Pranostiky na srpen a jejich význam

Známé pranostiky na srpen

Co červenec neuvaří, srpen nedopeče

Pranostika připomíná, že vývoj úrody závisí na počasí během celého léta. Pokud byl červenec příliš chladný a plodiny neměly dostatek tepla, ani teplý srpen už nemusel všechno napravit. Přeneseně se dá rčení chápat také tak, že některé věci je potřeba udělat včas a později už je obtížné zameškaný čas dohnat.

Moc hub srpnových, moc vánic sněhových

Podle této pranostiky měla bohatá srpnová úroda hub předznamenávat zimu s velkým množstvím sněhu a vánic. Houby skutečně dobře rostou při dostatku vláhy a vhodných teplotách, spojení jejich množství s charakterem následující zimy je však pouze tradiční lidová představa.

Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima

Časté srpnové bouřky byly v lidových představách spojovány se zasněženou zimou. Bouřky vznikají především v teplém a vlhkém vzduchu, ale z jejich četnosti nelze spolehlivě určit, kolik sněhu napadne o několik měsíců později. Pranostika je zajímavým příkladem toho, jak se naši předkové snažili hledat souvislosti mezi jednotlivými částmi roku.

Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává

Ranní rosa vzniká za určitých povětrnostních podmínek, často během klidných a jasných nocí. Lidé si proto mohli všimnout, že výrazná rosa někdy doprovázela období stabilnějšího počasí. Pranostika tak vychází z praktického pozorování přírody, i když ji nelze používat jako jistou předpověď.

Když srpen z počátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje

Tato pranostika spojuje horký začátek srpna s chladnou zimou. Podobná lidová rčení často pracují s představou, že výrazně teplé období bude později „vyrovnáno“ obdobím studeným. Z meteorologického hlediska však tak jednoduchá souvislost neplatí.

Pranostiky podle srpnových dnů

Na svatého Bartoloměje sedlák žito seje

Svátek svatého Bartoloměje připadá na 24. srpna. Pranostika nepopisuje pouze počasí, ale především tradiční zemědělský kalendář. Připomínala dobu, kdy se začínalo myslet na setí ozimého žita. Podobná rčení pomáhala lidem orientovat se během roku v době, kdy nebyly běžně dostupné podrobné zemědělské kalendáře.

Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje

Na konci srpna jsou dny už znatelně kratší než kolem letního slunovratu a léto se postupně blíží ke svému závěru. Pranostika proto vystihuje běžnou zkušenost, že po druhé polovině srpna začínají být rána a večery chladnější a síla letního slunce postupně slábne.

Co srpnové pranostiky nejčastěji sledují

Srpnové pranostiky se nejvíce vztahují ke třem oblastem: k počasí, zemědělství a příchodu podzimu. Srpen byl obdobím sklizně, takže déšť, bouřky nebo dlouhotrvající vlhko mohly mít pro hospodáře značný význam.

• Déšť a bouřky byly spojovány s úrodou nebo podobou následující zimy.
• Rosa a ranní chlad upozorňovaly na postupné zkracování léta.
• Houby byly v lidových představách znamením vlhkého období a někdy také předzvěstí zimního počasí.
• Sváteční dny sloužily jako snadno zapamatovatelné orientační body pro práce na poli.
• Konec srpna býval spojován s prvními znaky blížícího se podzimu.

Jak chápat pranostiky dnes

Pranostika je krátké lidové rčení založené na dlouhodobém pozorování přírody, počasí nebo zemědělského roku. Některá pozorování mohou mít rozumný základ, například souvislost jasné noci se vznikem rosy. Jiná spojují dva jevy, mezi nimiž spolehlivá meteorologická vazba není.

Pranostiky proto mají především kulturní, jazykovou a historickou hodnotu. Ukazují, jak důležitá byla pro naše předky schopnost sledovat přírodu a odhadovat další vývoj počasí. Pro dnešní předpověď je však vhodnější vycházet z meteorologických měření a modelů.