Gramatika

Podmět vyjádřený, nevyjádřený a všeobecný

Podmět vyjádřený je ve větě přímo uveden slovem, například: Petr čte. Podmět nevyjádřený ve větě napsaný není, ale poznáme ho z tvaru slovesa nebo z předchozího textu: Půjdu domů. – podmětem je já. Podmět všeobecný označuje blíže neurčené lidi obecně: V televizi říkali, že bude pršet. Nevíme a není důležité, kdo konkrétně to říkal.

Rozlišení vyjádřeného, nevyjádřeného a všeobecného podmětu bývá zpočátku matoucí hlavně proto, že ve všech případech může věta obsahovat běžný slovesný přísudek. Rozhodující je, zda je původce děje ve větě přímo pojmenován, zda ho dokážeme přesně doplnit, nebo zda jde o neurčité lidi obecně. Při určování proto nestačí hledat pouze slovo před slovesem. Nejdříve je potřeba najít přísudek a zeptat se, kdo nebo co daný děj vykonává.

Podrobné vysvětlení

Co je podmět

Podmět je základní větný člen. Nejčastěji označuje osobu, zvíře, věc nebo jiného původce děje, o kterém ve větě něco vypovídáme. Společně s přísudkem tvoří základní skladební dvojici.

Podmět hledáme otázkou kdo? co? položenou k přísudku.

Například ve větě Kočka spí na pohovce. je přísudkem slovo spí. Ptáme se: Kdo spí? Odpověď zní kočka. Slovo kočka je tedy podmět.

Podmět však nemusí být ve větě vždy přímo napsaný. Podle toho rozlišujeme podmět vyjádřený, nevyjádřený a všeobecný.

Druhy a rozdělení

Podmět vyjádřený

Vyjádřený podmět je ve větě přímo uveden. Můžeme jej tedy najít jako konkrétní slovo nebo skupinu slov.

  • Martin opravuje kolo. – Kdo opravuje? Martin.
  • Pes hlasitě štěkal. – Kdo štěkal? Pes.
  • Starý dub roste u cesty. – Co roste? Starý dub.
  • Moje sestra chodí do sedmé třídy. – Kdo chodí? Moje sestra.

Podmět může být vyjádřen nejen podstatným jménem. Ve větě On už odešel. je podmětem zájmeno on. Ve větě Tři čekali před školou. je podmětem číslovka tři.

Podmět nevyjádřený

Nevyjádřený podmět není ve větě přímo napsán, ale můžeme ho jednoznačně určit. Nejčastěji jej poznáme podle tvaru slovesa nebo podle předchozí věty.

Například:

  • Půjdu odpoledne plavat. – Kdo půjde? Já.
  • Přijdete zítra? – Kdo přijde? Vy.
  • Čteme zajímavou knihu. – Kdo čte? My.

Osobní zájmeno není nutné v češtině vždy vyslovit nebo napsat, protože osobu často jasně poznáme z tvaru slovesa. Věta Já půjdu domů i věta Půjdu domů proto mohou sdělovat stejnou základní informaci. Ve druhé větě je zájmeno já pouze nevyjádřené.

Nevyjádřený podmět můžeme určit také z předchozího textu:

Eva přišla ze školy. Odložila tašku a šla do kuchyně.

Ve druhé větě není slovo Eva zopakováno, ale z předchozí věty bezpečně víme, že právě Eva odložila tašku a šla do kuchyně. Podmět je tedy nevyjádřený – ona, tedy Eva.

Podmět všeobecný

Všeobecný podmět označuje neurčité osoby nebo lidi obecně. Nejde o konkrétního člověka, kterého bychom mohli jednoznačně pojmenovat.

  • V rádiu hlásili dopravní komplikace.
  • Na horách vaří výborně.
  • O té události psali ve všech novinách.
  • Říkají, že letos bude tuhá zima.

Ve větě V rádiu hlásili dopravní komplikace není důležité, kteří konkrétní pracovníci rádia zprávu hlásili. Podmětem jsou neurčení lidé, a proto jde o podmět všeobecný.

Všeobecný podmět se často objevuje u sloves ve 3. osobě množného čísla, například říkají, psali, hlásili, prodávají. Samotný tvar slovesa ale nestačí. Vždy musíme posoudit význam celé věty.

Jak jev bezpečně poznat

Jak jednotlivé druhy podmětu poznat

  1. Najděte přísudek. Zjistěte, co se ve větě děje.
  2. Zeptejte se kdo? nebo co? Kdo nebo co daný děj vykonává?
  3. Je odpověď přímo napsaná ve větě? Pak jde zpravidla o podmět vyjádřený.
  4. Není napsaná, ale můžeme přesně určit osobu? Pak jde o podmět nevyjádřený.
  5. Není možné určit konkrétní osobu a věta mluví o lidech obecně? Pak jde o podmět všeobecný.

Přehledné porovnání

Rozdíl mezi nevyjádřeným a všeobecným podmětem

Druh podmětu Je ve větě napsán? Lze určit konkrétní osobu? Příklad
Vyjádřený Ano Ano Jana běží.
Nevyjádřený Ne Ano Běžím. – já
Všeobecný Ne Ne V obchodě už zavírají.

Nejdůležitější rozdíl je tedy jednoduchý: u nevyjádřeného podmětu víme, kdo děj vykonává, u všeobecného podmětu konkrétní osobu určit nemůžeme nebo to není podstatné.

Příklady

Příklady s určením podmětu

Tomáš otevřel okno.
Tomáš – podmět vyjádřený.

Zítra pojedeme na výlet.
My – podmět nevyjádřený. Osobu poznáme podle tvaru pojedeme.

Na náměstí prodávají čerstvé ovoce.
Podmět je všeobecný. Jde o neurčené prodávající.

Lucie si oblékla bundu. Potom vyšla ven.
Ve druhé větě je podmět nevyjádřený – Lucie, ona. Konkrétní osobu známe z předchozí věty.

Děti si hrály na zahradě.
Děti – podmět vyjádřený.

Pracujete dnes až do večera?
Vy – podmět nevyjádřený.

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby

Záměna nevyjádřeného a všeobecného podmětu

Ve větě Přijdeme v pět hodin není podmět všeobecný. Z tvaru slovesa přesně poznáme, že podmětem je my. Jde tedy o podmět nevyjádřený.

Naopak ve větě V novinách psali o nové výstavě zpravidla nemáme na mysli konkrétní předem známé osoby. Podmět je všeobecný.

Hledání podmětu podle pořadí slov

Podmět nemusí stát před přísudkem. Ve větě Na zahradě rozkvetly tulipány je podmětem slovo tulipány, přestože stojí až za slovesem.

Domněnka, že každá věta musí mít podmět napsaný

Čeština běžně umožňuje osobní zájmeno vynechat. Věta Čekám na autobus je úplná i bez slova já. Podmět je v ní nevyjádřený.

Jak si pravidlo zapamatovat

Jednoduchá pomůcka k zapamatování

  • Vyjádřený = vidím ho. Podmět je přímo ve větě.
  • Nevyjádřený = nevidím ho, ale znám ho. Dokážu říct, kdo to je.
  • Všeobecný = nevidím ho a konkrétně ho neznám. Jde o neurčité lidi.

Procvičení

Procvičování

Určete, zda je podmět vyjádřený, nevyjádřený, nebo všeobecný.

  1. Klára připravila snídani.
  2. Zítra pojedu vlakem.
  3. V televizi hlásili silný vítr.
  4. Na louce se pásly ovce.
  5. Přijdete také na oslavu?
  6. V této restauraci dobře vaří.
  7. David otevřel knihu. Začal si číst.
  8. Ve škole dnes rozdávali vysvědčení.
  9. Čekáme před kinem.
  10. Malý chlapec pouštěl draka.
Řešení

Řešení cvičení

  1. Vyjádřený – Klára.
  2. Nevyjádřený – já.
  3. Všeobecný – neurčení lidé, kteří zprávu hlásili.
  4. Vyjádřený – ovce.
  5. Nevyjádřený – vy.
  6. Všeobecný – neurčení pracovníci restaurace.
  7. V první větě vyjádřený – David; ve druhé větě nevyjádřený – David, on.
  8. Všeobecný – není důležité, kteří konkrétní lidé vysvědčení rozdávali.
  9. Nevyjádřený – my.
  10. Vyjádřený – malý chlapec.

Nejčastější otázky

Jak poznám nevyjádřený podmět?

Nevyjádřený podmět není přímo napsaný, ale dokážeme ho přesně určit. Často nám pomůže tvar slovesa. Ve větě Píšu domácí úkol poznáme podle slovesa píšu, že podmětem je já. Podmět může být jasný také z předchozí věty nebo širšího kontextu.

Jak poznám všeobecný podmět?

Všeobecný podmět označuje neurčité osoby nebo lidi obecně. Například ve větě V obchodě už zavírají není důležité, kteří konkrétní zaměstnanci obchod zavírají. Nemůžeme doplnit jednu určitou osobu, jako je tomu u podmětu nevyjádřeného.

Může být zájmeno já, ty nebo on vyjádřeným podmětem?

Ano. Pokud je zájmeno ve větě skutečně uvedeno, jedná se o podmět vyjádřený. Například ve větě Já tam nepůjdu je podmětem vyjádřené zájmeno já. Ve větě Tam nepůjdu je tentýž podmět nevyjádřený.

Je podmět všeobecný vždy ve 3. osobě množného čísla?

Velmi často se s ním setkáme právě u 3. osoby množného čísla, například říkají, prodávají, hlásili. Samotný tvar slovesa ale není rozhodující. Je nutné posoudit význam věty a zjistit, zda jde skutečně o neurčené osoby.

Jaký je hlavní rozdíl mezi vyjádřeným a nevyjádřeným podmětem?

U vyjádřeného podmětu je osoba nebo věc přímo ve větě pojmenována: Pavel běží. U nevyjádřeného podmětu příslušné slovo ve větě chybí, ale můžeme ho doplnit: Běžím. – podmětem je já.