Podmět: jak ho poznat a jaké jsou druhy
Co je podmět
Podmět je základní větný člen, který označuje původce nebo nositele děje, stavu či vlastnosti vyjádřené přísudkem. Nejčastěji se na něj ptáme otázkami kdo? co? a otázku doplníme přísudkem. Ve větě Petr čte knihu se ptáme: Kdo čte? Odpověď je Petr, takže Petr je podmět.
Podrobné vysvětlení
Podmět jako základní větný člen
Podmět patří společně s přísudkem mezi základní větné členy. Podmět a přísudek spolu vytvářejí základ věty. Přísudek nám obvykle říká, co se děje, zatímco podmět označuje, kdo nebo co daný děj vykonává, kdo se v určitém stavu nachází nebo komu je přisuzována určitá vlastnost.
Například ve větě Kočka spí je přísudkem slovo spí. Zeptáme se: Kdo spí? Odpověď zní kočka. Slovo kočka je proto podmětem.
Ve větě Strom roste se ptáme: Co roste? Odpověď je strom. Také zde jde o podmět.
Podmět bývá velmi často vyjádřen podstatným jménem nebo zájmenem, ale může jím být i jiný slovní druh nebo celé slovní spojení. Při určování podmětu je proto důležitější význam věty než samotný slovní druh.
Jak jev bezpečně poznat
Jak poznat podmět ve větě
Nejjednodušší postup je nejprve najít přísudek. Teprve potom se pomocí přísudku zeptáme otázkou kdo? nebo co?
- Najděte ve větě přísudek.
- Položte otázku: Kdo nebo co vykonává děj?
- Do otázky přidejte přísudek.
- Odpověď na tuto otázku je zpravidla podmět.
Ve větě Na zahradě rozkvetly tulipány je přísudkem slovo rozkvetly. Ptáme se: Co rozkvetlo? Odpověď: tulipány. Podmětem jsou tedy tulipány.
Podmět nemusí stát na začátku věty. Ve větě Po silnici přijelo červené auto je podmětem auto, přestože se nachází až na konci věty. Ptáme se: Co přijelo? Auto.
Proto není správné hledat podmět pouze podle pořadí slov. Rozhodující je jeho vztah k přísudku.
Druhy a rozdělení
Druhy podmětu
Podmět vyjádřený
Vyjádřený podmět je ve větě přímo uveden.
- Pes štěká. – podmět: pes
- Martin běží domů. – podmět: Martin
- Ona dnes nepřijde. – podmět: ona
Podmět nevyjádřený
Podmět nemusí být ve větě napsán. Můžeme ho však poznat z tvaru slovesa nebo z předchozího textu.
Například ve větě Půjdu večer do kina není napsáno slovo já, ale z tvaru slovesa půjdu poznáme, že podmětem je právě já.
- Přijedeme v sobotu. – podmět: my
- Pospícháš do školy. – podmět: ty
- Vrátil se pozdě. – podmět lze určit z předchozího textu, například Pavel nebo on.
Podmět všeobecný
U všeobecného podmětu není důležitá konkrétní osoba. Výpověď se vztahuje obecně na lidi nebo určitou skupinu osob.
Například ve větě V televizi říkali, že bude pršet nás nezajímá, kteří konkrétní lidé to řekli. Podmět má všeobecný význam.
Podobně může fungovat věta Na horách vaří dobře. Nejde o jednoho konkrétního člověka, ale obecně o lidi, kteří tam připravují jídlo.
Podmět několikanásobný
Někdy se k jednomu přísudku vztahuje několik podmětů současně. Potom mluvíme o několikanásobném podmětu.
- Jana a Petr odjeli na výlet. – podmět: Jana a Petr
- Kočky, psi i králíci potřebují pravidelnou péči. – podmět: kočky, psi i králíci
Několikanásobný podmět je důležitý také při určování správného tvaru přísudku, například při rozhodování mezi koncovkami -i a -y.
Příklady
Příklady podmětu ve větách
| Věta | Otázka | Podmět |
|---|---|---|
| Lucie píše dopis. | Kdo píše? | Lucie |
| Telefon zazvonil. | Co zazvonilo? | telefon |
| Na louce rostou kopretiny. | Co roste? | kopretiny |
| Děti si hrály na hřišti. | Kdo si hrál? | děti |
| Přijedeme večer. | Kdo přijede? | my – nevyjádřený podmět |
| Tomáš a Lukáš opravovali kolo. | Kdo opravoval? | Tomáš a Lukáš |
Čím může být podmět vyjádřen
Nejčastěji je podmět vyjádřen podstatným jménem:
Vlak odjel. – podmět: vlak
Může být ale vyjádřen také zájmenem:
Oni vyhráli. – podmět: oni
Podmětem může být také jiné zpodstatnělé slovo, tedy výraz, který ve větě zastupuje podstatné jméno:
Nemocný odpočíval. – podmět: nemocný
Ve zvláštních případech může funkci podmětu plnit například číslovka nebo infinitiv:
- Dva chyběli. – podmět: dva
- Plavat je zdravé. – podmět: plavat
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování podmětu
Záměna podmětu za předmět
Ve větě Petr otevřel okno může žák nesprávně označit slovo okno za podmět, protože jde o podstatné jméno. Správně se však musíme ptát podle přísudku: Kdo otevřel? Petr. Slovo okno je předmět.
Hledání podmětu pouze na začátku věty
Podmět nemusí být prvním slovem. Ve větě Za domem stojí vysoký smrk se ptáme: Co stojí? Odpověď je smrk. Podmět tedy stojí až na konci věty.
Přehlédnutí nevyjádřeného podmětu
Ve větě Udělám to zítra není podmět napsán. Z tvaru slovesa však poznáme první osobu jednotného čísla: já udělám. Podmětem je tedy nevyjádřené zájmeno já.
Určování podmětu bez nalezení přísudku
Otázka kdo? co? sama nestačí. Je nutné ji spojit s přísudkem. Ve větě Eva koupila Petrovi dárek se ptáme Kdo koupil? Odpověď je Eva. Kdybychom pouze hledali osoby ve větě, mohli bychom chybně označit také Petra.
Nejčastější otázky
Na co se ptáme u podmětu?
Na podmět se zpravidla ptáme otázkami kdo? co?, které doplníme přísudkem. Například ve větě Pes běží se ptáme: Kdo běží? Odpověď pes je podmět. Ve větě Auto zastavilo se ptáme: Co zastavilo? Odpověď auto je podmět.
Musí být podmět vždy napsaný ve větě?
Nemusí. Čeština často umožňuje podmět vynechat, protože osobu poznáme podle tvaru slovesa. Ve větě Půjdeme domů je podmětem nevyjádřené my. Ve větě Přijdu později je podmětem nevyjádřené já.
Může být ve větě více podmětů?
Ano. Pokud se k jednomu přísudku vztahuje několik podmětů, jde o několikanásobný podmět. Například ve větě Marie, Pavel a Tomáš přijeli vlakem tvoří několikanásobný podmět slova Marie, Pavel a Tomáš.
Jaký je rozdíl mezi podmětem a přísudkem?
Podmět zpravidla označuje, kdo nebo co vykonává děj nebo je nositelem určitého stavu. Přísudek říká, co podmět dělá, co se s ním děje nebo jaký je. Ve větě Chlapec běží je chlapec podmět a běží přísudek.
Jak nejrychleji najít podmět?
Nejdříve najděte přísudek. Potom se pomocí něj zeptejte kdo? nebo co? Například ve větě Na stromě zpívá kos najdeme přísudek zpívá a položíme otázku: Kdo zpívá? Odpověď kos je podmět.