Co si únor zazelená, březen si hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí.
Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
Když skřivánek v únoru zpívá, velká zima potom bývá.
Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima.
Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.
Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
Můžeš-li se v lednu vysvléci do košile, připravuj si na únor kožich.
Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
Teplý únor - studené jaro, teplé léto.
Únor bílý - pole sílí.
Únorová voda - pro pole škoda
Únor = úmor: kdyby mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě.
V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se týkají toho, jak únorové počasí ovlivní následující měsíce. Nejznámější pranostika: únor bílý – pole sílí, říká, že pokud v únoru sněží, tak pole budou silná na dobrou úrodu. Podobně vyznívají i další pranostiky. Jiné pranostiky říkají, že pokud je v únoru teplo, tak ale v následujících měsících bude zase mrznout.
Výraz pranostika má původ v řeckém slově prognosis, z něhož také vychází nám jistě známý termín předpověď. Prognosis je slovo řecké, přičemž předpona pro- značí dopředu a gnosis značí poznání, jak nám uvedla vážená paní Renata Prucklová z Centra jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity. Pranostika a předpověď mají ale společného více.
Pranostika je typ rčení, který spojuje různé meteorologické jevy s ročním obdobím. Pranostiky mají původ někde v minulosti, lidé se jimi snažili předvídat, jaké bude počasí na základě lidské zkušenosti.
Na každé roční období i měsíc se dají najít desítky pranostiky. Pro příklad uvádím pranostiky, které jsou spojené se zimním měsícem prosincem. Na některé dny v tomto měsíci se dá najít alespoň jedna pranostika, zároveň ale existují pranostiky, které se týkají celého měsíce. Na začátku článku uvádím pranostiky, které se týkají konkrétních dní, v závěru budou pranostiky, které se týkají celého prosince.
Název měsíce prosince vznikl ze slova „prosiněti“, což se dá vykládat jako prosvítati. Prosinec tedy dostal pravděpodobně název podle toho, že v tomto období slunce jen někdy prosvitne na nebi mezi mraky. V noci z 21. prosince začíná také zimní slunovrat, v tento den je noc nejdelší. Na začátku prosince se slaví advent, po něm samozřejmě následuje Štědrý den, který se v České republice slaví 24. prosince.
Březen suchý, duben mokrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
Březen suchý, duben vlhký a chladný máj, humno bude jako ráj.
Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li i nadělat.
Březen - za kamna vlezem.
Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj.
Březnové mlhy - za 100 dní déšť.
Březnové mrazy nikdy neschází.
Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát.
Březnové slunce od nohou studí.
Březnového prachu za dukát lot.
Březnového slunka je pořídku.
Březnový hrom - pozdní hlad.
Březnový prach úrodu zlatí.
Březnový slunce má krátký ruce.
Březnový sníh škodí polím.
Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.
Dlouho-li březen sněhu hovívá, na obilí úrodný rok bývá.
Druhdy ještě v březnu hejl na nos se posadí.
Hříbě, štěně a dítě březnové dobré bývá.
Hřímání v březnu, sněhy v květnu.
Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
Hřmí-li v březnu, tak také v červnu.
Jak prší v březnu, sněží v máji.
Jak prší v březnu, tak také v červnu.
Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
Josef s Marijú zimu zabijú.
Kam se v březnu první bouřka honí, všechny ostatní jdou za ní.
Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.
Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude ještě mrazů po Velikonocích.
Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v červenci.
Květ březnový není dobrý, květ dubnový polodobrý a květ májový docela dobrý.
Laštovčin zobáček je krátký, ale zvlášť v březnu sladký.
Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát.
Marec chytá za palec.
Mlha v březnu znamená za 100 dní bouřku.
Mnoho dešťů březnových - hubené léto.
Mokrý březen od rolníků nenáviděn.
Na déšť březnový nenásleduje požehnání boží.
Napadlý sníh březnový oseníčku nehoví.
Nezapomeň nikdy na to, březnový prach že je zlato!
Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.
Prach-li březen plodí - tráva, list se rodí.
Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
Smíření nepřátelé jako březnový led.
Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.
Studený marec, mokrý máj - bude humno jako ráj.
V březnu dvě putny vody a jedna lžíce bláta - v říjnu jedna lžíce vody a dvě putny bláta.
V březnu fouká z břízy, poslední sníh z pole mizí.
V březnu hřmí na teplo a na časy.
V březnu když se práší, stromy brzo raší.
V březnu prach - jistý hrách.
V březnu prach a v dubnu bláto - sedlákovi roste zlato.
V březnu prach co zlato a stříbro, ale sníh bývá pro osení jed.
V březnu sedlák stromy osekává, ale kabát ještě nesundává.
V březnu sýkora volá: Rozsívej! Rozsívej!
V březnu vítr z břízy fouká
V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest.
V březnu-li, v dubnu vítr věje, hojná úroda se směje.
V zelené-li roucho březen se obleče, neúrodu za sebou přivleče.
Začnou-li v březnu měkké větry, navracují se laštovice.
Zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej i dokonce zalehne.
Zima, kterou březen nese, dlouho s námi ještě třese.
Žežule, které v březnu velmi křičí, čáp, který mnoho hřeská, divoké husy, které se ukazují, oznamují teplé jaro.
VYSVĚTLENÍ:
Většina březnových pranostik se týká setí obilí, růstu trávy, předpovědí budoucí úrody, popisu změny přírody (tají ledy, ptáci se vracejí, tráva se zelená).
Májový deštíček, dej nám ho Pánbíček, aby se vydařil na poli chlebíček
Májový deštíček, dejž nám ho Pámbíček, aby se vydařil chlebíček
Mokrý máj - chleba hoj
Mokrý máj - v stodole ráj
Na mokrý květen přichází suchý červen
Není-li květen ani příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy
Není-li květen příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy
Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži a Žifie je jejich kuchařka
Roj, který se v máji rodí, za plný vůz sena stojí, v červnu rojení nestojí za zvonění
Roj, který se v máji rojí, za plnou fůru sena stojí, ale o svatém Jáně ani za vodu ve džbáně
Slavík zpívá v háji až za tepla v máji¨
Sníh v máji - hodně trávy
Studený máj - v stodole ráj
Suchý březen, chladný máj - bude humno jako ráj
Suchý březen, mokrý máj - bude humno jako ráj
Suchý květen - mokrý červen
Svatby v máji šťastné nebývají
Svatý Jan z Nepomuku natahuje k létu ruku
Teče-li v máji voda z luk, poteče ze stájí mléko
V květnu-li se hrom ozývá, v červnu zřídka mrholivá
V máji aby ani hůl pastýřova neoschla
V máji hřímoty nedělají trampoty
V máji nepřemokne, i když namokne v plotě kůl a pastýřovi hůl
V máji se rok teple pousměje a květy vzplane
V máji vlhko, chladno - bude vína na dno
V půli května po mrazech je veta
Večerní rosy v máji hodně sena dají
Vlhký a chladný máj hospodáři je milý, bude hojně sena a obilí
Žena nepolíbená v máji, uschne a je v háji
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká oteplování v tomto měsíci, kdy už lidé mohou jen tak vyrazit do přírody, případně bez obav vyhnat zvířata na pastvu. Jiné pranostiky si odporují v tom, co přinese deštivý a chladný květen, jedny říkají, že to přinese dostatek sena, jiné předvídají, že takový měsíc příliš zemědělce nepotěší. Jiná pranostika se týká svateb. Pokud dojde k sňatku v máji, manželství nebude šťastné. Jiné pranostiky se týkají toho, že se pomalu blíží léto.
Co za hodinu v listopadu naprší, to za tři týdny po tom nevyschne.
Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.
Jaké je počasí v listopadu, takové bude i v březnu.
Jaké povětří jest v listopadu, takové má býti měsíce března roku budoucího.
Jaký bývá v listopadu čas, takový obyčejně v březnu zas.
Jaký listopad, takový březen.
Jestliže listopadový sníh odtaje, polím a studnám prospěje.
Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.
Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.
Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
Když ráno v listopadu prší, bude den skvělý.
Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.
Listopad někdy sněží a někdy jen tak listí leží.
Listopad nemiluje voznice ani sanice.
Listopad stromy lúpí a často porubané kúpí.
Listopad z mlhy, jinovatky, deště, sněhu, sucha a bláta, před zimou k zimě chvátá.
Listopadová mlha zhasíná slunce.
Listopadové deště - na povozy kleště.
Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.
Listopadové slunce na zemi nevidí.
Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
Listopadový sníh uléhá v noci.
Listopadový vítr - bratr zimy.
Listopadový vítr slunce polyká.
Má-li listopad déšť a potom mrazy, osení se často zkazí.
Na začátku listopadu teplo se zimou se hádá.
Napadne-li sníh v listopadu a v prosinci do bláta a do vody, není to známka dobré úrody.
Nejtěžší a nejodolnější rybu poskytuje listopad.
Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.
Studený listopad - zelený leden.
Uhodí-li v listopadu časně mrazy tuhé, brzy zase dobře bude.
V listopadu hřmí - sedlák vesnou sní.
V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
Vystupuje-li v listopadu nebo v prosinci mnoho mlh za sebou, roste sníh.
Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky říkají, pokud v listopadu prší, tak mokro vydrží ještě téměř měsíc. Listopadové bouřky naopak věští dobrou úrodu v příštím roce. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti počasí v listopadu a v březnu. Tání listopadového sněhu může velmi prospět studnám i řekám. Jiná pranostika zase říká, že v listopadu může být počasí různé. Další pranostiky zase říkají, že foukání větru v listopadu patří k zimě a je jeho signálem. Jiná pranostika zase říká, že pokud by začaly v listopadu kvést stromy, tak zima vydrží až do léta.
Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.
Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.
Holomrazy - úrody vrazi.
Jak vysoko v lednu leží sníh, tak vysoko tráva poroste.
Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodněší.
Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
Jestliže země v lednu měsíci otevřena jest, a obzvláště když poslední větrové přitom bouří, tehdy panují rozličné nemoce.
Když je leden bílý, je sedlákovi milý.
Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.
Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.
Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.
Leden jasný, roček krásný.
Leden studený, duben zelený.
Lednová zima i na peci je znát.
Lednový déšť z pecnu odkrajuje.
Lenivého tahá mráz za nos, před pilným smeká.
Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti.
Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
Suchý leden, mokrý červen.
Teplý leden, k nouzi krok jen jeden.
V lednu málo vody - mnoho vína, mnoho vody - málo vína.
V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
V lednu mráz - těší nás; v lednu voda - věčná škoda.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká počasí, které by mělo být v lednu. Pranostiky vyjadřují radost z mrazivého ledna, který tak přinese hodně úrody. Pokud v lednu není zima a naopak i prší, úroda bude špatná.
Červenec - z paren, dešťů, bouřek a potu slepenec.
Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.
Červenec horký, pěkné jsou vdolky.
Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.
Červenec přináší psí dny, ale také silné bouře.
Červenec přináší žniva a psí dny mívá.
Červenec zatopí, až obilí na poli praská.
Červenec žne žita, višně k tomu vítá.
Co červenec končí, srpen začíná.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
Co červenec neuvaří - srpen nedopeče.
Co červenec neuvaří - srpen neprodá.
Co červenec ze dne odtrhne, to na teple přidá.
Dělají-li mravenci obydlí své v červenci a kupí je stále výš, přijde tuhá zima spíš.
Hřímání měsíce července mnohým lidem smrt zvěstuje.
Jaký červenec, takový leden.
Jestliže se hrom v červenci často dá slyšeti, budeme kalné léto míti.
Jestliže se hrom v červenci častokráte ozývá, bude nadcházející zima studená.
Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.
Když dne ubývá, horka přibývá.
Lednová zima je nejkrušnější, červencová vedra jsou nejsilnější.
Na mokrý červenec následuje bouře a krupobití.
Nebyl -li červen dostatečně děštivý, dodá vodu až červenec a přidá ještě mnohé bouře.
Roztrhne-li v červenci pavouk svou síť ve dvě, brzy se déšť ozve.
Slunce peče - déšť poteče.
Staví-li v červenci hromadu mravenci po kraji všude, tuhá zima bude.
V červenci déšť a slunečná pohoda – hojná bude v příštím roce úroda.
V červenci déšť, jak žravý jed modrý na pohance kazí květ, proto vzácný bývá v oulech med.
V červenci do košile rozdělej se a v prosinci po uši oděj se!
V červenci když dne ubývá, horka přibývá.
VYSVĚTLENÍ:
Většina těchto pranostik na celý měsíc se zaměřuje na období sklizně a na počasí. Které v tomto měsíci může být dosti různorodé, od bouřek, psího počasí až po obrovská vedra. Některé pranostiky tvrdí, že bouřky v tomto měsíci zvěstují smrt mnoha lidí. Jiné pranostiky dávají do souvislosti červencové počasí s tím prosincovým a lednovým.
Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
Čistý nový měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň.
Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
Deště v říjnu znamenají příští úrodný rok.
Deštěm-li se konec října rozvodní, znamená, že příští rok se zúrodní.
Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.
Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
Je-li v říjnu mnoho mlh, bude v zimě mnoho sněhu.
Je-li v říjnu mnoho vos a sršáňů, přijde studená a dlouhá zima.
Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima.
Jestli sníh napadne toho měsíce a kolik dní trvati bude, tak stálá bude zima.
Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.
Když dub hojné ovoce dává, tak má velká zima a množství sněhu býti.
Když jde říjen ke konci, zima jde k začátku a kožichy z půdy.
Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jest k doufání pěkné vinobraní.
Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.
Kolik dnů v říjnu uplyne do prvního deště, po tolik dnů bude v zimě pršeti.
Kolikrát tohoto měsíce sněží, tolikráte v budoucí zimě sníh padati má.
Krásný říjen - studený leden.
Má-li říjen mrazů moc a sněhu, mívá leden mírnou zimu v běhu.
Mlhy v říjnu - sněhy v zimě.
Mrazy v říjnu - hezky v lednu.
Mrazy v říjnu - hezky v lednu; krásný říjen - studený leden.
Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima.
Pokrývají-li se strniska ještě v říjnu hojně babími léty, jest to předzvěstí dlouhého a pěkného podzimu.
Říjen a březen rovné jsou ve všem.
Říjen bývá již studený, ale nikdy hladový.
Říjen hodně větrů, dešťů mívá, někdy přece vesele se dívá.
Říjen, když blýská, zima plíská.
Říjen na jednom konci ještě hřeje, ale na druhém již mrazí.
Říjen nemá v oblibě ani kola, ani sáně.
Říjen-li má dešťů a listopad, mívá prosinec prudké větry rád.
Říjnové nebe plné hvězd má rádo teplá kamna.
Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.
Sněží-li v říjnu, bude měkká zima.
Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
Studený říjen - zelený leden.
Teplý říjen - studený listopad.
Teplý říjen - studený únor.
Touží-li září po roce, bude v říjnu bláta po ose.
Urodí-li se mnoho dubového ovoce, budou mrazivé Vánoce.
V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.
V říjnu mnoho dešťů - v prosinci mnoho větrů.
V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý.
V říjnu večer ovce je-li nutno nocí domů hnáti, tuhé zimy, sněhu jest se báti.
V říjnu-li se blýská, v zimě se pak plíská.
Vějou -li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí.
Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče.
Září víno vaří, říjen víno pijem.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky říkají, že pokud tu budou ještě v říjnu vlaštovky, tak bude dlouho hezké počasí. Pokud bude tedy v říjnu teplo, tak zima bude velmi chladná. Jiné pranostiky zase říkají, že pokud brzy spadne listí, tak bude další rok úrodný. Jiná pranostika zase říká, že když bude hodně mrznout v říjnu, tak v lednu bude tepleji a naopak. Zároveň déšť v tento měsíc může přinést dobrou úrodu pro příští rok. Pokud budou v říjnu bouřky, tak bude v zimě pršet. Pokud bude na podzim foukat vítr, tak příští rok nebude dobrá úroda obilí. Jiná pranostika zase říká, že říjen nepřeje jízdě na kole, protože na ní je již zima, ale ani jízdě na saních, protože ještě není taková zima.
1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)
PRANOSTIKY:
Eudokie příznivá, ale blátivá.
Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.
2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)
PRANOSTIKA:
Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.
3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)
PRANOSTIKY:
Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.
4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)
PRANOSTIKA:
Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.
5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)
PRANOSTIKA:
Svatá Adriana nedá spáti z rána.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).
6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)
PRANOSTIKY:
Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.
7. březen: svátek má Tomáš
PRANOSTIKY:
O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.
8. březen: svátek má Gabriela (dříve Radek)
PRANOSTIKA:
Svatý Radko – na cestách je hladko.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika říká, že v tento den stále může být sníh.
9. březen: svátek má Františka (dříve Cyril a Metoděj a svatý František)
PRANOSTIKY:
Crha a Strachota - pro hotaře robota.
Crha a Strachota vyháňá ptáčníky z búdy a pastuchy do búd.
Crhy a Strachoty - svině vyžeň za ploty.
Na svatého Františka déšť - neurodí se brambory.
Na svatého Františka déšť - neurodí se kobzole.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostiky upozorňují na teplo, které v tomto období nastává a na činnost s tím související (zvířata na pastvu, práce na polích). Poslední dvě pranostiky zase reagují na možný déšť v tento den a předpovídají neúrodu kobzolí a brambor.
10. březen: svátek má Viktorie (dříve Čtyřicet mučedníků)
PRANOSTIKY:
Čtyřicet mučedníků - čtyřicet jitřeníků.
Čtyřicet mučedníků - čtyřicet mrazíků.
Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, bude úrodný rok.
Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.
Mrzne-li v den Čtyřiceti mučedníků, mrzne potom ještě 40 dní.
Na Čtyřicet rytířů mučedníků přilétá sluka z cizích zemí a přivádí jaro z vězení.
Podle Mučedníků čtyřiceti budeš Petra míti.
Svatá panna Viktorie obrázky na okna ryje.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik předvídá, že bude mrznout ještě minimálně měsíc, pokud mrzne v tento den. Zároveň by takové počasí mělo přinést úrodný rok. Jiná pranostika říká, že v tuto dobu se začínají vracet ptáci z jižních krajů a přinášejí s sebou jaro.
11. březen: svátek má Anděla (dříve Konec masopustu, Petr)
PRANOSTIKY:
Konec masopusta – každá kapsa pustá.
Podle čtyřiceti budeš Petra míti.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika reaguje na to, že v tuto dobu může končit masopust a že většina lidí nebude mít moc peněz. Druhá pranostika zase říká, že jaké bylo počasí den předtím, takové bude i v tento den.
12. březen: svátek má Řehoř
PRANOSTIKY:
I když na Řehoře mnoho sněhu na poli je, jaro rychle přijde a sníh roztaje.
Lamperta a Řehoře den a noc v jedné míře.
Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, líný sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, šelma sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
Na svatého Řehoře ledy plují do moře, vlaštovičky od moře.
Na svatého Řehoře plave led do moře, čáp letí vod moře, vlaštovka přes moře, žába hubu otevře.
Na svatého Řehoře plove led do moře a čáp letí od moře.
Na svatého Řehoře povol kožich nahoře.
Na svatého Řehoře přeletěly vlaštovičky přes moře.
Na svatého Řehoře svačina se vyoře.
Na svatého Řehoře v kožichu je předobře, na svatého Jáchyma už né tak docela, na svatého Jiří kožich do komory míří.
Na svatého Řehoře všecko na dvoře krákoře.
Na svatého Řehoře žába hubu otevře.
Okolo svatého Řehoře přilétají k nám zase čápi, divoké husy, kačice, laštovice.
O svatém Řehoři mrazy vše umoří.
Pokyne-li Řehoř hlavou, obešle nás zimou bílou.
Řehoř ještě neví, ale svatý Josef již poví.
Řehoř vytlúká ledy z lesa.
Svatý Řehoř mrazy vodí, když nevodí, tak sněhem škodí.
Svatý Řehoř naposledy obnovuje venku ledy.
Svatý Řehoř škodí mrazem.
Svině prosila hospodáře: „Chovej mne až do Řehoře a po Řehoři si již pomůžu sama.”
Záhoř vytlúká ledy z lesa.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá, že i když je sníh, tak to ničemu nevadí, protože jaro přijde rychle. Většina pranostik se týká toho, že začíná jaro, ptáci se vracejí z teplých krajin fa zemědělci, by se měli dát do práce. Jiné pranostiky předvídají, že v tento den bude ještě mrznout, pokud by nemrzlo, sněžilo by a to by zničilo úrodu. Jiné pranostiky tento den považují za zlomový, doteď se hospodář musel o zvířata starat, od tohoto dne jim již bude stačit pastva.
13. březen: svátek má Růžena
14. březen: svátek má Rút a Matylda
15. březen: svátek má Ida (dříve Longin Longinus)
PRANOSTIKY:
Na svatého Longina práce v poli začíná.
Věje-li na svatého Longina vítr, jest to znamení úrody.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika upozorňuje na začátek prací na poli. Druhá zase říká, jestli bude v tento den foukat vítr, tak bude úroda v tomto roce dobrá.
16. březen: svátek má Elena a Herbert
17. březen: svátek má Vlastimil (dříve Alexej, Gertruda)
PRANOSTIKY:
Mrzne-li na sv. Gertrudu, mrzne ještě celý měsíc.
Mrzne-li na svatou Gertrudu, jistě mrzne ještě 40 dní.
Na svatého Alexeje jde voda z hor a ryba ode dna.
Napije-li se na Gertrudu z louže slepička, naškube si na Jiřího i kravička.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostiky počítají s tím, že stále ještě může mrznout, mrzlo by pak ještě měsíc. Třetí pranostika říká, že v tento den začíná stékat voda z hor (taje). Poslední pranostika říká, že pokud v tento den bude tát a budou vznikat louže, tak do měsíce bude nová čerstvá zelená tráva.
18. březen: svátek má Eduard
19. březen: svátek má Josef
PRANOSTIKY:
Jak svatý Josef kývne hlavou, plují ledy dolů vodou.
Je-li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí.
Je-li na svatého Josefa krásný čas, urodí se hojně obilí.
Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
Josefova širočina ničí poslední ledy.
Josef s Marií zimu zaryjí.
Mráz po svatém Josefu může uškodit květu, ale již ne člověku.
Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.
Na svatého Josefa den když jasný, hospodář čeká rok krásný.
Na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda.
Na svatého Josefa - pluhy ze dvora.
Na svatého Josefa se mají odkládat kožichy.
Na svatého Josefa sníh - urodí se hojně bílého jetele.
Naštípe -li svatý Josef dřevo, Panna Maria zatopí.
Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
Svatého Josefa vítr z Moravy - bude hodně trávy; a když z polské strany - bude zrní i slámy.
Svatý Josef dělá kopno.
Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria zatopí.
Svatý Josef přichází na led s pantokem.
Svatý Josef rovná vodu.
Svatý Josef sklání bradu, pluje zima dolů s vodou.
Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.
Svatý Josef zháší světlo.
Svatý Matěj ledy nechá, svatý Josef je pak seká.
Vane-li vítr svatého Josefa od východní strany, urodí se hojně obilí a slámy, vane-li vítr svatého Josefa ze západní strany, bude hojně vařiva a trávy.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá tání sněhu. Další pranostiky předvídají úrodu, ale odporují si. Jedna říká, že když bude hezky, úroda obilí bude špatná, druhá tvrdí pravý opak. Další pranostiky říkají, že pokud bude mrznout, uškodí to květinám, ale ne lidem.
20. březen: svátek má Světlana (dříve svatý Jáchym)
PRANOSTIKY:
Na svatého Jáchyma skončila se už zima.
Na svatého Jáchyma u nás zima končívá.
Na svatého Řehoře povol kožich nahoře, na svatého Jáchyma rozepni ho docela.
VYSVĚTLENÍ:
Všechny pranostiky pracují s tím, že končí zima.
21. březen: svátek má Radek (dříve svatý Benedikt)
PRANOSTIKY:
Benedikti za rovnodenní větry nelení.
Když dva nebo tři dny před svatým Benediktem prší a v rovnodennostní den nebo dva dny po něm panuje pěkné počasí a potom opět dva dny prší, budou léto a žně deštivé.
Když před Benediktem jest pěkně a v rovnodennostní den dva až tři dny prší a potom jest pěkně, bude v létě panovat stálé počasí a budou pohodlné žně.
Na svatého Benedikta má se ječmen a cibule síti.
VYSVĚTLENÍ:
Ve většině pranostik je zmíněná jarní rovnodennost. Dvě pranostiky se věnují počasí v tento den a jeho vlivu na počasí v dalších měsících. Poslední pranostika říká, že v tuto dobu je třeba začít sít.
22. březen: svátek má Leona (dříve svatý Kazimír)
PRANOSTIKA:
Na Kazimíra pohoda - na brambory úroda.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud je v tento den hezky, tak bude dobrá úroda brambor.
23. březen: svátek má Ivona
24. březen: svátek má Gabriela
25. březen: svátek má Marián (dříve Zvěstování Panny Marie a svatého Viktorína)
PRANOSTIKY:
Až teprve pod ochranou závoje Panny Marie každá louka ožije.
Do matičky boží tráva neroste, i kdyby ji kleštěmi tahal, po Panně Marii roste, i kdyby ji palicí zatloukal.
Do Zvěstování Panny Marie na saních nedojedeš.
Jaké Zvěstování Boží Matky - takové velikonoční svátky.
Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání.
Jestli na den Zvěstování panny Marie ráno před slunce východem a přede dnem světlí oblakové jsou, takže hvězdy spatřiti se mohou, bude rok příjemný a úrodný.
Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
Když prší na Zvěstování Panny Marie, potlukou kroupy.
Laštovice letí, zvěstují podletí.
Matička Boží kuželíček složí.
Matka Boží trávu množí.
Na den Zvěstování Panny Marie déšť - urodí se rež.
Na den Zvěstování Panny Marie vesna zimu přemohla.
Na Panny Marie Zvěstování kdybys travičku palicí do země tloukl, už ji tam nedostaneš.
Na svatého Matěje se stromy probouzejí ze zimního snu, ale až Panna Maria jim udílí požehnání.
Na Zvěstování Panny Marie vlaštovka jaro zvěstuje.
O svatém Viktorínu už je teplo i ve stínu.
Panna Maria odhazuje koudel do vody.
Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
Panna Maria trávu zasívá.
Panna Maria zatopí i bez dřeva.
Panny Marie zvěstování - vlaštoviček přivítání.
Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání.
Panny Marie Zvěstování - zelených semen rozsévání.
Po Panny Marie Zvěstování - prvních kukaček přivítání, na Marie Nanebevzetí - kukačky za moře letí.
Po Zvěstování Panny Marie ranních mrazů ubude.
Přijde-li svatý Josef a sedne si za kamna, Matička Boží ho vyžene.
Sluneční svit na Zvěstování Panny Marie zvěstuje úrodný rok.
Svatý Josef polínko, Panna Maria celou náruč.
Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.
V den Panny Marie zvěstování se nesmí hospodyně dotýkat vajec určených k nasazení, aby tato nezjalověla.
Východ slunce na Zvěstování Panny Marie předpokládá dobrý rok.
Zalévá-li Panna Maria, bude hodně trávy.
Zvěstování jaro zvěstuje, zima přec nepolevuje.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik předvídá, že v tuto dobu začne růst tráva. Jaké je počasí v tento den, takové bude i na Velikonoce. Jiné pranostiky zase říkají, že v této době je dobré začít šít.
26. březen: svátek má Emanuel
27. březen: svátek má Dita (dříve svatý Ruprecht)
PRANOSTIKA:
Jaké počasí bude na sv. Ruprechta, takové bude i v červenci.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika předvídá, že stejné počasí jako v tento den bude i v červenci.
28. březen: svátek má Soňa
29. březen: svátek má Taťána
30. březen: svátek má Arnošt (dříve Kvirin)
PRANOSTIKA:
O svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu.
VYSVĚTLENÍ:
V tento den by už mělo být teplo.
31. březen: svátek má Kvido (dříve svatý Balbín, Balbína)
PRANOSTIKY:
Na Kvida už končí zima.
O svaté Balbíně je už po zimě.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky říkají, že by už mělo být po zimě.
Bouřky v druhé polovině září přinášejí mnoho větrů.
Bouřky v září věští na jaře mnoho sněhu.
Bouřka v září věští sníh v prosinci.
Co srpen nedovařil, září nedosmaží.
Divoké husy na odletu znamenají konec i babímu létu.
Divoké husy svačinu odnášejí a zimu přinášejí.
Fouká-li počátkem září z Moravy, pak vorej, sedláčku, pomali. Fouká-li ale z Čech, pak si, sedláčku, s oráním pospěš.
Hřímání v září oznamuje teplý podzim.
Jaké je počasí v září, takové bude i v příštím květnu.
Jaké počasí v září, tak se i březnu vydaří.
Jsou-li v září noci jasný a suchý, nebude po houbách ani potuchy.
Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
Když je vlhko i v září, v lesích se houbám daří.
Na dešti v září rolníku moc záleží.
Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.
Parna se a mlhy víno nebojí, oběma se lépe napojí, zato ale velkým chladem v září postonává a se špatně daří.
Pěkné růže v zahrádkách věští pěkný podzimek a pozdní zimu.
Po hojných deštích v září osení zimní se podaří.
Po teplém září zle se říjen tváří.
Podzim bohatý na mlhu věští v zimě mnoho sněhu.
Podzim na strakaté kobyle jezdí.
Prší-li často v září, z lesů se dlouho voda paří.
Prší-li hodně v září, vesele se sedlák tváří.
Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří.
Teplé září - říjen se mračí.
Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.
V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá.
Začátek tohoto měsíce přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
Začátek září přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
Září - máj podzimu.
Září - slunce ještě dosti září.
Září jasným pohledem se ještě jednou ohlédne za květnem.
Září jezdí na strakaté kobyle
Září víno vaří a co nedovaří, říjen dopeče.
Září víno vaří, říjen mačká hrozen.
Září, kamna zazáří.
Září, na léto jde stáří.
Zářijová slota - hrstka deště, fůra bláta.
Zářijové pršení prospívá osení.
Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká toho, že léto skončilo a blíží se zima. Některé další pranostiky se týkají úrody vína i ovoce, zářijového počasí a jeho vlivu na budoucí zimu. Například, když bude dlouho pršet, bude se z lesů dlouho pařit voda. Jiná pranostika zase říká, že září může být ještě teplé, ale v říjnu dojde k velké změně.
Březen - za kamna vlezem; duben - ještě tam budem.
Co duben našetří, to květen spálí.
Dětský pláč, panská přízeň a dubnové počasí jsou vždy nestálé.
Duben – za kamny budem.
Duben často časy mění.
Duben časy mění a obdaří fialou zemi.
Duben chladný a deštivý – úroda nás navštíví.
Duben hojný vodou - říjen vínem.
Duben hojný vodou - takový říjen.
Duben je napůl březen a napůl květen.
Duben sebekrotší, sněhem nás přece pohání.
Duben větrem-li se zmítá, urodí se hojně sena, žita.
Duben ze zimy a léta pleten.
Duben, ještě za kamny budem.
Dubnové pěkné počasí, dětský pláč, ranní rosa a dědicovo kulhání nemívají dlouhého trvání.
Dubnové počasí nevyslovíš.
Dubnový čas je jak panský kvas.
Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší.
Dubnový sníh rodí trávu.
Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
Hřímání tohoto měsíce veselý a hojný rok, ale zlých smrt předpovídá.
Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.
Hrom v dubnu - dobrá novina, mráz květů více nepostíná.
I když kluci v dubnu bez kabátů běží, často hospodáři na úrodu sněží.
I když slunko v dubnu hřeje potichoučku, nezapomeň na pole jít v kožoušku.
Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.
Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
Jaký duben - takový říjen.
Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.
Je-li duben bouřlivý, shnije kopa a mandel zplesniví.
Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě.
Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
Kam se nese první bouřka, tam ostatní za ní táhnou.
Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.
Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde.
Když jest plný Měsíc a není oblaky zastřený, tedy vždy stahuje stromový květ, takže se zadusí.
Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.
Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou.
Kolikátého dubna zasadíš stromek, tolikátého roku ponese ovoce.
Mokrý duben - hojnost ovoce.
Mokrý duben a máj chladný - k sýpkám, senu přístup žádný.
Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup snadný.
Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
Mokrý duben věští úrodu, suchý předpovídá nehodu.
Na duben neměj spoleh valný, bývá jasný dnes a zítra kalný.
Na mokrý duben - suchý červen.
Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.
O déšť, který v dubnu rosí, nechť každý hospodář prosí.
Pakli mokrý a zimavý duben, jest úroda na víno.
Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.
Po bouřce v dubnu připadají mrazíky.
Přestože duben často sípá a větrem duje, teplé dny již přislibuje.
Ranní déšť a dubnový čas jest stejný.
Sníh dubnový hnojí, březnový tráví.
Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
Suchý duben sedlák nemiluje, mokrý ale sobě pochvaluje.
Suchý duben sedlák nerad mívá, o dubnovém dešti často snívá.
Teplé deště v dubnu - teplé dny v říjnu.
V dubnu čas a panský kvas.
V dubnu hrom - nebojí se mrazu strom.
V dubnu prorokuje rachot hromů, mráz že více neuškodí stromu.
V dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.
V dubnu se zima a léto o vládu přetahují.
V dubnu svrchu hřeje, od spodu mrazí.
V dubnu-li valný vítr se ozývá, seno i žito pěkné bývá.
V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a protože stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká dubnových změn počasí, předpovídané úrody a změn v přírodě.
Velikonoční pranostiky
PRANOSTIKY:
Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav.
Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.
Jasné počasí o velikonocích - nastane léto o letnicích.
Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
Jestli před Velikou nocí ten den anebo v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.
Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.
Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.
Na velikonoce jasno - bude laciné máslo.
Na Velkou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho bude měti; pakli tan den jasno bude, máslo, omastek lacino přijde.
Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všecky neděle až do letnic deštivé.
Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
Prší-li o velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.
Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.
Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.
Vítr, který od velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.
VYSVĚTLENÍ:
Velikonoční pranostiky se týkají počasí v tyto dny, budoucí úrody a budoucího počasí.
Ať si kdo chce, co chce, říká - v srpnu ještě do rybníka.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
Co červenec neuvaří, to už září nedosmaží.
Co se v srpnu neuvaří, ani v září se nezdaří.
Co se v srpnu nezvládne, ani v září se nepodaří.
Co srpen nedopeče, září nedovaří.
Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
Hřímání v srpnu úrody dobré a hovad hynutí znamená.
I když v srpnu ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.
Jestli často v srpnu bude hřmíti, můžeme v zimě dost větrů míti.
Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
Když nás srpen deštěm nepokropí, ten už potom škody nenatropí.
Když pálí srpen, bude pálit i víno.
Když srpen zpočátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
Není-li nový měsíc jako karanbunkulus jasný, ale červený, pošmourný, na novu svém vlhký den znamená.
Poslední ty dva dni tohoto měsíce dobře vyšetři a první dva dni následujícího měsíce, jestli se pěkné a jasné počasí ukáže, teda Bachus bude pěknými hrozny okrášlen.
Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
Ranní mlhy koncem měsíce ukazují na studený podzim a na časný příchod zimy.
Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
Šedá mlha v srpnu nezdravá.
Silné rosy v srpnu zadělávají na dobrou pohodu.
Srpen a únor - tepla a zimy úmor.
Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
Srpen klasy sklidí a ovoce dospělé vidí.
Srpen má nejkrásnější počasí v roce.
Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
Srpen začíná, co červenec končil.
Srpnová horka ničemu neuškodí.
Srpnové ráno bez rosy - srpnové odpoledne s bouřkou.
Srpnový déšť - jako ženský pláč.
Svítí-li čtvrtý den jako zlato, silného větru čekej hned za to. Pakliť jest velmi černý v prostředku, čekej pěkného počasí, to věz vskutku. A tak do konce bude trvati.
Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
Teplý a suchý srpen - výborné víno.
Udělá-li se v srpnu deštivo, prší med a dobré víno.
V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
V srpnu mlhy na výšinách - jistá voda, když v nížinách - to pohoda.
V srpnu slunce parné ovoci a vínu zdárné.
V srpnu-li máš hojně slunečnosti, budeš mít vína dosti.
Vesele bude řinčet kosa, je-li v srpnu hodně rosa.
Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika říká, přestože není takové vedro, stále je ještě dostatečné teplo na koupání. I jiné pranostiky zmiňují teplo v tomto měsících. Další pranostiky dávají do souvislosti měsíce červenec, srpen a září. Obzvlášť v zemědělství jsou na sobě velmi závislé. Září je závislé na předcházejících měsících, pokud v červenci a v srpnu nebylo hezké počasí, tak to září již nezachrání. Pokud bude naopak bouřka v srpnu, tak to znamená, že zemědělce čeká dobrá úroda. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti úrodu hub a množství sněhu v zimě. Pokud bude v srpnu hub málo, bude málo i sněhu. Jiné pranostiky se zase týkají úrody vína.
Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
Červen červený jako z růže květ.
Červen mokrý a studený - bývají žně vždy zkaženy.
Červen mokrý a studený ovcím a mláďatům drůbeže se protiví.
Červen stálý - prosinec dokonalý.
Červen studený - sedlák krčí rameny.
Červen-li více sucho než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína.
Červen-li více suchý než mokrý panuje, dobrým vínem naše sudy naplňuje.
Červnové blýskání, na sýpkách praskání.
Červnové večerní hřmění - ryb a raků nadělení.
Červnové větříky - časté deštíky.
Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný.
Co déšť smočí v červnu, přes den vyschne za hodinu jednu.
Co se v červnu vylíhne, velmi často pohyne.
Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.
Co vyroste v červnu na louce za den, roste jindy po týden.
Dá-li nebe deštíčka, bude pěkná travička.
Deštivé léto je horší podzimku.
Hřímá-li v červnu, zvede se obilí.
Hřmí-li v červnu, bude pěkné obilí.
Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.
Jak se v červnu měsíc plní, náhlých bouřek moc se vlní.
Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.
Jaký červen, takový i prosinec.
Jaro je přízeň, léto trýzeň.
Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.
Kdo se vyspí pod bezinkou, zbaví se sedmera nemocí.
Když je červen deštivý, polehává obilí.
Když kvete chrpa, za čtyry neděle chop se srpa.
Když se hřiby v létě mnoho rodí, ten rok málo chleba plodí.
Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
Letní bouřky při úplňku měsíce, znamenají dešťů dalece.
Louku seč, když je ti jí nejvíce líto.
Měsíc červen voní deštěm.
Nejkrásnější loukou je louka červnová.
Netřeba v červnu o déšť prosit, přijde, jak se začne kosit.
Od koukole červnového a chřipky modrý, za pět neděl do žní.
Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.
Rýma tento v červnu lidi nejvíce posedá.
V červnu blýská-li se, hřímá, sedlák spokojeně dřímá.
V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
V červnu rolník ví, jaké asi bude posvícení, zda bohaté, či chudé.
V červnu se ukáže, co nám dá Pán Bůh na daře.
V červnu severní vání žita hojnost k nám přihání.
V červnu-li zamrazí, úroda se zkazí.
Vlhký červen a studený – mnoho úrody z něj není.
Za chladu není ovádů.
Ze suchého června rádi nebýváme, za vlhkého vína, chleba nemíváme.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká počasí a toho, co které počasí přinese. Déšť v tomto období přinese špatné žně, ale dobře poroste tráva. Chladné počasí zase způsobí, že bude málo komárů a ovádů a lidé budou nastydlí. Naopak bouřka by měla přinést radost zemědělcům. Mráz by mohl úrodu zkazit. Absolutní většina pranostik předvídá chlad a déšť v tomto měsíci.
1. říjen: svátek má Igor (dříve svatý Remigius, Remigia)
PRANOSTIKY:
Fouká-li na svatého Remigia od východu, bude teplý podzimek.
Remigius hrozny sbírá a Viktorín presem svírá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá pěkné počasí, pokud bude foukat vítr od východu. Druhá pranostika se týká sklizně hroznů na vinicích.
2. říjen: svátek má Olívie (dříve Panna Marie Orodovnice)
PRANOSTIKY:
Den Marie Orodovnice - první mrazíky.
Fouká-li na den Marie Orodovnice od východu, bude tuhá zima.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá začátek mrazivého počasí. Na ní navazuje pranostika druhá, která podle směru foukání větru předvídá, jaká bude zima.
3. říjen: svátek má Bohumil (dříve svatá Terezie Ježíšova, Tereza)
PRANOSTIKY:
Den svaté Terezičky nebývá bez vlážičky.
Po svaté Tereze mráz po střechách leze.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá déšť v tento den. Druhá pranostika zase předvídá mráz.
4. říjen: svátek má František (dříve svatý František z Asisi)
PRANOSTIKY:
Svatý František zahání lidi do chýšek.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že začíná chladnější počasí, které zahání lidi do jejich domovů.
5. říjen: svátek má Eliška (dříve svatý Placid)
PRANOSTIKY:
Na svatého Placida slunce ohně nevydá.
Na svatého Placida zima teplo vystřídá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika pravděpodobně říká, že v tento den sice slunce svítí, ale již tak nehřeje. Druhá pranostika říká, že se teplé počasí změní na studené.
6. říjen: svátek má Hanuš
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
7. říjen: svátek má Justýna
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
8. říjen: svátek má Věra (dříve Brigita)
PRANOSTIKY:
Brigita svatá na mlhavá rána je bohatá.
O svaté Brigitě bývá mlha na úsvitě.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky předvídají mlhy pro tento den.
9. říjen: svátek mají Štefan a Sára (dříve svatý Diviš)
PRANOSTIKY:
Je-li déšť na svatého Diviše, bude mokrá zima.
Kdo se těší, že do Diviše zasel, ať se netěší na úrodu.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika se týká předpovědi počasí pro zimu. Pokud by v tento den pršelo, bude pršet i v zimě. Druhá pranostika zase předvídá špatnou úrodu pro ty, co zaseli.
10. říjen: svátek má Marina
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
11. říjen: svátek má Andrej
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
12. říjen: svátek má Marcel
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. říjen: svátek má Renáta
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. říjen: svátek má Agáta (dříve Kalista)
PRANOSTIKA:
Na svatého Kalista ucpi včelín dočista.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika předvídá blížící se zimu. Upozorňuje na to, že je třeba připravit i včelíny na zimu.
15. říjen: svátek má Tereza (dříve Terezie z Avily)
PRANOSTIKY:
Na svatou Terezii každý švec obírá.
Po svaté Tereze mráz za nehty zaleze.
Svatá Terezie krávy uvazuje.
Svatá Terezie z rosičky nadělává perličky.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se opět týkají nastávající zimy, která mění ranní rosu ve zmrzlé kapky atd.
16. říjen: svátek má Havel
PRANOSTIKY:
Déšť na Havla, déšť na Vánoce.
Havel větrem foukává, Voršila tepla nedává.
Havla den když se v suchu chodí, ještě teplých dní k nám vodí.
Jaký den Havel ukazuje, taková se zima objevuje.
Když se do svatého Havla nesklidí zelí, je nevařivé.
Na Havla svatého poslední jablko do pytle svého.
Na svatého Havla kráva obyčejně v chlévě stává.
Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.
Nalévá-li Havel, bude horké léto.
Ó, svatý Havle, nechej krávy v chlévě!
Opadá-li listí do polovice října, svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima.
Po svatém Havlu kráva ráda v stáji stává.
Pro Havlovo žito netřeba stavěti stodol.
Sucho-li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý.
Suchý Havel oznamuje suché léto.
Svatý Havel - devět počasí za den.
Svatý Havel - hrozen shozen, svatý Judy - válí sudy.
Svatý Havel do zelí zajel.
Svatý Havel stojí za to, jaké bude příští léto.
Svatý Havel teplý, svatý Marcel bílý.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak pršet bude i na Vánoce. Druhá pranostika zase říká, že pokud bude foukat, tak v dalších dnech bude zima. Pokud naopak bude sucho, tak by další dny měly být ještě teplé a sucho by mělo být i následující léto. Další pranostika říká, že tento den by měl být posledním pro sklizeň jablek. Jiná pranostika zase radí odvézt dobytek do chlévů a nenechávat je na loukách, protože se blíží zima.
17. říjen: svátek má Hedvika
PRANOSTIKY:
Svatá Hedvika do řepy ještě medu nalívá.
Svatá Hedvika medu do řepy zamíchá.
Svatá Hedvika pole zamyká a medu do řepy zamíchá.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky pravděpodobně naznačují, že řepa ještě v tento den může zesládnout. I poslední pranostika má stejné téma, zároveň ale končí veškeré práce na polích.
18. říjen: svátek má Lukáš
PRANOSTIKY:
Do svatého Lukáše ruce kde chceš, měj, ale po něm je za ňadra schovej!
Do svatého Lukáše, kdo chceš, ruce volné měj, po svatém Lukáši za ňadra je dej!
Na svatého Lukáše hojnost chleba i kaše.
VYSVĚTLENÍ:
První dvě pranostiky se opět týkají počínajících mrazů, které budou způsobovat, že se bude člověk snažit zahřát ruce. Poslední pranostika vychází z toho, že skončily sklizně, takže by mělo být dostatek mouky.
19. říjen: svátek má Michaela
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
20. říjen: svátek má Vendelín
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
21. říjen: svátek má Brigita (dříve Voršila, Uršula, Vendelín)
PRANOSTIKY:
Jak den svaté Voršily začíná, tak se i zima končívá.
Když na Uršulu a Kordulu větry dují, po celou zimu nás navštěvují.
Když na Uršulu vítr duje, tuhou zimu ohlašuje.
Na svatou Voršilu se má zelí klidit domů, jinak na ně Šimon a Judy nechá napadnout sníh.
Od svatého Vendelína pastvinou celá krajina.
Svatá Uršula perličky rozsela; ráno vstala, posbírala, ani jediné nenechala.
Svatá Voršila a Kordula - patronky větru.
Svatá Voršila a Kordula - větry pohnula.
Svatá Voršila jíní nasila.
Svatá Voršila zimu posílá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že jaké počasí bude v tento den, tak takové počasí bude i v poslední zimní den. Další pranostika říká, že pokud bude v tento den foukat vítr, tak bude foukat celou zimu a zároveň bude krutá zima. Další pranostika radí sklidit zelí, protože by mohl začít padat sníh. Jiné pranostiky upozorňují na mráz a začínající zimu.
22. říjen: svátek má Sabina (dříve Kordula)
PRANOSTIKA:
O svaté Kordule nejsladší bobule.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika se pravděpodobně týká sklizně vína.
23. říjen: svátek má Teodor (dříve Jan Kapistrán, Severín)
PRANOSTIKY:
Do svatého Severína má být doma jetelina.
Na Jana Kapistrána za oráčem běhá vrána.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika radí uklidit do stodol jetelinu. I další pranostika upozorňuje na to, že sezóna prací na polích končí.
24. říjen: svátek má Nina
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
25. říjen: svátek má Beáta
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
26. říjen: svátek má Erik (dříve Haštal)
PRANOSTIKA:
Svatý Haštal – vymeť maštal.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika upozorňuje na to, že se blíží zima a je třeba vyklidit chlévy, aby se tam dala zvířata ustájit.
27. říjen: svátek mají Šarlota a Zoe
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
28. říjen: Den vzniku samostatného československého státu (dříve Šimon a Juda)
PRANOSTIKY:
Na Šimona a Judy - zima je všudy.
Na Šimona a Judy leze kočka z půdy.
Na Šimona a Judy leze zima z búdy a nemá-li moci, přijde na Vše svaté v noci.
Na svatého Šimona přikluše k nám zima tiše.
Od Šimona a Judy paste, pasáci, všudy!
Po Šimonu a Judy naděj se sněhu a na poli zmrzlé hrudy.
Šimona a Judy - buď sníh nebo hrudy.
Šimona a Judy - kožich sneste s půdy.
Šimona a Judy - tuhnou na poli hrudy.
Šimona a Judy - zima je všudy.
Šimona a Judy - zima leze z půdy.
Šimona a Judy – kamenem nerozrazíš hrudy.
Šimona a Judy biče schovejte, kyje řezejte, rukavice vyndejte!
Šimona a Judy vyhání hlídače z búdy.
Svatý Šimon a Judy počasí o Vánocích ovládá.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká chladného počasí, které je pro toto období již typické. Jiné pranostiky říkají, že teď se dá již pást dobytek všude, protože nikdy již nic zemědělci nepěstují.
29. říjen: svátek má Silvie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
30. říjen: svátek má Tadeáš
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
31. říjen: svátek má Štěpánka
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
Copak by to bylo za duben, aby jaro nevyvedl aprílem.
Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika předpokládá, že počasí na jaře bude střídavé. Druhá pranostika uvádí, že pokud v tento den prší, tak bude pršet i v květnu.
2. duben: svátek má Erika (dříve svatý Teodor)
PRANOSTIKA:
Déšť svatého Teodora značí mnoho vody v máji.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud prší v tento den, tak bude hodně pršet i v květnu.
3. duben: svátek má Richard
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
4. duben: svátek má Ivana (dříve svatá Isidora a Izidor)
PRANOSTIKY:
Na svatého Izidora oráč i ptáče si radostí zaskáče.
Pomine Isidora, pomine i severák.
VYSVĚTLENÍ:
Protože je již začátek dubna, tak se otepluje a to činí radost jak zemědělcům, tak i ptactvu. Druhá pranostika říká, že už by měl přestat foukat severní ledový vítr.
5. duben: svátek má Miroslava (dříve svatý Vincenc, Fedul)
PRANOSTIKY:
Svatý Fedul teple zadul.
Svítí-li slunce na svatého Vincence, starej se o víno pro žence.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika odkazuje k teplému dubnovému počasí a druhá k budoucí úrodě vína.
6. duben: svátek má Vendula (dříve svatý Celestin)
PRANOSTIKY:
Na svatého Celestína nemáš-li, sedláčku, zaseto, je to tvoje vina.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika slouží jako varování pro zemědělce, že už v tuto dobu by mělo mít zaseto, aby měli dobrou úrodu.
7. duben: svátek má Heřman a Hermína
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
8. duben: svátek má Ema
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
9. duben: svátek má Dušan
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
10. duben: svátek má Darja (dříve Daria, Darya)
PRANOSTIKA:
Na desátý den v dubnu setý bývá krásný len.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika radí zasít len v tento den, aby byl při sklizni krásný.
11. duben: svátek má Izabela (dříve papež Lev)
PRANOSTIKA:
Na svatého Lva papeže travičky se už nařeže.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že v tuto dobu už bývá nová zelená tráva vhodná jak na pastvu, tak pro drobné zvířectvo.
12. duben: svátek má Julius
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. duben: svátek má Aleš (dříve Ida)
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. duben: svátek má Vincenc (dříve Rudolf, Valerián, Tiburcius, Tiburcio)
PRANOSTIKY:
Na svatého Rudolfa se má nahlížet do úlů, a jestli včely nemají dost potravy, má se jim nejlépe na schod měsíce doplnit.
Na svatého Tiburcia má se všechno zelenat.
Zpívá-li pěnice na svatého Tiburcia a Valeriana, víno se pěkné ukáže.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, jak je třeba se ještě postarat o včely, aby dávaly dostatek medu. Druhá pranostika zase informuje o tom, že v polovině dubna se již vše zelená (stromy i tráva). Třetí pranostika se zabývá úrodou vína. Pokud již v polovině dubna bude zpívat pěnice, tak bude úroda velmi dobrá.
15. duben: svátek má Anastázie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
16. duben: svátek má Irena
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
17. duben: svátek má Rudolf (dříve Robert)
PRANOSTIKA:
Na Roberta je dobré vysazovat zelí do pole.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika je radou, kdy vysazovat zelí, aby byla jeho úroda dobrá.
18. duben: svátek má Valérie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
19. duben: svátek má Rostislav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
20. duben: svátek má Marcela (dříve Domicila)
PRANOSTIKA:
Potí-li se Domicila, bude Marek chodit v kožiše.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika je určitým varováním. Pokud je v tento den velké teplo, tak se ještě stále může ochladit.
21. duben: svátek má Alexandra (dříve Aneslm, Anselma)
PRANOSTIKA:
O svatém Anselmě sejme semeno do země.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika je radou, kdy je dobré sít.
22. duben: svátek má Evženie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
23. duben: svátek má Vojtěch
PRANOSTIKY:
Bouřky před Vojtěchem - déšť o žních.
Když na Vojtěcha prší, nebude ovoce.
Když na Vojtěcha prší, nedozraje ovoce, hlavně švestky.
Na svatého Vojtěcha když prší, trnky se neurodí.
Na svatého Vojtěcha v polích samá potěcha.
Prší-li na svatého Vojtěcha, neurodí se švestky.
Při svatém Vojtěchu dělává trn květům útěchu.
Vojtěžské lny a ječmeny nejlepší bývají.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká deště v tento den a jeho vlivu na budoucí úrodu. Poslední pranostika říká, že len a ječmen zasazený v tento den, bývá nejlepší.
24. duben: svátek má Jiří
PRANOSTIKY:
Co na svatého Jiří vína vídáme, to o svatém Havlu neobíráme.
Co se před svatým Jiřím zazelená, to se po něm ztratí.
Do sucha zaseti do svatého Jiří jest velmi dobře, ale do mokra je hrob.
Do svatého Jiřího nebojte se hada žádnýho.
Hřmí-li před Jiřím, bude sníh po něm.
Jak dlouho žába před Jiřím vříská, tak dlouho po Jiřím zima píská.
Jak dlouho žába před svatým Jiří křičí, tak dlouho bude po něm mlčet.
Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase dlouho po něm vyschne.
Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase hluboko po něm vyschne.
Jasný Jiří - pěkný podzimek.
Je-li na svatého Jiří krásně, bude po něm jistě ošklivo.
Je-li na svatého Jiří přímrazek, urodí se oves i pod křovím.
Jiří a Marek - mrazem nás zalek.
Jiří s teplem, Mikuláš s pící.
Kdo by před svatým Jiřím trávu ze země kleštěmi tahal, nevytáhne ji, a kdo by po svatém Jiří do země ji palicí zatloukal, nezatluče.
Když je na svatého Jiří mráz, bude i pod křovím oves.
Když před Jiřím rosa, tak před Michalem mráz.
Kolik dní před svatým Jiřím se vrba rozzelení, tolik dní před svatou Annou začnou žně.
Kolik mrazů do svatého Jiří, tolik do svatého Václava.
Kolik se žába před Jiřím navrčí, tolik se po Jiřím namlčí.
Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.
Může-li se havran na svatého Jiří v žitě skrýti, budeme nejspíš úrodný rok míti.
Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné odnože.
Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné vlky.
Na svatého Jiří nezašlápnou trávu ani čtyři.
Na svatého Jiří prý také slavík poprvé zazpívá.
Na svatého Jiří rodí se jaro.
Na svatého Jiří trávu nezastaví čtyři.
Na svatého Jiří vlaštovky už víří.
Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.
Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.
O svatém Jiří krásně-li a teplo, následuje nepříjemná a mokrá povětrnost.
Po svatém Jiří lezou hadi a štíři ze země a mají své právo.
Podle lidové víry se tento den otevírala země. Proto se neměla toho dne pít voda ze studní, protože prý byla jedovatá. V tento den vylézali z omlazené země hadi a štíři, aby pak trápili lidi po celé léto.
Před Jiřím sucho, po něm mokro.
Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře.
Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za okny dobře.
Pršelo-li před svatým Jiřím, bude po něm ještě více pršet.
Schová-li se na svatého Jiří vrána do žita, požehnané léto k nám pak zavítá.
Svatý Jiří do štandlíku míří.
Svatý Jiří na bochník míří.
Svatý Jiří nese svačinu na talíři.
Svatý Jiří stříkne-li, jeden obrok pryč.
Svatý Jiří zahajuje pastvu dobytka.
Svatý Jiří zelení hýří.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky varují před tím, že i po svatém Jiří se může ochladit, případně hodně napršet. Jiné pranostiky říkají, že již opravdu nastalo teplo, a proto hadi polezou ven. Jiné pranostiky říkají, že nevadí, že do tohoto dne nerostla tráva, po svatém Jiří poleze ven velmi rychle.
25. duben: svátek má Marek
PRANOSTIKY:
Brambory sázej na svatého Marka – bude jich plná jamka.
Kolik tepla před Markem, tolik zimy po něm.
Na svatého Marka brambor plná řádka.
Na svatého Marka kdo nemá chleba, ať kouše jabka.
Na svatého Marka ozimina je již velká.
Na svatého Marka schová se do žita vranka.
Na svatého Marka sej oharka.
Na svatého Marka se mají vysazovat brambory.
Po teplém Marku se často ochlazuje.
Před dvacátým pátým vřeskot žáby nepříjemnou povětrnost vábí.
Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká úrody a jejího setí. Některé pranostiky se ale stále týkají možné zimy. Poslední pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak pršet bude ještě dva měsíce.
26. duben: svátek má Oto
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
27. duben: svátek má Jaroslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
28. duben: svátek má Vlastislav (dříve Vital)
PRANOSTIKY:
Hřmění mezi Markem a Vitalem značí úrodný rok.
Mrzne-li na svatého Vitala, mrzne ještě 40 dní.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud hřmí mezi těmito dvěma dny, tak bude dobrá úroda v tomto roce. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den mrzne, tak bude mrznout ještě měsíc.
29. duben: svátek má Robert (dříve Mučedníka svatého Petra)
PRANOSTIKA:
Na Petra mučedníka je dobře vysazovat zelí na pole.
VYSVĚTLENÍ:
I v tento den je dobré sázet zelí podle pranostik.
30. duben: svátek má Blahoslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
