Popis pracovního postupu – osnova a příklad
Osnova popisu pracovního postupu
Osnova popisu pracovního postupu má zachytit jednotlivé činnosti ve správném časovém pořadí. Nejčastěji obsahuje tři hlavní části: přípravu, samotný pracovní postup a dokončení práce. Jednoduchá osnova může vypadat takto: 1. Co budeme dělat, 2. Potřebné pomůcky a materiál, 3. Příprava, 4. Jednotlivé pracovní kroky, 5. Dokončení a výsledek.
Popis pracovního postupu vysvětluje, jak něco udělat krok za krokem. Může jít například o přípravu jídla, výrobu dekorace, sázení rostliny, opravu jízdního kola nebo jednoduchou práci v dílně. Osnova pomáhá seřadit jednotlivé činnosti tak, aby čtenář přesně věděl, co má udělat nejdříve a co následuje potom. U tohoto slohového útvaru je proto důležitější logické a časové pořadí než dlouhé vyprávění.
Osnova
Jak sestavit osnovu popisu pracovního postupu
Dobrá osnova by měla odpovídat tomu, jak práce skutečně probíhá. Jednotlivé body proto řadíme od přípravy až po konečný výsledek. Každý bod osnovy potom můžeme při psaní rozvinout do jednoho nebo několika odstavců.
Univerzální osnova
- Úvod – co budeme dělat
- Potřebný materiál, suroviny a pomůcky
- Příprava pracoviště nebo materiálu
- První pracovní krok
- Další pracovní kroky
- Dokončení práce
- Výsledek a případně kontrola
Ne každý pracovní postup musí mít přesně sedm bodů. U jednoduché činnosti mohou stačit čtyři nebo pět bodů, zatímco složitější postup může mít bodů více.
Krátká osnova vhodná do školy
- Příprava pomůcek
- Příprava materiálu
- Pracovní postup
- Dokončení práce
- Výsledek
Tato osnova je vhodná například tehdy, když učitel požaduje pouze stručné body před samotnou slohovou prací.
Podrobná osnova
Pokud má být osnova podrobnější, je lepší pojmenovat jednotlivé konkrétní činnosti. Například při popisu sázení pokojové rostliny může vypadat takto:
- Výběr vhodného květináče
- Příprava zeminy a drenáže
- Vyjmutí rostliny ze starého květináče
- Kontrola kořenů
- Umístění rostliny do nové nádoby
- Doplnění zeminy
- Zalití a úklid pracoviště
Taková osnova už téměř sama určuje pořadí odstavců v hotové práci.
Vhodná slovní zásoba
Jaká slova používat v popisu pracovního postupu
Čtenář musí poznat, v jakém pořadí jednotlivé úkony následují. Pomáhají proto výrazy označující časovou posloupnost:
- nejprve,
- nejdříve,
- před začátkem,
- potom,
- následně,
- dále,
- poté,
- mezitím,
- nakonec,
- na závěr.
Užitečná jsou také slovesa, která přesně pojmenovávají činnost: připravíme, odměříme, rozřízneme, připevníme, promícháme, vložíme, utáhneme, odstraníme, zkontrolujeme.
Místo neurčité věty „Potom to nějak přiděláme“ je mnohem lepší napsat například: „Potom oba díly spojíme dvěma šrouby a pevně je utáhneme.“
Pracovní postup můžeme psát například v 1. osobě množného čísla: vezmeme, připravíme, přidáme. V některých návodech se používají také rozkazovací tvary: vezměte, přidejte, zamíchejte. Důležité je zvolený způsob v textu zbytečně nestřídat.
Ukázkový text
Příklad osnovy a popisu pracovního postupu
Téma: Jak zasadit bylinky do květináče
Osnova:
- Příprava květináče a pomůcek
- Nasypání drenážní vrstvy
- Naplnění květináče zeminou
- Zasazení rostliny
- Doplnění zeminy
- Zalití a umístění rostliny
Ukázkový text:
Pro zasazení bylinky si připravíme květináč s otvorem ve dně, vhodnou zeminu, drobné kamínky nebo keramzit, malou lopatku, sazenici a vodu na zalití.
Nejprve na dno květináče nasypeme tenkou vrstvu keramzitu. Ta pomůže odvádět přebytečnou vodu a zabrání tomu, aby kořeny rostliny zůstávaly dlouho podmáčené. Na drenážní vrstvu nasypeme část připravené zeminy.
Potom opatrně vyjmeme bylinku z původní nádoby. Pokud jsou kořeny velmi pevně stočené, můžeme je prsty mírně uvolnit. Do připravené zeminy vytvoříme prohlubeň a rostlinu do ní vložíme tak, aby nebyla zasazená příliš hluboko.
Následně dosypeme zeminu kolem kořenového balu a lehce ji přitlačíme. Zeminu nemačkáme příliš silně, protože ke kořenům musí pronikat také vzduch.
Nakonec rostlinu přiměřeně zalijeme a květináč postavíme na místo vhodné pro daný druh bylinky. Po dokončení práce uklidíme rozsypanou zeminu a očistíme použité pomůcky.
Jak z osnovy vytvořit celý text
Každý bod osnovy rozvineme do konkrétního popisu. Nestačí tedy napsat pouze: „Potom rostlinu zasadíme.“ Čtenář potřebuje vědět, jakým způsobem ji zasadíme, kam ji vložíme a co uděláme následně.
Přitom ale není potřeba zacházet do zbytečných podrobností. Věta „Vezmeme lopatku pravou rukou, zvedneme ji a přemístíme směrem ke květináči“ popisuje samozřejmosti a text spíše komplikuje. Uvádíme především informace, bez kterých by člověk postup nemohl správně zopakovat.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby v popisu pracovního postupu
- Přeskakování mezi jednotlivými kroky. Nejprve má být popsána činnost, která skutečně probíhá jako první.
- Chybějící pomůcky. Pokud je při práci potřeba například nůž, lepidlo nebo šroubovák, měly by být uvedeny před zahájením postupu.
- Příliš neurčité výrazy. Slova jako „nějak“, „tohle“ nebo „uděláme to“ často neříkají, co má čtenář skutečně provést.
- Zbytečné opakování slov. Pokud každý odstavec začíná slovem „potom“, text působí jednotvárně. Střídejte výrazy poté, následně, dále, nakonec.
- Vyprávění místo popisu. Věty typu „Minulou sobotu jsem se rozhodl, že si zasadím bylinky, protože jsem se nudil“ nejsou pro pracovní postup podstatné.
- Chybějící zakončení. Na konci by mělo být zřejmé, kdy je práce hotová a jaký je její výsledek.
- Nejednotný způsob vyjadřování. Není vhodné bez důvodu střídat například „připravíme“, „připravte“ a „já jsem připravil“.
Kontrolní seznam
Kontrola před odevzdáním slohové práce
- Je z názvu jasné, jakou činnost popisuji?
- Uvedl jsem potřebné pomůcky nebo materiál?
- Jsou pracovní kroky ve správném pořadí?
- Nechybí žádný důležitý krok?
- Používám přesná slovesa?
- Používám výrazy jako nejprve, potom, následně a nakonec?
- Rozdělil jsem text přehledně do odstavců?
- Nepřidávám zbytečné vyprávění?
- Je jasné, jak má hotový výsledek vypadat?
- Zkontroloval jsem pravopis, čárky a opakující se slova?
Nejčastější otázky
Kolik bodů má mít osnova pracovního postupu?
Pevně stanovený počet neexistuje. U jednoduchého tématu obvykle postačí přibližně čtyři až šest hlavních bodů. Složitější činnost může mít osnovu podrobnější. Důležité je, aby osnova zachycovala všechny podstatné fáze práce a zároveň nebyla rozdělena na zbytečně malé kroky.
Co má být v prvním bodu osnovy?
První bod obvykle představuje přípravu. Může jít o přípravu pomůcek, surovin, materiálu nebo pracoviště. U některých témat je vhodné nejdříve stručně uvést, co budeme vyrábět nebo dělat, a teprve potom vyjmenovat potřebné věci.
Má popis pracovního postupu obsahovat úvod a závěr?
Ano, ale obvykle jsou stručné. V úvodu stačí vysvětlit, co budeme dělat a co k tomu potřebujeme. Závěr zachycuje dokončení práce a výsledný stav. Není potřeba vytvářet dlouhý obecný úvod jako u některých jiných slohových útvarů.
Jaký je rozdíl mezi osnovou a samotným pracovním postupem?
Osnova je stručný plán textu složený z jednotlivých bodů. Samotný popis pracovního postupu tyto body rozvádí do vět a odstavců. Například bod osnovy „Příprava těsta“ může být v hotovém textu rozpracován do několika vět, které přesně vysvětlují, jak se těsto připravuje.