Podél

Test na pády se zájmeny

za námi, pod tím, u vás, s tebou, do toho, kolem toho, kvůli ní, na tom, u vás, o mně, po kom, v čem, my, pro něho, od nich, s nikým, díky někomu, blízko nich, proti všem, podél toho, nikdo, o vás, k všem, u nikoho

Řešení testu na pády se zájmeny

za námi (7), pod tím (7), u vás (2), s tebou (7), do toho (2), kolem toho (2), kvůli ní (3), na tom (6), u vás (2), o mně (6), po kom (6), v čem (6), my (1), od nich (2), s nikým (7), díky někomu (3), blízko nich (2), proti všem (3), podél toho (2), nikdo (1), o vás (6), ke všem (3), u nikoho (2).

Zdroj: Pády

Test na pády podstatných jmen

na dvorku, za oknem, maminku, za koláč, do setmění, jiskry v očích, u autobusu, k učitelce, po večerce, v obilí, na stromě, sousedé, pro kapradí, podél zahrady, o časopise, s týmem, u školy, vůně květin, od strýce, na stůl, blízko kostela, přes židli, klika dveří, kolem potoka, kvůli motorce, list papíru, díky spolužákovi, proti lupům, pod okny, světla autobusu

Řešení testu na pády podstatných jmen

na dvorku (6), za oknem (7), maminku (4), za koláč (4), do setmění (2), jiskry (1) v očích (6), u autobusu (2), k učitelce (3), po večerce (6), v obilí (6), na stromě (6), sousedé (1), pro kapradí (4), podél zahrady (2), o časopise (6), s týmem (7), u školy (2), vůně (1) květin (2), od strýce (2), na stůl (4), blízko kostela (2), přes židli (4), klika (1) dveří (2), kolem potoka (2), kvůli motorce (3), list (1) papíru (2), díky spolužákovi (3), proti lupům (3), pod okny (7), světla (1) autobusu (2)

Zdroj: Pády

3. cvičení: Rozhodni, zda se v případě označené věty jedná o vedlejší větu přísudkovou.

Lidé vždy nejsou takoví, aby nepomohli.

Je taková přítelkyně, aby ti v nouzi pomohla?

Strýček je ten, kdo se nebojí cestovat na vlastní pěst.

Nevěděli jsme, kdo z pozvaných přijde.

Zdálo se, že to nedopadne dobře.

Krajina podél řeky Berounky je, jako by ji vymalovali.

Petr vypadal, jako by se týden nečesal.

Opravdu nejsem takový, jak si všichni myslí.

Viděli jsme ho, jak kupuje kytici růží.

Zdroj: Vedlejší věta přísudková - cvičení

1. Cvičení

Zkuste určit slovní druhy v případech, v nichž se mnohdy chybuje:

který ,
před ,
konečně ,
všechny ,
moje ,
jsou ,
kteří ,
jenž ,
takže ,
odkud ,
seděl jsem ,
zvolit ,
či ,
jedině ,
volný ,
dní ,
napil se ,
kolikerý ,
svěží ,
působí ,
cesta ,
všechna tři hřiště ,
brzičko ,
podél řeky ,
zas ,
snadno ,
jsem ,
nemile ,
pravidelně ,
byli ,
o tom ,
jednoznačně ,
vysoko ,
zatímco ,
plavání ,
pokaždé ,
léčení ,
všichni ,
můžeš ,
kvůli ,
dalších ,
by ,
krásnější ,
konečně ,
chvíli ,
jsme ,
všichni ,
starosti ,
jednoho ,
ji ,
kolik ,
lze ,
mají ,
někteří ,
proč ,
nechť

Zdroj: Doplňovací cvičení na slovní druhy

1. cvičení na určování slovních druhů

Určete slovní druh u níže uvedených výrazů, správnost si zkontrolujte v řešení, které najdete na konci tohoto příspěvku:

kéž, každý, všechno, který, před, konečně, všechny, moje, jsou, kteří, jenž, takže, odkud, seděl jsem, zvolit, či, jedině, volný, dní, napil se, kolikerý, svěží, působí, cesta, všechna tři hřiště, brzičko, podél řeky, zas, snadno, jsem, nemile, pravidelně, byli, o tom, jednoznačně, vysoko, zatímco, plavání, pokaždé, léčení, všichni, můžeš, kvůli, dalších, by, krásnější, konečně, chvíli, jsme, všichni, starosti, jednoho, ji, kolik, lze, mají, někteří, proč, nechť, bez, jakmile.

Zdroj: Cvičení na slovní druhy

Cvičení pro střední školy 2. část

Centrem everní části odska je město oršovský ýn.

Z bezpečnostních důvodů uzavřeli taroměstskou osteckou ěž.

Město ázně ělohrad se nachází u řeky avorky.

S vyznamenáním ukončil ákladní kolu icholase intona v uchcově.

Známou pohádkovou postavou je ěd ševěd.

Ptal jsem se učitele: „o máme za úkol?“

Přítel se ubytoval v otelu ílého eránka, který se nacházel v lici edmnáctého istopadu.

Každý závodník si přál vyhrát ávod latou řilbu eskoslovenska.

K eringovu růlivu se vydal orský polární badatel mundsen tzv. everovýchodním průjezdem z orska podél everních břehu vropy.

Na koncert přišlo mnoho stravanů.

Kamarádka pocházela z ového ičína.

Vystoupil na astávce a ybníčku blízko bchodního omu órum.

Ropa pocházela ze audské rábie.

Do programu se zapojila iga ro idská ráva.

Nové domy postavili na ídlišti a inici.

Studenti třední růmyslové koly v eské ípě vyhráli projektovou soutěž.

Na dovolenou odjel na strov amajka.

Žáci byli pozváni na představení vořákovy pery ert áča ve tavovském ivadle.

Na lyžařský kurz se vydali do užických or.

Slavný irkus umberto se usadil na etenské láni.

Závodu se účastnili ěloši i ernoši.

Zdroj: Cvičení na velká písmena

Seznam předložek

Seznam předložek není úplný, existuje ještě řada předložek, které třeba vznikly ze sloves (například počínaje) a jiných slovních druhů, ale nejsou v tomto seznamu uvedená.

à – (Tato předložka se používá jen v písemném projevu. V ústním se používají její synonyma: „po“ a „za“. Tato předložka se objevuje obvykle v souvislosti s nějakým množstvím. Například: tisk fotografie à 30 Kč.)
během - nevlastní - 2. pád – během dovolené
bez – vlastní - 2. pád – bez mobilu
beze – vlastní - 2. pád – beze mě
blízko – nevlastní - 2. pád – blízko domu
cestou – nevlastní - 2. pád – cestou zákona
dík – nevlastní - 3. pád – dík tobě
díky – nevlastní - 3. pád – díky tobě
dle – knižní - 2. pád – dle názoru
do – vlastní – 2. pád - do domu
jménem – nevlastní – 2. pád - jménem krále
k – vlastní – 3. pád - k tobě
ke – vlastní - 3. pád – ke stolu
kol – knižní – 2. pád – kol zahrady
kolem – nevlastní - 2. pád – kolem domu
kontra – cizojazyčná – 1. pád – Jestřáb kontra Hrdlička; význam této předložky je slovo „proti“
kromě – nevlastní – 2. pád – kromě tebe
ku – vlastní – 3. pád – ku devíti
kvůli – nevlastní – 3. pád – kvůli rodičům
mezi – nevlastní – 7. pád – mezi domy
mimo – nevlastní – 4. pád – mimo provoz
místo – nevlastní – 2. pád – místo mě
na – vlastní – 4. pád + 6. pád – na stůl + na stole
nad – vlastní – 4. pád + 7. pád – nad stůl + nad stolem
nade – vlastní – 4. pád + 7. pád – nade dveře + nade dveřmi
naproti – nevlastní – 3. pád – naproti obchodu
navzdory – nevlastní – 3. pád – navzdory nepřízni
o – vlastní – 4. pád + 6. pád – o hlas + o moři
ob – vlastní – 4. pád – ob sedačku
od – vlastní – 2. pád – od strýce
ode – vlastní – 2. pád – ode dveří
ohledně – nevlastní – 2. pád – ohledně návrhu
okolo – nevlastní – 2. pád – okolo domu
oproti – nevlastní – 3. pád – oproti nepřátelům
po – vlastní – 4. pád + 6. pád – po kolena + po tobě
poblíž – nevlastní – 2. pád – poblíž domu
pod – vlastní – 4. pád + 7. pád – pod dům + pod domem
pode – vlastní – 4. pád + 7. pád – pode dveře + pode dveřmi
podél – nevlastní – 2. pád – podél řeky
podle – nevlastní – 2. pád – podle zákona
podlevá – nářeční – 2. pád – podlevá Boha, význam - podle
pomocí – nevlastní – 2. pád – pomocí vody
před – vlastní – 4. pád + 7. pád – před dům + před domem
přede – vlastní – 4. pád + 7. pád – přede dveře + přede dveřmi
přes – vlastní – 4. pád – přes řeku
přese – vlastní – 4. pád – přese všechno
při – vlastní – 6. pád – při tobě
pro – vlastní – 4. pád – pro tebe
prostřednictvím – nevlastní – 2. pád – prostřednictvím televize
proti – nevlastní – 3. pád – proti tobě
s – vlastní - 7. pád – s tebou
se – vlastní - 7. pád – se mnou
skrz – nevlastní – 4. pád – skrz prsty
skrze – nevlastní – 4. pád – skrze pohoršení
stran – nevlastní – 2. pád – stran naší záležitosti
u – vlastní – 2. pád – u domu
u příležitosti – nevlastní – 2. pád – u příležitosti výročí
uprostřed – nevlastní- 2. pád – uprostřed domu
uvnitř – nevlastní – 2. pád – uvnitř domu
v – vlastní – 4. pád + 6. pád – v Boha + v ruce
včetně – nevlastní – 2. pád – včetně spropitného
ve – vlastní – 4. pád + 6. pád – ve vetřelce + ve dveřích
vedle – nevlastní – 2. pád – vedle mě
versus – cizojazyčná – 1. pád – kniha versus film
vinou – nevlastní – 2. pád – vinou pádu
vně – nevlastní – 2. pád – vně domu
vstříc – nevlastní – 3. pád – vstříc budoucnosti
vůči – nevlastní – 3. pád – vůči mně
vůkol – knižní - 2. pád – vůkol hradu; význam – kolem, okolo
vzhledem k – nevlastní – 3. pád – vzhledem k zájmům
z – vlastní – 2. pád – z okna
za – vlastní – 4. pád + 7. pád – za tebe + za tebou
ze – vlastní – 2. pád – ze zahraničí
zkraje – nevlastní – 2. pád – zkraje hodiny
zpod – nevlastní – 2. pád – zpod pohovky
zpoza – nevlastní – 2. pád – zpoza rohu

Zdroj: Předložky

Příslovečné určení

Příslovečné určení je jedním z rozvíjejících větných členů (vedle přívlastku, předmětu a doplňku).

Vyjadřuje nejčastěji průvodní okolnosti, kvalitu či intenzitu děje nebo kvalitu a intenzitu vlastnosti či okolnosti.

Ve větných rozborech se obvykle podtrhává čerchovanou čarou a označuje se zkratkou PU. Latinsky se příslovečné určení řekne adverbiale (zkratka Ad; setkat se lze i se zkratkou Adv).

Příslovečné určení rozvíjí sloveso nebo přídavné jméno nebo příslovce. Často se setkáme s formulací, že příslovečné určení na těchto slovních druzích závisí.

Závislost příslovečného určení na členu řídícím není vyjádřena ani shodou (kongruencí), ani řízeností (rekcí). To znamená, že pád příslovečného určení není řízen vazbou slovesa anebo přídavného jména. Jinak řečeno příslovečné určení je slabě závislé na svém řídícím členu, který mu tudíž jednoznačně neurčuje jeho tvar. Přesto příslovečné určení svým tvarem nebo slovním druhem závislost vyjadřuje. Na jediném řídícím členu může záviset několik příslovečných určení (Učila se doma i v knihovně. Přijedeme zítra ráno.).

Příslovečné určení může být rozvito, a to přívlastkem (Ze starého domu se ozývaly podivné zvuky.) nebo jiným příslovečným určením (Mluvil velmi pomalu.).

Jak se ptáme na příslovečné určení

Na příslovečné určení se neptáme pádovými otázkami, ale otázkami na okolnosti jevů (takzvanými tázacími zájmennými příslovci a podobnými výrazy), tedy KDE, KAM, KDY, JAK, PROČ, JAK MOC... Tyto otázky spojujeme s řídícím členem.

Příslovečné určení může být vyjádřeno:

příslovcem (Dobře se učil. Mluvil potichu.);
jménem (nejčastěji podstatným) v pádě prostém nebo předložkovém (Utíkal lesem. Šel podél zdi.);
infinitivem (Jel nakoupit.);
vedlejší větou (Dostal pětku, protože se neučil.).

Zdroj: Příslovečné určení

Domov

Napsal Jaroslav Seifert

Ty prosté věci, jež jsem miloval,

toužil jsem míti věrně kolem sebe.

A byl to ráj a já se o něj bál

a viděl jsem, že ztratím v nich kus nebe.

~

Okno mi řeklo: Jen se rozhlédni,

až odejdeš, už cizí budu tobě.

Kyvadlo řeklo: Jdi, je k poledni.

A křížek na zdi: Sejdeme se v hrobě.

~

I dvířka kamen žárem zsinalá

v koutečku při zdi, kde se pěkně klímá,

tesklivě na práh za mnou volala:

Přijď ohřát se, kdyby ti bylo zima.

~

Když jsem byl děcko, matka prosila:

Blíží se bouřka , zůstaň blízko domu.

Svět byl tak krásný, moje rozmilá,

a krásnější byl pod rachotem hromů.

~

Růže mi řekla: Voním silicí,

kdo po mně sáhne, zbloudit lehce může.

Když dotkla se mě ústa na líci,

ústa mi řekla: Voníme jako růže.

~

A mluvil oblak: V zemi tajemné

uvidíš možná věže krásných hradů.

A nato řekla: Chvátej podél mne,

uslyšíš záhy hukot vodopádu.

~

Srdce, jež bilo pod věncovím cév,

říkalo přitom: Já ti něco skrývám.

A ozval-li se sladký ženský zpěv,

pravila touha: To já ti v něm zpívám.

~

I vtiskla matka ret mi na čelo

a řekla: Sbohem. Šel jsem bez rozpaků.

Vždyť v tichu, v kterém nic se nedělo,

slýchal jsem ze tmy dunět kola vlaků.

~

Po letech klepu doma na dveře,

na prahu suk a vyšlapaná škvíra.

Ozvou se kroky? Kdo mi otevře?

Za dveřmi ticho, nikdo neotvírá.

~

Okno je kalné, prohnil jeho rám,

už netkví pevně v starém, vetchém zdivě.

Kyvadlo stojí, neví kudy kam.

Jen křížek na zdi čeká trpělivě.

~

Podíval jsem se v šero zrcadla,

a poznal čas i cítil jeho tíži.

A v náruč té, jež v prach se rozpadla,

ten, který přišel, pomalu se blíží.

Zdroj: Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

PODÉL

OBSAH