít.
Chvíli jsem čekal, jestli se neobjeví jeho majitel. Nikdo však nepřicházel. Pes se zatím osmělil a opatrně ke mně přistoupil. Naštěstí měl na obojku kovovou známku. Když jsem ji otočil, uviděl jsem na druhé straně telefonní číslo.
Zavolal jsem na něj z mobilu. Telefon zvedla vyděšená žena, která mi během několika vteřin vysvětlila, že psa hledá už skoro dvě hodiny. Domluvili jsme se, že na ni počkám u vchodu do parku.
Asi za deset minut přiběhla udýchaná paní. Jakmile ji pes spatřil, rozběhl se k ní tak prudce, že mě málem strhl za sebou. Žena si k němu klekla a dlouho ho hladila. Pak mi několikrát poděkovala.
Domů jsem dorazil téměř o hodinu později než obvykle. Maminka už se chtěla zlobit, ale když jsem jí vysvětlil, co se stalo, jen se usmála. Z obyčejné cesty ze školy se nakonec stalo dobrodružství, na které jsem ještě dlouho vzpomínal.
Jak souvisí text s osnovou
Každý bod osnovy se v příběhu postupně rozvinul. Osnova však neobsahovala všechny podrobnosti. Nebylo v ní například uvedeno, že pes měl mokrou srst nebo že jeho majitelka přiběhla udýchaná. Takové detaily se doplňují až při samotném vyprávění.
Právě v tom spočívá smysl osnovy: určuje kostru příběhu, ale není hotovým příběhem.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při tvorbě osnovy vyprávění
Osnova je příliš podrobná
Do osnovy není potřeba zapisovat každou větu nebo každou drobnou událost. Jestliže má osnova téměř stejnou délku jako výsledné vyprávění, ztrácí svůj smysl.
Jednotlivé body spolu nesouvisejí
Události musí mít logickou návaznost. Pokud se v jednom bodě postava nachází doma a v dalším bez vysvětlení na druhém konci města, bude příběh působit zmateně.
Chybí zápletka
Častým problémem školních vyprávění je pouhé řazení činností: „Ráno jsme vstali. Potom jsme jeli na výlet. Tam jsme se najedli. Večer jsme se vrátili.“ Takový text připomíná spíše zprávu o průběhu dne. Vyprávění potřebuje událost, která děj nějak změní.
Chybí vyvrcholení
Napětí by mělo během příběhu růst a v určitém okamžiku dosáhnout vrcholu. Právě vyvrcholení bývá částí, na kterou čtenář čeká.
Příběh náhle skončí
Po vyřešení hlavního problému dopřejte příběhu alespoň krátký závěr. Čtenář by měl vědět, jak všechno dopadlo.
Osnova neodpovídá hotovému textu
Při samotném psaní vás může napadnout lepší řešení děje. To není chyba. Pokud však příběh výrazně změníte, upravte následně také osnovu, aby odpovídala výslednému vyprávění.
Kontrolní seznam
Kontrola osnovy před psaním
Než začnete psát slohovou práci, zkontrolujte si:
- Má příběh jasný začátek?
- Vím, kdo je hlavní postavou?
- Je z osnovy poznat, co se postavě přihodí?
- Obsahuje příběh zápletku?
- Navazují jednotlivé události logicky?
- Je v příběhu nějaký nejdůležitější nebo nejnapínavější okamžik?
- Je problém na konci vyřešen?
- Má vyprávění jasný závěr?
- Nejsou body osnovy zbytečně dlouhé?
- Odpovídá osnova tématu slohové práce?
Pokud můžete na všechny otázky odpovědět ano, máte připravený dobrý základ pro samotné vyprávění.
Nejčastější otázky
Kolik bodů má mít osnova vyprávění?
Pevně stanovený počet neexistuje. Pro běžné školní vyprávění zpravidla stačí přibližně pět až sedm bodů. Kratší příběh může mít méně bodů a rozsáhlejší více. Důležitější než jejich počet je to, zda zachycují všechny hlavní fáze děje.
Musí být osnova napsaná celými větami?
Nemusí. Osnova může být heslovitá, například „Cesta do lesa – Bouřka – Ztracená cesta – Nalezení chaty – Návrat domů“. Může být také rozvitá, kdy jednotlivé body tvoří krátké věty. Pokud učitel určí konkrétní podobu osnovy, řiďte se jeho zadáním.
Jaký je rozdíl mezi osnovou a vyprávěním?
Osnova je pouze stručný plán příběhu. Zachycuje nejdůležitější události a jejich pořadí. Vyprávění je hotový souvislý text, ve kterém se jednotlivé body osnovy rozvíjejí pomocí popisu situací, jednání postav, přímé řeči, pocitů a dalších podrobností.
Co má být v úvodu vyprávění?
Úvod by měl čtenáře uvést do situace. Můžete představit hlavní postavu, místo, čas nebo okolnosti, za kterých příběh začíná. Není nutné vysvětlovat všechno. U vyprávění bývá často účinnější začít přímo konkrétní situací a potřebné informace doplnit postupně.
Co je ve vyprávění zápletka?
Zápletka je událost, která naruší původní situaci a rozběhne hlavní děj. Může jít například o ztracený předmět, nečekané setkání, poruchu auta, zabloudění, hádku, nález nebo jinou komplikaci, kterou budou postavy v průběhu příběhu řešit.