PÍSANKA K VYTISKNUTÍ

Ukázkové diktáty k vytisknutí

1. Krátký diktát – vyjmenovaná slova po B

Byla bystrá beruška, která bydlela v březovém lese. Brzy by měla najít bezpečný úkryt, protože bouřka byla blízko.

2. Procvičování i/y

Děti si hrály s plyšovými zvířaty a vymýšlely příběhy. Krysy běhaly v pilinách a myši se schovaly za skříň.

3. Shoda podmětu s přísudkem

Ptáci přiletěli k domu a vesele zpívali. Děti se smály a mávaly jim z okna.

4. Doplňovací diktát (pro učitele/rodiče)

Doplňte i/y: B_l_ jsme na v_létě u babičk_. Bratr sbíral borůvk_, které pak maminka použ_la do koláč_.

Zdroj: článek Diktáty pro 4. třídu k vytisknutí

Koncovky podstatných jmen – cvičení k vytisknutí

Koncovky podstatných jmen vyjadřují mluvnické kategorie pádu, čísla a rodu. Jejich správné určování je klíčové pro zvládnutí pravopisu i tvorby plynulého psaného projevu. Následující přehled shrnuje základní pravidla, rozdíly mezi vzory a obsahuje také cvičení vhodná k vytištění.

Zdroj: článek Koncovky podstatných jmen cvičení k vytisknutí

6. Pracovní list k vytisknutí

Pro školní použití je vhodné připravit samostatný list obsahující doplňovací a určovací cvičení. Tento článek může sloužit jako podklad pro tvorbu pracovních materiálů.

Zdroj: článek Koncovky přídavných jmen cvičení k vytisknutí

Diktáty pro 4. třídu k vytisknutí – přehled a tipy

Diktáty ve 4. třídě rozvíjejí schopnost aktivně používat pravopisné jevy, se kterými se děti postupně seznamují. Patří sem hlavně vyjmenovaná slova, předpony s-/z-, mě/mně, psaní přímé řeči či shoda podmětu s přísudkem.

Zdroj: článek Diktáty pro 4. třídu k vytisknutí

Pravopisná cvičení pro 6. třídu k vytisknutí

Pravopisná pravidla patří mezi základní stavební kameny českého jazyka. V šestém ročníku je důležité nejen teoreticky ovládat učivo, ale také jej pravidelně procvičovat. Níže najdete přehled nejčastějších okruhů, které lze snadno procvičit formou pracovních listů.

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 6. třídu k vytisknutí

Pracovní tabulka – vzory podstatných jmen k vytisknutí

Zdroj: článek Tabulka vzory podstatných jmen k vytisknutí

Koncovky přídavných jmen – přehled a cvičení k vytisknutí

Koncovky přídavných jmen určujeme podle jejich druhu a podle rodu, čísla a pádu podstatného jména, ke kterému se vztahují. Přídavná jména dělíme na tvrdá, měkká a přivlastňovací. Každý typ má odlišné koncovky, které je nutné správně rozlišovat.

Zdroj: článek Koncovky přídavných jmen cvičení k vytisknutí

Hádanky o ovoci a zelenině k vytisknutí (bez odpovědí)

• Bez slabiky „re“ je to Barbora. Se slabikou „re“ chutná kysele v buchtách akorát.
• Černají se v lese, na slunci i na pasece,
  Jejich keře píchají, ale plody chutnají.
• Červené, jsem, šťavnaté jsem, voňavé jsem a zdravé jsem.
• Je ve tmě důleček, v tom důlečku kulka,
  na té kulce chrásteček, na chrástečku plno kuliček.
• Kdo každého rozpláče?
• Kdo k němu čichá, v malé chvíli uroní slzy krokodýlí.
  Ne každému takhle škodí, k ovaru se tuze hodí.
• Komu srubnou hlavu a krev neteče?
• Květ nahoře, plody dole, nenajdeš ho ve stodole.
  Prohlédni si sklep a spíž, co to je, už asi víš.
  A když je máš na talíři, k obědu sníš nejvíc čtyři.
• Má tvar jako báň kostela. Sukni, co si jen ráčí.
  Uvnitř panenku doběla, po které oči pláčí.
• Má tvar pistole nastříkané žlutě.
  Když je na stole, dělá nám chutě.
  V horké černé Africe, živí se jím opice.
• Naříkají hospodyňky, když mě zlobí mandelinky.
  Naříká i hospodář, když mě málo okopáš.
  Naříkají kuchaři, když mě málo povaří.
• Patří mezi ovoce, a když přijdou Vánoce, tak ho rozkrojí.
  Hledají hvězdičku, ke štěstí cestičku.
• Pěstuje se v řádkách. Vidět je jen chrást, aby se zvěř měla v poli na čem pást.
  A taky dětem pro radost, aby cukroví měly dost.
• Podobá se zvonu, ale nezvoní.
  Zraje v korunách stromů, ne však v jabloních.
• Popelka ho přebírá. Pne se do výše.
  Kdo si na něm pochutnává? Holub nejspíše.
• Rostou na pasece. Modrají se v lese pod smrky a doubky.
  Tomu, kdo je mlsá, zmodrá nos a pusa a zčernají zoubky.
• Rostou v řádku na poli pod zelenou natí.
  Když se pečou, v údolí dým se kudrnatí.
  Sloupnou si je se solí kluci pihovatí.
• Sedí panna na hrádkách v devatero kabátkách a těm,
  kdo ji svlečou, slzy z očí tečou.
• Sedí panna v zeleném, v kabátečku červeném,
  tlačíš- li ji, pláče, v srdci jí kámen skáče.
• Svítí sytou žlutí, není k nakousnutí,
  kdo ho dá naráz do pusy, toho kysele podusí.
• Vyšla kráska na procházku, měla srdce na provázku.
• Za kadeřavou hlavičku vytáhnu z nory lištičku. Sáhni si, je hladká, ukousni, je sladká.
• Zdvojené jako náušničky je nosí dívky na uších.
  Špaček a kos je labužnicky kradou sadařům po koších.
• Zelené, žluté, červené, člověku žízeň zažene.
  Který strom má v září k mání, tohle sladké pochutnání.
• Znáte tlustou holčičku? Nosí žlutou sukničku.
  Když jsme jí svlékali, vždycky jsme plakali.

Zdroj: článek Hádanky pro děti – ovoce a zelenina

Přehled koncovek podle pádů

Níže uvedené příklady vycházejí z nejběžnějších vzorů v jednotlivých rodech:

• 1. pád (kdo? co?) – obvykle bez koncovky (dům, žena, město)
• 2. pád (bez koho? čeho?) – -u, -a, -e (bez domu, bez ženy, bez města)
• 3. pád (ke komu? čemu?) – -u, -i, -u (k domu, k ženě, k městu)
• 4. pád (koho? co?) – shodné s 1. nebo 2. pádem
• 6. pád (o kom? o čem?) – -u, -i, -ě (o domě, o ženě, o městě)
• 7. pád (s kým? s čím?) – -em, -í, -em (s domem, se ženou, s městem)

Zdroj: článek Koncovky podstatných jmen cvičení k vytisknutí

Vyjmenovaná slova k tisku

Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.

Vyjmenovaná slova po b

být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.

Vyjmenovaná slova po f

Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.

Vyjmenovaná slova po l

slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.

Vyjmenovaná slova po m

my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.

Vyjmenovaná slova po p

pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.

Vyjmenovaná slova po s

sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.

Vyjmenovaná slova po v

vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.

Vyjmenovaná slova po z

brzy, jazyk, nazývat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně

Zdroj: článek Vyjmenovaná slova k vytisknutí

FAQ – Nejčastější dotazy

Jak často dítě procvičovat vyjmenovaná slova?

Ideálně krátce, ale pravidelně – 10 minut denně je účinnější než delší blok jednou týdně.

Proč si žáci pletou „pobýt“ a „pobít“?

Slova znějí stejně, ale liší se významem. Pomáhá hledání významu ve větách a použití jednoduchých mnemotechnik.

Jak dítěti vysvětlit rozdíl mezi byt a být?

Slovo „být“ znamená existovat nebo nacházet se, zatímco „byt“ je místo k bydlení. Pomůže práce s obrázky a větami.

Existují online cvičení zdarma?

Ano, mnoho školních portálů nabízí interaktivní doplňovačky a testy k procvičování vyjmenovaných slov.

Zdroj: článek Procvičování vyjmenovaných slov po b k vytisknutí

Hádanky pro děti k vytisknutí (bez odpovědí)

• Běhá to okolo chalupy, dělá to cupity dupity?
• Běžím, běžím, nemám dech. Přitom ležím na zádech. Kdo jsem?
• Bílá jako mléko je, tichem všechno přikryje. Auto, domy, stromy, lidi nikdo neuvidí.
• Brzy ráno, když je rosa, seká louku. Je to...
• Co se nečeše hřebenem, ale rukou?
• Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne?
• Do šatu mě nabíráš, pak přede mnou zavíráš, v teple pro mne slzí oči, vše se za mnou venku točí, beru z hlavy klobouky, nepouštěj mne do mouky. Kdo jsem?
• Dvě sovy vedle sebe sedí, aniž o sobě vědí?
• Hleďme na ni, parádnici: puntíky má na čepici. Bílý závoj, nožka laní, pozor na tu krásnou paní!
• Chodí v koruně, král není, nosí ostruhy, rytíř není. Má šavli, husar není, k ránu budívá, ponocný není?
• Jede, jede panáček, má placatý zobáček, kde voděnka crčí, tam nosejček strčí?
• Jedna hlavička, jedna nožička. Hlavička když zčervená, konec nožky znamená.
• Kdo bez štětce a bez barev, obarví nám pestře les?
• Kolik udělá vrabec kroků za sto roků?
• Létá vzduchem, motýl to není, koulí sudy, Honzík to není. Skáče, hopsá, vidíš ho, viď? Nestůj, koukej, honem ho chyť.
• Má ji ráda kráva. A též srnka, zajíci, koza, kůň a králíci.
• Maličký sklípek, na dvou hřadách slípek a červený kohoutek?
• Mám pěknou hlavičku a jednu nožičku, hovím si v mechu v lesíčku.
• Máš ji, když se všechno daří, nejde chytit do dlaní, když ji máš, tak celý záříš, přijde sama, bez ptaní.
• Má to klobouček, jednu nožičku, pěkně si sedí v mechu, v lesíčku?
• Má to oči jako kočka, má to ocas jako kočka, mňouká to jako kočka, a není to kočka?
• Na vysokém stonku z luk obláček si nesl kluk. Foukl trochu, foukl víc - a z obláčku není nic.
• Nemá ruce, nemá nohy a přeci vrata otevírá.
• Otec má tisíce synů, každému čepici sjedná a sobě nemůže.
• Posečená znovu roste a tak pořád, třeba po sté. Stoupneš na ni, přece stává.
  Slunce v dešti kreslí most malým dětem pro radost.
• Ptal se chlapec sluníčka: „Mohou chodit jablíčka?“ Slunce na zem posvítilo,
  velice se podivilo. Opravdu tam jablíčka vozí jehel kulička. Dupe, funí, naříká, je to tíha veliká.
• Puťa, puťa, puť, přeji dobrou chuť. Zrnka zobu zoby zob, panímámo ještě hoď.
  Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká. Naše máma slepice sezobala nejvíce.
• Rozdělí se o svačinu, počká, když hned nemáš čas, jdete spolu na zmrzlinu, rád posloucháš jeho hlas.
• Sedí panna v síti, oči se jí svítí?
• Stojí krejčí na pasece, tisíc jehel s sebou nese.
• Stoupnu si na další nohy, hned jsem hodně veliký hlavou skoro u oblohy, pod botami

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Hádanky pro děti

Hádanky o zvířátkách k vytisknutí (bez odpovědí)

• Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
  Naše máma slepice sezobala nejvíce.
• Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to?
• Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
  Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to?
• Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
  Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu.
• Co se vleče, neuteče,
  říká si a dál se vleče
  v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři.
• Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne.

• Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
  Ňam, Ňam , Ňam! A bobky! Kdo je to?
• Heboučké je jako z vaty,
  kožíšek je mourovatý.
• Chodí líně pouští, srst má jako houští,
  na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
  rád si hoví ve stínu a to není drb.
• Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
  červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní.
• I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
  maminku má roháčku a tatínka býka.
• Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
  pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
  nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva.
• Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
  a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy.
• Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
  Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí.
• Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
  Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí.
• Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
  bude vejce na měkko pro mne na večeři.
• Který tkadlec chodí nahý?
• Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to?
• Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to?
• Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
  Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje.
• Maličké zvířátko je tahle čiperka,
  Větvičku přeskočí, i když je nevelká.
• Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
  spořádá zakrátko lískový oříšek.
• Malý pulec – miminko, na ni volá maminko!
• Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
  Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti.
• Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje.
• Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
  Kdo je to?
• Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
  V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě.
• Nejraději za pecí přikrčena líhá,
  v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá.
• Nohy dlouhé jako chůdy, vysokánský krk,
  vidí domů oknem půdy přes zelený smrk.
• Nohy jako sloupy, ucho jako zvon,
  trumpetu si koupil, troubí helikon.
• Nosí kabát chlupatý, tančí po dvou jako ty,
  hlavou do stran kymácí, nepokazí legraci.
• Nosí teplý kožich. Špičatými noži
  děl

  (...více se dočtete ve zdroji)

  Zdroj: článek Hádanky pro děti o zvířatech

Cvičení – doplňování do textu

Doplňte koncovky tak, aby text dával smysl a odpovídal gramatickým pravidlům:

„V létě jsme se vydali na návštěvu k prarodič__. Jejich domek stojí u les__. Každé ráno jsme chodili k jezírk__, kde jsme pozorovali malé rybičk__. Po oběd__ jsme si hráli na zahrad__. Byly to krásné prázdnin__ chvíle.“

Zdroj: článek Koncovky podstatných jmen cvičení k vytisknutí

Řešení

Uvádějte řešení až po dokončení cvičení, aby nedošlo k opisování.

Řešení – cvičení 1

být – byla – bitka – bijící – bytost
výr – vytar (netypické slovo – správně „kytar“, ponechte pro učební účel) – vystřih – víří – vysoký
píštěl – pýchat (neexistuje, správně „píchat“) – píchnout – napíchl
myslit – místo – myslet – pomysl

Řešení – cvičení 2

výskat – výskot – výskání
pýcha – pyšný – pyšnit se
mýlit – mýlna – mýdlový
býk – býčí – býkovec

Řešení – cvičení 3

být (existovat) × bít (udeřit)
výr (pták) × vír (kroužení vody)
sívat (archaické) × sypat
vítat × vzít

Zdroj: článek Doplňování i/y cvičení k vytisknutí

FAQ – nejčastější dotazy

Musím se při pravopisu i/y učit i příbuzná slova?

Ano, příbuzná slova jsou klíčem k pochopení vyjmenovaných slov a jejich pravopisu.

Proč některé výrazy nemají jasné pravidlo?

Někdy se jedná o historické podoby slov, které zůstaly zachovány v současném jazyce.

Jak cvičení nejlépe používat?

Nejlépe funguje pravidelné krátké procvičování, ideálně několik minut denně.

Jsou tato cvičení vhodná i pro domácí výuku?

Ano, můžete je tisknout nebo psát do sešitu, jsou vhodná pro samostatné procvičování.

Zdroj: článek Doplňování i/y cvičení k vytisknutí