Podstatná jména – vysvětlení, druhy a příklady
Co jsou podstatná jména?
Podstatná jména jsou slova, která označují osoby, zvířata, věci, vlastnosti, děje a další skutečnosti. Ptáme se na ně otázkami kdo? a co? Například: maminka, učitel, pes, strom, kniha, radost, běhání. Podstatná jména jsou ohebný slovní druh, takže mění své tvary podle pádu a čísla. Určujeme u nich především rod, číslo, pád a vzor.
Podstatná jména patří mezi nejdůležitější slovní druhy v češtině a setkáváme se s nimi téměř v každé větě. Neoznačují pouze předměty, kterých se můžeme dotknout. Podstatným jménem může být také název člověka, zvířete, vlastnosti, pocitu, činnosti nebo události. Mezi podstatná jména proto patří nejen slova jako stůl, kočka nebo škola, ale také například radost, odvaha, běh nebo přátelství.
Podrobné vysvětlení
Podstatná jména podrobněji
Podstatná jména jsou v tradičním školním dělení prvním slovním druhem. Řadíme je mezi ohebné slovní druhy, protože se jejich tvar může měnit.
Například slovo hrad můžeme použít v různých tvarech:
- vidíme hrad,
- jdeme k hradu,
- mluvíme o hradu,
- stojíme před hradem,
- navštěvujeme několik hradů.
Slovo zůstává podstatným jménem, ale jeho koncovka se mění podle toho, jakou úlohu má ve větě.
Co všechno mohou podstatná jména označovat?
Podstatná jména mohou pojmenovávat velmi různé skutečnosti:
| Co označují | Příklady |
|---|---|
| osoby | žák, maminka, lékař, sousedka, Petr |
| zvířata | pes, kočka, kůň, sýkora, motýl |
| věci | stůl, tužka, telefon, batoh, klíč |
| místa | škola, město, zahrada, Praha, nádraží |
| vlastnosti | odvaha, rychlost, laskavost, moudrost |
| pocity a stavy | radost, strach, smutek, únava |
| děje a činnosti | běh, plavání, čtení, práce |
| události | oslava, výlet, závod, koncert |
Právě proto nestačí říci, že podstatná jména jsou pouze „názvy věcí“. Takové vysvětlení je příliš úzké. Přesnější je říci, že podstatná jména pojmenovávají osoby, zvířata, věci, vlastnosti, děje, stavy a další skutečnosti.
Přehled
Co určujeme u podstatných jmen?
U podstatných jmen se ve škole nejčastěji určují čtyři základní mluvnické kategorie:
- rod,
- číslo,
- pád,
- vzor.
1. Rod podstatných jmen
Rozlišujeme tři rody:
- rod mužský – například muž, stroj, pes, hrad,
- rod ženský – například žena, růže, píseň, kost,
- rod střední – například město, moře, kuře, stavení.
U mužského rodu navíc rozlišujeme životnost a neživotnost.
Například:
- chlapec, pes, soused – rod mužský životný,
- hrad, strom, počítač – rod mužský neživotný.
2. Číslo podstatných jmen
Podstatná jména mohou mít:
- číslo jednotné – strom, kniha, město,
- číslo množné – stromy, knihy, města.
Některá podstatná jména se však běžně používají jen v jednom čísle. Například nůžky mají tvar množného čísla, přestože mohou označovat jeden předmět.
3. Pád podstatných jmen
Čeština má sedm pádů:
| Pád | Otázka | Příklad se slovem žena |
|---|---|---|
| 1. | kdo? co? | žena |
| 2. | bez koho? čeho? | bez ženy |
| 3. | ke komu? k čemu? | k ženě |
| 4. | koho? co? | vidím ženu |
| 5. | oslovujeme, voláme | ženo! |
| 6. | o kom? o čem? | o ženě |
| 7. | s kým? s čím? | se ženou |
4. Vzor podstatných jmen
Vzor nám pomáhá určit, jak se podstatné jméno skloňuje a jaké koncovky v různých pádech píšeme.
Základní školní vzory jsou:
- rod mužský: pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce,
- rod ženský: žena, růže, píseň, kost,
- rod střední: město, moře, kuře, stavení.
Druhy a rozdělení
Druhy podstatných jmen
Podstatná jména můžeme dělit několika způsoby. Ve škole se nejčastěji setkáme s dělením na podstatná jména obecná a vlastní a také na konkrétní a abstraktní.
Podstatná jména obecná
Označují obecně osoby, zvířata, věci nebo jevy stejného druhu.
Příklady:
- město,
- řeka,
- chlapec,
- pes,
- škola,
- hora.
V běžném textu je zpravidla píšeme s malým počátečním písmenem.
Podstatná jména vlastní
Označují konkrétní osobu, místo, stát, řeku, horu, organizaci nebo jiný jedinečný název.
Příklady:
- Jana,
- Tomáš,
- Praha,
- Vltava,
- Krkonoše,
- Česká republika.
Vlastní jména zpravidla začínají velkým písmenem, přičemž u víceslovných názvů záleží také na konkrétních pravidlech psaní velkých písmen.
Podstatná jména konkrétní
Označují něco, co si můžeme představit jako samostatnou osobu, zvíře nebo věc.
Například:
- dítě,
- pes,
- židle,
- auto,
- jablko,
- dům.
Podstatná jména abstraktní
Označují například vlastnosti, děje, pocity, vztahy nebo stavy, které nejsou samostatnými hmotnými předměty.
Například:
- láska,
- radost,
- statečnost,
- běh,
- spánek,
- přátelství.
Podstatná jména hromadná
Označují větší soubor jednotlivých věcí nebo bytostí jako jeden celek.
Například:
- listí,
- ptactvo,
- obyvatelstvo,
- žactvo.
Podstatná jména látková
Označují látku nebo materiál, jehož množství obvykle vyjadřujeme jiným způsobem než prostým počítáním jednotlivých kusů.
Například:
- voda,
- mléko,
- mouka,
- písek,
- železo.
Podstatná jména pomnožná
Mají tvar množného čísla, i když mohou označovat jednu věc nebo jeden celek.
Například:
- nůžky,
- kalhoty,
- dveře,
- hodiny,
- prázdniny.
Jak jev bezpečně poznat
Jak poznat podstatné jméno
Nejjednodušší pomůckou jsou otázky kdo? co?. Samotná otázka ale někdy nestačí. Pomůže několik kroků.
- Zjistěte, zda slovo něco pojmenovává.
- Zkuste před něj dosadit slovo ten, ta, to.
- Zkuste slovo skloňovat.
- Určete, zda se na něj můžete zeptat otázkou kdo? nebo co?.
Například slovo zahrada:
- pojmenovává místo,
- můžeme říci ta zahrada,
- můžeme vytvořit tvary zahrady, zahradě, zahradu, zahradou,
- ptáme se: co? – zahrada.
Jde tedy jednoznačně o podstatné jméno.
Pozor na slova odvozená od stejného základu
Slova podobného významu nemusí patřit ke stejnému slovnímu druhu.
- rychlost – podstatné jméno,
- rychlý – přídavné jméno,
- rychle – příslovce.
Stejně tak:
- radost – podstatné jméno,
- radostný – přídavné jméno,
- radostně – příslovce.
Příklady
Příklady podstatných jmen ve větách
Podstatná jména si nejlépe zapamatujeme v konkrétních větách.
- Pes čekal před domem.
- Lucie položila sešit na lavici.
- Na zahradě rozkvetly první tulipány.
- Dědeček opravil staré kolo.
- Po dlouhé cestě jsme dorazili do hotelu.
- Radost z vítězství byla obrovská.
- Jeho odvaha překvapila celý tým.
- Plavání patří mezi oblíbené letní sporty.
- Na nádraží přijel poslední vlak.
- Vítr shodil několik větví ze stromu.
- Na koncert dorazilo mnoho návštěvníků.
- Spolupráce celé třídy vedla k dobrému výsledku.
Ukázka určování
Ve větě Malý chlapec položil knihu na stůl. jsou podstatnými jmény slova:
- chlapec – označuje osobu,
- knihu – označuje věc,
- stůl – označuje věc.
Slovo malý není podstatné jméno, ale přídavné jméno, protože vyjadřuje vlastnost chlapce.
Podstatné jméno v různých pádech
Podívejme se na slovo kamarád:
- Kamarád přišel. – 1. pád,
- Bez kamaráda bych tam nešel. – 2. pád,
- Dal jsem kamarádovi dárek. – 3. pád,
- Vidím kamaráda. – 4. pád,
- Kamaráde, počkej! – 5. pád,
- Mluvili jsme o kamarádovi. – 6. pád,
- Šel jsem s kamarádem. – 7. pád.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování podstatných jmen
Chyba 1: Podstatná jména označují jen věci
To není správně. Podstatnými jmény jsou také názvy osob, zvířat, pocitů, vlastností nebo činností.
Například láska, čekání, smutek, odvaha jsou podstatná jména, přestože nejde o předměty.
Chyba 2: Každé slovo označující vlastnost je přídavné jméno
Rozhoduje slovní druh, nikoli pouze význam.
- odvážný člověk – odvážný je přídavné jméno,
- jeho odvaha – odvaha je podstatné jméno.
Chyba 3: Zaměňování 1. a 4. pádu
Otázka co? se vyskytuje u 1. i 4. pádu. Proto musíme sledovat význam celé věty.
Stůl stojí v pokoji. – co stojí? stůl, 1. pád.
Koupili jsme stůl. – koupili jsme co? stůl, 4. pád.
Chyba 4: Určování vzoru pouze podle posledního písmene
Při určování vzoru je potřeba zohlednit rod, zakončení a také tvary podstatného jména v dalších pádech. Nestačí pouze porovnat poslední písmeno základního tvaru.
Chyba 5: Považování všech slov s velkým písmenem za vlastní jména
Slovo na začátku věty začíná velkým písmenem bez ohledu na to, zda jde o vlastní jméno.
Ve větě Pes běžel po zahradě. není slovo Pes vlastním jménem. Je velké pouze proto, že stojí na začátku věty.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jak si podstatná jména snadno zapamatovat
Pomoci může jednoduchá otázka:
Kdo nebo co má své jméno?
Pokud slovo něco pojmenovává a můžeme se na něj přirozeně zeptat otázkou kdo? nebo co?, velmi často jde o podstatné jméno.
Pro mluvnické kategorie si lze zapamatovat čtveřici:
rod – číslo – pád – vzor
Například u slova kočkou:
- základní tvar: kočka,
- rod: ženský,
- číslo: jednotné,
- pád: 7.,
- vzor: žena.
Procvičení
Procvičování podstatných jmen
Cvičení 1: Najděte podstatná jména
V každé větě vyhledejte všechna podstatná jména.
- Malá kočka spala na pohovce.
- Tomáš odnesl tašku do auta.
- Na louce rostly žluté pampelišky.
- Děti sledovaly film v kině.
- Radost z výhry byla veliká.
- Silný vítr poškodil střechu domu.
- Na stole ležely klíče a peněženka.
- Trpělivost se při učení vyplatí.
- Turisté vystoupili na vrchol hory.
- Po koncertě následoval dlouhý potlesk.
Cvičení 2: Určete rod
Určete rod následujících podstatných jmen. U mužského rodu rozlište také životnost.
- učitel
- most
- židle
- moře
- pes
- nádraží
- růže
- počítač
- soused
- radost
Cvičení 3: Určete pád
Určete pád zvýrazněného podstatného jména podle věty.
- Bez deštníku bych zmokl.
- Poslal jsem dopis babičce.
- Viděli jsme srnku.
- Mluvili jsme o výletu.
- Šel jsem se spolužákem.
- Martine, pojď sem.
- Autobus přijel včas.
- Položil hrnek na stůl.
Cvičení 4: Podstatné jméno, nebo jiný slovní druh?
Rozhodněte, která zvýrazněná slova jsou podstatná jména.
- Jeho rychlost všechny překvapila.
- Auto jelo velmi rychle.
- Byl to rychlý závodník.
- Měla velkou radost.
- Dítě se radostně usmálo.
- Obdivovali jeho statečnost.
- Statečný hasič vstoupil do domu.
- Každodenní čtení rozšiřuje slovní zásobu.
Řešení
Řešení cvičení
Řešení cvičení 1
- kočka, pohovce
- Tomáš, tašku, auta
- louce, pampelišky
- Děti, film, kině
- Radost, výhry
- vítr, střechu, domu
- stole, klíče, peněženka
- Trpělivost, učení
- Turisté, vrchol, hory
- koncertě, potlesk
Řešení cvičení 2
- učitel – rod mužský životný
- most – rod mužský neživotný
- židle – rod ženský
- moře – rod střední
- pes – rod mužský životný
- nádraží – rod střední
- růže – rod ženský
- počítač – rod mužský neživotný
- soused – rod mužský životný
- radost – rod ženský
Řešení cvičení 3
- deštníku – 2. pád
- babičce – 3. pád
- srnku – 4. pád
- výletu – 6. pád
- spolužákem – 7. pád
- Martine – 5. pád
- Autobus – 1. pád
- stůl – 4. pád
Řešení cvičení 4
- rychlost – podstatné jméno
- rychle – příslovce
- rychlý – přídavné jméno
- radost – podstatné jméno
- radostně – příslovce
- statečnost – podstatné jméno
- domu – podstatné jméno
- čtení – podstatné jméno
Nejčastější otázky
Na jaké otázky se ptáme u podstatných jmen?
Na podstatná jména se v základním tvaru ptáme především otázkami kdo? a co? Otázku kdo? používáme hlavně u osob a živých bytostí, například kdo? učitel. Otázku co? používáme například u věcí, míst, vlastností nebo dějů: co? stůl, škola, radost, běh.
Jaké mluvnické kategorie určujeme u podstatných jmen?
Ve školní mluvnici se u podstatných jmen nejčastěji určuje rod, číslo, pád a vzor. U mužského rodu se navíc rozlišuje životnost a neživotnost. Například u tvaru se psem můžeme určit: podstatné jméno pes, rod mužský životný, číslo jednotné, 7. pád, vzor pán.
Jsou slova radost a láska podstatná jména?
Ano. Radost i láska jsou podstatná jména, přestože neoznačují předměty. Patří mezi podstatná jména abstraktní, protože označují pocity nebo vztahy. Podobně jsou podstatnými jmény také slova strach, odvaha, přátelství, smutek nebo naděje.
Je slovo běh podstatné jméno?
Ano. Slovo běh je podstatné jméno. Označuje děj nebo činnost. Podobně mohou být podstatnými jmény také slova plavání, čtení, čekání, práce nebo výlet. To ukazuje, že podstatná jména nemusí označovat pouze osoby, zvířata a předměty.
Jaký je rozdíl mezi podstatným a přídavným jménem?
Podstatné jméno něco pojmenovává, zatímco přídavné jméno zpravidla vyjadřuje vlastnost nebo bližší určení podstatného jména. Například ve spojení krásná zahrada je zahrada podstatné jméno a krásná přídavné jméno. Podobně rychlost je podstatné jméno, ale rychlý je přídavné jméno.
Proč jsou podstatná jména ohebná?
Podstatná jména označujeme jako ohebná, protože mění svůj tvar při skloňování. Například slovo škola může mít tvary školy, škole, školu, školou. Změna tvaru souvisí především s pádem a číslem, ve kterém je podstatné jméno ve větě použito.