Téma: 

Pranostiky leden


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PRANOSTIKY NA LEDEN

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.
  • Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.
  • Holomrazy - úrody vrazi.
  • Jak vysoko v lednu leží sníh, tak vysoko tráva poroste.
  • Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodněší.
  • Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
  • Jestliže země v lednu měsíci otevřena jest, a obzvláště když poslední větrové přitom bouří, tehdy panují rozličné nemoce.
  • Když je leden bílý, je sedlákovi milý.
  • Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.
  • Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.
  • Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
  • Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.
  • Leden jasný, roček krásný.
  • Leden studený, duben zelený.
  • Lednová zima i na peci je znát.
  • Lednový déšť z pecnu odkrajuje.
  • Lenivého tahá mráz za nos, před pilným smeká.
  • Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
  • Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti.
  • Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
  • Suchý leden, mokrý červen.
  • Teplý leden, k nouzi krok jen jeden.
  • V lednu málo vody - mnoho vína, mnoho vody - málo vína.
  • V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
  • V lednu mráz - těší nás; v lednu voda - věčná škoda.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká počasí, které by mělo být v lednu. Pranostiky vyjadřují radost z mrazivého ledna, který tak přinese hodně úrody. Pokud v lednu není zima a naopak i prší, úroda bude špatná.

Detail odstavce: Pranostiky na celý měsíc
Zdroj: Pranostiky na leden
Zveřejněno: 4.3.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: pranostiky urodí-li se hodně bukvic ...........

v letošním roce jsou buky obalené bukvicemi a tak by mne zajímalo, co na tento jev říká lidová moudrost

Zdroj: diskuze Pranostiky urodí-li se hodně bukvic ...........
Odesláno: 5.8.2018 uživatelem míra zeman
Počet odpovědí: 0

PRANOSTIKY NA PROSINEC

Co je pranostika

Výraz pranostika má původ v latinském slově prognosis, z něhož také vychází nám jistě známý termín předpověď. Pranostika a předpověď mají ale společného více.

Pranostika je typ rčení, který spojuje různé meteorologické jevy s ročním obdobím. Pranostiky mají původ někde v minulosti, lidé se jimi snažili předvídat, jaké bude počasí na základě lidské zkušenosti.

Na každé roční období i měsíc se dají najít desítky pranostiky. Pro příklad uvádím pranostiky, které jsou spojené se zimním měsícem prosincem. Na některé dny v tomto měsíci se dá najít alespoň jedna pranostika, zároveň ale existují pranostiky, které se týkají celého měsíce. Na začátku článku uvádím pranostiky, které se týkají konkrétních dní, v závěru budou pranostiky, které se týkají celého prosince.

Název měsíce prosince vznikl ze slova „prosiněti“, což se dá vykládat jako prosvítati. Prosinec tedy dostal pravděpodobně název podle toho, že v tomto období slunce jen někdy prosvitne na nebi mezi mraky. V noci z 21. prosince začíná také zimní slunovrat, v tento den je noc nejdelší. Na začátku prosince se slaví advent, po něm samozřejmě následuje Štědrý den, který se v České republice slaví 24. prosince.

Detail odstavce: Co je pranostika
Zdroj: Pranostiky na prosinec
Zveřejněno: 28.4.2016

PRANOSTIKY NA ČERVENEC

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Červená se červenec, zraje každý pupenec.
  • Červenec - úrody blíženec.
  • Červenec - z paren, dešťů, bouřek a potu slepenec.
  • Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.
  • Červenec horký, pěkné jsou vdolky.
  • Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.
  • Červenec přináší psí dny, ale také silné bouře.
  • Červenec přináší žniva a psí dny mívá.
  • Červenec zatopí, až obilí na poli praská.
  • Červenec žne žita, višně k tomu vítá.
  • Co červenec končí, srpen začíná.
  • Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
  • Co červenec neuvaří - srpen nedopeče.
  • Co červenec neuvaří - srpen neprodá.
  • Co červenec ze dne odtrhne, to na teple přidá.
  • Dělají-li mravenci obydlí své v červenci a kupí je stále výš, přijde tuhá zima spíš.
  • Hřímání měsíce července mnohým lidem smrt zvěstuje.
  • Jaký červenec, takový leden.
  • Jestliže se hrom v červenci často dá slyšeti, budeme kalné léto míti.
  • Jestliže se hrom v červenci častokráte ozývá, bude nadcházející zima studená.
  • Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.
  • Když dne ubývá, horka přibývá.
  • Lednová zima je nejkrušnější, červencová vedra jsou nejsilnější.
  • Na mokrý červenec následuje bouře a krupobití.
  • Nebyl -li červen dostatečně děštivý, dodá vodu až červenec a přidá ještě mnohé bouře.
  • Roztrhne-li v červenci pavouk svou síť ve dvě, brzy se déšť ozve.
  • Slunce peče - déšť poteče.
  • Staví-li v červenci hromadu mravenci po kraji všude, tuhá zima bude.
  • V červenci déšť a slunečná pohoda – hojná bude v příštím roce úroda.
  • V červenci déšť, jak žravý jed modrý na pohance kazí květ, proto vzácný bývá v oulech med.
  • V červenci do košile rozdělej se a v prosinci po uši oděj se!
  • V červenci když dne ubývá, horka přibývá.

VYSVĚTLENÍ:

Většina těchto pranostik na celý měsíc se zaměřuje na období sklizně a na počasí. Které v tomto měsíci může být dosti různorodé, od bouřek, psího počasí až po obrovská vedra. Některé pranostiky tvrdí, že bouřky v tomto měsíci zvěstují smrt mnoha lidí. Jiné pranostiky dávají do souvislosti červencové počasí s tím prosincovým a lednovým.

Detail odstavce: Pranostiky na celý měsíc
Zdroj: Pranostiky na červenec
Zveřejněno: 11.4.2016

PRANOSTIKY NA PROSINEC

Pranostiky na měsíc prosinec

  • Hřmění v prosinci zvěstuje silné větry.
  • Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.
  • Jaký prosinec - takový červen.
  • Jaký prosinec, takové jaro.
  • Jaký prosinec, takový celý rok.
  • Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti.
  • Je-li prosinec mírný a vlahý, nenadělá nám zima těžké hlavy.
  • Je-li studený a mrazivý prosinec, bude i celá zima tuhá.
  • Je-li studený prosinec, hodně práce bude mít žnec.
  • Je-li v prosinci ještě mnoho sedmikrásek, nebude dlouho mrznout.
  • Je-li v prosinci Mléčná dráha jasně a zřetelně viděti, bude rok budoucí úrodný; je-li však částečně viditelná, nebude mnoho obilí a vína.
  • Jsou-li v zimě po cestách ledy, podaří se výborně zelí.
  • Když prosinec bystří, po Vánocích jiskří.
  • Když v prosinci hrom ještě hučí, rok příští stále vítr fučí.
  • Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
  • Když v první adventní neděli nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle.
  • Lepší Vánoce třeskuté, než-li tekuté.
  • Mírný prosinec - mírná celá zima.
  • Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná.
  • Je-li v první týden adventní mrazivo, bude zima osmnáct neděl trvati.
  • Mnoho sněhu v prosinci - mnoho ovoce a trávy.
  • Mrazivý prosinec, mnoho sněhu, žíznivý roček bude v běhu.
  • Mrazy když v prosinci ochabnou, znamenají zimu zlou.
  • Mrazy, co prosinec zaseje, až leden a únor sklízí.
  • Mrazy, které v prosinci brzy opadnou, znamenají zimu mírnou.
  • Na suchý prosinec následuje suché jaro.
  • Nad prosinec leden a únor mrazivější.
  • Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.
  • Padne-li první sníh na mokrou zem, bude slabá úroda.
  • Po studeném prosinci bývá úrodný rok.
  • Pošmourný prosinec, dobré je znamení pro sady, lučiny i všechno osení.
  • Prosinec, když je mu zima, halí se v bílý kožich.
  • Povolné počasí v prosinci věští mírnost zimy v každém jiném měsíci.
  • Prosincem rok končí, ale zima začíná.
  • Prosinec naleje a leden zavěje.
  • Prosinec proměnlivý a vlahý, nedělá nám zima těžké hlavy.
  • Prosinec se sněhem na pěšině, žitko je na každé výšině.
  • Prosinec se sněhem na pěšině, žito je v každé vysočině.
  • Prosinec zemi zhrudí a jizbečky studí.
  • Prosinec-li chladí, leden pak mrazem zraní.
  • Prosinec-li mírný je, zima pak v lednu kraluje.
  • Prýští-li ještě v prosinci bříza, nemívá zima mnoho síly.
  • Přichází-li zajíc již v prosinci do zahrady, nastane tuhá zima všady.
  • Selata v prosinci zplozená zřídka se vychovají a nehodí se k plemenu.
  • Studený prosinec - brzké jaro.
  • Vane-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají nemocní.
  • V prosinci-li zima, sníh-li hojně lítá, hojnost všady bývá žita.
  • V prosinci-li zimy není, později přijít nelení.

Detail odstavce: Pranostiky na měsíc prosinec
Zdroj: Pranostiky na prosinec
Zveřejněno: 28.4.2016

PRANOSTIKY NA ŘÍJEN

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
  • Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
  • Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
  • Čistý nový měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň.
  • Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
  • Deště v říjnu znamenají příští úrodný rok.
  • Deštěm-li se konec října rozvodní, znamená, že příští rok se zúrodní.
  • Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.
  • Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
  • Je-li v říjnu mnoho mlh, bude v zimě mnoho sněhu.
  • Je-li v říjnu mnoho vos a sršáňů, přijde studená a dlouhá zima.
  • Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima.
  • Jestli sníh napadne toho měsíce a kolik dní trvati bude, tak stálá bude zima.
  • Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.
  • Když dub hojné ovoce dává, tak má velká zima a množství sněhu býti.
  • Když jde říjen ke konci, zima jde k začátku a kožichy z půdy.
  • Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
  • Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jest k doufání pěkné vinobraní.
  • Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.
  • Kolik dnů v říjnu uplyne do prvního deště, po tolik dnů bude v zimě pršeti.
  • Kolikrát tohoto měsíce sněží, tolikráte v budoucí zimě sníh padati má.
  • Krásný říjen - studený leden.
  • Má-li říjen mrazů moc a sněhu, mívá leden mírnou zimu v běhu.
  • Mlhy v říjnu - sněhy v zimě.
  • Mrazy v říjnu - hezky v lednu.
  • Mrazy v říjnu - hezky v lednu; krásný říjen - studený leden.
  • Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima.
  • Pokrývají-li se strniska ještě v říjnu hojně babími léty, jest to předzvěstí dlouhého a pěkného podzimu.
  • Říjen a březen rovné jsou ve všem.
  • Říjen bývá již studený, ale nikdy hladový.
  • Říjen hodně větrů, dešťů mívá, někdy přece vesele se dívá.
  • Říjen, když blýská, zima plíská.
  • Říjen na jednom konci ještě hřeje, ale na druhém již mrazí.
  • Říjen nemá v oblibě ani kola, ani sáně.
  • Říjen-li má dešťů a listopad, mívá prosinec prudké větry rád.
  • Říjnové nebe plné hvězd má rádo teplá kamna.
  • Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.
  • Sněží-li v říjnu, bude měkká zima.
  • Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
  • Studený říjen - zelený leden.
  • Teplý říjen - studený listopad.
  • Teplý říjen - studený únor.
  • Touží-li září po roce, bude v říjnu bláta po ose.
  • Urodí-li se mnoho dubového ovoce, budou mrazivé Vánoce.
  • V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.
  • V říjnu mnoho dešťů - v prosinci mnoho větrů.
  • V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý.
  • V říjnu večer ovce je-li nutno nocí domů hnáti, tuhé zimy, sněhu jest se báti.
  • V říjnu-li se blýská, v zimě se pak plíská.
  • Vějou -li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí.
  • Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče.
  • Září víno vaří, říjen víno pijem.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky říkají, že pokud tu budou ještě v říjnu vlaštovky, tak bude dlouho hezké počasí. Pokud bude tedy v říjnu teplo, tak zima bude velmi chladná. Jiné pranostiky zase říkají, že pokud brzy spadne listí, tak bude další rok úrodný. Jiná pranostika zase říká, že když bude hodně mrznout v říjnu, tak v lednu bude tepleji a naopak. Zároveň déšť v tento měsíc může přinést dobrou úrodu pro příští rok. Pokud budou v říjnu bouřky, tak bude v zimě pršet. Pokud bude na podzim foukat vítr, tak příští rok nebude dobrá úroda obilí. Jiná pranostika zase říká, že říjen nepřeje jízdě na kole, protože na ní je již zima, ale ani jízdě na saních, protože ještě není taková zima.

Detail odstavce: Pranostiky na celý měsíc
Zdroj: Pranostiky na říjen
Zveřejněno: 27.4.2016

PRANOSTIKY NA LISTOPAD

Pranostiky na celý měsíc listopad

PRANOSTIKY:

  • Co za hodinu v listopadu naprší, to za tři týdny po tom nevyschne.
  • Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.
  • Jaké je počasí v listopadu, takové bude i v březnu.
  • Jaké povětří jest v listopadu, takové má býti měsíce března roku budoucího.
  • Jaký bývá v listopadu čas, takový obyčejně v březnu zas.
  • Jaký listopad, takový březen.
  • Jestliže listopadový sníh odtaje, polím a studnám prospěje.
  • Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.
  • Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
  • Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.
  • Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
  • Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
  • Když ráno v listopadu prší, bude den skvělý.
  • Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.
  • Listopad někdy sněží a někdy jen tak listí leží.
  • Listopad nemiluje voznice ani sanice.
  • Listopad stromy lúpí a často porubané kúpí.
  • Listopad z mlhy, jinovatky, deště, sněhu, sucha a bláta, před zimou k zimě chvátá.
  • Listopadová mlha zhasíná slunce.
  • Listopadové deště - na povozy kleště.
  • Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.
  • Listopadové slunce na zemi nevidí.
  • Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
  • Listopadový sníh uléhá v noci.
  • Listopadový vítr - bratr zimy.
  • Listopadový vítr slunce polyká.
  • Má-li listopad déšť a potom mrazy, osení se často zkazí.
  • Na začátku listopadu teplo se zimou se hádá.
  • Napadne-li sníh v listopadu a v prosinci do bláta a do vody, není to známka dobré úrody.
  • Nejtěžší a nejodolnější rybu poskytuje listopad.
  • Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
  • Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.
  • Studený listopad - zelený leden.
  • Uhodí-li v listopadu časně mrazy tuhé, brzy zase dobře bude.
  • V listopadu hřmí - sedlák vesnou sní.
  • V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
  • Vystupuje-li v listopadu nebo v prosinci mnoho mlh za sebou, roste sníh.
  • Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky říkají, pokud v listopadu prší, tak mokro vydrží ještě téměř měsíc. Listopadové bouřky naopak věští dobrou úrodu v příštím roce. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti počasí v listopadu a v březnu. Tání listopadového sněhu může velmi prospět studnám i řekám. Jiná pranostika zase říká, že v listopadu může být počasí různé. Další pranostiky zase říkají, že foukání větru v listopadu patří k zimě a je jeho signálem. Jiná pranostika zase říká, že pokud by začaly v listopadu kvést stromy, tak zima vydrží až do léta.

Detail odstavce: Pranostiky na celý měsíc listopad
Zdroj: Pranostiky na listopad
Zveřejněno: 27.4.2016

PRANOSTIKY NA ÚNOR

Pranostiky na celý měsíc

  • Co si únor zazelená, březen si hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí.
  • Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
  • Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
  • Když skřivánek v únoru zpívá, velká zima potom bývá.
  • Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima.
  • Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
  • Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.
  • Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
  • Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
  • Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
  • Můžeš-li se v lednu vysvléci do košile, připravuj si na únor kožich.
  • Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
  • Teplý únor - studené jaro, teplé léto.
  • Únor bílý - pole sílí.
  • Únorová voda - pro pole škoda
  • Únor = úmor: kdyby mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě.
  • V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
  • V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
  • V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se týkají toho, jak únorové počasí ovlivní následující měsíce. Nejznámější pranostika: únor bílý – pole sílí, říká, že pokud v únoru sněží, tak pole budou silná na dobrou úrodu. Podobně vyznívají i další pranostiky. Jiné pranostiky říkají, že pokud je v únoru teplo, tak ale v následujících měsících bude zase mrznout.

Detail odstavce: Pranostiky na celý měsíc
Zdroj: Pranostiky na únor
Zveřejněno: 14.3.2016

NOVÝ ROK

PRAVOPIS NOVÝ ROK

Spojení Nový rok s velkým písmenem N se píše v tom okamžiku, kdy je myšlen konkrétní den, a to 1. leden. Jedná se o název tohoto dne, a proto je první písmeno velké. S tímto dnem může ale také souviset měkké přídavné jméno novoroční, které se vždy píše s malým písmenem.

Naopak v ostatních případech se píše nový rok s malým písmenem n, protože se jedná o všeobecné označení daného roku. Není to tedy název.

Detail odstavce: PRAVOPIS NOVÝ ROK
Zdroj: Nový rok
Zveřejněno: 8.7.2017

PRANOSTIKY NA ZÁŘÍ

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Babí léto je léto na odchodu.
  • Bouřky v druhé polovině září přinášejí mnoho větrů.
  • Bouřky v září věští na jaře mnoho sněhu.
  • Bouřka v září věští sníh v prosinci.
  • Co srpen nedovařil, září nedosmaží.
  • Divoké husy na odletu znamenají konec i babímu létu.
  • Divoké husy svačinu odnášejí a zimu přinášejí.
  • Fouká-li počátkem září z Moravy, pak vorej, sedláčku, pomali. Fouká-li ale z Čech, pak si, sedláčku, s oráním pospěš.
  • Hřímání v září oznamuje teplý podzim.
  • Jaké je počasí v září, takové bude i v příštím květnu.
  • Jaké počasí v září, tak se i březnu vydaří.
  • Jsou-li v září noci jasný a suchý, nebude po houbách ani potuchy.
  • Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
  • Když je vlhko i v září, v lesích se houbám daří.
  • Na dešti v září rolníku moc záleží.
  • Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.
  • Parna se a mlhy víno nebojí, oběma se lépe napojí, zato ale velkým chladem v září postonává a se špatně daří.
  • Pěkné růže v zahrádkách věští pěkný podzimek a pozdní zimu.
  • Po hojných deštích v září osení zimní se podaří.
  • Po teplém září zle se říjen tváří.
  • Podzim bohatý na mlhu věští v zimě mnoho sněhu.
  • Podzim na strakaté kobyle jezdí.
  • Prší-li často v září, z lesů se dlouho voda paří.
  • Prší-li hodně v září, vesele se sedlák tváří.
  • Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří.
  • Teplé září - říjen se mračí.
  • Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.
  • V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá.
  • Začátek tohoto měsíce přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
  • Začátek září přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
  • Září - máj podzimu.
  • Září - slunce ještě dosti září.
  • Září jasným pohledem se ještě jednou ohlédne za květnem.
  • Září jezdí na strakaté kobyle
  • Září víno vaří a co nedovaří, říjen dopeče.
  • Září víno vaří, říjen mačká hrozen.
  • Září, kamna zazáří.
  • Září, na léto jde stáří.
  • Zářijová slota - hrstka deště, fůra bláta.
  • Zářijové pršení prospívá osení.
  • Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká toho, že léto skončilo a blíží se zima. Některé další pranostiky se týkají úrody vína i ovoce, zářijového počasí a jeho vlivu na budoucí zimu. Například, když bude dlouho pršet, bude se z lesů dlouho pařit voda. Jiná pranostika zase říká, že září může být ještě teplé, ale v říjnu dojde k velké změně.

Detail odstavce: Pranostiky na celý měsíc
Zdroj: Pranostiky na září
Zveřejněno: 20.4.2016

PRANOSTIKY NA LEDEN

Pranostiky na jednotlivé dny:

1.leden: Nový rok (státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu)

PRANOSTIKY:

  • Jak na Nový rok, tak po celý rok.
  • Jakým, kdo je na Nový rok, takový bude po celý rok.
  • Je-li dopoledne na Nový rok pěkně, bude příznivé počasí o žních v kraji, je-li pěkně odpoledne, bude o žni pěkně na horách.
  • Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
  • Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
  • Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
  • Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh.
  • Na Nový rok, do zimy skok.
  • Na Nový rok nebe rudé - nepohoda, svízel velká bude.
  • Na Nový rok o slepičí krok.
  • Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.
  • Na Nový rok se nemá jíst nic od ptáka, aby z domu štěstí neodletělo.
  • Na Nový rok se nemá nic půjčovat, ani ze stavení vynášet, protože by to při hospodaření v příštím roce scházelo.
  • Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
  • Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
  • Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
  • Novoroční vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
  • Nový rok tmavý – Velká noc bílá.
  • Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzim, mnoho ovoce a hojnost obilí.
  • Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
  • Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce i hrozí válka.
  • Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
  • Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
  • Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
  • Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky ve většině případů předpovídají, jaké bude počasí v průběhu roku. Jedna pranostika říká, že během roku bude podobné počasí jako na Nový rok (pokud bude na 1. ledna teplo, bude teplý celý rok, pokud bude deštivo, bude během roku hodně pršet). Jiná pranostika odkazuje k tomu samému. Pokud bude na Nový rok pěkné počasí, bude v průběhu roku tak hezky, že bude velká úroda. Další pranostika zas odkazuje k tomu, že pokud bude na začátku nového roku pršet, na Velikonoce bude naopak sněžit. Další pranostiky se zabývají tím, na který den Nový rok připadá, podle toho je třeba očekávat různý průběh roku. Jiné pranostiky slouží jako doporučení, co se na Nový rok nemá dělat (například nejíst nic z ptactva, nic nepůjčovat a chovat se dobře).

2. leden: svátek mají Karina a Vasil (dříve svatý Makara/Makarius)

PRANOSTIKY:

  • Jaká povětrnost bude na svatého Makaria, taková bude i v září.
  • Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá.
  • Když Makary pohodný, září bude chladný.
  • Jestliže na ochtáb svatého Štěpána slunce svítí, ovčího dobytka budeme hojnost míti.

VYSVĚTLENÍ:

První tři pranostiky předvídají, že počasí v září bude podobné jako v tento den. Poslední pranostika říká, že pokud bude svítit slunce, bude i dostatek dobytka.

3. leden: svátek mají Radmila a Radmil (ochtáb sv. Jana)

PRANOSTIKA:

  • Je-li po 3. lednu počasí krásné, přijdou na jaře bouře časné.
  • Je-li třetí den ledna jasný, časné bouřky.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky říkají, že pokud po tomto dni bude krásné počasí, bouřky začnou v tomto roce brzy.

4. leden: svátek má Diana (dříve svatá Ida a svatý Titus, ochtáb Mláďátek)

PRANOSTIKA:

  • Den svatého Tita dne mnoho nepřidá.
  • Je-li na ochtáb Mláďátek mlha, bude vlhké léto a na podzim mnoho nemocí.
  • Svatá Ida, ta dne přidá.

VYSVĚTLENÍ:

Dvě lednové pranostiky říkají, že se bude den prodlužovat, ale ne o mnoho. Třetí pranostika říká, že pokud bude v tento den mlha, bude léto vlhké a na podzim bude mnoho nemocných.

5. leden: svátek má Dalimil (Nejsvětější jméno Ježíš)

PRANOSTIKY:

  • Je-li na Jména Ježíš hezký den, bude úrodný rok; je-li vítr, bude málo ovoce.
  • Na Jména Ježíš - ke kamnům nejblíž.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika opět předvídá úrodu. Pokud bude hezky, bude úroda dobrá, pokud bude ale foukat vítr, úroda nebude velká. Druhá pranostika upozorňuje, že v tento den bývá velká zima, a tak je lepší se schovat doma.

6. leden: svátek mají Kašpar, Melichar a Baltazar (Tři králové)

PRANOSTIKY:

  • Je-li na Boží křtění měsíc v úplňku, toho roku lze očekávat povodně.
  • Je-li na Tři krále jasno, zdaří se pšenice.
  • Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno.
  • Je-li na Tři krále větrno, zamíchají se planety, a proto nebude platit vánoční pranostika.
  • Je-li tříkrálová noc hvězdnatá, budou se rodit beránci, býčci, kozlíci a kluci.
  • Již nás mrazy nepoplení, minulo tě Boží křtění.
  • Na Tři krále hodně hvězd, je hodně kobzolí.
  • Na Tři krále mnoho hvězd, urodí se hodně brambor.
  • Na Tři krále mrzne stále.
  • Na Tři krále o krok dále.
  • Na Tři krále – zima stále.
  • Na tři krále, zima stále, mnoho hvězd a o skok dále.
  • Padají-li na Tři krále sedláci, bude úrodný rok.
  • Tři králové mosty staví, nebo je boří.
  • Tři králové pouštějí vodu na pole.
  • Třpytí-li se hvězdy tu noc před Třemi králi, rodí se hojně bílí beránci.

VYSVĚTLENÍ:

Většina těchto pranostik předvídá úrodu v tomto roce, například pokud budou svítit hvězdy, urodí se brambory, jestliže bude jasno, podaří se pšenici, pokud bude foukat vítr, bude celkově dobrá úroda. Jiné pranostiky předvídají povodně/ deště, pokud bude pršet v tento den.

7. leden: svátek má Vilma (dříve svatý Lucián a svatý Knut)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Knuta přichází zima krutá.
  • O svatém Luciánu bývá často mlha k ránu.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky se týkají počasí, jedna předvídá velké mrazy a druhá mlhy.

8. leden: svátek má Čestmír (dříve svatý Erhart, svatý Severín)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Severína věší se maso do komína.
  • O svatém Erhartu zima zebe do nártu.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky odkazují na dané zimní počasí.

9. leden: svátek mají Vladan a Valtr (dříve svatý Baziliš)

PRANOSTIKA:

  • O svatým Baziliši zima všudy čiší.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí v tomto období.

10. leden: svátek má Břetislav

PRANOSTIKA:

  • Když 10. ledna slunce svítí, budeme žita, vína hojnost míti.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika podle počasí v tento den předvídá, jaká bude během roku úroda.

11. leden: svátek má Bohdana (dříve svatý Hygien/Hyginus)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Hygina pravá zima začíná.

VYSVĚTLENÍ:

V tento den by měla být velká zima.

12. leden: svátek má Pravoslav (dříve svatý Arkadyus)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Arkadya, zima teprve se začíná.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že pravá zima teprve přijde.

13. leden: svátek má Edita

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. leden: svátek má Radovan (dříve svatý Vigil a svatý Hilarius)

PRANOSTIKY:

  • Svatý Hilarus - vyndej saně, schovej vůz.
  • Svatý Vigil z ledu mosty zřídil, a když nezřídil, to je břídil.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky se týkají zimního počasí, první říká, že by lidé ještě neměli počítat s oteplením, druhá zase, že v tuto dobu ještě bude dost mrznout.

15. leden: svátek má Alice (dříve svatý Pavel poustevník)

PRANOSTIKA:

  • Na den svatého Pavla poustevníka pěkný den - dobrý rok; větrný den - mokrý rok.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, jaké počasí se dá čekat během roku podle toho, jaké je počasí v tento den.

16. leden: svátek má Ctirad (Významný den: Den památky Jana Palacha; dříve svatý Marcel)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Marcela zima leze do těla.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí.

17. leden: svátek má Drahoslav (dříve svatý Antonín poustevník)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Antonína dáme maso do komína.
  • Svatý Antonín najde-li ledy, tak je láme, nenajde-li, nadělá je.
  • Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme, nemá-li žádný, vyrobí hned.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky odkazují také k počasí. Říkají, že pokud v tento den mrzne, tak v následujících nebude, a naopak, pokud nemrzne, tak začne.

18. leden: svátek mají Vladislav a Vladislava (dříve svatý Prisk/Priska)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Priska pod saněmi píská.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika odkazuje k zimě v tomto období.

19. leden: svátek má Doubravka (dříve Alžběta, Kanut)

PRANOSTIKA:

  • Je-li na svatého Kanuta teplý den, urodí se hodně obilí.
  • Když na Alžbětu sněží, sníh dlouho poleží.
  • Když na Doubravku sněží, sníh dlouho poleží.
  • Na svatého Kanuta přichází zima třeskutá.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky opět odkazují k počasí. První pranostika počítá s tím, že by mohlo být v ten den teplo, další pranostiky již očekávají krutou zimu.

20. leden: svátek mají Ilona a Sebastián (dříve svatý Fabián a svatý Šebestián)

PRANOSTIKY:

  • Fabiánská zima pálí.
  • Fabiánské mrazy málokdy schází.
  • Fabiánské zimy i cikán se bojí.
  • Jestli se na svatého Fabiána a Šebestiána někdo rozstůně, ne tak brzo a ne tak snadno ku zdraví přijde.
  • Když přichází Fabián se Šebestiánem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.
  • Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána.
  • Na svatého Fabiána cesta zvoní pod nohama.
  • Na svatého Šebestiána se musí někdo utopit, nebo zmrznout.
  • Nezmrzne-li cikán do Fabiána a Šebestiána, potom už nezmrzne.
  • O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu.
  • Stromy se dají prořezávat jen do svatého Fabiána a Šebestiána.
  • Svatý Fabián je zimy pán.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik odkazuje ke kruté zimě, která v tuto dobu stále může být. Některé pranostiky ale už upozorňují na to, že se ve stromech probouzí nový život. Jedna pranostika sloužila jako rada pro zahrádkáře, dokdy je vhodné prořezávat stromy.

21. leden: svátek má Běla (dříve svatá Anežka Římská)

PRANOSTIKY:

  • Je-li na svatou Anežku obleva, bude v létě hodně bouřek.
  • Kape-li svatá Anežka se střípky, přijdou vhod i zhryzky.
  • O svaté Anežce od kamen se nechce.
  • Svatá Anežka kape ze stříšky, sedláče schovej zhryzky.
  • Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předpokládá, že by v tento den mohlo pršet, či být obleva. Pokud by to tak bylo, přineslo by to neúrodu. Zhryzky jsou zbytky píce.

22. leden: svátek mají Slavomír a Slavomíra (dříve svatý Vincenc)

PRANOSTIKY:

  • Blesk slunečný na svatého Vincence znamená rok na víno nosný.
  • Jasný den na Vincence dá hojnost dobrého vína.
  • Jasné slunko na Vincence k vinobraní chystá věnce.
  • Je-li na svatého Vincence pěkně a teplo, budou velká parna v létě a teplé noci v srpnu.
  • Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.
  • Jestliže na den svatého Vincence svítí slunce, pamatuj, abys měl velký sud, poněvadž réva dá hrozny.
  • Jsou-li o Vincenci vody plné koleje, na dobré víno ten rok není naděje.
  • Když přichází Anežka s Vincentem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.
  • Když se Vincenc sluní, víno sudy plní.
  • Na den svatého Vincence blesk slunečný, znamená rok ve víně být hojný.
  • Na svatého Vincence seď doma u pece.
  • Na svatého Vincence slunečnost dává vína hojnost.
  • Na Vincence slunce všudy naplňuje vínem sudy.
  • Slunce-li na svatého Vincence svítí, budeme hojnost žita a vína míti.
  • Svítí-li slunce na svatého Vincence, třeba pro víno i žito starat se o žence.
  • Vincence slunečnost dává vína hojnost.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se věnují vlivu počasí v tento den na budoucí úrodu, hlavně na úrodu vína.

23. leden: svátek má Zdeněk (dříve Zasnoubení Panny Marie)

PRANOSTIKY:

  • Je-li na Zasnoubení Panny Marie na stromech jinovatka, bude vlhký rok.
  • Na Zasnoubení Panny Marie zima největší je.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se zabývá předpovědí pro tento rok, pokud bude v tento den mráz, mělo by v průběhu roku hodně pršet. Druhá pranostika říká, že v tento den bude velká zima.

24. leden: svátek má Milena (dříve svatý Timotej)

PRANOSTIKA:

  • Svatý Timotej ledy láme, nemá-li je, nadělá je.
  • Svatý Timoteus přemýšlí, kde nechal vůz.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se týkají počasí, říkají, že počasí se zcela obrátí. Pokud jsou v ten den ledy, tak začnou tát, pokud nejsou, tak začne mrznout.

25. leden: svátek má Miloš (dříve Obrácení svatého Pavla)

PRANOSTIKY:

  • Bude-li na den svatého Pavla vítr vát, budou toho roku na vojnu vojáky brát; z které strany toho dne věje, z té strany přijdou kupci na obilé.
  • Den jasný Pavla svatého znamená hojnost dobrého.
  • Den svatého Pavla na víru obrácení zimu mění.
  • Jasno na den Pavla obrácení přináší hojně božího nadělení.
  • Jasný den Pavla svatého slibuje mnoho dobrého.
  • Je-li jasný Den svatého Pavla obrácení, těš se na bohaté posvícení.
  • Jestli bude vítr váti, budou na vojnu volati.
  • Jestli déšť a sníh sněžiti, bude mnohý hladem mříti.
  • Jestliže na Den svatého Pavla obrácení přijde déšť, či bude-li sněžit, mnohým lidem toho roku bude hlad hroziti.
  • Když je voda v koleji, šetřte v žlabě odjedí.
  • Medvěd na svatého Pavla obrácení obrací se na druhý bok.
  • Na Pavla obrácení též i zima se promění: buď popustí, nebo zhustí.
  • Na svatého Pavla pohoda - jistá Boží úroda a když sníh neb déšť, to je pro hospodáře zlá zvěst.
  • Na svatého Pavla když jsou mlhy, bude tento rok mnoho nemocí. Je-li však ten den jasný, bude úrodný rok.
  • Na svatého Pavla obrácení nechť prší, či sníh věje, bída v tomto roce z polí zeje.
  • Od které strany na den svatého Pavla obrácení vítr věje, z té strany přijdou kupci na obilí a na té straně se obilí nejvíce platí.
  • Pakli mlha zem přikryje, mor všemu tvoru zvěstuje.
  • Potí-li se Dominik, bude Marek ještě v kožiše.
  • Slunce na den Pavla obrácení značí obilíčka rozmnožení.
  • V den obrácení svatého Pavla, když teče voda po silnici, šetřte pro dobytek píci.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky často odkazují k budoucí hojnosti, ke změně počasí, k válce, či rady odkud přijdou kupci pro obilí. Některé pranostiky říkají, že pokud v tento den prší, bude během roku velká neúroda.

26. leden: svátek má Zora (dříve svatý Polykarp)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí v tuto dobu.

27. leden: svátek má Ingrid (Významný den: Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti)

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. leden: svátek má Otýlie (dříve svatý Karel Veliký)

PRANOSTIKA:

  • Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že velká zima ještě přijde v únoru, pokud není v tuto dobu.

29. leden: svátek má Zdislava (dříve svatý František Saleský)

PRANOSTIKA:

  • Na Saleského Františka meluzína si často zapíská.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že v tento den je často větrno/ meluzína v komíně.

30. leden: svátek mají Robin a Erna

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

31. leden: svátek má Marika (dříve svatý Vigil, Vergilius)

PRANOSTIKY:

  • Svatý Vigil mosty z ledu zřídil, když nezřídil, tak je zřítil.
  • Svítí-li na Virgilia slunce, jaro čeká nedaleko.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud v této době nemrzne, tak začne, a naopak, pokud mrzne, tak přestane. Druhá říká, že pokud v tento den svítí slunce, tak se blíží jaro.

Detail odstavce: Pranostiky na jednotlivé dny:
Zdroj: Pranostiky na leden
Zveřejněno: 4.3.2016

PRANOSTIKY NA SRPEN

Pranostiky na celý měsíc srpen

PRANOSTIKY:

  • Ať si kdo chce, co chce, říká - v srpnu ještě do rybníka.
  • Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
  • Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
  • Co červenec neuvaří, to už září nedosmaží.
  • Co se v srpnu neuvaří, ani v září se nezdaří.
  • Co se v srpnu nezvládne, ani v září se nepodaří.
  • Co srpen nedopeče, září nedovaří.
  • Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
  • Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
  • Hřímání v srpnu úrody dobré a hovad hynutí znamená.
  • I když v srpnu ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
  • I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
  • Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.
  • Jestli často v srpnu bude hřmíti, můžeme v zimě dost větrů míti.
  • Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
  • Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
  • Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
  • Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
  • Když nás srpen deštěm nepokropí, ten už potom škody nenatropí.
  • Když pálí srpen, bude pálit i víno.
  • Když srpen zpočátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
  • Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
  • Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
  • Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
  • Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
  • Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
  • Není-li nový měsíc jako karanbunkulus jasný, ale červený, pošmourný, na novu svém vlhký den znamená.
  • Poslední ty dva dni tohoto měsíce dobře vyšetři a první dva dni následujícího měsíce, jestli se pěkné a jasné počasí ukáže, teda Bachus bude pěknými hrozny okrášlen.
  • Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
  • Ranní mlhy koncem měsíce ukazují na studený podzim a na časný příchod zimy.
  • Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
  • Šedá mlha v srpnu nezdravá.
  • Silné rosy v srpnu zadělávají na dobrou pohodu.
  • Srpen a únor - tepla a zimy úmor.
  • Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
  • Srpen klasy sklidí a ovoce dospělé vidí.
  • Srpen má nejkrásnější počasí v roce.
  • Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
  • Srpen začíná, co červenec končil.
  • Srpnová horka ničemu neuškodí.
  • Srpnové ráno bez rosy - srpnové odpoledne s bouřkou.
  • Srpnový déšť - jako ženský pláč.
  • Svítí-li čtvrtý den jako zlato, silného větru čekej hned za to. Pakliť jest velmi černý v prostředku, čekej pěkného počasí, to věz vskutku. A tak do konce bude trvati.
  • Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
  • Teplý a suchý srpen - výborné víno.
  • Udělá-li se v srpnu deštivo, prší med a dobré víno.
  • V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
  • V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
  • V srpnu mlhy na výšinách - jistá voda, když v nížinách - to pohoda.
  • V srpnu slunce parné ovoci a vínu zdárné.
  • V srpnu-li máš hojně slunečnosti, budeš mít vína dosti.
  • Vesele bude řinčet kosa, je-li v srpnu hodně rosa.
  • Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika říká, přestože není takové vedro, stále je ještě dostatečné teplo na koupání. I jiné pranostiky zmiňují teplo v tomto měsících. Další pranostiky dávají do souvislosti měsíce červenec, srpen a září. Obzvlášť v zemědělství jsou na sobě velmi závislé. Září je závislé na předcházejících měsících, pokud v červenci a v srpnu nebylo hezké počasí, tak to září již nezachrání. Pokud bude naopak bouřka v srpnu, tak to znamená, že zemědělce čeká dobrá úroda. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti úrodu hub a množství sněhu v zimě. Pokud bude v srpnu hub málo, bude málo i sněhu. Jiné pranostiky se zase týkají úrody vína.

Detail odstavce: Pranostiky na celý měsíc srpen
Zdroj: Pranostiky na srpen
Zveřejněno: 18.4.2016

PRANOSTIKY NA KVĚTEN

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Až přijde máj, vyženeme kozy v háj
  • Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, až přijde máj, vyjdeme v háj
  • Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - polezem na kraj
  • Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj vyženem kozy v háj
  • Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, trnopuk - z kamen fuk
  • Bujný květ - plný úl
  • Chladno a večerní mlhy v máji hojnost ovoce a sena dají
  • Chladný květen bude-li rositi, mnoho sena budeš kositi
  • Chladný květen, červen vlažný je pro sýpky, sudy blažný
  • Deštivý květen - žíznivý říjen
  • Je-li květen chladný, rok nebude hladný
  • Je-li květen teplý a jasný, bude červen deštivý
  • Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem
  • Je-li už máj zahradníkem, není zase rolníkem
  • Je-li v květnu večer tráva zarosena, hojně bude vína, hojně sena
  • Jestli v máji neprší, červen to dovrší
  • Jestliže v máji neprší, červen to přeruší
  • Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto
  • Kdo se v máji ožení, přivodí si soužení
  • Když kvete bez, ať kvete víno
  • Když máj vláhy nedá, červen se předá
  • Když se v máji blýská, sedlák si výská
  • Květen - čas z květin pleten
  • Květen - měsíc lásky
  • Květen – lásky čas
  • Květen vodu nosí, červen louky kosí
  • Květen-li se větrem, červen deštěm plní, sejpky nazvíce i bečky plní
  • Máj - od pece dál
  • Máj a září jsou branami léta
  • Máj chladný a deštivý pro stodoly je příznivý
  • Máj vlažný pro stodůlky blažný
  • Májová kapka platí nad dukát
  • Májová kapka platí za dukát
  • Májová vlažička - naroste travička; májový deštíček - poroste chlebíček
  • Májová voda vypije víno
  • Májové mléko je léčivé
  • Májový deštíček - úrody tatíček
  • Májový deštíček, dej nám ho Pánbíček, aby se vydařil na poli chlebíček
  • Májový deštíček, dejž nám ho Pámbíček, aby se vydařil chlebíček
  • Mokrý máj - chleba hoj
  • Mokrý máj - v stodole ráj
  • Na mokrý květen přichází suchý červen
  • Není-li květen ani příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy
  • Není-li květen příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy
  • Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži a Žifie je jejich kuchařka
  • Roj, který se v máji rodí, za plný vůz sena stojí, v červnu rojení nestojí za zvonění
  • Roj, který se v máji rojí, za plnou fůru sena stojí, ale o svatém Jáně ani za vodu ve džbáně
  • Slavík zpívá v háji až za tepla v máji¨
  • Sníh v máji - hodně trávy
  • Studený máj - v stodole ráj
  • Suchý březen, chladný máj - bude humno jako ráj
  • Suchý březen, mokrý máj - bude humno jako ráj
  • Suchý květen - mokrý červen
  • Svatby v máji šťastné nebývají
  • Svatý Jan z Nepomuku natahuje k létu ruku
  • Teče-li v máji voda z luk, poteče ze stájí mléko
  • V květnu-li se hrom ozývá, v červnu zřídka mrholivá
  • V máji aby ani hůl pastýřova neoschla
  • V máji hřímoty nedělají trampoty
  • V máji nepřemokne, i když namokne v plotě kůl a pastýřovi hůl
  • V máji se rok teple pousměje a květy vzplane
  • V máji vlhko, chladno - bude vína na dno
  • V půli května po mrazech je veta
  • Večerní rosy v máji hodně sena dají
  • Vlhký a chladný máj hospodáři je milý, bude hojně sena a obilí
  • Žena nepolíbená v máji, uschne a je v háji

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká oteplování v tomto měsíci, kdy už lidé mohou jen tak vyrazit do přírody, případně bez obav vyhnat zvířata na pastvu. Jiné pranostiky si odporují v tom, co přinese deštivý a chladný květen, jedny říkají, že to přinese dostatek sena, jiné předvídají, že takový měsíc příliš zemědělce nepotěší. Jiná pranostika se týká svateb. Pokud dojde k sňatku v máji, manželství nebude šťastné. Jiné pranostiky se týkají toho, že se pomalu blíží léto.

Detail odstavce: Pranostiky na celý měsíc
Zdroj: Pranostiky na květen
Zveřejněno: 5.4.2016

PRANOSTIKY NA ČERVEN

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
  • Červen červený jako z růže květ.
  • Červen mokrý a studený - bývají žně vždy zkaženy.
  • Červen mokrý a studený ovcím a mláďatům drůbeže se protiví.
  • Červen stálý - prosinec dokonalý.
  • Červen studený - sedlák krčí rameny.
  • Červen-li více sucho než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína.
  • Červen-li více suchý než mokrý panuje, dobrým vínem naše sudy naplňuje.
  • Červnové blýskání, na sýpkách praskání.
  • Červnové večerní hřmění - ryb a raků nadělení.
  • Červnové větříky - časté deštíky.
  • Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný.
  • Co déšť smočí v červnu, přes den vyschne za hodinu jednu.
  • Co se v červnu vylíhne, velmi často pohyne.
  • Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.
  • Co vyroste v červnu na louce za den, roste jindy po týden.
  • Dá-li nebe deštíčka, bude pěkná travička.
  • Deštivé léto je horší podzimku.
  • Hřímá-li v červnu, zvede se obilí.
  • Hřmí-li v červnu, bude pěkné obilí.
  • Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.
  • Jak se v červnu měsíc plní, náhlých bouřek moc se vlní.
  • Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.
  • Jaký červen, takový i prosinec.
  • Jaro je přízeň, léto trýzeň.
  • Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
  • Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.
  • Kdo se vyspí pod bezinkou, zbaví se sedmera nemocí.
  • Když je červen deštivý, polehává obilí.
  • Když kvete chrpa, za čtyry neděle chop se srpa.
  • Když se hřiby v létě mnoho rodí, ten rok málo chleba plodí.
  • Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
  • Letní bouřky při úplňku měsíce, znamenají dešťů dalece.
  • Louku seč, když je ti jí nejvíce líto.
  • Měsíc červen voní deštěm.
  • Nejkrásnější loukou je louka červnová.
  • Netřeba v červnu o déšť prosit, přijde, jak se začne kosit.
  • Od koukole červnového a chřipky modrý, za pět neděl do žní.
  • Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.
  • Rýma tento v červnu lidi nejvíce posedá.
  • V červnu blýská-li se, hřímá, sedlák spokojeně dřímá.
  • V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
  • V červnu rolník ví, jaké asi bude posvícení, zda bohaté, či chudé.
  • V červnu se ukáže, co nám dá Pán Bůh na daře.
  • V červnu severní vání žita hojnost k nám přihání.
  • V červnu-li zamrazí, úroda se zkazí.
  • Vlhký červen a studený – mnoho úrody z něj není.
  • Za chladu není ovádů.
  • Ze suchého června rádi nebýváme, za vlhkého vína, chleba nemíváme.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká počasí a toho, co které počasí přinese. Déšť v tomto období přinese špatné žně, ale dobře poroste tráva. Chladné počasí zase způsobí, že bude málo komárů a ovádů a lidé budou nastydlí. Naopak bouřka by měla přinést radost zemědělcům. Mráz by mohl úrodu zkazit. Absolutní většina pranostik předvídá chlad a déšť v tomto měsíci.

Detail odstavce: Pranostiky na celý měsíc
Zdroj: Pranostiky na červen
Zveřejněno: 9.4.2016

PRANOSTIKY NA PROSINEC

Pranostiky na jednotlivé dny

1. prosinec: svátek má Iva (dříve svatý Edmund Kampián, svatý Eligius, svatá Eligia)

PRANOSTIKY:

  • Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
  • Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
  • O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
  • Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.

VYSVĚTLENÍ: Většina těchto pranostik odkazuje na to, že pokud bude prvního prosince tuhá zima, potrvá minimálně čtyři týdny.

2. prosinec: svátek má Blanka

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. prosinec: svátek má Svatoslav (dříve svatý František Xaverský)

PRANOSTIKY:

  • O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.

VYSVĚTLENÍ: Dne 3. prosince má začít foukat studený zimní vítr.

4. prosinec: svátek má Barbora

PRANOSTIKY:

  • Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
  • Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš.
  • Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
  • Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
  • Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
  • Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
  • Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
  • Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
  • Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
  • Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
  • Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
  • Na svatou Barboru saně do dvoru.
  • O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
  • O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!
  • Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
  • Po svaté Baruši střez nosu i uší!
  • Pravi Kači Barča – nechajmy už tanca!
  • Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
  • Svatá Barbora bývá naškrobená.
  • Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
  • Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
  • Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje.
  • Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
  • Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.
  • Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Zde se hned první pranostiky rozcházejí (zjevně vznikly jinde, v jinou dobu). Jedna z nich předpovídá, že když bude sníh 4. prosince, na 24. prosince již sníh nebude, druhá naopak tvrdí, že sníh ze 4. prosince vydrží do Vánoc. Další pranostiky předvídají, že když bude na svátek Barbory sníh, tak příští rok se bude dařit zemědělcům.

5. prosinec: svátek má Jitka

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. prosinec: svátek má Mikuláš

PRANOSTIKY:

  • Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.
  • Na svatého Mikuláše je už zima celá naše.
  • Na svatého Mikuláše jihne, nebo pršívá, málokdy zima držívá.
  • Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
  • Na svatou pannu Kateřinu sluší se schovati pod peřinu, pak na svatého Mikuláše, toť jest zima všecka naše.
  • Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky.
  • Neviděl-li by svatý Mikuláš mokré střechy, musel by být slepý.
  • O svatém Mikuláši často snížek práší.
  • Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
  • Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.
  • Svatá Barbora mosty mostí, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
  • Svatý Mikuláš deštivý, zimě se ještě protiví.
  • Svatý Mikuláš splachuje břehy.
  • Svatý Nikola, honí koně do dvora.
  • Zelený Mikuláš - bílý leden.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: I zde se význam některých pranostik rozchází. Zároveň některé pranostiky slibují na 6. prosince zimu, jiné ale upozorňují na to, že zima je na tento den málokdy, naopak často v tento den pršívá. Poslední pranostika slibuje, že tento deštivý den nám ale vynahradí leden, kdy bude sněžit.

7. prosinec: svátek má Ambrož a Benjamín

PRANOSTIKY:

  • O svatém Ambrožu ucpi v seknici každou díru.

VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika je spíše doporučením, aby se lidé připravili na zimu, která se blíží, protože již ledově a vlezle fouká vítr.

8. prosinec: svátek má Květoslava

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. prosinec: svátek má Vratislav

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. prosinec: svátek má Julie

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

11. prosinec: svátek má Dana

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

12. prosinec: svátek má Simona

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. prosinec: svátek má Lucie

PRANOSTIKY:

  • Jaké jsou dni od sv. Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku.(12 dní - 12 měsíců)
  • Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu.
  • Lucie noci upije a dne nepřidá.
  • Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len.
  • Svatá Lucie den skoro vypije.
  • Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc.
  • Umaže-li si Lucie šaty od bláta, bude si je po celý leden přepírat.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Většina pranostik se týká toho, že se prodlužuje noc a zkracuje den (světlo). Některé pranostiky se týkají předpovědi dalších měsíců a toho, jaké počasí by již mělo být v tento den (zima = sníh). Poslední pranostika varuje, pokud bude v tento den bláto (pršet), tak bude pršet i v lednu.

14. prosinec: svátek má Lýdie (dříve svatý Nikasius)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Nikasia se mají dělat knutle, neb jimi vázané obilí nežerou myši.

VYSVĚTLENÍ: Toto pořekadlo radí, aby zemědělci v tento den si připravovali rouble k vázání snopů, protože jejich vymrznutí přes zimu a vyschnutí přes jaro a léto má odradit myši od sežrání snopů.

15. prosinec: svátek má Radana a Radan

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

16. prosinec: svátek má Albína (dříve svatá Albína a svatý Albín)

PRANOSTIKY:

  • O svaté Albíně je po sněhové peřině.
  • O svaté Albíně schovej se do skříně (= síně).
  • Svatá Albína - špek do komína.
  • Svatá Albína je nejpilnější přadlena.
  • Svatý Albín omývá prahy.
  • Svatý Albín pouští vodu na mlýn.
  • Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Některé pranostiky předvídají, že v tento den nebude již sníh, jiná pranostika naopak předvídá takovou zimu, že je lepší se před ní schovat do tepla. Další pranostika předvídá, že sníh z tohoto období, způsobí povodně.

17. prosinec: svátek má Daniel (dříve svatý Lazar)

PRANOSTIKY:

  • O svatém Lazaru ucpi v sednici každou spáru.

VYSVĚTLENÍ: Toto přísloví radí, aby se znovu každý ujistil, že je připravený na krutou zimu, před kterou pak toto přísloví varuje.

18. prosinec: svátek má Miloslav

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

19. prosinec: svátek má Ester

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

20. prosinec: svátek má Dagmar

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

21. prosinec: svátek má Natálie (dříve svatý Tomáš apoštol)

PRANOSTIKY:

  • O svatém Tomáši meluzína straší.
  • Je-li Tomáš mrazivý, obilní klásky naplní.
  • Jestli na Tomáše Biskupa slunce svítí, můžeme mnoho ovoce a žita míti.
  • Na svatého Tomáše nejdelší noc je naše.
  • Na svatého Tomáše zima je naše.
  • Na svatého Tomáše zima se rozpáře.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky odkazují nejčastěji k tomu, že 21. prosince je zimní slunovrat, což znamená, že v tento den je opravdu nejdelší noc v roce (nejdéle tma). Jiné pranostiky odkazují k tomu, že určité počasí v tento den může způsobit lepší úrodu.

22. prosinec: svátek má Šimon

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

23. prosinec: svátek má Vlasta (dříve svatá Viktorie)

PRANOSTIKY:

  • Svatá Viktorie obrázky na okna ryje.

VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika odkazuje k mrazu, který v tento den kreslí na okna.

24. prosinec: svátek má Adam a Eva (Štědrý den)

PRANOSTIKY:

  • Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.
  • Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.
  • Jasno na den Štědrý - úroda tvrdého zboží a hrachu.
  • Jasno na den Štědrý, bude hrách tvrdý.
  • Je-li na Štědrý den vítr, bude úroda malá.
  • Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.
  • Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude rok úrodný.
  • Jestliže večer před Narozením Páně jasno jest, bez větru a deště, a ráno slunce jasné vychází, bude úrodný rok na víno.
  • Jitřní jasné a obloha čistá úroda hojná příští rok jistá.
  • Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.
  • Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.
  • Na Adama a Evu čekejte oblevu.
  • Na Štědrý den jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.
  • Na Štědrý den před večeří se dává za okno miska s vodou. Zmrzne-li do rána a roztrhne-li mráz misku, ztratí se toho roku voda ve studni.
  • Na Štědrý večer hvězdičky - ponesou vajíčka slepičky.
  • Padá-li na Štědrý den v noci sníh, urodí se hojně vína.
  • Padá-li na Štědrý den večer v noci sníh, urodí se mnoho chmele.
  • Svítí-li na Štědrý den od deváté hodiny jasně slunce, bude krásné počasí na žně obilné, senné i otavové.
  • Tvrdo a jasno na Štědrý den - úroda tvrdého zboží a hrachu.
  • Vánoce na ledě - Velikonoce na blátě.
  • Vítr na Štědrý den od půlnoční strany, raduj se, rok bude plenný a úrodný.
  • Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: První pranostika slouží jako předpověď počasí na příští rok (jedná se hlavně o povětrnostní podmínky). Další pranostika říká, že když je noc na Štědrý den jasná, přijde krutý mráz. Jiná předpovídá počasí na Velikonoce (když na Vánoce nebude sníh, bude na Velikonoce a obráceně). Jiná předvídá blížící se oblevu. Řada pranostik také předpovídá úrodu příštího roku na základě počasí na Štědrý den.

25. prosinec: Boží hod vánoční

PRANOSTIKY:

  • Do Vánoc není ani hladu, ani zimy.
  • Levné povětří okolo vánoc předpovídá nám, že zima bude velmi dlouho trvati; to jest jestli prve nemrzlo, bude potom mrznouti.
  • Lepší Vánoce třeskuté než tekuté.
  • Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny.
  • Když čas před Vánoci až do Tří králů mlhavý a tmavý jest, následují na to nemoci.
  • Před Vánocemi neškodí mokro osení, ale tím víc po Vánocích.
  • Zelené Vánoce – bílé Velikonoce.
  • Jsou-li zelené Vánoce, Velká noc bude bělit se.
  • Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.
  • Vánoce bez sněhu přináší velikou noc sněžnou.
  • Vánoce v jeteli - letnice ve sněhu.
  • Jsou-li vrby o Vánocích plné rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček.
  • Na Vánoce mnoho hvězdiček, slepice nanesou mnoho vajíček.
  • Světlé hody - tmavé stodoly, tmavé hody - světlé stodoly.
  • Temná vánoční noc přinese světlé stodoly.
  • Jasné Vánoce - hojnost vína a ovoce.
  • O Vánocích obloha čistá a hvězdná, bude úrodný rok.
  • Padá-li na Boží hod vánoční sníh, hodně obilí bude na polích.
  • Tmavé Vánoce - světlé stodoly.
  • Tmavé Vánoce - dojné krávy, světlé Vánoce - ponesou slepice.
  • Jestli vítr o Vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje.
  • Na Boží hod vánoční vítr od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad, od poledne dobrý rok.
  • Připadne-li Boží narození na čtvrtek, bude rok velmi úrodný, jenom vína bude prostředně.
  • V neděli Božího narození - teplá zima bez prodlení.
  • V pátek Božího narození - tuhá zima bez prodlení.
  • Je-li Božího narození v sobotu, bude málo ovoce, ale vydaří se žito.
  • Podle počasí dnů a nocí od Božího narození do svátku Tří králů, určuje se počasí pro dvanáct měsíců příštího roku.
  • Na Boží narození o bleší převalení.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Mnoho pranostik je podobných jako na Štědrý den. Některé pranostiky se týkají toho, na který den tento svátek připadá. Pokud je to v neděli, bude teplá zima, pokud je to v pátek, bude krutá zima.

26. prosinec: svátek má Štěpán

PRANOSTIKY:

  • Chodí-li Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
  • Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všecko špatně urodí.
  • Jestli Štěpán valným větrem fouká, vinohrad na něj smutně kouká.
  • Když je Barborka ucouraná, chodí svatý Štěpán po ledě.
  • Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
  • Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
  • Na den svatého Štěpána se světí oves, hrách, ječmen a na svatého Jana Evangelistu víno.
  • Na svatého Štěpána každý se má za pána.
  • Na svatého Štěpána když vítr prudce zavěje, víno před zkázou jistou se chvěje.
  • Pakli na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatné se urodí.
  • Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Druhá pranostika říká, že pokud v tento den fouká velký vítr, bude příští rok špatná úroda, je to varování hlavně pro vinaře. Jiné pranostiky říkají, že pokud bude na Kateřinu (listopad), sněžit, tak 26. prosince žádný sníh nebude.

27. prosinec: svátek má Žaneta (dříve svatý Jan Evangelista)

PRANOSTIKY:

  • Od svatého Jana Evangelisty obrací se slunce k létu a zima k mrazům.
  • Víno svěcené v den svátku Jana Evangelisty je třeba uchovat jako prostředek proti hadímu uštknutí.

VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika říká, že oteplení, které do té doby bylo, se obrátí zpět k létu a začne vládnout znovu zima.

28. prosinec: svátek má Bohumila (dříve Mláďátka betlémská)

PRANOSTIKY:

  • Je-li na Mláďátka mha, mrou děti.
  • Je-li na Mláďátka mlha na Lysé hoře, kobzole se neurodí a mladí lidé budou mřít.
  • Je-li na Mláďátka mlha, kobzole se neurodí, je-li mlha v údolích, bude kobzolí dost.
  • Když se na Mláďátka chumelí ráno, mrou toho roku děti, když v poledne, mrou lidé středních let a když večer, mrou starci.
  • Máme-li na Mláďátka a svatého Josefa pěkné počasí, zvedou se příští léto brambory.
  • Na Mláďátka když prší, osýpají se děti.
  • O Mláďátkách den se omlazuje.
  • Prší-li na Mláďátka, bude Pámbu v příštím roce potřebovat hodně andělíčků.
  • Prší-li na Mláďátka, budou děti mříti.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky se často týkají dětí. Pokud je v tento den mlha či prší, tak pranostika předpovídá, že budou umírat nemocné děti.

29. prosinec: svátek má Judita

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

30. prosinec: svátek má David

PRANOSTIKY:

  • Uhodí-li na Davida silný mráz, potom mrazy vydrží nejméně do svíček.

VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika předvídá další počasí až do 6. ledna, pokud bude 30. prosince velmi mrznout, tak mrazy vydrží až do Tří králů.

31. prosinec: svátek má Silvestr (dříve svatý Sylvestr)

PRANOSTIKY:

  • Jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.
  • Je-li o Silvestru v noci vítr a jasno, bude dobrého vína pořídku.
  • Když na Silvestra ráno sluní, v noci prudký vítr zavěje, není na vína hrubé naděje.
  • Když na Silvestra sněží, Nový rok není daleko.
  • Na Silvestra větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.
  • Na Silvestra-li jižní vítr duje, příznivý rok to ohlašuje; západní vítr ryb dává nejvíce, severní zimu a Vánoce, východní vítr slibuje hojnost plodů, severovýchodní značí nepohodu.
  • O Silvestru papeži snížek si již poleží.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky předvídají, že pokud bylo celý rok počasí nic moc, tak ani na Silvestra se to nezlepší. Jiná pranostika říká, že pokud přes den svítí slunce a v noci je silný vítr, bude další rok krutý pro vinaře. Předposlední pranostika říká, co mají lidé očekávat, podle toho, který vítr fouká.

Detail odstavce: Pranostiky na jednotlivé dny
Zdroj: Pranostiky na prosinec
Zveřejněno: 28.4.2016

PRANOSTIKY NA ŘÍJEN

Pranostiky na jednotlivé dny

1. říjen: svátek má Igor (dříve svatý Remigius, Remigia)

PRANOSTIKY:

  • Fouká-li na svatého Remigia od východu, bude teplý podzimek.
  • Remigius hrozny sbírá a Viktorín presem svírá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá pěkné počasí, pokud bude foukat vítr od východu. Druhá pranostika se týká sklizně hroznů na vinicích.

2. říjen: svátek má Olívie (dříve Panna Marie Orodovnice)

PRANOSTIKY:

  • Den Marie Orodovnice - první mrazíky.
  • Fouká-li na den Marie Orodovnice od východu, bude tuhá zima.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá začátek mrazivého počasí. Na ní navazuje pranostika druhá, která podle směru foukání větru předvídá, jaká bude zima.

3. říjen: svátek má Bohumil (dříve svatá Terezie Ježíšova, Tereza)

PRANOSTIKY:

  • Den svaté Terezičky nebývá bez vlážičky.
  • Po svaté Tereze mráz po střechách leze.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá déšť v tento den. Druhá pranostika zase předvídá mráz.

4. říjen: svátek má František (dříve svatý František z Asisi)

PRANOSTIKY:

  • Svatý František zahání lidi do chýšek.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že začíná chladnější počasí, které zahání lidi do jejich domovů.

5. říjen: svátek má Eliška (dříve svatý Placid)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Placida slunce ohně nevydá.
  • Na svatého Placida zima teplo vystřídá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika pravděpodobně říká, že v tento den sice slunce svítí, ale již tak nehřeje. Druhá pranostika říká, že se teplé počasí změní na studené.

6. říjen: svátek má Hanuš

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. říjen: svátek má Justýna

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. říjen: svátek má Věra (dříve Brigita)

PRANOSTIKY:

  • Brigita svatá na mlhavá rána je bohatá.
  • O svaté Brigitě bývá mlha na úsvitě.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky předvídají mlhy pro tento den.

9. říjen: svátek mají Štefan a Sára (dříve svatý Diviš)

PRANOSTIKY:

  • Je-li déšť na svatého Diviše, bude mokrá zima.
  • Kdo se těší, že do Diviše zasel, ať se netěší na úrodu.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se týká předpovědi počasí pro zimu. Pokud by v tento den pršelo, bude pršet i v zimě. Druhá pranostika zase předvídá špatnou úrodu pro ty, co zaseli.

10. říjen: svátek má Marina

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

11. říjen: svátek má Andrej

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

12. říjen: svátek má Marcel

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. říjen: svátek má Renáta

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. říjen: svátek má Agáta (dříve Kalista)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Kalista ucpi včelín dočista.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika předvídá blížící se zimu. Upozorňuje na to, že je třeba připravit i včelíny na zimu.

15. říjen: svátek má Tereza (dříve Terezie z Avily)

PRANOSTIKY:

  • Na svatou Terezii každý švec obírá.
  • Po svaté Tereze mráz za nehty zaleze.
  • Svatá Terezie krávy uvazuje.
  • Svatá Terezie z rosičky nadělává perličky.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se opět týkají nastávající zimy, která mění ranní rosu ve zmrzlé kapky atd.

16. říjen: svátek má Havel

PRANOSTIKY:

  • Déšť na Havla, déšť na Vánoce.
  • Havel větrem foukává, Voršila tepla nedává.
  • Havla den když se v suchu chodí, ještě teplých dní k nám vodí.
  • Jaký den Havel ukazuje, taková se zima objevuje.
  • Když se do svatého Havla nesklidí zelí, je nevařivé.
  • Na Havla svatého poslední jablko do pytle svého.
  • Na svatého Havla kráva obyčejně v chlévě stává.
  • Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.
  • Nalévá-li Havel, bude horké léto.
  • Ó, svatý Havle, nechej krávy v chlévě!
  • Opadá-li listí do polovice října, svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima.
  • Po svatém Havlu kráva ráda v stáji stává.
  • Pro Havlovo žito netřeba stavěti stodol.
  • Sucho-li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý.
  • Suchý Havel oznamuje suché léto.
  • Svatý Havel - devět počasí za den.
  • Svatý Havel - hrozen shozen, svatý Judy - válí sudy.
  • Svatý Havel do zelí zajel.
  • Svatý Havel stojí za to, jaké bude příští léto.
  • Svatý Havel teplý, svatý Marcel bílý.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak pršet bude i na Vánoce. Druhá pranostika zase říká, že pokud bude foukat, tak v dalších dnech bude zima. Pokud naopak bude sucho, tak by další dny měly být ještě teplé a sucho by mělo být i následující léto. Další pranostika říká, že tento den by měl být posledním pro sklizeň jablek. Jiná pranostika zase radí odvézt dobytek do chlévů a nenechávat je na loukách, protože se blíží zima.

17. říjen: svátek má Hedvika

PRANOSTIKY:

  • Svatá Hedvika do řepy ještě medu nalívá.
  • Svatá Hedvika medu do řepy zamíchá.
  • Svatá Hedvika pole zamyká a medu do řepy zamíchá.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky pravděpodobně naznačují, že řepa ještě v tento den může zesládnout. I poslední pranostika má stejné téma, zároveň ale končí veškeré práce na polích.

18. říjen: svátek má Lukáš

PRANOSTIKY:

  • Do svatého Lukáše ruce kde chceš, měj, ale po něm je za ňadra schovej!
  • Do svatého Lukáše, kdo chceš, ruce volné měj, po svatém Lukáši za ňadra je dej!
  • Na svatého Lukáše hojnost chleba i kaše.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky se opět týkají počínajících mrazů, které budou způsobovat, že se bude člověk snažit zahřát ruce. Poslední pranostika vychází z toho, že skončily sklizně, takže by mělo být dostatek mouky.

19. říjen: svátek má Michaela

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

20. říjen: svátek má Vendelín

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

21. říjen: svátek má Brigita (dříve Voršila, Uršula, Vendelín)

PRANOSTIKY:

  • Jak den svaté Voršily začíná, tak se i zima končívá.
  • Když na Uršulu a Kordulu větry dují, po celou zimu nás navštěvují.
  • Když na Uršulu vítr duje, tuhou zimu ohlašuje.
  • Na svatou Voršilu se má zelí klidit domů, jinak na ně Šimon a Judy nechá napadnout sníh.
  • Od svatého Vendelína pastvinou celá krajina.
  • Svatá Uršula perličky rozsela; ráno vstala, posbírala, ani jediné nenechala.
  • Svatá Voršila a Kordula - patronky větru.
  • Svatá Voršila a Kordula - větry pohnula.
  • Svatá Voršila jíní nasila.
  • Svatá Voršila zimu posílá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že jaké počasí bude v tento den, tak takové počasí bude i v poslední zimní den. Další pranostika říká, že pokud bude v tento den foukat vítr, tak bude foukat celou zimu a zároveň bude krutá zima. Další pranostika radí sklidit zelí, protože by mohl začít padat sníh. Jiné pranostiky upozorňují na mráz a začínající zimu.

22. říjen: svátek má Sabina (dříve Kordula)

PRANOSTIKA:

  • O svaté Kordule nejsladší bobule.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika se pravděpodobně týká sklizně vína.

23. říjen: svátek má Teodor (dříve Jan Kapistrán, Severín)

PRANOSTIKY:

  • Do svatého Severína má být doma jetelina.
  • Na Jana Kapistrána za oráčem běhá vrána.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika radí uklidit do stodol jetelinu. I další pranostika upozorňuje na to, že sezóna prací na polích končí.

24. říjen: svátek má Nina

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

25. říjen: svátek má Beáta

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

26. říjen: svátek má Erik (dříve Haštal)

PRANOSTIKA:

  • Svatý Haštal – vymeť maštal.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika upozorňuje na to, že se blíží zima a je třeba vyklidit chlévy, aby se tam dala zvířata ustájit.

27. říjen: svátek mají Šarlota a Zoe

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. říjen: Den vzniku samostatného československého státu (dříve Šimon a Juda)

PRANOSTIKY:

  • Na Šimona a Judy - zima je všudy.
  • Na Šimona a Judy leze kočka z půdy.
  • Na Šimona a Judy leze zima z búdy a nemá-li moci, přijde na Vše svaté v noci.
  • Na svatého Šimona přikluše k nám zima tiše.
  • Od Šimona a Judy paste, pasáci, všudy!
  • Po Šimonu a Judy naděj se sněhu a na poli zmrzlé hrudy.
  • Šimona a Judy - buď sníh nebo hrudy.
  • Šimona a Judy - kožich sneste s půdy.
  • Šimona a Judy - tuhnou na poli hrudy.
  • Šimona a Judy - zima je všudy.
  • Šimona a Judy - zima leze z půdy.
  • Šimona a Judy – kamenem nerozrazíš hrudy.
  • Šimona a Judy biče schovejte, kyje řezejte, rukavice vyndejte!
  • Šimona a Judy vyhání hlídače z búdy.
  • Svatý Šimon a Judy počasí o Vánocích ovládá.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká chladného počasí, které je pro toto období již typické. Jiné pranostiky říkají, že teď se dá již pást dobytek všude, protože nikdy již nic zemědělci nepěstují.

29. říjen: svátek má Silvie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

30. říjen: svátek má Tadeáš

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

31. říjen: svátek má Štěpánka

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

Detail odstavce: Pranostiky na jednotlivé dny
Zdroj: Pranostiky na říjen
Zveřejněno: 27.4.2016

PRANOSTIKY NA BŘEZEN

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Adventní sníh dočká-li marcového, nebudeš jídat, sedláčku, chleba režného.
  • Březen bez vody - duben bez trávy.
  • Březen mokrý - rolník smutný.
  • Březen se umí pousmát, ale také důkladně zamračit.
  • Březen - na pec si vlezem.
  • Březen suchý, duben mokrý, květen větrný pytle obilím naplní.
  • Březen suchý, duben mokrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
  • Březen suchý, duben vlhký a chladný máj, humno bude jako ráj.
  • Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li i nadělat.
  • Březen - za kamna vlezem.
  • Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj.
  • Březnové mlhy - za 100 dní déšť.
  • Březnové mrazy nikdy neschází.
  • Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát.
  • Březnové slunce od nohou studí.
  • Březnového prachu za dukát lot.
  • Březnového slunka je pořídku.
  • Březnový hrom - pozdní hlad.
  • Březnový prach úrodu zlatí.
  • Březnový slunce má krátký ruce.
  • Březnový sníh škodí polím.
  • Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.
  • Dlouho-li březen sněhu hovívá, na obilí úrodný rok bývá.
  • Druhdy ještě v březnu hejl na nos se posadí.
  • Hříbě, štěně a dítě březnové dobré bývá.
  • Hřímání v březnu, sněhy v květnu.
  • Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
  • Hřmí-li v březnu, tak také v červnu.
  • Jak prší v březnu, sněží v máji.
  • Jak prší v březnu, tak také v červnu.
  • Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
  • Josef s Marijú zimu zabijú.
  • Kam se v březnu první bouřka honí, všechny ostatní jdou za ní.
  • Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.
  • Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude ještě mrazů po Velikonocích.
  • Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v červenci.
  • Květ březnový není dobrý, květ dubnový polodobrý a květ májový docela dobrý.
  • Laštovčin zobáček je krátký, ale zvlášť v březnu sladký.
  • Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát.
  • Marec chytá za palec.
  • Mlha v březnu znamená za 100 dní bouřku.
  • Mnoho dešťů březnových - hubené léto.
  • Mokrý březen od rolníků nenáviděn.
  • Na déšť březnový nenásleduje požehnání boží.
  • Napadlý sníh březnový oseníčku nehoví.
  • Nezapomeň nikdy na to, březnový prach že je zlato!
  • Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.
  • Prach-li březen plodí - tráva, list se rodí.
  • Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
  • Smíření nepřátelé jako březnový led.
  • Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.
  • Studený marec, mokrý máj - bude humno jako ráj.
  • V březnu dvě putny vody a jedna lžíce bláta - v říjnu jedna lžíce vody a dvě putny bláta.
  • V březnu fouká z břízy, poslední sníh z pole mizí.
  • V březnu hřmí na teplo a na časy.
  • V březnu když se práší, stromy brzo raší.
  • V březnu prach - jistý hrách.
  • V březnu prach a v dubnu bláto - sedlákovi roste zlato.
  • V březnu prach co zlato a stříbro, ale sníh bývá pro osení jed.
  • V březnu sedlák stromy osekává, ale kabát ještě nesundává.
  • V březnu sýkora volá: Rozsívej! Rozsívej!
  • V březnu vítr z břízy fouká
  • V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest.
  • V březnu-li, v dubnu vítr věje, hojná úroda se směje.
  • V zelené-li roucho březen se obleče, neúrodu za sebou přivleče.
  • Začnou-li v březnu měkké větry, navracují se laštovice.
  • Zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej i dokonce zalehne.
  • Zima, kterou březen nese, dlouho s námi ještě třese.
  • Žežule, které v březnu velmi křičí, čáp, který mnoho hřeská, divoké husy, které se ukazují, oznamují teplé jaro.

VYSVĚTLENÍ:

Většina březnových pranostik se týká setí obilí, růstu trávy, předpovědí budoucí úrody, popisu změny přírody (tají ledy, ptáci se vracejí, tráva se zelená).

Detail odstavce: Pranostiky na celý měsíc
Zdroj: Pranostiky na březen
Zveřejněno: 19.3.2016

PRANOSTIKY NA DUBEN

Pranostiky na celý měsíc duben

PRANOSTIKY:

  • Aprílové počasí je nad ženu vrtkavější.
  • Aprílové počasí jsou časy a nečasy.
  • Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
  • Březen - za kamna vlezem; duben - ještě tam budem.
  • Co duben našetří, to květen spálí.
  • Dětský pláč, panská přízeň a dubnové počasí jsou vždy nestálé.
  • Duben – za kamny budem.
  • Duben často časy mění.
  • Duben časy mění a obdaří fialou zemi.
  • Duben chladný a deštivý – úroda nás navštíví.
  • Duben hojný vodou - říjen vínem.
  • Duben hojný vodou - takový říjen.
  • Duben je napůl březen a napůl květen.
  • Duben sebekrotší, sněhem nás přece pohání.
  • Duben větrem-li se zmítá, urodí se hojně sena, žita.
  • Duben ze zimy a léta pleten.
  • Duben, ještě za kamny budem.
  • Dubnové pěkné počasí, dětský pláč, ranní rosa a dědicovo kulhání nemívají dlouhého trvání.
  • Dubnové počasí nevyslovíš.
  • Dubnový čas je jak panský kvas.
  • Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší.
  • Dubnový sníh rodí trávu.
  • Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
  • Hřímání tohoto měsíce veselý a hojný rok, ale zlých smrt předpovídá.
  • Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.
  • Hrom v dubnu - dobrá novina, mráz květů více nepostíná.
  • I když kluci v dubnu bez kabátů běží, často hospodáři na úrodu sněží.
  • I když slunko v dubnu hřeje potichoučku, nezapomeň na pole jít v kožoušku.
  • Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.
  • Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
  • Jaký duben - takový říjen.
  • Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.
  • Je-li duben bouřlivý, shnije kopa a mandel zplesniví.
  • Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
  • Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě.
  • Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
  • Kam se nese první bouřka, tam ostatní za ní táhnou.
  • Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.
  • Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde.
  • Když jest plný Měsíc a není oblaky zastřený, tedy vždy stahuje stromový květ, takže se zadusí.
  • Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.
  • Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou.
  • Kolikátého dubna zasadíš stromek, tolikátého roku ponese ovoce.
  • Mokrý duben - hojnost ovoce.
  • Mokrý duben a máj chladný - k sýpkám, senu přístup žádný.
  • Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup snadný.
  • Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
  • Mokrý duben věští úrodu, suchý předpovídá nehodu.
  • Na duben neměj spoleh valný, bývá jasný dnes a zítra kalný.
  • Na mokrý duben - suchý červen.
  • Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.
  • O déšť, který v dubnu rosí, nechť každý hospodář prosí.
  • Pakli mokrý a zimavý duben, jest úroda na víno.
  • Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.
  • Po bouřce v dubnu připadají mrazíky.
  • Přestože duben často sípá a větrem duje, teplé dny již přislibuje.
  • Ranní déšť a dubnový čas jest stejný.
  • Sníh dubnový hnojí, březnový tráví.
  • Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
  • Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
  • Suchý duben sedlák nemiluje, mokrý ale sobě pochvaluje.
  • Suchý duben sedlák nerad mívá, o dubnovém dešti často snívá.
  • Teplé deště v dubnu - teplé dny v říjnu.
  • V dubnu čas a panský kvas.
  • V dubnu hrom - nebojí se mrazu strom.
  • V dubnu prorokuje rachot hromů, mráz že více neuškodí stromu.
  • V dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.
  • V dubnu se zima a léto o vládu přetahují.
  • V dubnu svrchu hřeje, od spodu mrazí.
  • V dubnu-li valný vítr se ozývá, seno i žito pěkné bývá.
  • V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a protože stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká dubnových změn počasí, předpovídané úrody a změn v přírodě.

Velikonoční pranostiky

PRANOSTIKY:

  • Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav.
  • Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.
  • Jasné počasí o velikonocích - nastane léto o letnicích.
  • Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
  • Jestli před Velikou nocí ten den anebo v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.
  • Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
  • Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
  • Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.
  • Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.
  • Na velikonoce jasno - bude laciné máslo.
  • Na Velkou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho bude měti; pakli tan den jasno bude, máslo, omastek lacino přijde.
  • Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všecky neděle až do letnic deštivé.
  • Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
  • Prší-li o velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.
  • Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
  • Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
  • Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.
  • Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.
  • Vítr, který od velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.

VYSVĚTLENÍ:

Velikonoční pranostiky se týkají počasí v tyto dny, budoucí úrody a budoucího počasí.

Detail odstavce: Pranostiky na celý měsíc duben
Zdroj: Pranostiky na duben
Zveřejněno: 23.3.2016

PRANOSTIKY NA DUBEN

Pranostiky na jednotlivé dny v měsíci dubnu

1. duben: svátek má Hugo

PRANOSTIKY:

  • Copak by to bylo za duben, aby jaro nevyvedl aprílem.
  • Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika předpokládá, že počasí na jaře bude střídavé. Druhá pranostika uvádí, že pokud v tento den prší, tak bude pršet i v květnu.

2. duben: svátek má Erika (dříve svatý Teodor)

PRANOSTIKA:

  • Déšť svatého Teodora značí mnoho vody v máji.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud prší v tento den, tak bude hodně pršet i v květnu.

3. duben: svátek má Richard

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. duben: svátek má Ivana (dříve svatá Isidora a Izidor)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Izidora oráč i ptáče si radostí zaskáče.
  • Pomine Isidora, pomine i severák.

VYSVĚTLENÍ:

Protože je již začátek dubna, tak se otepluje a to činí radost jak zemědělcům, tak i ptactvu. Druhá pranostika říká, že už by měl přestat foukat severní ledový vítr.

5. duben: svátek má Miroslava (dříve svatý Vincenc, Fedul)

PRANOSTIKY:

  • Svatý Fedul teple zadul.
  • Svítí-li slunce na svatého Vincence, starej se o víno pro žence.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika odkazuje k teplému dubnovému počasí a druhá k budoucí úrodě vína.

6. duben: svátek má Vendula (dříve svatý Celestin)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Celestína nemáš-li, sedláčku, zaseto, je to tvoje vina.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika slouží jako varování pro zemědělce, že už v tuto dobu by mělo mít zaseto, aby měli dobrou úrodu.

7. duben: svátek má Heřman a Hermína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. duben: svátek má Ema

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. duben: svátek má Dušan

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. duben: svátek má Darja (dříve Daria, Darya)

PRANOSTIKA:

  • Na desátý den v dubnu setý bývá krásný len.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika radí zasít len v tento den, aby byl při sklizni krásný.

11. duben: svátek má Izabela (dříve papež Lev)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Lva papeže travičky se už nařeže.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že v tuto dobu už bývá nová zelená tráva vhodná jak na pastvu, tak pro drobné zvířectvo.

12. duben: svátek má Julius

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. duben: svátek má Aleš (dříve Ida)

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. duben: svátek má Vincenc (dříve Rudolf, Valerián, Tiburcius, Tiburcio)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Rudolfa se má nahlížet do úlů, a jestli včely nemají dost potravy, má se jim nejlépe na schod měsíce doplnit.
  • Na svatého Tiburcia má se všechno zelenat.
  • Zpívá-li pěnice na svatého Tiburcia a Valeriana, víno se pěkné ukáže.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, jak je třeba se ještě postarat o včely, aby dávaly dostatek medu. Druhá pranostika zase informuje o tom, že v polovině dubna se již vše zelená (stromy i tráva). Třetí pranostika se zabývá úrodou vína. Pokud již v polovině dubna bude zpívat pěnice, tak bude úroda velmi dobrá.

15. duben: svátek má Anastázie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

16. duben: svátek má Irena

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

17. duben: svátek má Rudolf (dříve Robert)

PRANOSTIKA:

  • Na Roberta je dobré vysazovat zelí do pole.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika je radou, kdy vysazovat zelí, aby byla jeho úroda dobrá.

18. duben: svátek má Valérie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

19. duben: svátek má Rostislav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

20. duben: svátek má Marcela (dříve Domicila)

PRANOSTIKA:

  • Potí-li se Domicila, bude Marek chodit v kožiše.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika je určitým varováním. Pokud je v tento den velké teplo, tak se ještě stále může ochladit.

21. duben: svátek má Alexandra (dříve Aneslm, Anselma)

PRANOSTIKA:

  • O svatém Anselmě sejme semeno do země.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika je radou, kdy je dobré sít.

22. duben: svátek má Evženie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

23. duben: svátek má Vojtěch

PRANOSTIKY:

  • Bouřky před Vojtěchem - déšť o žních.
  • Když na Vojtěcha prší, nebude ovoce.
  • Když na Vojtěcha prší, nedozraje ovoce, hlavně švestky.
  • Na svatého Vojtěcha když prší, trnky se neurodí.
  • Na svatého Vojtěcha v polích samá potěcha.
  • Prší-li na svatého Vojtěcha, neurodí se švestky.
  • Při svatém Vojtěchu dělává trn květům útěchu.
  • Vojtěžské lny a ječmeny nejlepší bývají.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká deště v tento den a jeho vlivu na budoucí úrodu. Poslední pranostika říká, že len a ječmen zasazený v tento den, bývá nejlepší.

24. duben: svátek má Jiří

PRANOSTIKY:

  • Co na svatého Jiří vína vídáme, to o svatém Havlu neobíráme.
  • Co se před svatým Jiřím zazelená, to se po něm ztratí.
  • Do sucha zaseti do svatého Jiří jest velmi dobře, ale do mokra je hrob.
  • Do svatého Jiřího nebojte se hada žádnýho.
  • Hřmí-li před Jiřím, bude sníh po něm.
  • Jak dlouho žába před Jiřím vříská, tak dlouho po Jiřím zima píská.
  • Jak dlouho žába před svatým Jiří křičí, tak dlouho bude po něm mlčet.
  • Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase dlouho po něm vyschne.
  • Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase hluboko po něm vyschne.
  • Jasný Jiří - pěkný podzimek.
  • Je-li na svatého Jiří krásně, bude po něm jistě ošklivo.
  • Je-li na svatého Jiří přímrazek, urodí se oves i pod křovím.
  • Jiří a Marek - mrazem nás zalek.
  • Jiří s teplem, Mikuláš s pící.
  • Kdo by před svatým Jiřím trávu ze země kleštěmi tahal, nevytáhne ji, a kdo by po svatém Jiří do země ji palicí zatloukal, nezatluče.
  • Když je na svatého Jiří mráz, bude i pod křovím oves.
  • Když před Jiřím rosa, tak před Michalem mráz.
  • Kolik dní před svatým Jiřím se vrba rozzelení, tolik dní před svatou Annou začnou žně.
  • Kolik mrazů do svatého Jiří, tolik do svatého Václava.
  • Kolik se žába před Jiřím navrčí, tolik se po Jiřím namlčí.
  • Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.
  • Může-li se havran na svatého Jiří v žitě skrýti, budeme nejspíš úrodný rok míti.
  • Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné odnože.
  • Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné vlky.
  • Na svatého Jiří nezašlápnou trávu ani čtyři.
  • Na svatého Jiří prý také slavík poprvé zazpívá.
  • Na svatého Jiří rodí se jaro.
  • Na svatého Jiří trávu nezastaví čtyři.
  • Na svatého Jiří vlaštovky už víří.
  • Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.
  • Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.
  • O svatém Jiří krásně-li a teplo, následuje nepříjemná a mokrá povětrnost.
  • Po svatém Jiří lezou hadi a štíři ze země a mají své právo.
  • Podle lidové víry se tento den otevírala země. Proto se neměla toho dne pít voda ze studní, protože prý byla jedovatá. V tento den vylézali z omlazené země hadi a štíři, aby pak trápili lidi po celé léto.
  • Před Jiřím sucho, po něm mokro.
  • Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře.
  • Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za okny dobře.
  • Pršelo-li před svatým Jiřím, bude po něm ještě více pršet.
  • Schová-li se na svatého Jiří vrána do žita, požehnané léto k nám pak zavítá.
  • Svatý Jiří do štandlíku míří.
  • Svatý Jiří na bochník míří.
  • Svatý Jiří nese svačinu na talíři.
  • Svatý Jiří stříkne-li, jeden obrok pryč.
  • Svatý Jiří zahajuje pastvu dobytka.
  • Svatý Jiří zelení hýří.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky varují před tím, že i po svatém Jiří se může ochladit, případně hodně napršet. Jiné pranostiky říkají, že již opravdu nastalo teplo, a proto hadi polezou ven. Jiné pranostiky říkají, že nevadí, že do tohoto dne nerostla tráva, po svatém Jiří poleze ven velmi rychle.

25. duben: svátek má Marek

PRANOSTIKY:

  • Brambory sázej na svatého Marka – bude jich plná jamka.
  • Kolik tepla před Markem, tolik zimy po něm.
  • Na svatého Marka brambor plná řádka.
  • Na svatého Marka kdo nemá chleba, ať kouše jabka.
  • Na svatého Marka ozimina je již velká.
  • Na svatého Marka schová se do žita vranka.
  • Na svatého Marka sej oharka.
  • Na svatého Marka se mají vysazovat brambory.
  • Po teplém Marku se často ochlazuje.
  • Před dvacátým pátým vřeskot žáby nepříjemnou povětrnost vábí.
  • Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká úrody a jejího setí. Některé pranostiky se ale stále týkají možné zimy. Poslední pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak pršet bude ještě dva měsíce.

26. duben: svátek má Oto

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

27. duben: svátek má Jaroslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. duben: svátek má Vlastislav (dříve Vital)

PRANOSTIKY:

  • Hřmění mezi Markem a Vitalem značí úrodný rok.
  • Mrzne-li na svatého Vitala, mrzne ještě 40 dní.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud hřmí mezi těmito dvěma dny, tak bude dobrá úroda v tomto roce. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den mrzne, tak bude mrznout ještě měsíc.

29. duben: svátek má Robert (dříve Mučedníka svatého Petra)

PRANOSTIKA:

  • Na Petra mučedníka je dobře vysazovat zelí na pole.

VYSVĚTLENÍ:

I v tento den je dobré sázet zelí podle pranostik.

30. duben: svátek má Blahoslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

Detail odstavce: Pranostiky na jednotlivé dny v měsíci dubnu
Zdroj: Pranostiky na duben
Zveřejněno: 23.3.2016

PRANOSTIKY NA ZÁŘÍ

Pranostiky na jednotlivé dny

1. září: svátek mají Linda a Samuel

PRANOSTIKY:

  • Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
  • Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje.
  • Jaké počasí o svatém Jiljím, takové bývá celý podzim.
  • Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujeme.
  • Je-li pěkně na svatého Jiljí, bude pěkně po čtyři neděle.
  • Je-li střídavě na Jiljí, je střídavé podletí.
  • Jiljí jasný - podzim krásný.
  • Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí.
  • když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
  • Na den Jiljí hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky.
  • Na svatého Jiljí jasno, je suchá jeseň. Když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
  • Na svatého Jiljí krásný den – krásný podzim zvěstuje.
  • O svatém Jiljí jdou jeleni k říji.
  • Pro ornici i osení výhoda, když na Jiljího slunná pohoda.
  • Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý.
  • Svatý Jiljí děvčata bílí.
  • Svatý Jiljí své počasí pevně drží.
  • V jakém počasí jde jelen k říji, v takovém se o Michalu vrací.
  • V jakém povětří jelen na den Jiljího říje neb mezi laně jde, v takovém se zase po čtyřech týdnech navrací, jestli jde jelen něco později do říje, tedy jest znamení, že pozdě zima nastane.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostiky říká, že jaké je počasí v tento den, takové bude celý měsíc a případně i celý podzim. Pokud tedy bude hezký den, bude hezký celý měsíc, pokud bude ale pršet, proprší celý měsíc. Jiné pranostiky se zase týkají blížící se říje jelenů. Zároveň jejich říje může být i signálem toho, že zima nastane déle než obvykle, pokud se říje jelenů zpozdí.

2. září: svátek má Adéla (dříve svatý Štěpán král a Štěpán)

PRANOSTIKY:

  • Na Štěpána krále je už léta namále.
  • Na svatého Štěpána krále, je už zima namále.
  • Od Štěpána krále bouřek je namále.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky se týkají počasí, dvě říkají, že období léta a bouřek končí, další zase říká, že se naopak blíží zima.

3. září: svátek má Bronislav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. září: svátek má Jindřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

5. září: svátek má Boris

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. září: svátek má Boleslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. září: svátek má Regína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. září: svátek má Mariana (dříve Narození Panny Marie, Matky Boží)

PRANOSTIKY:

  • Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.
  • Jaké počasí o Panny Marie narození, takové bude osm neděl.
  • Matka Boží hlávku složí.
  • Na Panny Marie narození vlaštovek shromáždění.
  • Narození Panny Marie – co má studenou krev, se do země zaryje.
  • Neprší-li o Marie narození, bude suchý podzim.
  • O Marie narození, vlaštovek tu více není.
  • Panny Marie narození - vlaštoviček rozloučení.

VYSVĚTLENÍ:

Jedním z témat těchto pranostik je počasí v tento den a ve dny následující. Druhé téma je odlet ptáků do teplých krajin.

9. září: svátek má Daniela

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. září: svátek má Irma (dříve svatý Mikuláš Tolentinský)

PRANOSTIKA:

  • Neprší-li o Mikuláši, bude suchý podzim.

VYSVĚTLENÍ:

Opět pranostika, která říká, že počasí v tento den ovlivní počasí v následujícím období, pokud tedy neprší, tak nebude moc pršet ani na podzim.

11. září: svátek má Denisa (dříve Pafnucius)

PRANOSTIKA:

  • Neprší-li na svatého Pafnuce, bývá suchý podzim.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika náleží k těm, které předvídají počasí na podzim podle počasí v konkrétní den. Pokud tedy neprší 11. září, nemělo by pršet téměř celý podzim.

12. září: svátek má Marie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. září: svátek má Lubor

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. září: svátek má Radka (dříve Povýšení svatého Kříže)

PRANOSTIKY:

  • Na povýšení svatého Kříže odkud fouká vír, odtud přijde drahota.
  • Po svatém Kříži podzim se blíží.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že v místě, odkud fouká vítr, tam byla špatná úroda, a proto tam bude draho. Druhá pranostika zase říká, že se pomalu blíží podzim.

15. září: svátek má Jolana (dříve Panna Marie Sedmibolestná)

PRANOSTIKA:

  • Od Panny Marie Sedmibolestné teplota rychle poklesne.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že se podzimní počasí začíná projevovat teplotní změnou.

16. září: svátek má Ludmila

PRANOSTIKY:

  • Ludmila, patronka česká - po létu se stýská.
  • Na Ludmily světice obouvej střevíce.
  • Svatá Edita pilně podmítá.
  • Svatá Ludmila deštěm obmyla.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika říká, že léto je již pryč. Druhá zase, že začíná být chladno a už by opravdu člověk neměl chodit bos. Další pranostiky se zase týkají deště a povětrnostních podmínek v tento den.

17. září: svátek má Naděžda

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

18. září: svátek má Kryštof

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

19. září: svátek má Zita

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

20. září: svátek má Oleg (dříve svatá Zuzana)

PRANOSTIKA:

  • Slunce jasné v den svaté Zuzany, kyselost z hroznů vyhání.

VYSVĚTLENÍ:

Slunečné počasí v tento den, může ještě dopřát hroznům změnu chuti.

21. září: svátek má Matouš

PRANOSTIKY:

  • Jaké počasí dělá svatý Matouš, takové potrvá čtyři neděle.
  • Je-li na Matouše jasno, bývá to vínu spásno.
  • Je-li na svatého Matouše pěkný den, mají vinaři naději na dobrou sklizeň.
  • Krásné počasí na svatého Matouše má vydržet ještě čtyři neděle.
  • Matouše jasný den čtyři týdny potom jasné předpovídá.
  • Na svatého Matouše pohoda - vyschne v lese každá kláda.
  • O svatém Matouši vlaštovka nás opouští.
  • Po svatém Matouši čepici na uši.
  • Pohoda o svatém Matouši čtyři týdny se neruší.
  • Svatého Matouše, každé jablko se ukouše.
  • Svatý Matouš svačinu zakousl.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky opět předvídají počasí pro následující měsíc na základě počasí v tento den. Jiné zase předvídají dobrou sklizeň vína, pokud bude hezký den. Jiné pranostiky se zase týkají ochlazování, odletu vlaštovek na jih a sklizně jablek.

22. září: svátek má Darina (dříve svatý Mauricius, později Mořic)

PRANOSTIKY:

  • Je-li jasno na svatého Maurica, bude v zimě mnoho větrů.
  • Na svatého Maurice nesej pšenice, bude samá metlice.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude hezky, mělo by v zimě velmi foukat. Druhá pranostika zase předvídá špatné počasí v tento den, a proto nedoporučuje cokoliv sít.

23. září: svátek má Berta (dříve Tekla)

PRANOSTIKY:

  • Dne 23. září začíná na severní polokouli podzim.
  • Svatá Teklička maluje jablíčka.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že tento den opravdu začíná podzim (podzimní rovnodennost). Druhá pranostika se zase týká sklizně jablek.

24. září: svátek má Jaromír

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

25. září: svátek má Zlata

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

26. září: svátek má Andrea (dříve Cyprián)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Cypriána je už chladno časně z rána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika se týká podzimního ochlazování.

27. září: svátek má Jonáš (dříve Kosma a Damián)

PRANOSTIKY:

  • Déšť na Kosmu a Damiána předpovídá pěkně na Floriána.
  • Na Kosmu a Damiána studeno bývá z rána.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak v následující dny bude naopak hezky. Druhá pranostika je opět o ochlazování.

28. září: svátek má Václav, den české státnosti (dříve Václav)

PRANOSTIKY:

  • Jaké mrazy před svatým Václavem, takové před svatodušními svátky.
  • Je-li bouřka na Václava, dlouho teplo zvěstovává.
  • Je-li na svatého Václava bouřka, bývá dlouho teplo.
  • Kolem svatého Václava, nové léto nastává.
  • Kolik mrazů před svatým Václavem, tolik na budoucí rok po Filipu a Jakubu býti má.
  • Na svatého Václava bývá bláta záplava.
  • Na svatého Václava českého bývá vína nového.
  • Na svatého Václava každá pláňka dozrává.
  • Na svatého Václava mráz nastává.
  • Na svatého Václava nové léto nastává.
  • Na svatého Václava pěkný den, přijde pohodlný podzimek.
  • Po svatém Václavu beranici na hlavu.
  • Přijde Václav, kamna připrav.
  • Svatováclavské časy přinesou pěkné počasí.
  • Svatý Václav Čechům přeje, neprší-li na něj, dobře se za rok seje a ještě více ve stodole děje.
  • Svatý Václav hady sklízí.
  • Svatý Václav praví: Pusťte krávy do otavy!
  • Svatý Václav tady, sklízí hady.
  • Svatý Václav v slunci září, sklizeň řípy se vydaří.
  • Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
  • Svatý Václav zavírá zem.
  • Tolik na budoucí rok po Filipu a Jakubu býti má.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že jak bude mrznout v tento den, tak stejně bude mrznout i na v následujícím období. Pokud bude v tento den bouřka, bude podzimní teplo trvat ještě dlouho. Jiná pranostika zase říká, že se v tomto období často ještě oteplí, další ale zase tvrdí, že i trvá deštivé období. Jiné pranostiky se zase týkají sklizně obilí a jeho kvality, mizení hadů z přírody.

29. září: svátek má Michal

PRANOSTIKY:

  • Fučí-li na svatého Michala od severu nebo od východu, bude tuhá zima.
  • Hřímání okolo Michala znamená veliké větry.
  • Hřmí-li na svatého Michala, bude hojnost vína, ale ovoci ublíží a budou hrubí větrové.
  • Hřmí-li na svatého Michala, bude mnoho žita, ale málo ovoce a silné větry.
  • Jasný den na Michala - urodí se obilí a dobrý masopust.
  • Je-li noc před svatým Michalem jasná, bude velká zima. Prší-li, bude levná zima.
  • Je-li o Michalu jasná noc, zvěstuje to zimy moc. Je-li mlhavá a vlhká, nebudou chladna velká.
  • Je-li svatý Michal jasný a krásný, bude tak ještě po čtyři neděle.
  • Jestli noc před Michalem jasná jest, tedy má veliká zima následovat.
  • Když mrazy časně před svatým Michalem přicházejí, tedy se po svatém Matěji zdlouha zase navracejí.
  • Kolik dní před svatým Michalem jíní a mrzne, tolik dní po Filipu a Jakubu budou jíní a mrazíky.
  • Kolik před Michalem bývá mrazů, tolik po Filipu v jednom rázu.
  • Michal, v den-li jeho pršívá, teplo před Vánoci věštívá.
  • Mokro o Michalu, studeno o Štědrém dnu.
  • Na svatého Michala když severní a západní vítr věje, tuhá zima k nám pak spěje.
  • Nejsou-li pryč před Michalem ptáci, tak po něm tuhá zima neburácí.
  • Noc-li chladná před Michalem, tuhá zima přijde cvalem.
  • Padají-li před svatým Michalem žaludy, bude tuhá zima.
  • Padají-li před svatým Michalem žaludy, nastane tuhá zima.
  • Pryč nejsou před Michalem ptáci, po něm tuhá zima neburácí.
  • Svatý Michal všechno z polí spíchal.
  • Žalud-li do Michala dozrává, krutá zima brzo nastává.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude foukat vítr, bude dobrá úroda vína, ale velmi špatná úroda ovoce. Pokud bude jasno, bude v příštím roce dobrá úroda obilí a hezké počasí v období masopustu. Bude-li navíc jasná noc, znamená to, že v tomto roce bude krutá zima. Jiná pranostika zase říká, že pokud ještě neodletěli ptáci do teplých krajin, tak nenastane krutá zima. Další pranostika zase říká, že teď by měla být již pole sklizená.

30. září: svátek má Jeroným

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima.
  • O svatém Jeronýmu připravuj se už na zimu.
  • Svatý Jeroným, bez dřeva zatopil.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky se týkají ochlazení a příprav na zimu.

Detail odstavce: Pranostiky na jednotlivé dny
Zdroj: Pranostiky na září
Zveřejněno: 20.4.2016

PRANOSTIKY NA KVĚTEN

Pranostiky na jednotlivé dny:

1.květen: Svátek práce (dříve svatý Josef, svatý Filip a Jakub)

PRANOSTIKY:

  • Dívka, která zůstala na večer prvomájový nepolíbená, do roka uschla.
  • Filipa a Jakuba déšť - to zlá zvěst.
  • Filipa a Jakuba mráz - to obilí plný klas.
  • Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle také čočka zaseje.
  • Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.
  • Na Filipa a Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fičí.
  • Na Filipa a Jakuba koníček trávy naškubá.
  • Na Filipa a Jakuba se má vysévat čočka.
  • Na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa.
  • Na prvního máje déšť, málo sena, žita jest.
  • Před Filipem deštík noční úrodu nám věští roční.
  • Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena.
  • Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno.
  • Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno.
  • Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.
  • První květen deštivý – polím a loukám škodlivý.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika souvisí s tím, že tento den je považován nejen za svátek práce, ale i lásky. Každá dívka by tedy měla dostat polibek (v Čechách se zachovává tradice, že má polibek proběhnout pod rozkvetlou třešní), aby byla během roku zdravá a neuschnula. Druhá a třetí pranostika se týkají počasí v tento den. Pokud by pršelo, bylo by to špatné pro zemědělce, pokud bude ale mrznout, tak to obilí neuškodí, spíše naopak. Jiné pranostiky se týkají vysévání čočky, či rostoucí trávy. Poslední pranostiky se týkají deště v tento den. Pokud by pršelo, bude v dalších měsících sucho a příliš se neurodí.

2. květen: svátek má Zikmund

3. květen: svátek má Alexej (dříve svatý Filip, svatý Florián a Jakub Menší, Kříž)

PRANOSTIKY:

  • Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle čočka zaseje.
  • Na Filipa Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fučí.
  • Svatý kříž, ovčí střiž.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky jsou stejně jako na 1. Května, protože svatý Filip a Jakub měli svátek i v tento den. První pranostika doporučuje setí čočky v tento den, druhá zase předvídá počasí podle toho, jaké je počasí v tomto období. Poslední pranostika je rada pro chovatele ovcí, že je vhodné v tuto dobu stříhat ovce, zima již nepřijde, takže není potřeba, aby měly vlnu.

4. květen: svátek má Květoslav (dříve svatý Florián)

PRANOSTIKY:

  • Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
  • Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
  • Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky se týkají počasí v tento den. Pokud by byl velký oheň, pranostika předvídá, že bude i moc požárů. Poslední třetí pranostika říká, že i teď může stále sněžit.

5. květen: svátek má Klaudie (významný den: květnové povstání českého lidu)

6. květen: svátek má Radoslav

7. květen: svátek má Stanislav

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Stanislava mají brambory svátek.
  • Stanislavova jařice, Urbanův oves a Vítův len vyhánějí hospodáře z domu ven.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že tento den je dobrý pro setí a růst brambor. Druhá pranostika radí, co v které dny je dobré sít, aby se hospodář měl dobře. Podle této pranostiky je dobré 7. Května zasít jařici.

8. květen: Den osvobození od fašismu

9. květen: svátek má Ctibor

10. květen: svátek má Blažena (dříve Svatodušní svátky, Hod boží svatodušní)

PRANOSTIKY:

  • Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.
  • Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.
  • Na svatého ducha bláto - bude laciné mláto.
  • Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
  • Na svatý Duch do vody buch !
  • O svatém Duše choď ještě v kožiše.
  • Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.
  • Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.
  • Prší-li o svatém Duše, bývá po něm málo suše.
  • Svatý Duch přinese plný pytel much.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se týká deště v tento den, déšť by měl přinést slunce do dalších dní. I další pranostiky se týkají deštivého počasí v tento den, podle předpovědí by déšťměl přinést špatnou úrodu sena, zároveň i další deštivé počasí, ale dobrou úrodu obilí. Jiné pranostiky počítají stále s tím, že počasí může být dost chladné. Poslední pranostika předvídá, že se začne oteplovat natolik, že se vyskytne hodně much.

11. květen: svátek má Svatava (dříve svatý Ignác z Laconi, svatý Mamert)

PRANOSTIKY:

  • Déšť na Mamerta, Serváce a Bonifáce - prší pak celé léto.
  • Déšť na svatého Mamerta přináší soužení, neboť v něm nic dobrého není.
  • Déšť, jejž Mamert, Pankrác a Servác kuje, rád se v celém létě opakuje.
  • Je-li na Mamerta mokro, bude celé léto mokré.
  • O svatém Mamertu zimy je po čertu.
  • Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.

VYSVĚTLENÍ:

Absolutní většina pranostik se týká předpovědi počasí na další období. Pokud by během těchto dní pršelo, tak pršet bude hodně i v průběhu roku hlavně v létě, což nepřinese nic dobrého obzvlášť zemědělcům. Poslední pranostika říká, že po těchto dnech, už by rozhodně nemělo mrznout.

12. květen: svátek má Pankrác (dříve svatý Neureus, svatý Achilleus)

PRANOSTIKY:

  • Na Pankráce, na Urbana suchý den – urodí se víno, hustý bude len.
  • Na Pankráce, Serváce a Bonifáce pršky nejjistější bývají.
  • Pankrác a Urban bez deště - hojnost vína.
  • Pankrác, Servác, Bonifác - často květy klidí, pro královnu Žofii.
  • Pankrác, Servác, Bonifác - ledoví muži spalují mrazem ovoce i růži.
  • Pankrác, Servác, Bonifác - studení bratři, přinesou chladna, jak se patří.
  • Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.
  • Pankrácova nepohoda - vinohradům výhoda.
  • Svatí Pankráci, Serváci a Bonifáci, vás se bojí všichni sedláci.
  • Tři ledoví byli svatí, ale často jsou nejvíc proklatí.

VYSVĚTLENÍ:

I tyto pranostiky se vztahují k počasí a k úrodě. Hned první pranostika se týká toho, že by v tento den nepršelo a bylo sucho, to by přineslo dobrou úrodu vína i lnu. Hned druhá pranostika ale říká, že v tyto dny obvykle prší. Jiné pranostiky ještě počítají s tím, že může mrznout, což by způsobilo, že by ovoce i květny mohly zmrznout. Jiné pranostiky se týkají toho, že zemědělci mají z těchto dní strach, protože jsou předzvěstí jejich budoucí úrody.

13. květen: svátek má Servác (dříve svatý Ondřej, Hubert Fournet, Leonard Murialdo)

PRANOSTIKY:

  • Nezamrazí-li ledoví bratři, Pankrác, Servác a Bonifác, alespoň zastudí.
  • Pan Serboni pálí stromy.
  • Před 13. dnem máje nejsme ubezpečeni stálého letního povětří; po tomto dni ale není zapotřebí se obávati vínu škodnému mrazu.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny tři pranostiky se nějakým způsobem týkají zimy v těchto dnech. První říká, že když nebude mrznout, bude alespoň chladno. Druhá říká, že mráz spálí stromy a třetí zase, že od tohoto dne se nemusíme už obávat velkých mrazů, které by zničily úrodu.

14. květen: svátek má Bonifác (dříve svatý Matěj)

PRANOSTIKY:

  • Pan Bonifác spálí stromy.
  • Pankrác, Servác, Bonifác – ledoví muži, spalují mrazem ovoce i růži.
  • Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.
  • Před Matějem není léta, po Matěji s mrazy veta.
  • Svatý Matěj bez deště - hojnost vína.
  • Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.

VYSVĚTLENÍ:

I tyto pranostiky mají stále stejný nádech možné zimy v těchto dnech a její vlivu na úrodu.

15. květen: svátek má Žofie

PRANOSTIKY:

  • Čas ledových mužů a svaté Žofie bez deště nemine.
  • Déšť svaté Žofie švestky ubije.
  • Na svatou Žofii je dobře vysazovat hlavatici, neboť ráda zalévá.
  • Po kuchařce zmrzlých se vysazuje paprika.
  • Svatá Žofie nemívá květy v oblibě.
  • Svatá Žofie pole často zalije.
  • Svatá Žofie prosa zasije.
  • Žofie vína upije.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá, že v tyto dny prostě pršet bude. Druhá říká, že pokud bude pršet 15. Května, tak to zničí úrodu švestek, třetí pranostika zase s deštěm počítá a radí zasazovat to, co má rádo vodu. I jiné pranostiky se týkají deště v tento den a možného mrazu, který by zničili květy.

16. květen: svátek má Přemysl (dříve svatý Jan Nepomucký)

PRANOSTIKY:

  • Čeští patroni odměřují teplo.
  • Kdo o svatém Janě len zasívá, stébla zdéli lokte mívá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se týká možného oteplení v tento den. Druhá pranostika zase se týká setí lnu v tento den, takový len by byl totiž kvalitní a dlouhý.

17. květen: svátek má Aneta

18. květen: svátek má Nataša

19. květen: svátek má Ivo (dříve svatý Petr Celestýn)

PRANOSTIKA:

  • Přišel Petr Celestýn - mohou se již okurky sadit ven.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika je takovou radou, kdy se mají sázet okurky. Už jejich čas, neměly by již zmrznout.

20. květen: svátek má Zbyšek

21. květen: svátek má Monika

22. květen: svátek má Emil (dříve svatá Julie)

23. květen: svátek má Vladimír

24. květen: svátek má Jana

25. květen: svátek má Viola

PRANOSTIKY:

  • Havlovo žito, Urbanův oves, co z toho bude, potom mi pověz!
  • Jak na Urbana bývá, takové pak setí rolník mívá.
  • Jaký den 25. máje, jakožto na den Urbana povětří jest, takový podzimek následovati má.
  • Jasné slunce na den svatého Urbana hojnost dobrého vína znamená.
  • Když na Urbana prší, bude mnoho myší.
  • Ke svatému Urbanu se vysévá pohanka.
  • Na Urbana den pospěš síti len.
  • Na Urbana pěkný teplý den - bude suchý červenec i srpen. Vinná réva nedbá toho - bude míti vína mnoho.
  • Na Urbana se seje len.
  • Pankrác a Urban bez deště - hojnost vína.
  • Po svatém Urbanu mráz neškodí džbánu.
  • Pohoda na Urbana - pro sedláka vyhraná.
  • Prší-li na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.
  • Prší-li na svatého Urbana, znamená újmu vína; pakli jest pěkný čas, dobré víno bude zas.
  • Svatý Urban - léta pán.
  • Svítí-li slunce na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.
  • Urban bývá studený pán.
  • Urban krásný, vyjasněný - hojným vínem nás odmění.
  • Urban-li nám pěkně hřeje a Vít deštěm vlaží, jak si člověk jenom přeje, tak jej pole blaží.
  • Urbanův oves, Havlovo žito – nechystej, sedláče, stodolu na to!

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se opět věnují budoucí úrodě a počasí v tomto období. Některé pranostiky říkají, že jaké je počasí v tento den, takové bude i na podzim v době úrody. Jiné pranostiky říkají, co je dobré v tyto dny sít, jako například pohanku a len. Jiné pranostiky říkají, že pokud je hezky slunečno, tak bude dobrá úroda vína.

26. květen: svátek má Filip

PRANOSTIKY:

  • Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.
  • Na svatého Filipa tráva už rozkvétá.
  • Na svatého Jiří tráva ze země míří, na svatého Filipa tráva je již veliká.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se týká možné bouřky, která by přinesla období dešťů a ovlivnila by i úrodu. Druhá pranostika se zase týká zelenání a růstu trávy, která je už veliká.

27. květen: svátek má Valdemar (dříve svatý Duch)

PRANOSTIKY:

  • Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.
  • Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
  • Na svatého Ducha bláto - bude laciné mláto.
  • O svatém Duše choď ještě v kožiše.
  • Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.

VYSVĚTLENÍ:

I tyto pranostiky se již opakují, protože svátek svatého Ducha připadal v minulosti na dva dny. Pranostiky jsou tedy společné. Opět se týkají možného studeného počasí a úrody obilí.

28. květen: svátek má Vilém (dříve Svatodušní pondělí)

PRANOSTIKY:

  • Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.
  • Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud by v tento den pršelo, přineslo by to špatnou úrodu sena, pokud by ale bylo hezky, úroda by byla dobrá.

29. květen: svátek má Maxmilián

30. květen: svátek má Ferdinand

31. květen: svátek má Kamila (dříve Petra)

PRANOSTIKA:

  • Len vysetý posledního května se dobře zvede, protože Petruška ráda přede.

VYSVĚTLENÍ:

Poslední pranostika tohoto měsíce se týká setí lnu, které by bylo v tento den ještě dobré, protože počasí by mu přálo.

Detail odstavce: Pranostiky na jednotlivé dny:
Zdroj: Pranostiky na květen
Zveřejněno: 5.4.2016

PRANOSTIKY NA SRPEN

Pranostiky na jednotlivé dny

1. srpen: svátek má Oskar (dříve Petr Faber)

PRANOSTIKY:

  • Je-li od Petra do Vavřince parno, bývá v zimě studeno.
  • Kukačka si na Petrův den ucpe zobák koláčem.
  • Petrův déšť - oráčův přítel.

VYSVĚTLENÍ:

První předpověď říká, že jak bude v tomto období teplo, stejně tak bude v zimě chladno. Pokud v tento den prší, tak to může zemědělství jen prospět.

2. srpen: svátek má Gustav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. srpen: svátek má Miluše

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. srpen: svátek má Dominik

PRANOSTIKY:

  • Čím více puká půda na Dominika, tím více ještě bude svítit slunce.
  • Na Dominika parna - mrva marná.Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu.
  • Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše.

VYSVĚTLENÍ:

V tomto období bývá dost velké vedro, které je předzvěstí kruté zimy.

5. srpen: svátek má Kristián

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. srpen: svátek má Oldřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. srpen: svátek má Lada (dříve Kajetán)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Kajetána otvírá se stodol brána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že se otevírají stodoly, aby se do nich mohla svážet sklizeň.

8. srpen: svátek má Soběslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. srpen: svátek má Roman

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. srpen: svátek má Vavřinec

PRANOSTIKY:

  • Do svatého Vavřince nechval pšenice.
  • Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
  • Je-li počasí o svatém Vavřinci pěkné, možno se těšit na deště.
  • Když den svatého Vavřince a Nanebevzetí Panny Marie pěkný jest, tedy očekávají vinaři dobrý vinný podzimek.
  • Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budeme dobré víno míti.
  • Krásně-li o Vavřinci a Bartoloměji, na dobrý podzimek máš velkou naději.
  • Na svatého Vavřince brambory do hrnce!
  • Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého; byť pak pršelo, neškodí nic, když toliko slunce jest.
  • Na svatého Vavřince čtyři řípy do hrnce.
  • Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce!
  • Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.
  • Na svatého Vavřince první podzimní den.
  • Na svatého Vavřince slunečnost – vína hojnost.
  • Na Vavřince povětří krásný, bude podletí suchý a jasný.
  • Nalezne-li se na svatého Vavřince na vinici zralý hrozen, bude hojnost dobrého vína.
  • Pěkné počasí na svatého Vavřince ukazuje na pěkný podzim.
  • Pěkně-li na Vavřince a Bartoloměje, krásný podzime se na nás zasměje.
  • Počasí na svatého Vavřince jaké jest, takové se udrží několik dní.
  • Počasí na Vavřince jaké jest, takové udrží se po několik dnů.
  • Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.
  • Přijde-li pršlavý Vavřinec, bude myší plný záhonec.
  • Svatého Vavřince – svícen do světnice.
  • Svatý Vavřinec - nebeský ohnivec.
  • Svatý Vavřinec - první podzimec.
  • Svatý Vavřinec dá létu první žduchanec.
  • Svatý Vavřinec odnáší srp a zapřahá pluh.
  • Svatý Vavřinec ohnivých slz napláče.
  • Svatý Vavřinec vyprázdnil polní hostinec.
  • Vavřincův déšť - myší úroda.
  • Vavřinec - první podzimec.
  • Vavřinec tepla nepřidá, Bartoloměj ubere.
  • Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká počasí v tento den, a jakou je předzvěstí počasí na podzim a v zimě. Pokud v tento den bude hezky, bude dobrá úroda vína. Zároveň se věnuje sklizni i dalších plodin, jako jsou například brambory a řípa. Déšť by způsobil špatnou úrodu brambor a hodně myší na polích. Zároveň by po tomto dni už neměly být velká vedra.

11. srpen: svátek má Zuzana

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

12. srpen: svátek má Klára

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. srpen: svátek má Alena

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. srpen: svátek má Alan (dříve Smil)

PRANOSTIKA:

  • Po svatém Smilu slunce ztrácí již svou sílu.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že sice i nadále bude svítit slunce, ale jeho paprsky již nebudou tak silné, protože se blíží podzim.

15. srpen: svátek má Hana (dříve Nebevzetí Panny Marie, Terezie)

PRANOSTIKY:

  • Den Nanebevzetí Panny Marie pěkný čas, přinese hojně dobrého vína.
  • Je-li jasno a teplo o Nanebevzetí Panny Marie, bývá dobré víno.
  • Je-li o Nanebevzetí panny Marie pěkně, nastane požehnaný podzimek a počasí bude příznivé vinné révě.
  • Na Marie Nebevstoupení prvních vlaštoviček loučení.
  • Na Nanebevzetí léto odletí.
  • Nanebevzetí a větry ze strnišťat jsou poslové podzimu.
  • O Nanebevzetí jasno před východem slunce, nastane požehnaný podzimek.
  • Pak-li byl jasný den Nanebevzetí Marie Panny, tak se hojnost dobrého vína očekává.
  • Pak-li o Nanebevzetí Marie Panny prší, tak padesát dní mokrých k očekávání máme.
  • Panna Maria vlaštovky svolává.
  • Slunce-li o Nanebevzetí Panny Marie svítí, lze hojnost vína se nadíti.
  • Svatá královna dává první výlupek.
  • Svatá Terezie zasazuje zimní okna.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud je v tento den pěkně, tak bude i dobrá a velká úroda vína. Jiná pranostika říká, že se přiblížil čas, kdy vlaštovky budou odlétat do teplých krajin a léto se bude chýlit ke konci. Jiná pranostika říká, že tento den a větry z holých polí jsou předzvěstí blížícího se podzimu. Jiná pranostika zase tvrdí, že pokud v tento den prší, tak nás bude čekat déšť ještě minimálně měsíc.

16. srpen: svátek má Jáchym (dříve svatý Roch)

PRANOSTIKY:

  • Když prší na svatého Rocha, je pak pěkný podzimek.
  • Ke svatému Rochu bývá hojnost hrachu.
  • Na svatýho Rocha přibude brambor trocha.
  • O svatém Rochu brambor jen trochu.
  • Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den prší, tak je to předzvěstí hezké podzimu. Jiné pranostiky se zmiňují o úrodě brambor a hrachu, obě úrody mohou být ovlivněny počasím.

17. srpen: svátek má Petra

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

18. srpen: svátek má Helena

PRANOSTIKY:

  • Přinese-li déšť svatá Helena, bývá otava dlouho zelená.
  • Svaté Helence pletou ženci věnce.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den prší, tak tráva vydrží v tom roce dlouho zelená. Druhá pranostika se zmiňuje o probíhajících žních.

19. srpen: svátek má Ludvík (dříve Sebald)

PRANOSTIKA:

  • Na den svatého Sebalda vybírají včelaři med.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika je spíše radou, kdy je vhodné sbírat med ve včelích úlech.

20. srpen: svátek má Bernard

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

21. srpen: svátek má Johana (dříve svatý Samuel)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Samuela mlynář novou mouku mele.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika se týká v podstatě žní, protože je již sklizená část obilí, takže se z něho dá mlít nová mouka.

22. srpen: svátek má Bohuslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

23. srpen: svátek má Sandra (dříve svatý Filip)

PRANOSTIKA:

  • Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud je v tento den bouřka, tak bude pršet a ovlivní to i úrodu.

24. srpen: svátek má Bartoloměj

PRANOSTIKY:

  • Bartoloměj svatý léto nenavrátí.
  • Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
  • Bartolomějské větry ovsy lámou.
  • Bouří-li na svatého Bartoloměje, bouří po něm ještě více.
  • Den Bartoloměje jest pravidlo celého podzimku.
  • Dozrál-li hrozen do Bartoloměje, dobrým vínem sudy naleje.
  • Fouká-li na Bartoloměje z Moravy, vorej sedláčku, pomali; fouká-li na Bartoloměje vítr z Čech, pak si sedláčku, s oráním pospěš!
  • Hřmí-li po svatém Bartoloměji, bude podzim dlouhý a pěkný.
  • Jak Bartoloměj velí, takový bude podzim celý.
  • Jaké počasí na den svatého Bartoloměje bude, takové počasí celého podzimku znamená.
  • Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim.
  • Jaký čas jest na svatého Bartoloměje, takový celý podzimek bude; bude-li tento den pěkný čas, znamená příjemný podzimek.
  • Je-li bouřka na Bartoloměje, na podzim se pořád změna děje.
  • Je-li na Bartoloměje čas, je z lisu kvas.
  • Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.
  • Máme-li střídavé počasí na Bartoloměje, máme též střídavý podzim.
  • Na Bartoloměje moc mraků - v zimě moc sněhu.
  • Na svatého Bartoloměje sedlák žito seje.
  • Nerostou-li na Bartoloměje hřiby, neočekávej v zimě sněhu.
  • O svatém Bartoloměji naplije jelen do řeky, a proto se nemá již nikdo koupat.
  • Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje.
  • Pěkně-li na svatého Bartoloměje, pijí vinaři.
  • Pěkně-li na Vavřince a Bartoloměje, krásný podzimek se na nás zasměje.
  • Pěkně-li o Bartoloměji, na pěkný podzim máme naději.
  • Pěkný čas na svatého Bartoloměje – dobrý podzimek, než se kdo naděje.
  • Po Bartoloměji studený rosy, nechoďte ráno bosi.
  • Sucho na Bartoloměje - mrzané zimy naděje.
  • Svatý Bartoloměj zavádí mraky a činí konec bouřkám.
  • Svatý Bartolomi létu hlavu zlomí.
  • Svatý Bartolomi všemu hlavu zlomí.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky se týkají toho, že léto pomalu končí a že i dny se pomalu zkracují. Pokud v tento den jsou bouřky, tak budou trvat i v dalším čase. Jiné pranostiky zase zmiňují, že jak bude tento den, tak bude vypadat i podzim. Jiné pranostiky se zase týkají sklizně vína, které by mělo být dobré, pokud již stihlo do tohoto dne dozrát. Pokud bude v tento den zamračeno, mělo by být v zimě dost sněhu, pokud ale nerostou hřiby, tak žádný sníh nebude. Jiná pranostika říká, že se začíná po ránu ochlazovat, takže již je lepší ráno nechodit bez bot. Předposlední pranostika zase říká, že tento den je vlastně takovým koncem léta.

25. srpen: svátek má Radim (dříve Ludvík)

PRANOSTIKA:

  • Od Ludvíka krále bouře je namále a o Augustině táhnou již do zimní síně.

VYSVĚTLENÍ:

V tento hrozí ještě bouřky, které ale budou pomalu ustupovat, protože se blíží zima.

26. srpen: svátek má Luděk (dříve svatý Zeferin)

PRANOSTIKA:

  • Svatý Zeferin poslední klásky sbírá.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že se blíží konec žní.

27. srpen: svátek má Otakar

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. srpen: svátek má Augustýn (dříve Augustin)

PRANOSTIKY:

  • Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu.
  • Ještě svatý Augustýn rád vyhledává stín.
  • Kol svatého Augustina odcházejí pryč teplé dny.
  • O svatém Augustinu léto opouští krajinu.
  • Svatý Augustin udělá z tepla stín.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se týkají tepla v tento den a v následujících obdobích. Jak bude v tento den teplo, stejně tak bude chladno v budoucnu. Zároveň již končí pomalu léto a teplo mizí.

29. srpen: svátek má Evelína (dříve Stětí Jana Křtitele, Jan Křtitel)

PRANOSTIKY:

  • Jana stětí – vlaštovka od nás letí.
  • Když na den Stětí svatého Jana prší, velikou zkázu ořechy trpěti mají.
  • Na Jana stětí vlaštovky od nás letí.
  • Na svatého Jana stětí čápi do tepla letí.
  • Na svatého Jana Stětí hotov žito k setí.
  • Na svatého Jana stětí mají se ožínati bramborové nati.
  • Na svatého Jana stětí vlaštovička od nás letí.
  • Prší-li na den stětí svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.
  • Stětí svatého Jana – přestávají již parna.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká stěhování ptáků do teplých krajin. Druhá pranostika zase říká, že pokud bude pršet, bude to pohroma pro úrodu ořechů. Poslední pranostika zase říká, že končí pravá vedra.

30. srpen: svátek má Vladěna

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

31. srpen: svátek má Pavlína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

Detail odstavce: Pranostiky na jednotlivé dny
Zdroj: Pranostiky na srpen
Zveřejněno: 18.4.2016