Informace od učitelek češtiny

MENU

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

PRANOSTIKY NA LEDEN

OBSAH

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.
  • Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.
  • Holomrazy - úrody vrazi.
  • Jak vysoko v lednu leží sníh, tak vysoko tráva poroste.
  • Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodněší.
  • Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
  • Jestliže země v lednu měsíci otevřena jest, a obzvláště když poslední větrové přitom bouří, tehdy panují rozličné nemoce.
  • Když je leden bílý, je sedlákovi milý.
  • Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.
  • Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.
  • Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
  • Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.
  • Leden jasný, roček krásný.
  • Leden studený, duben zelený.
  • Lednová zima i na peci je znát.
  • Lednový déšť z pecnu odkrajuje.
  • Lenivého tahá mráz za nos, před pilným smeká.
  • Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
  • Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti.
  • Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
  • Suchý leden, mokrý červen.
  • Teplý leden, k nouzi krok jen jeden.
  • V lednu málo vody - mnoho vína, mnoho vody - málo vína.
  • V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
  • V lednu mráz - těší nás; v lednu voda - věčná škoda.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká počasí, které by mělo být v lednu. Pranostiky vyjadřují radost z mrazivého ledna, který tak přinese hodně úrody. Pokud v lednu není zima a naopak i prší, úroda bude špatná.

Zdroj: Pranostiky na leden

Diskuze

V diskuzi PRANOSTIKY URODÍ-LI SE HODNĚ BUKVIC ........... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Míra zeman.

v letošním roce jsou buky obalené bukvicemi a tak by mne zajímalo, co na tento jev říká lidová moudrost

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Pranostiky urodí-li se hodně bukvic ...........

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Červená se červenec, zraje každý pupenec.
  • Červenec - úrody blíženec.
  • Červenec - z paren, dešťů, bouřek a potu slepenec.
  • Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.
  • Červenec horký, pěkné jsou vdolky.
  • Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.
  • Červenec přináší psí dny, ale také silné bouře.
  • Červenec přináší žniva a psí dny mívá.
  • Červenec zatopí, až obilí na poli praská.
  • Červenec žne žita, višně k tomu vítá.
  • Co červenec končí, srpen začíná.
  • Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
  • Co červenec neuvaří - srpen nedopeče.
  • Co červenec neuvaří - srpen neprodá.
  • Co červenec ze dne odtrhne, to na teple přidá.
  • Dělají-li mravenci obydlí své v červenci a kupí je stále výš, přijde tuhá zima spíš.
  • Hřímání měsíce července mnohým lidem smrt zvěstuje.
  • Jaký červenec, takový leden.
  • Jestliže se hrom v červenci často dá slyšeti, budeme kalné léto míti.
  • Jestliže se hrom v červenci častokráte ozývá, bude nadcházející zima studená.
  • Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.
  • Když dne ubývá, horka přibývá.
  • Lednová zima je nejkrušnější, červencová vedra jsou nejsilnější.
  • Na mokrý červenec následuje bouře a krupobití.
  • Nebyl -li červen dostatečně děštivý, dodá vodu až červenec a přidá ještě mnohé bouře.
  • Roztrhne-li v červenci pavouk svou síť ve dvě, brzy se déšť ozve.
  • Slunce peče - déšť poteče.
  • Staví-li v červenci hromadu mravenci po kraji všude, tuhá zima bude.
  • V červenci déšť a slunečná pohoda – hojná bude v příštím roce úroda.
  • V červenci déšť, jak žravý jed modrý na pohance kazí květ, proto vzácný bývá v oulech med.
  • V červenci do košile rozdělej se a v prosinci po uši oděj se!
  • V červenci když dne ubývá, horka přibývá.

VYSVĚTLENÍ:

Většina těchto pranostik na celý měsíc se zaměřuje na období sklizně a na počasí. Které v tomto měsíci může být dosti různorodé, od bouřek, psího počasí až po obrovská vedra. Některé pranostiky tvrdí, že bouřky v tomto měsíci zvěstují smrt mnoha lidí. Jiné pranostiky dávají do souvislosti červencové počasí s tím prosincovým a lednovým.

Zdroj: Pranostiky na červenec

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
  • Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
  • Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
  • Čistý nový měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň.
  • Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
  • Deště v říjnu znamenají příští úrodný rok.
  • Deštěm-li se konec října rozvodní, znamená, že příští rok se zúrodní.
  • Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.
  • Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
  • Je-li v říjnu mnoho mlh, bude v zimě mnoho sněhu.
  • Je-li v říjnu mnoho vos a sršáňů, přijde studená a dlouhá zima.
  • Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima.
  • Jestli sníh napadne toho měsíce a kolik dní trvati bude, tak stálá bude zima.
  • Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.
  • Když dub hojné ovoce dává, tak má velká zima a množství sněhu býti.
  • Když jde říjen ke konci, zima jde k začátku a kožichy z půdy.
  • Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
  • Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jest k doufání pěkné vinobraní.
  • Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.
  • Kolik dnů v říjnu uplyne do prvního deště, po tolik dnů bude v zimě pršeti.
  • Kolikrát tohoto měsíce sněží, tolikráte v budoucí zimě sníh padati má.
  • Krásný říjen - studený leden.
  • Má-li říjen mrazů moc a sněhu, mívá leden mírnou zimu v běhu.
  • Mlhy v říjnu - sněhy v zimě.
  • Mrazy v říjnu - hezky v lednu.
  • Mrazy v říjnu - hezky v lednu; krásný říjen - studený leden.
  • Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima.
  • Pokrývají-li se strniska ještě v říjnu hojně babími léty, jest to předzvěstí dlouhého a pěkného podzimu.
  • Říjen a březen rovné jsou ve všem.
  • Říjen bývá již studený, ale nikdy hladový.
  • Říjen hodně větrů, dešťů mívá, někdy přece vesele se dívá.
  • Říjen, když blýská, zima plíská.
  • Říjen na jednom konci ještě hřeje, ale na druhém již mrazí.
  • Říjen nemá v oblibě ani kola, ani sáně.
  • Říjen-li má dešťů a listopad, mívá prosinec prudké větry rád.
  • Říjnové nebe plné hvězd má rádo teplá kamna.
  • Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.
  • Sněží-li v říjnu, bude měkká zima.
  • Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
  • Studený říjen - zelený leden.
  • Teplý říjen - studený listopad.
  • Teplý říjen - studený únor.
  • Touží-li září po roce, bude v říjnu bláta po ose.
  • Urodí-li se mnoho dubového ovoce, budou mrazivé Vánoce.
  • V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.
  • V říjnu mnoho dešťů - v prosinci mnoho větrů.
  • V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý.
  • V říjnu večer ovce je-li nutno nocí domů hnáti, tuhé zimy, sněhu jest se báti.
  • V říjnu-li se blýská, v zimě se pak plíská.
  • Vějou -li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí.
  • Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče.
  • Září víno vaří, říjen víno pijem.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky říkají, že pokud tu budou ještě v říjnu vlaštovky, tak bude dlouho hezké počasí. Pokud bude tedy v říjnu teplo, tak zima bude velmi chladná. Jiné pranostiky zase říkají, že pokud brzy spadne listí, tak bude další rok úrodný. Jiná pranostika zase říká, že když bude hodně mrznout v říjnu, tak v lednu bude tepleji a naopak. Zároveň déšť v tento měsíc může přinést dobrou úrodu pro příští rok. Pokud budou v říjnu bouřky, tak bude v zimě pršet. Pokud bude na podzim foukat vítr, tak příští rok nebude dobrá úroda obilí. Jiná pranostika zase říká, že říjen nepřeje jízdě na kole, protože na ní je již zima, ale ani jízdě na saních, protože ještě není taková zima.

Zdroj: Pranostiky na říjen

Co je pranostika

Výraz pranostika má původ v řeckém slově prognosis, z něhož také vychází nám jistě známý termín předpověď. Prognosis je slovo řecké, přičemž předpona pro- značí dopředu a gnosis značí poznání, jak nám uvedla vážená paní Renata Prucklová z Centra jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity. Pranostika a předpověď mají ale společného více.

Pranostika je typ rčení, který spojuje různé meteorologické jevy s ročním obdobím. Pranostiky mají původ někde v minulosti, lidé se jimi snažili předvídat, jaké bude počasí na základě lidské zkušenosti.

Na každé roční období i měsíc se dají najít desítky pranostiky. Pro příklad uvádím pranostiky, které jsou spojené se zimním měsícem prosincem. Na některé dny v tomto měsíci se dá najít alespoň jedna pranostika, zároveň ale existují pranostiky, které se týkají celého měsíce. Na začátku článku uvádím pranostiky, které se týkají konkrétních dní, v závěru budou pranostiky, které se týkají celého prosince.

Název měsíce prosince vznikl ze slova „prosiněti“, což se dá vykládat jako prosvítati. Prosinec tedy dostal pravděpodobně název podle toho, že v tomto období slunce jen někdy prosvitne na nebi mezi mraky. V noci z 21. prosince začíná také zimní slunovrat, v tento den je noc nejdelší. Na začátku prosince se slaví advent, po něm samozřejmě následuje Štědrý den, který se v České republice slaví 24. prosince.

Zdroj: Pranostiky na prosinec

Pranostiky na měsíc prosinec

  • Hřmění v prosinci zvěstuje silné větry.
  • Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.
  • Jaký prosinec - takový červen.
  • Jaký prosinec, takové jaro.
  • Jaký prosinec, takový celý rok.
  • Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti.
  • Je-li prosinec mírný a vlahý, nenadělá nám zima těžké hlavy.
  • Je-li studený a mrazivý prosinec, bude i celá zima tuhá.
  • Je-li studený prosinec, hodně práce bude mít žnec.
  • Je-li v prosinci ještě mnoho sedmikrásek, nebude dlouho mrznout.
  • Je-li v prosinci Mléčná dráha jasně a zřetelně viděti, bude rok budoucí úrodný; je-li však částečně viditelná, nebude mnoho obilí a vína.
  • Jsou-li v zimě po cestách ledy, podaří se výborně zelí.
  • Když prosinec bystří, po Vánocích jiskří.
  • Když v prosinci hrom ještě hučí, rok příští stále vítr fučí.
  • Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
  • Když v první adventní neděli nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle.
  • Lepší Vánoce třeskuté, než-li tekuté.
  • Mírný prosinec - mírná celá zima.
  • Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná.
  • Je-li v první týden adventní mrazivo, bude zima osmnáct neděl trvati.
  • Mnoho sněhu v prosinci - mnoho ovoce a trávy.
  • Mrazivý prosinec, mnoho sněhu, žíznivý roček bude v běhu.
  • Mrazy když v prosinci ochabnou, znamenají zimu zlou.
  • Mrazy, co prosinec zaseje, až leden a únor sklízí.
  • Mrazy, které v prosinci brzy opadnou, znamenají zimu mírnou.
  • Na suchý prosinec následuje suché jaro.
  • Nad prosinec leden a únor mrazivější.
  • Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.
  • Padne-li první sníh na mokrou zem, bude slabá úroda.
  • Po studeném prosinci bývá úrodný rok.
  • Pošmourný prosinec, dobré je znamení pro sady, lučiny i všechno osení.
  • Prosinec, když je mu zima, halí se v bílý kožich.
  • Povolné počasí v prosinci věští mírnost zimy v každém jiném měsíci.
  • Prosincem rok končí, ale zima začíná.
  • Prosinec naleje a leden zavěje.
  • Prosinec proměnlivý a vlahý, nedělá nám zima těžké hlavy.
  • Prosinec se sněhem na pěšině, žitko je na každé výšině.
  • Prosinec se sněhem na pěšině, žito je v každé vysočině.
  • Prosinec zemi zhrudí a jizbečky studí.
  • Prosinec-li chladí, leden pak mrazem zraní.
  • Prosinec-li mírný je, zima pak v lednu kraluje.
  • Prýští-li ještě v prosinci bříza, nemívá zima mnoho síly.
  • Přichází-li zajíc již v prosinci do zahrady, nastane tuhá zima všady.
  • Selata v prosinci zplozená zřídka se vychovají a nehodí se k plemenu.
  • Studený prosinec - brzké jaro.
  • Vane-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají nemocní.
  • V prosinci-li zima, sníh-li hojně lítá, hojnost všady bývá žita.
  • V prosinci-li zimy není, později přijít nelení.

Zdroj: Pranostiky na prosinec

Pranostiky na celý měsíc listopad

PRANOSTIKY:

  • Co za hodinu v listopadu naprší, to za tři týdny po tom nevyschne.
  • Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.
  • Jaké je počasí v listopadu, takové bude i v březnu.
  • Jaké povětří jest v listopadu, takové má býti měsíce března roku budoucího.
  • Jaký bývá v listopadu čas, takový obyčejně v březnu zas.
  • Jaký listopad, takový březen.
  • Jestliže listopadový sníh odtaje, polím a studnám prospěje.
  • Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.
  • Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
  • Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.
  • Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
  • Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
  • Když ráno v listopadu prší, bude den skvělý.
  • Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.
  • Listopad někdy sněží a někdy jen tak listí leží.
  • Listopad nemiluje voznice ani sanice.
  • Listopad stromy lúpí a často porubané kúpí.
  • Listopad z mlhy, jinovatky, deště, sněhu, sucha a bláta, před zimou k zimě chvátá.
  • Listopadová mlha zhasíná slunce.
  • Listopadové deště - na povozy kleště.
  • Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.
  • Listopadové slunce na zemi nevidí.
  • Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
  • Listopadový sníh uléhá v noci.
  • Listopadový vítr - bratr zimy.
  • Listopadový vítr slunce polyká.
  • Má-li listopad déšť a potom mrazy, osení se často zkazí.
  • Na začátku listopadu teplo se zimou se hádá.
  • Napadne-li sníh v listopadu a v prosinci do bláta a do vody, není to známka dobré úrody.
  • Nejtěžší a nejodolnější rybu poskytuje listopad.
  • Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
  • Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.
  • Studený listopad - zelený leden.
  • Uhodí-li v listopadu časně mrazy tuhé, brzy zase dobře bude.
  • V listopadu hřmí - sedlák vesnou sní.
  • V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
  • Vystupuje-li v listopadu nebo v prosinci mnoho mlh za sebou, roste sníh.
  • Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky říkají, pokud v listopadu prší, tak mokro vydrží ještě téměř měsíc. Listopadové bouřky naopak věští dobrou úrodu v příštím roce. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti počasí v listopadu a v březnu. Tání listopadového sněhu může velmi prospět studnám i řekám. Jiná pranostika zase říká, že v listopadu může být počasí různé. Další pranostiky zase říkají, že foukání větru v listopadu patří k zimě a je jeho signálem. Jiná pranostika zase říká, že pokud by začaly v listopadu kvést stromy, tak zima vydrží až do léta.

Zdroj: Pranostiky na listopad

Pranostiky na celý měsíc

  • Co si únor zazelená, březen si hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí.
  • Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
  • Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
  • Když skřivánek v únoru zpívá, velká zima potom bývá.
  • Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima.
  • Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
  • Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.
  • Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
  • Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
  • Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
  • Můžeš-li se v lednu vysvléci do košile, připravuj si na únor kožich.
  • Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
  • Teplý únor - studené jaro, teplé léto.
  • Únor bílý - pole sílí.
  • Únorová voda - pro pole škoda
  • Únor = úmor: kdyby mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě.
  • V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
  • V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
  • V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se týkají toho, jak únorové počasí ovlivní následující měsíce. Nejznámější pranostika: únor bílý – pole sílí, říká, že pokud v únoru sněží, tak pole budou silná na dobrou úrodu. Podobně vyznívají i další pranostiky. Jiné pranostiky říkají, že pokud je v únoru teplo, tak ale v následujících měsících bude zase mrznout.

Zdroj: Pranostiky na únor

PRAVOPIS NOVÝ ROK

Spojení Nový rok s velkým písmenem N se píše v tom okamžiku, kdy je myšlen konkrétní den, a to 1. leden. Jedná se o název tohoto dne, a proto je první písmeno velké. S tímto dnem může ale také souviset měkké přídavné jméno novoroční, které se vždy píše s malým písmenem.

Naopak v ostatních případech se píše nový rok s malým písmenem n, protože se jedná o všeobecné označení daného roku. Není to tedy název.

Zdroj: Nový rok

Pranostiky na jednotlivé dny:

1.leden: Nový rok (státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu)

PRANOSTIKY:

  • Jak na Nový rok, tak po celý rok.
  • Jakým, kdo je na Nový rok, takový bude po celý rok.
  • Je-li dopoledne na Nový rok pěkně, bude příznivé počasí o žních v kraji, je-li pěkně odpoledne, bude o žni pěkně na horách.
  • Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
  • Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
  • Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
  • Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh.
  • Na Nový rok, do zimy skok.
  • Na Nový rok nebe rudé - nepohoda, svízel velká bude.
  • Na Nový rok o slepičí krok.
  • Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.
  • Na Nový rok se nemá jíst nic od ptáka, aby z domu štěstí neodletělo.
  • Na Nový rok se nemá nic půjčovat, ani ze stavení vynášet, protože by to při hospodaření v příštím roce scházelo.
  • Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
  • Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
  • Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
  • Novoroční vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
  • Nový rok tmavý – Velká noc bílá.
  • Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzim, mnoho ovoce a hojnost obilí.
  • Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
  • Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce i hrozí válka.
  • Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
  • Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
  • Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
  • Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky ve většině případů předpovídají, jaké bude počasí v průběhu roku. Jedna pranostika říká, že během roku bude podobné počasí jako na Nový rok (pokud bude na 1. ledna teplo, bude teplý celý rok, pokud bude deštivo, bude během roku hodně pršet). Jiná pranostika odkazuje k tomu samému. Pokud bude na Nový rok pěkné počasí, bude v průběhu roku tak hezky, že bude velká úroda. Další pranostika zas odkazuje k tomu, že pokud bude na začátku nového roku pršet, na Velikonoce bude naopak sněžit. Další pranostiky se zabývají tím, na který den Nový rok připadá, podle toho je třeba očekávat různý průběh roku. Jiné pranostiky slouží jako doporučení, co se na Nový rok nemá dělat (například nejíst nic z ptactva, nic nepůjčovat a chovat se dobře).

2. leden: svátek mají Karina a Vasil (dříve svatý Makara/Makarius)

PRANOSTIKY:

  • Jaká povětrnost bude na svatého Makaria, taková bude i v září.
  • Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá.
  • Když Makary pohodný, září bude chladný.
  • Jestliže na ochtáb svatého Štěpána slunce svítí, ovčího dobytka budeme hojnost míti.

VYSVĚTLENÍ:

První tři pranostiky předvídají, že počasí v září bude podobné jako v tento den. Poslední pranostika říká, že pokud bude svítit slunce, bude i dostatek dobytka.

3. leden: svátek mají Radmila a Radmil (ochtáb sv. Jana)

PRANOSTIKA:

  • Je-li po 3. lednu počasí krásné, přijdou na jaře bouře časné.
  • Je-li třetí den ledna jasný, časné bouřky.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky říkají, že pokud po tomto dni bude krásné počasí, bouřky začnou v tomto roce brzy.

4. leden: svátek má Diana (dříve svatá Ida a svatý Titus, ochtáb Mláďátek)

PRANOSTIKA:

  • Den svatého Tita dne mnoho nepřidá.
  • Je-li na ochtáb Mláďátek mlha, bude vlhké léto a na podzim mnoho nemocí.
  • Svatá Ida, ta dne přidá.

VYSVĚTLENÍ:

Dvě lednové pranostiky říkají, že se bude den prodlužovat, ale ne o mnoho. Třetí pranostika říká, že pokud bude v tento den mlha, bude léto vlhké a na podzim bude mnoho nemocných.

5. leden: svátek má Dalimil (Nejsvětější jméno Ježíš)

PRANOSTIKY:

  • Je-li na Jména Ježíš hezký den, bude úrodný rok; je-li vítr, bude málo ovoce.
  • Na Jména Ježíš - ke kamnům nejblíž.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika opět předvídá úrodu. Pokud bude hezky, bude úroda dobrá, pokud bude ale foukat vítr, úroda nebude velká. Druhá pranostika upozorňuje, že v tento den bývá velká zima, a tak je lepší se schovat doma.

6. leden: svátek mají Kašpar, Melichar a Baltazar (Tři králové)

PRANOSTIKY:

  • Je-li na Boží křtění měsíc v úplňku, toho roku lze očekávat povodně.
  • Je-li na Tři krále jasno, zdaří se pšenice.
  • Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno.
  • Je-li na Tři krále větrno, zamíchají se planety, a proto nebude platit vánoční pranostika.
  • Je-li tříkrálová noc hvězdnatá, budou se rodit beránci, býčci, kozlíci a kluci.
  • Již nás mrazy nepoplení, minulo tě Boží křtění.
  • Na Tři krále hodně hvězd, je hodně kobzolí.
  • Na Tři krále mnoho hvězd, urodí se hodně brambor.
  • Na Tři krále mrzne stále.
  • Na Tři krále o krok dále.
  • Na Tři krále – zima stále.
  • Na tři krále, zima stále, mnoho hvězd a o skok dále.
  • Padají-li na Tři krále sedláci, bude úrodný rok.
  • Tři králové mosty staví, nebo je boří.
  • Tři králové pouštějí vodu na pole.
  • Třpytí-li se hvězdy tu noc před Třemi králi, rodí se hojně bílí beránci.

VYSVĚTLENÍ:

Většina těchto pranostik předvídá úrodu v tomto roce, například pokud budou svítit hvězdy, urodí se brambory, jestliže bude jasno, podaří se pšenici, pokud bude foukat vítr, bude celkově dobrá úroda. Jiné pranostiky předvídají povodně/ deště, pokud bude pršet v tento den.

7. leden: svátek má Vilma (dříve svatý Lucián a svatý Knut)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Knuta přichází zima krutá.
  • O svatém Luciánu bývá často mlha k ránu.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky se týkají počasí, jedna předvídá velké mrazy a druhá mlhy.

8. leden: svátek má Čestmír (dříve svatý Erhart, svatý Severín)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Severína věší se maso do komína.
  • O svatém Erhartu zima zebe do nártu.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky odkazují na dané zimní počasí.

9. leden: svátek mají Vladan a Valtr (dříve svatý Baziliš)

PRANOSTIKA:

  • O svatým Baziliši zima všudy čiší.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí v tomto období.

10. leden: svátek má Břetislav

PRANOSTIKA:

  • Když 10. ledna slunce svítí, budeme žita, vína hojnost míti.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika podle počasí v tento den předvídá, jaká bude během roku úroda.

11. leden: svátek má Bohdana (dříve svatý Hygien/Hyginus)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Hygina pravá zima začíná.

VYSVĚTLENÍ:

V tento den by měla být velká zima.

12. leden: svátek má Pravoslav (dříve svatý Arkadyus)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Arkadya, zima teprve se začíná.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že pravá zima teprve přijde.

13. leden: svátek má Edita

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. leden: svátek má Radovan (dříve svatý Vigil a svatý Hilarius)

PRANOSTIKY:

  • Svatý Hilarus - vyndej saně, schovej vůz.
  • Svatý Vigil z ledu mosty zřídil, a když nezřídil, to je břídil.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky se týkají zimního počasí, první říká, že by lidé ještě neměli počítat s oteplením, druhá zase, že v tuto dobu ještě bude dost mrznout.

15. leden: svátek má Alice (dříve svatý Pavel poustevník)

PRANOSTIKA:

  • Na den svatého Pavla poustevníka pěkný den - dobrý rok; větrný den - mokrý rok.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, jaké počasí se dá čekat během roku podle toho, jaké je počasí v tento den.

16. leden: svátek má Ctirad (Významný den: Den památky Jana Palacha; dříve svatý Marcel)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Marcela zima leze do těla.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí.

17. leden: svátek má Drahoslav (dříve svatý Antonín poustevník)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Antonína dáme maso do komína.
  • Svatý Antonín najde-li ledy, tak je láme, nenajde-li, nadělá je.
  • Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme, nemá-li žádný, vyrobí hned.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky odkazují také k počasí. Říkají, že pokud v tento den mrzne, tak v následujících nebude, a naopak, pokud nemrzne, tak začne.

18. leden: svátek mají Vladislav a Vladislava (dříve svatý Prisk/Priska)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Priska pod saněmi píská.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika odkazuje k zimě v tomto období.

19. leden: svátek má Doubravka (dříve Alžběta, Kanut)

PRANOSTIKA:

  • Je-li na svatého Kanuta teplý den, urodí se hodně obilí.
  • Když na Alžbětu sněží, sníh dlouho poleží.
  • Když na Doubravku sněží, sníh dlouho poleží.
  • Na svatého Kanuta přichází zima třeskutá.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky opět odkazují k počasí. První pranostika počítá s tím, že by mohlo být v ten den teplo, další pranostiky již očekávají krutou zimu.

20. leden: svátek mají Ilona a Sebastián (dříve svatý Fabián a svatý Šebestián)

PRANOSTIKY:

  • Fabiánská zima pálí.
  • Fabiánské mrazy málokdy schází.
  • Fabiánské zimy i cikán se bojí.
  • Jestli se na svatého Fabiána a Šebestiána někdo rozstůně, ne tak brzo a ne tak snadno ku zdraví přijde.
  • Když přichází Fabián se Šebestiánem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.
  • Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána.
  • Na svatého Fabiána cesta zvoní pod nohama.
  • Na svatého Šebestiána se musí někdo utopit, nebo zmrznout.
  • Nezmrzne-li cikán do Fabiána a Šebestiána, potom už nezmrzne.
  • O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu.
  • Stromy se dají prořezávat jen do svatého Fabiána a Šebestiána.
  • Svatý Fabián je zimy pán.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik odkazuje ke kruté zimě, která v tuto dobu stále může být. Některé pranostiky ale už upozorňují na to, že se ve stromech probouzí nový život. Jedna pranostika sloužila jako rada pro zahrádkáře, dokdy je vhodné prořezávat stromy.

21. leden: svátek má Běla (dříve svatá Anežka Římská)

PRANOSTIKY:

  • Je-li na svatou Anežku obleva, bude v létě hodně bouřek.
  • Kape-li svatá Anežka se střípky, přijdou vhod i zhryzky.
  • O svaté Anežce od kamen se nechce.
  • Svatá Anežka kape ze stříšky, sedláče schovej zhryzky.
  • Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předpokládá, že by v tento den mohlo pršet, či být obleva. Pokud by to tak bylo, přineslo by to neúrodu. Zhryzky jsou zbytky píce.

22. leden: svátek mají Slavomír a Slavomíra (dříve svatý Vincenc)

PRANOSTIKY:

  • Blesk slunečný na svatého Vincence znamená rok na víno nosný.
  • Jasný den na Vincence dá hojnost dobrého vína.
  • Jasné slunko na Vincence k vinobraní chystá věnce.
  • Je-li na svatého Vincence pěkně a teplo, budou velká parna v létě a teplé noci v srpnu.
  • Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.
  • Jestliže na den svatého Vincence svítí slunce, pamatuj, abys měl velký sud, poněvadž réva dá hrozny.
  • Jsou-li o Vincenci vody plné koleje, na dobré víno ten rok není naděje.
  • Když přichází Anežka s Vincentem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.
  • Když se Vincenc sluní, víno sudy plní.
  • Na den svatého Vincence blesk slunečný, znamená rok ve víně být hojný.
  • Na svatého Vincence seď doma u pece.
  • Na svatého Vincence slunečnost dává vína hojnost.
  • Na Vincence slunce všudy naplňuje vínem sudy.
  • Slunce-li na svatého Vincence svítí, budeme hojnost žita a vína míti.
  • Svítí-li slunce na svatého Vincence, třeba pro víno i žito starat se o žence.
  • Vincence slunečnost dává vína hojnost.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se věnují vlivu počasí v tento den na budoucí úrodu, hlavně na úrodu vína.

23. leden: svátek má Zdeněk (dříve Zasnoubení Panny Marie)

PRANOSTIKY:

  • Je-li na Zasnoubení Panny Marie na stromech jinovatka, bude vlhký rok.
  • Na Zasnoubení Panny Marie zima největší je.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se zabývá předpovědí pro tento rok, pokud bude v tento den mráz, mělo by v průběhu roku hodně pršet. Druhá pranostika říká, že v tento den bude velká zima.

24. leden: svátek má Milena (dříve svatý Timotej)

PRANOSTIKA:

  • Svatý Timotej ledy láme, nemá-li je, nadělá je.
  • Svatý Timoteus přemýšlí, kde nechal vůz.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se týkají počasí, říkají, že počasí se zcela obrátí. Pokud jsou v ten den ledy, tak začnou tát, pokud nejsou, tak začne mrznout.

25. leden: svátek má Miloš (dříve Obrácení svatého Pavla)

PRANOSTIKY:

  • Bude-li na den svatého Pavla vítr vát, budou toho roku na vojnu vojáky brát; z které strany toho dne věje, z té strany přijdou kupci na obilé.
  • Den jasný Pavla svatého znamená hojnost dobrého.
  • Den svatého Pavla na víru obrácení zimu mění.
  • Jasno na den Pavla obrácení přináší hojně božího nadělení.
  • Jasný den Pavla svatého slibuje mnoho dobrého.
  • Je-li jasný Den svatého Pavla obrácení, těš se na bohaté posvícení.
  • Jestli bude vítr váti, budou na vojnu volati.
  • Jestli déšť a sníh sněžiti, bude mnohý hladem mříti.
  • Jestliže na Den svatého Pavla obrácení přijde déšť, či bude-li sněžit, mnohým lidem toho roku bude hlad hroziti.
  • Když je voda v koleji, šetřte v žlabě odjedí.
  • Medvěd na svatého Pavla obrácení obrací se na druhý bok.
  • Na Pavla obrácení též i zima se promění: buď popustí, nebo zhustí.
  • Na svatého Pavla pohoda - jistá Boží úroda a když sníh neb déšť, to je pro hospodáře zlá zvěst.
  • Na svatého Pavla když jsou mlhy, bude tento rok mnoho nemocí. Je-li však ten den jasný, bude úrodný rok.
  • Na svatého Pavla obrácení nechť prší, či sníh věje, bída v tomto roce z polí zeje.
  • Od které strany na den svatého Pavla obrácení vítr věje, z té strany přijdou kupci na obilí a na té straně se obilí nejvíce platí.
  • Pakli mlha zem přikryje, mor všemu tvoru zvěstuje.
  • Potí-li se Dominik, bude Marek ještě v kožiše.
  • Slunce na den Pavla obrácení značí obilíčka rozmnožení.
  • V den obrácení svatého Pavla, když teče voda po silnici, šetřte pro dobytek píci.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky často odkazují k budoucí hojnosti, ke změně počasí, k válce, či rady odkud přijdou kupci pro obilí. Některé pranostiky říkají, že pokud v tento den prší, bude během roku velká neúroda.

26. leden: svátek má Zora (dříve svatý Polykarp)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí v tuto dobu.

27. leden: svátek má Ingrid (Významný den: Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti)

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. leden: svátek má Otýlie (dříve svatý Karel Veliký)

PRANOSTIKA:

  • Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že velká zima ještě přijde v únoru, pokud není v tuto dobu.

29. leden: svátek má Zdislava (dříve svatý František Saleský)

PRANOSTIKA:

  • Na Saleského Františka meluzína si často zapíská.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že v tento den je často větrno/ meluzína v komíně.

30. leden: svátek mají Robin a Erna

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

31. leden: svátek má Marika (dříve svatý Vigil, Vergilius)

PRANOSTIKY:

  • Svatý Vigil mosty z ledu zřídil, když nezřídil, tak je zřítil.
  • Svítí-li na Virgilia slunce, jaro čeká nedaleko.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud v této době nemrzne, tak začne, a naopak, pokud mrzne, tak přestane. Druhá říká, že pokud v tento den svítí slunce, tak se blíží jaro.

Zdroj: Pranostiky na leden

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Babí léto je léto na odchodu.
  • Bouřky v druhé polovině září přinášejí mnoho větrů.
  • Bouřky v září věští na jaře mnoho sněhu.
  • Bouřka v září věští sníh v prosinci.
  • Co srpen nedovařil, září nedosmaží.
  • Divoké husy na odletu znamenají konec i babímu létu.
  • Divoké husy svačinu odnášejí a zimu přinášejí.
  • Fouká-li počátkem září z Moravy, pak vorej, sedláčku, pomali. Fouká-li ale z Čech, pak si, sedláčku, s oráním pospěš.
  • Hřímání v září oznamuje teplý podzim.
  • Jaké je počasí v září, takové bude i v příštím květnu.
  • Jaké počasí v září, tak se i březnu vydaří.
  • Jsou-li v září noci jasný a suchý, nebude po houbách ani potuchy.
  • Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
  • Když je vlhko i v září, v lesích se houbám daří.
  • Na dešti v září rolníku moc záleží.
  • Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.
  • Parna se a mlhy víno nebojí, oběma se lépe napojí, zato ale velkým chladem v září postonává a se špatně daří.
  • Pěkné růže v zahrádkách věští pěkný podzimek a pozdní zimu.
  • Po hojných deštích v září osení zimní se podaří.
  • Po teplém září zle se říjen tváří.
  • Podzim bohatý na mlhu věští v zimě mnoho sněhu.
  • Podzim na strakaté kobyle jezdí.
  • Prší-li často v září, z lesů se dlouho voda paří.
  • Prší-li hodně v září, vesele se sedlák tváří.
  • Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří.
  • Teplé září - říjen se mračí.
  • Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.
  • V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá.
  • Začátek tohoto měsíce přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
  • Začátek září přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
  • Září - máj podzimu.
  • Září - slunce ještě dosti září.
  • Září jasným pohledem se ještě jednou ohlédne za květnem.
  • Září jezdí na strakaté kobyle
  • Září víno vaří a co nedovaří, říjen dopeče.
  • Září víno vaří, říjen mačká hrozen.
  • Září, kamna zazáří.
  • Září, na léto jde stáří.
  • Zářijová slota - hrstka deště, fůra bláta.
  • Zářijové pršení prospívá osení.
  • Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká toho, že léto skončilo a blíží se zima. Některé další pranostiky se týkají úrody vína i ovoce, zářijového počasí a jeho vlivu na budoucí zimu. Například, když bude dlouho pršet, bude se z lesů dlouho pařit voda. Jiná pranostika zase říká, že září může být ještě teplé, ale v říjnu dojde k velké změně.

Zdroj: Pranostiky na září

Pranostiky na celý měsíc srpen

PRANOSTIKY:

  • Ať si kdo chce, co chce, říká - v srpnu ještě do rybníka.
  • Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
  • Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
  • Co červenec neuvaří, to už září nedosmaží.
  • Co se v srpnu neuvaří, ani v září se nezdaří.
  • Co se v srpnu nezvládne, ani v září se nepodaří.
  • Co srpen nedopeče, září nedovaří.
  • Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
  • Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
  • Hřímání v srpnu úrody dobré a hovad hynutí znamená.
  • I když v srpnu ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
  • I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
  • Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.
  • Jestli často v srpnu bude hřmíti, můžeme v zimě dost větrů míti.
  • Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
  • Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
  • Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
  • Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
  • Když nás srpen deštěm nepokropí, ten už potom škody nenatropí.
  • Když pálí srpen, bude pálit i víno.
  • Když srpen zpočátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
  • Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
  • Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
  • Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
  • Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
  • Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
  • Není-li nový měsíc jako karanbunkulus jasný, ale červený, pošmourný, na novu svém vlhký den znamená.
  • Poslední ty dva dni tohoto měsíce dobře vyšetři a první dva dni následujícího měsíce, jestli se pěkné a jasné počasí ukáže, teda Bachus bude pěknými hrozny okrášlen.
  • Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
  • Ranní mlhy koncem měsíce ukazují na studený podzim a na časný příchod zimy.
  • Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
  • Šedá mlha v srpnu nezdravá.
  • Silné rosy v srpnu zadělávají na dobrou pohodu.
  • Srpen a únor - tepla a zimy úmor.
  • Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
  • Srpen klasy sklidí a ovoce dospělé vidí.
  • Srpen má nejkrásnější počasí v roce.
  • Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
  • Srpen začíná, co červenec končil.
  • Srpnová horka ničemu neuškodí.
  • Srpnové ráno bez rosy - srpnové odpoledne s bouřkou.
  • Srpnový déšť - jako ženský pláč.
  • Svítí-li čtvrtý den jako zlato, silného větru čekej hned za to. Pakliť jest velmi černý v prostředku, čekej pěkného počasí, to věz vskutku. A tak do konce bude trvati.
  • Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
  • Teplý a suchý srpen - výborné víno.
  • Udělá-li se v srpnu deštivo, prší med a dobré víno.
  • V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
  • V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
  • V srpnu mlhy na výšinách - jistá voda, když v nížinách - to pohoda.
  • V srpnu slunce parné ovoci a vínu zdárné.
  • V srpnu-li máš hojně slunečnosti, budeš mít vína dosti.
  • Vesele bude řinčet kosa, je-li v srpnu hodně rosa.
  • Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika říká, přestože není takové vedro, stále je ještě dostatečné teplo na koupání. I jiné pranostiky zmiňují teplo v tomto měsících. Další pranostiky dávají do souvislosti měsíce červenec, srpen a září. Obzvlášť v zemědělství jsou na sobě velmi závislé. Září je závislé na předcházejících měsících, pokud v červenci a v srpnu nebylo hezké počasí, tak to září již nezachrání. Pokud bude naopak bouřka v srpnu, tak to znamená, že zemědělce čeká dobrá úroda. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti úrodu hub a množství sněhu v zimě. Pokud bude v srpnu hub málo, bude málo i sněhu. Jiné pranostiky se zase týkají úrody vína.

Zdroj: Pranostiky na srpen

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Až přijde máj, vyženeme kozy v háj
  • Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, až přijde máj, vyjdeme v háj
  • Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - polezem na kraj
  • Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj vyženem kozy v háj
  • Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, trnopuk - z kamen fuk
  • Bujný květ - plný úl
  • Chladno a večerní mlhy v máji hojnost ovoce a sena dají
  • Chladný květen bude-li rositi, mnoho sena budeš kositi
  • Chladný květen, červen vlažný je pro sýpky, sudy blažný
  • Deštivý květen - žíznivý říjen
  • Je-li květen chladný, rok nebude hladný
  • Je-li květen teplý a jasný, bude červen deštivý
  • Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem
  • Je-li už máj zahradníkem, není zase rolníkem
  • Je-li v květnu večer tráva zarosena, hojně bude vína, hojně sena
  • Jestli v máji neprší, červen to dovrší
  • Jestliže v máji neprší, červen to přeruší
  • Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto
  • Kdo se v máji ožení, přivodí si soužení
  • Když kvete bez, ať kvete víno
  • Když máj vláhy nedá, červen se předá
  • Když se v máji blýská, sedlák si výská
  • Květen - čas z květin pleten
  • Květen - měsíc lásky
  • Květen – lásky čas
  • Květen vodu nosí, červen louky kosí
  • Květen-li se větrem, červen deštěm plní, sejpky nazvíce i bečky plní
  • Máj - od pece dál
  • Máj a září jsou branami léta
  • Máj chladný a deštivý pro stodoly je příznivý
  • Máj vlažný pro stodůlky blažný
  • Májová kapka platí nad dukát
  • Májová kapka platí za dukát
  • Májová vlažička - naroste travička; májový deštíček - poroste chlebíček
  • Májová voda vypije víno
  • Májové mléko je léčivé
  • Májový deštíček - úrody tatíček
  • Májový deštíček, dej nám ho Pánbíček, aby se vydařil na poli chlebíček
  • Májový deštíček, dejž nám ho Pámbíček, aby se vydařil chlebíček
  • Mokrý máj - chleba hoj
  • Mokrý máj - v stodole ráj
  • Na mokrý květen přichází suchý červen
  • Není-li květen ani příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy
  • Není-li květen příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy
  • Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži a Žifie je jejich kuchařka
  • Roj, který se v máji rodí, za plný vůz sena stojí, v červnu rojení nestojí za zvonění
  • Roj, který se v máji rojí, za plnou fůru sena stojí, ale o svatém Jáně ani za vodu ve džbáně
  • Slavík zpívá v háji až za tepla v máji¨
  • Sníh v máji - hodně trávy
  • Studený máj - v stodole ráj
  • Suchý březen, chladný máj - bude humno jako ráj
  • Suchý březen, mokrý máj - bude humno jako ráj
  • Suchý květen - mokrý červen
  • Svatby v máji šťastné nebývají
  • Svatý Jan z Nepomuku natahuje k létu ruku
  • Teče-li v máji voda z luk, poteče ze stájí mléko
  • V květnu-li se hrom ozývá, v červnu zřídka mrholivá
  • V máji aby ani hůl pastýřova neoschla
  • V máji hřímoty nedělají trampoty
  • V máji nepřemokne, i když namokne v plotě kůl a pastýřovi hůl
  • V máji se rok teple pousměje a květy vzplane
  • V máji vlhko, chladno - bude vína na dno
  • V půli května po mrazech je veta
  • Večerní rosy v máji hodně sena dají
  • Vlhký a chladný máj hospodáři je milý, bude hojně sena a obilí
  • Žena nepolíbená v máji, uschne a je v háji

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká oteplování v tomto měsíci, kdy už lidé mohou jen tak vyrazit do přírody, případně bez obav vyhnat zvířata na pastvu. Jiné pranostiky si odporují v tom, co přinese deštivý a chladný květen, jedny říkají, že to přinese dostatek sena, jiné předvídají, že takový měsíc příliš zemědělce nepotěší. Jiná pranostika se týká svateb. Pokud dojde k sňatku v máji, manželství nebude šťastné. Jiné pranostiky se týkají toho, že se pomalu blíží léto.

Zdroj: Pranostiky na květen

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
  • Červen červený jako z růže květ.
  • Červen mokrý a studený - bývají žně vždy zkaženy.
  • Červen mokrý a studený ovcím a mláďatům drůbeže se protiví.
  • Červen stálý - prosinec dokonalý.
  • Červen studený - sedlák krčí rameny.
  • Červen-li více sucho než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína.
  • Červen-li více suchý než mokrý panuje, dobrým vínem naše sudy naplňuje.
  • Červnové blýskání, na sýpkách praskání.
  • Červnové večerní hřmění - ryb a raků nadělení.
  • Červnové větříky - časté deštíky.
  • Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný.
  • Co déšť smočí v červnu, přes den vyschne za hodinu jednu.
  • Co se v červnu vylíhne, velmi často pohyne.
  • Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.
  • Co vyroste v červnu na louce za den, roste jindy po týden.
  • Dá-li nebe deštíčka, bude pěkná travička.
  • Deštivé léto je horší podzimku.
  • Hřímá-li v červnu, zvede se obilí.
  • Hřmí-li v červnu, bude pěkné obilí.
  • Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.
  • Jak se v červnu měsíc plní, náhlých bouřek moc se vlní.
  • Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.
  • Jaký červen, takový i prosinec.
  • Jaro je přízeň, léto trýzeň.
  • Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
  • Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.
  • Kdo se vyspí pod bezinkou, zbaví se sedmera nemocí.
  • Když je červen deštivý, polehává obilí.
  • Když kvete chrpa, za čtyry neděle chop se srpa.
  • Když se hřiby v létě mnoho rodí, ten rok málo chleba plodí.
  • Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
  • Letní bouřky při úplňku měsíce, znamenají dešťů dalece.
  • Louku seč, když je ti jí nejvíce líto.
  • Měsíc červen voní deštěm.
  • Nejkrásnější loukou je louka červnová.
  • Netřeba v červnu o déšť prosit, přijde, jak se začne kosit.
  • Od koukole červnového a chřipky modrý, za pět neděl do žní.
  • Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.
  • Rýma tento v červnu lidi nejvíce posedá.
  • V červnu blýská-li se, hřímá, sedlák spokojeně dřímá.
  • V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
  • V červnu rolník ví, jaké asi bude posvícení, zda bohaté, či chudé.
  • V červnu se ukáže, co nám dá Pán Bůh na daře.
  • V červnu severní vání žita hojnost k nám přihání.
  • V červnu-li zamrazí, úroda se zkazí.
  • Vlhký červen a studený – mnoho úrody z něj není.
  • Za chladu není ovádů.
  • Ze suchého června rádi nebýváme, za vlhkého vína, chleba nemíváme.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká počasí a toho, co které počasí přinese. Déšť v tomto období přinese špatné žně, ale dobře poroste tráva. Chladné počasí zase způsobí, že bude málo komárů a ovádů a lidé budou nastydlí. Naopak bouřka by měla přinést radost zemědělcům. Mráz by mohl úrodu zkazit. Absolutní většina pranostik předvídá chlad a déšť v tomto měsíci.

Zdroj: Pranostiky na červen

Pranostiky na jednotlivé dny

1. říjen: svátek má Igor (dříve svatý Remigius, Remigia)

PRANOSTIKY:

  • Fouká-li na svatého Remigia od východu, bude teplý podzimek.
  • Remigius hrozny sbírá a Viktorín presem svírá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá pěkné počasí, pokud bude foukat vítr od východu. Druhá pranostika se týká sklizně hroznů na vinicích.

2. říjen: svátek má Olívie (dříve Panna Marie Orodovnice)

PRANOSTIKY:

  • Den Marie Orodovnice - první mrazíky.
  • Fouká-li na den Marie Orodovnice od východu, bude tuhá zima.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá začátek mrazivého počasí. Na ní navazuje pranostika druhá, která podle směru foukání větru předvídá, jaká bude zima.

3. říjen: svátek má Bohumil (dříve svatá Terezie Ježíšova, Tereza)

PRANOSTIKY:

  • Den svaté Terezičky nebývá bez vlážičky.
  • Po svaté Tereze mráz po střechách leze.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá déšť v tento den. Druhá pranostika zase předvídá mráz.

4. říjen: svátek má František (dříve svatý František z Asisi)

PRANOSTIKY:

  • Svatý František zahání lidi do chýšek.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že začíná chladnější počasí, které zahání lidi do jejich domovů.

5. říjen: svátek má Eliška (dříve svatý Placid)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Placida slunce ohně nevydá.
  • Na svatého Placida zima teplo vystřídá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika pravděpodobně říká, že v tento den sice slunce svítí, ale již tak nehřeje. Druhá pranostika říká, že se teplé počasí změní na studené.

6. říjen: svátek má Hanuš

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. říjen: svátek má Justýna

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. říjen: svátek má Věra (dříve Brigita)

PRANOSTIKY:

  • Brigita svatá na mlhavá rána je bohatá.
  • O svaté Brigitě bývá mlha na úsvitě.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky předvídají mlhy pro tento den.

9. říjen: svátek mají Štefan a Sára (dříve svatý Diviš)

PRANOSTIKY:

  • Je-li déšť na svatého Diviše, bude mokrá zima.
  • Kdo se těší, že do Diviše zasel, ať se netěší na úrodu.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se týká předpovědi počasí pro zimu. Pokud by v tento den pršelo, bude pršet i v zimě. Druhá pranostika zase předvídá špatnou úrodu pro ty, co zaseli.

10. říjen: svátek má Marina

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

11. říjen: svátek má Andrej

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

12. říjen: svátek má Marcel

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. říjen: svátek má Renáta

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. říjen: svátek má Agáta (dříve Kalista)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Kalista ucpi včelín dočista.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika předvídá blížící se zimu. Upozorňuje na to, že je třeba připravit i včelíny na zimu.

15. říjen: svátek má Tereza (dříve Terezie z Avily)

PRANOSTIKY:

  • Na svatou Terezii každý švec obírá.
  • Po svaté Tereze mráz za nehty zaleze.
  • Svatá Terezie krávy uvazuje.
  • Svatá Terezie z rosičky nadělává perličky.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se opět týkají nastávající zimy, která mění ranní rosu ve zmrzlé kapky atd.

16. říjen: svátek má Havel

PRANOSTIKY:

  • Déšť na Havla, déšť na Vánoce.
  • Havel větrem foukává, Voršila tepla nedává.
  • Havla den když se v suchu chodí, ještě teplých dní k nám vodí.
  • Jaký den Havel ukazuje, taková se zima objevuje.
  • Když se do svatého Havla nesklidí zelí, je nevařivé.
  • Na Havla svatého poslední jablko do pytle svého.
  • Na svatého Havla kráva obyčejně v chlévě stává.
  • Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.
  • Nalévá-li Havel, bude horké léto.
  • Ó, svatý Havle, nechej krávy v chlévě!
  • Opadá-li listí do polovice října, svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima.
  • Po svatém Havlu kráva ráda v stáji stává.
  • Pro Havlovo žito netřeba stavěti stodol.
  • Sucho-li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý.
  • Suchý Havel oznamuje suché léto.
  • Svatý Havel - devět počasí za den.
  • Svatý Havel - hrozen shozen, svatý Judy - válí sudy.
  • Svatý Havel do zelí zajel.
  • Svatý Havel stojí za to, jaké bude příští léto.
  • Svatý Havel teplý, svatý Marcel bílý.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak pršet bude i na Vánoce. Druhá pranostika zase říká, že pokud bude foukat, tak v dalších dnech bude zima. Pokud naopak bude sucho, tak by další dny měly být ještě teplé a sucho by mělo být i následující léto. Další pranostika říká, že tento den by měl být posledním pro sklizeň jablek. Jiná pranostika zase radí odvézt dobytek do chlévů a nenechávat je na loukách, protože se blíží zima.

17. říjen: svátek má Hedvika

PRANOSTIKY:

  • Svatá Hedvika do řepy ještě medu nalívá.
  • Svatá Hedvika medu do řepy zamíchá.
  • Svatá Hedvika pole zamyká a medu do řepy zamíchá.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky pravděpodobně naznačují, že řepa ještě v tento den může zesládnout. I poslední pranostika má stejné téma, zároveň ale končí veškeré práce na polích.

18. říjen: svátek má Lukáš

PRANOSTIKY:

  • Do svatého Lukáše ruce kde chceš, měj, ale po něm je za ňadra schovej!
  • Do svatého Lukáše, kdo chceš, ruce volné měj, po svatém Lukáši za ňadra je dej!
  • Na svatého Lukáše hojnost chleba i kaše.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky se opět týkají počínajících mrazů, které budou způsobovat, že se bude člověk snažit zahřát ruce. Poslední pranostika vychází z toho, že skončily sklizně, takže by mělo být dostatek mouky.

19. říjen: svátek má Michaela

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

20. říjen: svátek má Vendelín

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

21. říjen: svátek má Brigita (dříve Voršila, Uršula, Vendelín)

PRANOSTIKY:

  • Jak den svaté Voršily začíná, tak se i zima končívá.
  • Když na Uršulu a Kordulu větry dují, po celou zimu nás navštěvují.
  • Když na Uršulu vítr duje, tuhou zimu ohlašuje.
  • Na svatou Voršilu se má zelí klidit domů, jinak na ně Šimon a Judy nechá napadnout sníh.
  • Od svatého Vendelína pastvinou celá krajina.
  • Svatá Uršula perličky rozsela; ráno vstala, posbírala, ani jediné nenechala.
  • Svatá Voršila a Kordula - patronky větru.
  • Svatá Voršila a Kordula - větry pohnula.
  • Svatá Voršila jíní nasila.
  • Svatá Voršila zimu posílá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že jaké počasí bude v tento den, tak takové počasí bude i v poslední zimní den. Další pranostika říká, že pokud bude v tento den foukat vítr, tak bude foukat celou zimu a zároveň bude krutá zima. Další pranostika radí sklidit zelí, protože by mohl začít padat sníh. Jiné pranostiky upozorňují na mráz a začínající zimu.

22. říjen: svátek má Sabina (dříve Kordula)

PRANOSTIKA:

  • O svaté Kordule nejsladší bobule.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika se pravděpodobně týká sklizně vína.

23. říjen: svátek má Teodor (dříve Jan Kapistrán, Severín)

PRANOSTIKY:

  • Do svatého Severína má být doma jetelina.
  • Na Jana Kapistrána za oráčem běhá vrána.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika radí uklidit do stodol jetelinu. I další pranostika upozorňuje na to, že sezóna prací na polích končí.

24. říjen: svátek má Nina

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

25. říjen: svátek má Beáta

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

26. říjen: svátek má Erik (dříve Haštal)

PRANOSTIKA:

  • Svatý Haštal – vymeť maštal.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika upozorňuje na to, že se blíží zima a je třeba vyklidit chlévy, aby se tam dala zvířata ustájit.

27. říjen: svátek mají Šarlota a Zoe

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. říjen: Den vzniku samostatného československého státu (dříve Šimon a Juda)

PRANOSTIKY:

  • Na Šimona a Judy - zima je všudy.
  • Na Šimona a Judy leze kočka z půdy.
  • Na Šimona a Judy leze zima z búdy a nemá-li moci, přijde na Vše svaté v noci.
  • Na svatého Šimona přikluše k nám zima tiše.
  • Od Šimona a Judy paste, pasáci, všudy!
  • Po Šimonu a Judy naděj se sněhu a na poli zmrzlé hrudy.
  • Šimona a Judy - buď sníh nebo hrudy.
  • Šimona a Judy - kožich sneste s půdy.
  • Šimona a Judy - tuhnou na poli hrudy.
  • Šimona a Judy - zima je všudy.
  • Šimona a Judy - zima leze z půdy.
  • Šimona a Judy – kamenem nerozrazíš hrudy.
  • Šimona a Judy biče schovejte, kyje řezejte, rukavice vyndejte!
  • Šimona a Judy vyhání hlídače z búdy.
  • Svatý Šimon a Judy počasí o Vánocích ovládá.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká chladného počasí, které je pro toto období již typické. Jiné pranostiky říkají, že teď se dá již pást dobytek všude, protože nikdy již nic zemědělci nepěstují.

29. říjen: svátek má Silvie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

30. říjen: svátek má Tadeáš

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

31. říjen: svátek má Štěpánka

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

Zdroj: Pranostiky na říjen

Pranostiky na jednotlivé dny

1. prosinec: svátek má Iva (dříve svatý Edmund Kampián, svatý Eligius, svatá Eligia)

PRANOSTIKY:

  • Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
  • Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
  • O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
  • Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.

VYSVĚTLENÍ: Většina těchto pranostik odkazuje na to, že pokud bude prvního prosince tuhá zima, potrvá minimálně čtyři týdny.

2. prosinec: svátek má Blanka

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. prosinec: svátek má Svatoslav (dříve svatý František Xaverský)

PRANOSTIKY:

  • O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.

VYSVĚTLENÍ: Dne 3. prosince má začít foukat studený zimní vítr.

4. prosinec: svátek má Barbora

PRANOSTIKY:

  • Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
  • Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš.
  • Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
  • Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
  • Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
  • Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
  • Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
  • Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
  • Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
  • Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
  • Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
  • Na svatou Barboru saně do dvoru.
  • O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
  • O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!
  • Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
  • Po svaté Baruši střez nosu i uší!
  • Pravi Kači Barča – nechajmy už tanca!
  • Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
  • Svatá Barbora bývá naškrobená.
  • Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
  • Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
  • Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje.
  • Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
  • Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.
  • Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Zde se hned první pranostiky rozcházejí (zjevně vznikly jinde, v jinou dobu). Jedna z nich předpovídá, že když bude sníh 4. prosince, na 24. prosince již sníh nebude, druhá naopak tvrdí, že sníh ze 4. prosince vydrží do Vánoc. Další pranostiky předvídají, že když bude na svátek Barbory sníh, tak příští rok se bude dařit zemědělcům.

5. prosinec: svátek má Jitka

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. prosinec: svátek má Mikuláš

PRANOSTIKY:

  • Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.
  • Na svatého Mikuláše je už zima celá naše.
  • Na svatého Mikuláše jihne, nebo pršívá, málokdy zima držívá.
  • Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
  • Na svatou pannu Kateřinu sluší se schovati pod peřinu, pak na svatého Mikuláše, toť jest zima všecka naše.
  • Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky.
  • Neviděl-li by svatý Mikuláš mokré střechy, musel by být slepý.
  • O svatém Mikuláši často snížek práší.
  • Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
  • Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.
  • Svatá Barbora mosty mostí, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
  • Svatý Mikuláš deštivý, zimě se ještě protiví.
  • Svatý Mikuláš splachuje břehy.
  • Svatý Nikola, honí koně do dvora.
  • Zelený Mikuláš - bílý leden.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: I zde se význam některých pranostik rozchází. Zároveň některé pranostiky slibují na 6. prosince zimu, jiné ale upozorňují na to, že zima je na tento den málokdy, naopak často v tento den pršívá. Poslední pranostika slibuje, že tento deštivý den nám ale vynahradí leden, kdy bude sněžit.

7. prosinec: svátek má Ambrož a Benjamín

PRANOSTIKY:

  • O svatém Ambrožu ucpi v seknici každou díru.

VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika je spíše doporučením, aby se lidé připravili na zimu, která se blíží, protože již ledově a vlezle fouká vítr.

8. prosinec: svátek má Květoslava

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. prosinec: svátek má Vratislav

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. prosinec: svátek má Julie

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

11. prosinec: svátek má Dana

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

12. prosinec: svátek má Simona

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. prosinec: svátek má Lucie

PRANOSTIKY:

  • Jaké jsou dni od sv. Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku.(12 dní - 12 měsíců)
  • Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu.
  • Lucie noci upije a dne nepřidá.
  • Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len.
  • Svatá Lucie den skoro vypije.
  • Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc.
  • Umaže-li si Lucie šaty od bláta, bude si je po celý leden přepírat.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Většina pranostik se týká toho, že se prodlužuje noc a zkracuje den (světlo). Některé pranostiky se týkají předpovědi dalších měsíců a toho, jaké počasí by již mělo být v tento den (zima = sníh). Poslední pranostika varuje, pokud bude v tento den bláto (pršet), tak bude pršet i v lednu.

14. prosinec: svátek má Lýdie (dříve svatý Nikasius)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Nikasia se mají dělat knutle, neb jimi vázané obilí nežerou myši.

VYSVĚTLENÍ: Toto pořekadlo radí, aby zemědělci v tento den si připravovali rouble k vázání snopů, protože jejich vymrznutí přes zimu a vyschnutí přes jaro a léto má odradit myši od sežrání snopů.

15. prosinec: svátek má Radana a Radan

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

16. prosinec: svátek má Albína (dříve svatá Albína a svatý Albín)

PRANOSTIKY:

  • O svaté Albíně je po sněhové peřině.
  • O svaté Albíně schovej se do skříně (= síně).
  • Svatá Albína - špek do komína.
  • Svatá Albína je nejpilnější přadlena.
  • Svatý Albín omývá prahy.
  • Svatý Albín pouští vodu na mlýn.
  • Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Některé pranostiky předvídají, že v tento den nebude již sníh, jiná pranostika naopak předvídá takovou zimu, že je lepší se před ní schovat do tepla. Další pranostika předvídá, že sníh z tohoto období, způsobí povodně.

17. prosinec: svátek má Daniel (dříve svatý Lazar)

PRANOSTIKY:

  • O svatém Lazaru ucpi v sednici každou spáru.

VYSVĚTLENÍ: Toto přísloví radí, aby se znovu každý ujistil, že je připravený na krutou zimu, před kterou pak toto přísloví varuje.

18. prosinec: svátek má Miloslav

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

19. prosinec: svátek má Ester

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

20. prosinec: svátek má Dagmar

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

21. prosinec: svátek má Natálie (dříve svatý Tomáš apoštol)

PRANOSTIKY:

  • O svatém Tomáši meluzína straší.
  • Je-li Tomáš mrazivý, obilní klásky naplní.
  • Jestli na Tomáše Biskupa slunce svítí, můžeme mnoho ovoce a žita míti.
  • Na svatého Tomáše nejdelší noc je naše.
  • Na svatého Tomáše zima je naše.
  • Na svatého Tomáše zima se rozpáře.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky odkazují nejčastěji k tomu, že 21. prosince je zimní slunovrat, což znamená, že v tento den je opravdu nejdelší noc v roce (nejdéle tma). Jiné pranostiky odkazují k tomu, že určité počasí v tento den může způsobit lepší úrodu.

22. prosinec: svátek má Šimon

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

23. prosinec: svátek má Vlasta (dříve svatá Viktorie)

PRANOSTIKY:

  • Svatá Viktorie obrázky na okna ryje.

VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika odkazuje k mrazu, který v tento den kreslí na okna.

24. prosinec: svátek má Adam a Eva (Štědrý den)

PRANOSTIKY:

  • Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.
  • Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.
  • Jasno na den Štědrý - úroda tvrdého zboží a hrachu.
  • Jasno na den Štědrý, bude hrách tvrdý.
  • Je-li na Štědrý den vítr, bude úroda malá.
  • Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.
  • Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude rok úrodný.
  • Jestliže večer před Narozením Páně jasno jest, bez větru a deště, a ráno slunce jasné vychází, bude úrodný rok na víno.
  • Jitřní jasné a obloha čistá úroda hojná příští rok jistá.
  • Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.
  • Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.
  • Na Adama a Evu čekejte oblevu.
  • Na Štědrý den jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.
  • Na Štědrý den před večeří se dává za okno miska s vodou. Zmrzne-li do rána a roztrhne-li mráz misku, ztratí se toho roku voda ve studni.
  • Na Štědrý večer hvězdičky - ponesou vajíčka slepičky.
  • Padá-li na Štědrý den v noci sníh, urodí se hojně vína.
  • Padá-li na Štědrý den večer v noci sníh, urodí se mnoho chmele.
  • Svítí-li na Štědrý den od deváté hodiny jasně slunce, bude krásné počasí na žně obilné, senné i otavové.
  • Tvrdo a jasno na Štědrý den - úroda tvrdého zboží a hrachu.
  • Vánoce na ledě - Velikonoce na blátě.
  • Vítr na Štědrý den od půlnoční strany, raduj se, rok bude plenný a úrodný.
  • Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: První pranostika slouží jako předpověď počasí na příští rok (jedná se hlavně o povětrnostní podmínky). Další pranostika říká, že když je noc na Štědrý den jasná, přijde krutý mráz. Jiná předpovídá počasí na Velikonoce (když na Vánoce nebude sníh, bude na Velikonoce a obráceně). Jiná předvídá blížící se oblevu. Řada pranostik také předpovídá úrodu příštího roku na základě počasí na Štědrý den.

25. prosinec: Boží hod vánoční

PRANOSTIKY:

  • Do Vánoc není ani hladu, ani zimy.
  • Levné povětří okolo vánoc předpovídá nám, že zima bude velmi dlouho trvati; to jest jestli prve nemrzlo, bude potom mrznouti.
  • Lepší Vánoce třeskuté než tekuté.
  • Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny.
  • Když čas před Vánoci až do Tří králů mlhavý a tmavý jest, následují na to nemoci.
  • Před Vánocemi neškodí mokro osení, ale tím víc po Vánocích.
  • Zelené Vánoce – bílé Velikonoce.
  • Jsou-li zelené Vánoce, Velká noc bude bělit se.
  • Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.
  • Vánoce bez sněhu přináší velikou noc sněžnou.
  • Vánoce v jeteli - letnice ve sněhu.
  • Jsou-li vrby o Vánocích plné rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček.
  • Na Vánoce mnoho hvězdiček, slepice nanesou mnoho vajíček.
  • Světlé hody - tmavé stodoly, tmavé hody - světlé stodoly.
  • Temná vánoční noc přinese světlé stodoly.
  • Jasné Vánoce - hojnost vína a ovoce.
  • O Vánocích obloha čistá a hvězdná, bude úrodný rok.
  • Padá-li na Boží hod vánoční sníh, hodně obilí bude na polích.
  • Tmavé Vánoce - světlé stodoly.
  • Tmavé Vánoce - dojné krávy, světlé Vánoce - ponesou slepice.
  • Jestli vítr o Vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje.
  • Na Boží hod vánoční vítr od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad, od poledne dobrý rok.
  • Připadne-li Boží narození na čtvrtek, bude rok velmi úrodný, jenom vína bude prostředně.
  • V neděli Božího narození - teplá zima bez prodlení.
  • V pátek Božího narození - tuhá zima bez prodlení.
  • Je-li Božího narození v sobotu, bude málo ovoce, ale vydaří se žito.
  • Podle počasí dnů a nocí od Božího narození do svátku Tří králů, určuje se počasí pro dvanáct měsíců příštího roku.
  • Na Boží narození o bleší převalení.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Mnoho pranostik je podobných jako na Štědrý den. Některé pranostiky se týkají toho, na který den tento svátek připadá. Pokud je to v neděli, bude teplá zima, pokud je to v pátek, bude krutá zima.

26. prosinec: svátek má Štěpán

PRANOSTIKY:

  • Chodí-li Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
  • Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všecko špatně urodí.
  • Jestli Štěpán valným větrem fouká, vinohrad na něj smutně kouká.
  • Když je Barborka ucouraná, chodí svatý Štěpán po ledě.
  • Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
  • Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
  • Na den svatého Štěpána se světí oves, hrách, ječmen a na svatého Jana Evangelistu víno.
  • Na svatého Štěpána každý se má za pána.
  • Na svatého Štěpána když vítr prudce zavěje, víno před zkázou jistou se chvěje.
  • Pakli na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatné se urodí.
  • Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Druhá pranostika říká, že pokud v tento den fouká velký vítr, bude příští rok špatná úroda, je to varování hlavně pro vinaře. Jiné pranostiky říkají, že pokud bude na Kateřinu (listopad), sněžit, tak 26. prosince žádný sníh nebude.

27. prosinec: svátek má Žaneta (dříve svatý Jan Evangelista)

PRANOSTIKY:

  • Od svatého Jana Evangelisty obrací se slunce k létu a zima k mrazům.
  • Víno svěcené v den svátku Jana Evangelisty je třeba uchovat jako prostředek proti hadímu uštknutí.

VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika říká, že oteplení, které do té doby bylo, se obrátí zpět k létu a začne vládnout znovu zima.

28. prosinec: svátek má Bohumila (dříve Mláďátka betlémská)

PRANOSTIKY:

  • Je-li na Mláďátka mha, mrou děti.
  • Je-li na Mláďátka mlha na Lysé hoře, kobzole se neurodí a mladí lidé budou mřít.
  • Je-li na Mláďátka mlha, kobzole se neurodí, je-li mlha v údolích, bude kobzolí dost.
  • Když se na Mláďátka chumelí ráno, mrou toho roku děti, když v poledne, mrou lidé středních let a když večer, mrou starci.
  • Máme-li na Mláďátka a svatého Josefa pěkné počasí, zvedou se příští léto brambory.
  • Na Mláďátka když prší, osýpají se děti.
  • O Mláďátkách den se omlazuje.
  • Prší-li na Mláďátka, bude Pámbu v příštím roce potřebovat hodně andělíčků.
  • Prší-li na Mláďátka, budou děti mříti.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky se často týkají dětí. Pokud je v tento den mlha či prší, tak pranostika předpovídá, že budou umírat nemocné děti.

29. prosinec: svátek má Judita

  • Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

30. prosinec: svátek má David

PRANOSTIKY:

  • Uhodí-li na Davida silný mráz, potom mrazy vydrží nejméně do svíček.

VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika předvídá další počasí až do 6. ledna, pokud bude 30. prosince velmi mrznout, tak mrazy vydrží až do Tří králů.

31. prosinec: svátek má Silvestr (dříve svatý Sylvestr)

PRANOSTIKY:

  • Jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.
  • Je-li o Silvestru v noci vítr a jasno, bude dobrého vína pořídku.
  • Když na Silvestra ráno sluní, v noci prudký vítr zavěje, není na vína hrubé naděje.
  • Když na Silvestra sněží, Nový rok není daleko.
  • Na Silvestra větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.
  • Na Silvestra-li jižní vítr duje, příznivý rok to ohlašuje; západní vítr ryb dává nejvíce, severní zimu a Vánoce, východní vítr slibuje hojnost plodů, severovýchodní značí nepohodu.
  • O Silvestru papeži snížek si již poleží.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky předvídají, že pokud bylo celý rok počasí nic moc, tak ani na Silvestra se to nezlepší. Jiná pranostika říká, že pokud přes den svítí slunce a v noci je silný vítr, bude další rok krutý pro vinaře. Předposlední pranostika říká, co mají lidé očekávat, podle toho, který vítr fouká.

Zdroj: Pranostiky na prosinec

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Adventní sníh dočká-li marcového, nebudeš jídat, sedláčku, chleba režného.
  • Březen bez vody - duben bez trávy.
  • Březen mokrý - rolník smutný.
  • Březen se umí pousmát, ale také důkladně zamračit.
  • Březen - na pec si vlezem.
  • Březen suchý, duben mokrý, květen větrný pytle obilím naplní.
  • Březen suchý, duben mokrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
  • Březen suchý, duben vlhký a chladný máj, humno bude jako ráj.
  • Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li i nadělat.
  • Březen - za kamna vlezem.
  • Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj.
  • Březnové mlhy - za 100 dní déšť.
  • Březnové mrazy nikdy neschází.
  • Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát.
  • Březnové slunce od nohou studí.
  • Březnového prachu za dukát lot.
  • Březnového slunka je pořídku.
  • Březnový hrom - pozdní hlad.
  • Březnový prach úrodu zlatí.
  • Březnový slunce má krátký ruce.
  • Březnový sníh škodí polím.
  • Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.
  • Dlouho-li březen sněhu hovívá, na obilí úrodný rok bývá.
  • Druhdy ještě v březnu hejl na nos se posadí.
  • Hříbě, štěně a dítě březnové dobré bývá.
  • Hřímání v březnu, sněhy v květnu.
  • Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
  • Hřmí-li v březnu, tak také v červnu.
  • Jak prší v březnu, sněží v máji.
  • Jak prší v březnu, tak také v červnu.
  • Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
  • Josef s Marijú zimu zabijú.
  • Kam se v březnu první bouřka honí, všechny ostatní jdou za ní.
  • Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.
  • Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude ještě mrazů po Velikonocích.
  • Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v červenci.
  • Květ březnový není dobrý, květ dubnový polodobrý a květ májový docela dobrý.
  • Laštovčin zobáček je krátký, ale zvlášť v březnu sladký.
  • Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát.
  • Marec chytá za palec.
  • Mlha v březnu znamená za 100 dní bouřku.
  • Mnoho dešťů březnových - hubené léto.
  • Mokrý březen od rolníků nenáviděn.
  • Na déšť březnový nenásleduje požehnání boží.
  • Napadlý sníh březnový oseníčku nehoví.
  • Nezapomeň nikdy na to, březnový prach že je zlato!
  • Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.
  • Prach-li březen plodí - tráva, list se rodí.
  • Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
  • Smíření nepřátelé jako březnový led.
  • Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.
  • Studený marec, mokrý máj - bude humno jako ráj.
  • V březnu dvě putny vody a jedna lžíce bláta - v říjnu jedna lžíce vody a dvě putny bláta.
  • V březnu fouká z břízy, poslední sníh z pole mizí.
  • V březnu hřmí na teplo a na časy.
  • V březnu když se práší, stromy brzo raší.
  • V březnu prach - jistý hrách.
  • V březnu prach a v dubnu bláto - sedlákovi roste zlato.
  • V březnu prach co zlato a stříbro, ale sníh bývá pro osení jed.
  • V březnu sedlák stromy osekává, ale kabát ještě nesundává.
  • V březnu sýkora volá: Rozsívej! Rozsívej!
  • V březnu vítr z břízy fouká
  • V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest.
  • V březnu-li, v dubnu vítr věje, hojná úroda se směje.
  • V zelené-li roucho březen se obleče, neúrodu za sebou přivleče.
  • Začnou-li v březnu měkké větry, navracují se laštovice.
  • Zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej i dokonce zalehne.
  • Zima, kterou březen nese, dlouho s námi ještě třese.
  • Žežule, které v březnu velmi křičí, čáp, který mnoho hřeská, divoké husy, které se ukazují, oznamují teplé jaro.

VYSVĚTLENÍ:

Většina březnových pranostik se týká setí obilí, růstu trávy, předpovědí budoucí úrody, popisu změny přírody (tají ledy, ptáci se vracejí, tráva se zelená).

Zdroj: Pranostiky na březen


Autor obsahu

Mgr. Jitka Konášová


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP