Co si únor zazelená, březen si hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí.
Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
Když skřivánek v únoru zpívá, velká zima potom bývá.
Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima.
Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.
Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
Můžeš-li se v lednu vysvléci do košile, připravuj si na únor kožich.
Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
Teplý únor - studené jaro, teplé léto.
Únor bílý - pole sílí.
Únorová voda - pro pole škoda
Únor = úmor: kdyby mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě.
V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se týkají toho, jak únorové počasí ovlivní následující měsíce. Nejznámější pranostika: únor bílý – pole sílí, říká, že pokud v únoru sněží, tak pole budou silná na dobrou úrodu. Podobně vyznívají i další pranostiky. Jiné pranostiky říkají, že pokud je v únoru teplo, tak ale v následujících měsících bude zase mrznout.
Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.
Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.
Holomrazy - úrody vrazi.
Jak vysoko v lednu leží sníh, tak vysoko tráva poroste.
Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodněší.
Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
Jestliže země v lednu měsíci otevřena jest, a obzvláště když poslední větrové přitom bouří, tehdy panují rozličné nemoce.
Když je leden bílý, je sedlákovi milý.
Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.
Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.
Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.
Leden jasný, roček krásný.
Leden studený, duben zelený.
Lednová zima i na peci je znát.
Lednový déšť z pecnu odkrajuje.
Lenivého tahá mráz za nos, před pilným smeká.
Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti.
Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
Suchý leden, mokrý červen.
Teplý leden, k nouzi krok jen jeden.
V lednu málo vody - mnoho vína, mnoho vody - málo vína.
V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
V lednu mráz - těší nás; v lednu voda - věčná škoda.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká počasí, které by mělo být v lednu. Pranostiky vyjadřují radost z mrazivého ledna, který tak přinese hodně úrody. Pokud v lednu není zima a naopak i prší, úroda bude špatná.
Výraz pranostika má původ v řeckém slově prognosis, z něhož také vychází nám jistě známý termín předpověď. Prognosis je slovo řecké, přičemž předpona pro- značí dopředu a gnosis značí poznání, jak nám uvedla vážená paní Renata Prucklová z Centra jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity. Pranostika a předpověď mají ale společného více.
Pranostika je typ rčení, který spojuje různé meteorologické jevy s ročním obdobím. Pranostiky mají původ někde v minulosti, lidé se jimi snažili předvídat, jaké bude počasí na základě lidské zkušenosti.
Na každé roční období i měsíc se dají najít desítky pranostiky. Pro příklad uvádím pranostiky, které jsou spojené se zimním měsícem prosincem. Na některé dny v tomto měsíci se dá najít alespoň jedna pranostika, zároveň ale existují pranostiky, které se týkají celého měsíce. Na začátku článku uvádím pranostiky, které se týkají konkrétních dní, v závěru budou pranostiky, které se týkají celého prosince.
Název měsíce prosince vznikl ze slova „prosiněti“, což se dá vykládat jako prosvítati. Prosinec tedy dostal pravděpodobně název podle toho, že v tomto období slunce jen někdy prosvitne na nebi mezi mraky. V noci z 21. prosince začíná také zimní slunovrat, v tento den je noc nejdelší. Na začátku prosince se slaví advent, po něm samozřejmě následuje Štědrý den, který se v České republice slaví 24. prosince.
Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
Čistý nový měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň.
Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
Deště v říjnu znamenají příští úrodný rok.
Deštěm-li se konec října rozvodní, znamená, že příští rok se zúrodní.
Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.
Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
Je-li v říjnu mnoho mlh, bude v zimě mnoho sněhu.
Je-li v říjnu mnoho vos a sršáňů, přijde studená a dlouhá zima.
Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima.
Jestli sníh napadne toho měsíce a kolik dní trvati bude, tak stálá bude zima.
Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.
Když dub hojné ovoce dává, tak má velká zima a množství sněhu býti.
Když jde říjen ke konci, zima jde k začátku a kožichy z půdy.
Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jest k doufání pěkné vinobraní.
Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.
Kolik dnů v říjnu uplyne do prvního deště, po tolik dnů bude v zimě pršeti.
Kolikrát tohoto měsíce sněží, tolikráte v budoucí zimě sníh padati má.
Krásný říjen - studený leden.
Má-li říjen mrazů moc a sněhu, mívá leden mírnou zimu v běhu.
Mlhy v říjnu - sněhy v zimě.
Mrazy v říjnu - hezky v lednu.
Mrazy v říjnu - hezky v lednu; krásný říjen - studený leden.
Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima.
Pokrývají-li se strniska ještě v říjnu hojně babími léty, jest to předzvěstí dlouhého a pěkného podzimu.
Říjen a březen rovné jsou ve všem.
Říjen bývá již studený, ale nikdy hladový.
Říjen hodně větrů, dešťů mívá, někdy přece vesele se dívá.
Říjen, když blýská, zima plíská.
Říjen na jednom konci ještě hřeje, ale na druhém již mrazí.
Říjen nemá v oblibě ani kola, ani sáně.
Říjen-li má dešťů a listopad, mívá prosinec prudké větry rád.
Říjnové nebe plné hvězd má rádo teplá kamna.
Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.
Sněží-li v říjnu, bude měkká zima.
Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
Studený říjen - zelený leden.
Teplý říjen - studený listopad.
Teplý říjen - studený únor.
Touží-li září po roce, bude v říjnu bláta po ose.
Urodí-li se mnoho dubového ovoce, budou mrazivé Vánoce.
V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.
V říjnu mnoho dešťů - v prosinci mnoho větrů.
V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý.
V říjnu večer ovce je-li nutno nocí domů hnáti, tuhé zimy, sněhu jest se báti.
V říjnu-li se blýská, v zimě se pak plíská.
Vějou -li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí.
Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče.
Září víno vaří, říjen víno pijem.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky říkají, že pokud tu budou ještě v říjnu vlaštovky, tak bude dlouho hezké počasí. Pokud bude tedy v říjnu teplo, tak zima bude velmi chladná. Jiné pranostiky zase říkají, že pokud brzy spadne listí, tak bude další rok úrodný. Jiná pranostika zase říká, že když bude hodně mrznout v říjnu, tak v lednu bude tepleji a naopak. Zároveň déšť v tento měsíc může přinést dobrou úrodu pro příští rok. Pokud budou v říjnu bouřky, tak bude v zimě pršet. Pokud bude na podzim foukat vítr, tak příští rok nebude dobrá úroda obilí. Jiná pranostika zase říká, že říjen nepřeje jízdě na kole, protože na ní je již zima, ale ani jízdě na saních, protože ještě není taková zima.
Ať si kdo chce, co chce, říká - v srpnu ještě do rybníka.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
Co červenec neuvaří, to už září nedosmaží.
Co se v srpnu neuvaří, ani v září se nezdaří.
Co se v srpnu nezvládne, ani v září se nepodaří.
Co srpen nedopeče, září nedovaří.
Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
Hřímání v srpnu úrody dobré a hovad hynutí znamená.
I když v srpnu ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.
Jestli často v srpnu bude hřmíti, můžeme v zimě dost větrů míti.
Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
Když nás srpen deštěm nepokropí, ten už potom škody nenatropí.
Když pálí srpen, bude pálit i víno.
Když srpen zpočátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
Není-li nový měsíc jako karanbunkulus jasný, ale červený, pošmourný, na novu svém vlhký den znamená.
Poslední ty dva dni tohoto měsíce dobře vyšetři a první dva dni následujícího měsíce, jestli se pěkné a jasné počasí ukáže, teda Bachus bude pěknými hrozny okrášlen.
Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
Ranní mlhy koncem měsíce ukazují na studený podzim a na časný příchod zimy.
Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
Šedá mlha v srpnu nezdravá.
Silné rosy v srpnu zadělávají na dobrou pohodu.
Srpen a únor - tepla a zimy úmor.
Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
Srpen klasy sklidí a ovoce dospělé vidí.
Srpen má nejkrásnější počasí v roce.
Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
Srpen začíná, co červenec končil.
Srpnová horka ničemu neuškodí.
Srpnové ráno bez rosy - srpnové odpoledne s bouřkou.
Srpnový déšť - jako ženský pláč.
Svítí-li čtvrtý den jako zlato, silného větru čekej hned za to. Pakliť jest velmi černý v prostředku, čekej pěkného počasí, to věz vskutku. A tak do konce bude trvati.
Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
Teplý a suchý srpen - výborné víno.
Udělá-li se v srpnu deštivo, prší med a dobré víno.
V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
V srpnu mlhy na výšinách - jistá voda, když v nížinách - to pohoda.
V srpnu slunce parné ovoci a vínu zdárné.
V srpnu-li máš hojně slunečnosti, budeš mít vína dosti.
Vesele bude řinčet kosa, je-li v srpnu hodně rosa.
Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika říká, přestože není takové vedro, stále je ještě dostatečné teplo na koupání. I jiné pranostiky zmiňují teplo v tomto měsících. Další pranostiky dávají do souvislosti měsíce červenec, srpen a září. Obzvlášť v zemědělství jsou na sobě velmi závislé. Září je závislé na předcházejících měsících, pokud v červenci a v srpnu nebylo hezké počasí, tak to září již nezachrání. Pokud bude naopak bouřka v srpnu, tak to znamená, že zemědělce čeká dobrá úroda. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti úrodu hub a množství sněhu v zimě. Pokud bude v srpnu hub málo, bude málo i sněhu. Jiné pranostiky se zase týkají úrody vína.
Červenec - z paren, dešťů, bouřek a potu slepenec.
Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.
Červenec horký, pěkné jsou vdolky.
Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.
Červenec přináší psí dny, ale také silné bouře.
Červenec přináší žniva a psí dny mívá.
Červenec zatopí, až obilí na poli praská.
Červenec žne žita, višně k tomu vítá.
Co červenec končí, srpen začíná.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
Co červenec neuvaří - srpen nedopeče.
Co červenec neuvaří - srpen neprodá.
Co červenec ze dne odtrhne, to na teple přidá.
Dělají-li mravenci obydlí své v červenci a kupí je stále výš, přijde tuhá zima spíš.
Hřímání měsíce července mnohým lidem smrt zvěstuje.
Jaký červenec, takový leden.
Jestliže se hrom v červenci často dá slyšeti, budeme kalné léto míti.
Jestliže se hrom v červenci častokráte ozývá, bude nadcházející zima studená.
Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.
Když dne ubývá, horka přibývá.
Lednová zima je nejkrušnější, červencová vedra jsou nejsilnější.
Na mokrý červenec následuje bouře a krupobití.
Nebyl -li červen dostatečně děštivý, dodá vodu až červenec a přidá ještě mnohé bouře.
Roztrhne-li v červenci pavouk svou síť ve dvě, brzy se déšť ozve.
Slunce peče - déšť poteče.
Staví-li v červenci hromadu mravenci po kraji všude, tuhá zima bude.
V červenci déšť a slunečná pohoda – hojná bude v příštím roce úroda.
V červenci déšť, jak žravý jed modrý na pohance kazí květ, proto vzácný bývá v oulech med.
V červenci do košile rozdělej se a v prosinci po uši oděj se!
V červenci když dne ubývá, horka přibývá.
VYSVĚTLENÍ:
Většina těchto pranostik na celý měsíc se zaměřuje na období sklizně a na počasí. Které v tomto měsíci může být dosti různorodé, od bouřek, psího počasí až po obrovská vedra. Některé pranostiky tvrdí, že bouřky v tomto měsíci zvěstují smrt mnoha lidí. Jiné pranostiky dávají do souvislosti červencové počasí s tím prosincovým a lednovým.
Co za hodinu v listopadu naprší, to za tři týdny po tom nevyschne.
Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.
Jaké je počasí v listopadu, takové bude i v březnu.
Jaké povětří jest v listopadu, takové má býti měsíce března roku budoucího.
Jaký bývá v listopadu čas, takový obyčejně v březnu zas.
Jaký listopad, takový březen.
Jestliže listopadový sníh odtaje, polím a studnám prospěje.
Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.
Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.
Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
Když ráno v listopadu prší, bude den skvělý.
Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.
Listopad někdy sněží a někdy jen tak listí leží.
Listopad nemiluje voznice ani sanice.
Listopad stromy lúpí a často porubané kúpí.
Listopad z mlhy, jinovatky, deště, sněhu, sucha a bláta, před zimou k zimě chvátá.
Listopadová mlha zhasíná slunce.
Listopadové deště - na povozy kleště.
Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.
Listopadové slunce na zemi nevidí.
Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
Listopadový sníh uléhá v noci.
Listopadový vítr - bratr zimy.
Listopadový vítr slunce polyká.
Má-li listopad déšť a potom mrazy, osení se často zkazí.
Na začátku listopadu teplo se zimou se hádá.
Napadne-li sníh v listopadu a v prosinci do bláta a do vody, není to známka dobré úrody.
Nejtěžší a nejodolnější rybu poskytuje listopad.
Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.
Studený listopad - zelený leden.
Uhodí-li v listopadu časně mrazy tuhé, brzy zase dobře bude.
V listopadu hřmí - sedlák vesnou sní.
V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
Vystupuje-li v listopadu nebo v prosinci mnoho mlh za sebou, roste sníh.
Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky říkají, pokud v listopadu prší, tak mokro vydrží ještě téměř měsíc. Listopadové bouřky naopak věští dobrou úrodu v příštím roce. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti počasí v listopadu a v březnu. Tání listopadového sněhu může velmi prospět studnám i řekám. Jiná pranostika zase říká, že v listopadu může být počasí různé. Další pranostiky zase říkají, že foukání větru v listopadu patří k zimě a je jeho signálem. Jiná pranostika zase říká, že pokud by začaly v listopadu kvést stromy, tak zima vydrží až do léta.
Bouřky v druhé polovině září přinášejí mnoho větrů.
Bouřky v září věští na jaře mnoho sněhu.
Bouřka v září věští sníh v prosinci.
Co srpen nedovařil, září nedosmaží.
Divoké husy na odletu znamenají konec i babímu létu.
Divoké husy svačinu odnášejí a zimu přinášejí.
Fouká-li počátkem září z Moravy, pak vorej, sedláčku, pomali. Fouká-li ale z Čech, pak si, sedláčku, s oráním pospěš.
Hřímání v září oznamuje teplý podzim.
Jaké je počasí v září, takové bude i v příštím květnu.
Jaké počasí v září, tak se i březnu vydaří.
Jsou-li v září noci jasný a suchý, nebude po houbách ani potuchy.
Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
Když je vlhko i v září, v lesích se houbám daří.
Na dešti v září rolníku moc záleží.
Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.
Parna se a mlhy víno nebojí, oběma se lépe napojí, zato ale velkým chladem v září postonává a se špatně daří.
Pěkné růže v zahrádkách věští pěkný podzimek a pozdní zimu.
Po hojných deštích v září osení zimní se podaří.
Po teplém září zle se říjen tváří.
Podzim bohatý na mlhu věští v zimě mnoho sněhu.
Podzim na strakaté kobyle jezdí.
Prší-li často v září, z lesů se dlouho voda paří.
Prší-li hodně v září, vesele se sedlák tváří.
Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří.
Teplé září - říjen se mračí.
Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.
V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá.
Začátek tohoto měsíce přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
Začátek září přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
Září - máj podzimu.
Září - slunce ještě dosti září.
Září jasným pohledem se ještě jednou ohlédne za květnem.
Září jezdí na strakaté kobyle
Září víno vaří a co nedovaří, říjen dopeče.
Září víno vaří, říjen mačká hrozen.
Září, kamna zazáří.
Září, na léto jde stáří.
Zářijová slota - hrstka deště, fůra bláta.
Zářijové pršení prospívá osení.
Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká toho, že léto skončilo a blíží se zima. Některé další pranostiky se týkají úrody vína i ovoce, zářijového počasí a jeho vlivu na budoucí zimu. Například, když bude dlouho pršet, bude se z lesů dlouho pařit voda. Jiná pranostika zase říká, že září může být ještě teplé, ale v říjnu dojde k velké změně.
Vyjde-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
Zelené Hromnice - bílé velikonoce.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky se ve většině případů týkají vlivu počasí 2. února na počasí během roku. Pranostiky říkají, že pokud v tento den sněží, blíží se jaro. Pokud nesněží, zima ještě chvíli potrvá. Některé pranostiky se také týkají bouřek a rad, co udělat, aby do domu neuhodil blesk.
3. únor: svátek má Blažej
PRANOSTIKY:
Je-li pěkné počasí na svatého Blažeje, zvednou se brambory.
Na svatého Blažeje kamínek se ohřeje.
Na svatého Blažeje pije skřivan z koleje.
Na svatého Blažeje pilný sedlák již nevěje.
Na svatého Blažeje slunce ještě nehřeje.
Na svatého Blažeje teče-li voda kolejí jen tolik, co by vozka od biče smočil, čekají dlouhý len.
Na svatého Blažeje, svatou Hátu a svatou Dorotu se nemá péci chleba, neboť sáhlo-li by se do mouky, dali by se do ní pilousi.
Prší-li na svatého Blažeje tak, že teče voda kolejím, povede se len.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se týkají deště na tento den, pokud by 3. února pršelo, mělo by se v tento rok dařit lnu na polích.
4. února: svátek má Jarmila (dříve svatá Veronika, Masopust)
PRANOSTIKY:
Jedí-li se koblihy na slunci, budou se malovaná vejce jíst na peci.
Jsou-li o masopustě dlouhé rampouchy, je úrodný rok na mouchy.
Jsou-li o masopustě rampouchy, je dobrý rok na mouchy a je dlouhý len.
Když svítí slunce v masopustní dny, bude jasné i Vzkříšení.
Konec masopustu jasný - len krásný.
Krátký masopust - dlouhá zima.
Masopust na slunci - pomlázka u kamen.
Masopust na slunci - pomlázka v senci.
O svaté Veronice bývá ještě sanice.
O svaté Veronice bývává čvachtanice.
O světici Veří dodírá se peří.
Suchý půst - úrodný rok.
Svatá Veronika ledy seká u rybníka.
Svítí-li slunce na bláznivé masopustní dni, bude pěkná pšenice i žito.
Svítí-li slunce o masopustě, bude pěkná pšenice a žito podzimní.
Svítí-li slunce o Masopustní neděli, povede se nejlépe setí záhy, svítí-li slunce v Masopustní pondělí, povede se nejlépe setí prostřední, a svítí-li slunce na Masopustní úterý, je nejlépe sít pozdě.
VYSVĚTLENÍ:
Část pranostik se týká masopustu, pokud stále ještě mrzne, měl by být dobrý rok pro úrodu. Jiné pranostiky říkají, že už ale v tuto dobu může dost tát. Pokud by na masopust bylo hezky, bude se během roku dařit obilí na poli.
5. únor: svátek má Dobromila (dříve svatá Agáta a svatá Háta)
PRANOSTIKY:
Chléb svěcený v den svaté Agáty přináší užitek, chrání lidi, pole i dobytek.
Háty či Agáty nafouká za všechny záplaty.
Jsou-li na Hátu a Dorotu rampouchy, budou hodně dojit krávy.
Kde se Hátovou vodou vykropí sady, zahrady a vinice, tam žádný škodlivý hmyz neuškodí.
O svaté Agátě uschne prádlo na plotě.
Svatá Agáta bývá na sníh bohatá.
Svatá Agáta na ranní mlhy bývá bohatá.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky říkají, že v tento den bývají mlhy a fouká vítr. Jiná pranostika říká, že když v tento den mrzne, bude se během roku dařit kravám. Jiná pranostika slouží jako rada pro zahradníky, pokud by v tento den pršelo, tak se nebude dařit škodlivému hmyzu na jejich zahradách. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
6. únor: svátek má Vanda (dříve svatá Dorota)
PRANOSTIKY:
Dorota v rychlém běhu přinášívá nejvíce sněhu.
Je-li svatá Dorota ucouraná, povedou se brambory.
Když na Dorotu svítí slunce, ponesou hodně slepice.
Na svatou Dorotu odmeť sníh od plotu.
Na svatou Dorotu rádo teče do botů.
Na svatou Dorotu si jdou ptáci kupovat na ptačí trh píšťalky.
O svaté Dorotě uschne košile na plotě.
Svatá Dorota – sněhu forota.
Svatá Dorota donese skřivánka v košíčku.
Svatá Dorota rozdává ptáčatům písničky.
Svatá Dorota sněhem zametá.
Svatá Dorota stromy sněhem ometá.
Svatá Dorota také na sníh bohatá.
VYSVĚTLENÍ:
Zde se pranostiky rozchází. Některé pranostiky upozorňují, že bude dost sněhu, jiné, že bude větrno, a další, že se již blíží jaro. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
7. únor: svátek má Veronika a Veron (dříve Romuald)
PRANOSTIKA:
Svatý Radko - na poli hladko.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že pole v tuto dobu mohou být ještě zasněžená. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
8. únor: svátek má Milada
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
9. únor: svátek má Apolena
PRANOSTIKY:
Nadělá-li svatá Apolena ledy, až svatý Matěj je zbourá.
Svatá Apolena bývá v mlze zahalena.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud v tuto dobu mrzne, tak ledy vydrží až do konce února. Druhá pranostika upozorňuje, že v tento den bývá často mlha. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
10. únor: svátek má Mojmír (dříve svatý Scholastik, Scholastika)
PRANOSTIKY:
O svaté Scholastice na hlavy beranice.
O svaté Scholastice navleč si rukavice.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky říkají, že v této době bude ještě mrznout. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
11. únor: svátek má Božena a Dezider
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
12. únor: svátek má Slavěna a Slávka (dříve svatý Eulalie)
PRANOSTIKA:
Svatá Eulalie - ze střech se lije.
VYSVĚTLENÍ:
Podle této pranostiky v tento den často pršívá. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
13. únor: svátek má Věnceslav a Věnceslava (dříve svatý Řehoř)
PRANOSTIKA:
O svatém Řehoři mrazy přituhnou a vše moří.
VYSVĚTLENÍ:
V tuto dobu se podle této pranostiky zhorší mrazy. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
14. únor: svátek má Valentýn a Valentýna
PRANOSTIKY:
Je-li na svatého Valentýna hvězdnatá obloha, bude pozdní jaro.
Když se na Valentýna napije z kolejí pták, tak se na Matěje z ní napije vůl.
Na Svatého Valentýna nemá hospodyně nasazovat husy na vejce, nebudou prý dobrá housata.
Na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna.
Na svatého Valentýna sej přísadu do záhonka.
Na svatého Valentýna se ze srdcí směje Hermésova špína.
Svatý Valentýn pouští mrazy a sněhy hází.
Svatý Valentínek - jara tatínek.
Valentýnské zimy formani se bojí.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude v tento večer obloha plná hvězd, přijde jaro dost pozdě. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den trochu prší, tak na konci února bude pršet mnohem více. Další pranostiky se rozcházejí, jedna pranostika říká, že v tento den mrzne, jiná radí, aby se již začalo sázet. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
15. únor: svátek má Jiřina
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
16. únor: svátek má Ljuba (dříve svatá Juliána)
PRANOSTIKY:
Když slunce na sv. Juliánu stromy osvítí, bude mnoho jablek.
O svaté Juliáně připrav vůz a schovej sáně.
Svatá Juliána na oráče zavolala.
Svatá Juliana podává z půlnebí rozsívku.
Svatá panna Juliána na skřivánka zavolala.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky vesměs upozorňují na blížící se jaro. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
17. únor: svátek má Miloslava
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
18. únor: svátek má Gizela (dříve svatý Šimon)
PRANOSTIKA:
O svatém Šimoně schází sníh ze stráně.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že v této době začne tát sníh. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
19. únor: svátek má Patrik
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
20. únor: svátek má Oldřich
PRANOSTIKY:
I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
21. únor: svátek má Lenka a Leonora
PRANOSTIKY:
Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
Suchý půst - úrodný rok.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky se týkají toho, že by na tento den připadal masopust a Popeleční středa. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
22. únor: svátek má Petr (dříve Nastolení sv. Petra)
PRANOSTIKY:
Den svatého Petra stolování zimu ještě nevyhání.
Do Petra není tepla.
Jak tlustý a hrubý mráz bude za noci před Stolováním svatého Petra, takový bude za 40 dní pořád.
Je-li mráz o svatém Petru nastolení po čtyřicet dní mu konec není.
Je-li na stolici sv. Petra zima, ještě hodně dlouho potrvá.
Je-li na svatého Petra nastolení mráz, bude mrznout ještě 14 dní.
Když mrzne na Petra nastolení, mrznout bude 40 dní bez prodlení.
Noc o svatém Petru stolování vyznačuje budoucnost takto: je-li chladno, mrazy dále budou, je-li teplo, mrazy pominou, je-li deštivo, bude vlhký rok, je-li větrno-bude suchý rok, je-li jasno, bude na polích klasno.
O svatém Petru nastolení je-li mráz, po 40 dní mu konec není.
Přijde-li na Stolici svatého Petra mráz, zima již na dlouho neožije.
Svatý Kliment zimu oblibuje, svatý Petr ji ucezuje.
Svatý Petr za stolem nechává na holém, a teprve v okovech posílá sedlákům výsluhy.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky se týkají toho, že pokud bude v tento den mráz, tak potrvá minimálně měsíc. Jedna z pranostik předvídá počasí na celý rok podle počasí v tento den.
23. únor: svátek má Svatopluk (dříve Polykarp)
PRANOSTIKA:
Na svatého Polykarpa bývá sněhu plná škarpa.
VYSVĚTLENÍ:
Podle této pranostiky často sněží, či taje.
24. únor: svátek má Matěj a Matyáš (dříve svatý Matěj i svatý Gabriel)
PRANOSTIKY:
Jaký mráz bude večer v noci na svatého Matěje, takový bude za 40 dní pořád.
Je-li mráz na svatého Gabriele, bývají žně veselé.
Je-li svatého Matěje mráz malý, je jich po něm 40 malých; je-li velký, jest 40 velkých, není-li mráz žádný, je jich po něm bezpočtu.
Když svatý Matěj ledy neroztopí, budou si dlouho do dlaní dýchat chlapi.
Matěja - k létu naděja.
Matěja - k vesnu naděja.
Mráz na archanděla Gabriela nechodí sám.
Najde-li Matěj led, seká ho hned; nenajde-li led, dělá ho hned.
Na svatého Matěje do závěje naleje.
Na svatého Matěje každá myší díra se zavěje.
Na svatého Matěje koplina, na Josefa travina.
Na svatého Matěje léta naděje.
Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.
Na svatého Matěje nahý nahého nosí na těle.
Na svatého Matěje pije skřivan z koleje.
Na svatého Matěje po volské zimě je.
Na svatého Matěje postačí jen košile na těle.
Na svatého Matěje rampouchy, bude ourodný rok na mouchy.
Na svatého Matěje skřivan vesele zapěje: „přijde jaro, přijde.“
Na svatého Matěje slunce pozře závěje a skřivan si vesele zapěje.
Najde-li Matěj led, seká ho hned. Nenajde-li led, dělá ho hned.
Najde-li Matěj sněhové klobúky na přioch, tož jich sháže.
Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
Po svatém Matěji zima hřeje.
Po svátku Matěje nejde liška více po ledě.
Prší-li na svatého Matěje, bude se brzy síti.
Svatá Kateřina zimu oblibuje, svatý Matěj odplavuje.
Svatý Matěj boří mosty, nebo staví.
Svatý Matěj, hodný a svatý – kožichy dolů!
Svatý Matěj láme vždy led; není-li ho, zmrzne hned.
Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.
Svatý Matěj otevírá zemi.
Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
Svatý Matěj strčí hlaveň do země.
Svatý Matěj zimu tratí, když netratí, obohatí.
Trefí-li svatý Matěj na otevřené vody, zavírá je, trefí-li na zavřené, otevírá je.
Z jara svatý Matěj milý, otvírá zemi a zemské žíly.
VYSVĚTLENÍ:
I zde si pranostiky částečně odporují, některé říkají, že se blíží jaro, jiné zase, že stále může být zima. První pranostiky říkají, že mráz, který je v tento den, bude i v dalších dnech.
25. únor: svátek má Liliana
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
26. únor: svátek má Dorota (dříve Radko)
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
27. únor: svátek má Alexandr (dříve svatý Gabriel)
PRANOSTIKA:
Je-li mráz na svatého Gabriela, bývají žně veselé.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud v tento den mrzne, bude dobrá úroda.
28. únor: svátek má Lumír (dříve svatý Roman)
PRANOSTIKA:
Je-li na svatého Romana jasno, bude hojná úroda.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud bude v tento den jasno, bude dobrá úroda.
29. únor: svátek má Horymír
PRANOSTIKA:
Připadne-li na 29. února neděle, tak děti v tento den narozené budou mít štěstí ve všem, cokoliv podniknou.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud tento den, který je jen jedno za čtyři roky, připadne na neděli, tak ti, co se v tuto dobu narodí, budou mít v životě štěstí.
Májový deštíček, dej nám ho Pánbíček, aby se vydařil na poli chlebíček
Májový deštíček, dejž nám ho Pámbíček, aby se vydařil chlebíček
Mokrý máj - chleba hoj
Mokrý máj - v stodole ráj
Na mokrý květen přichází suchý červen
Není-li květen ani příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy
Není-li květen příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy
Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži a Žifie je jejich kuchařka
Roj, který se v máji rodí, za plný vůz sena stojí, v červnu rojení nestojí za zvonění
Roj, který se v máji rojí, za plnou fůru sena stojí, ale o svatém Jáně ani za vodu ve džbáně
Slavík zpívá v háji až za tepla v máji¨
Sníh v máji - hodně trávy
Studený máj - v stodole ráj
Suchý březen, chladný máj - bude humno jako ráj
Suchý březen, mokrý máj - bude humno jako ráj
Suchý květen - mokrý červen
Svatby v máji šťastné nebývají
Svatý Jan z Nepomuku natahuje k létu ruku
Teče-li v máji voda z luk, poteče ze stájí mléko
V květnu-li se hrom ozývá, v červnu zřídka mrholivá
V máji aby ani hůl pastýřova neoschla
V máji hřímoty nedělají trampoty
V máji nepřemokne, i když namokne v plotě kůl a pastýřovi hůl
V máji se rok teple pousměje a květy vzplane
V máji vlhko, chladno - bude vína na dno
V půli května po mrazech je veta
Večerní rosy v máji hodně sena dají
Vlhký a chladný máj hospodáři je milý, bude hojně sena a obilí
Žena nepolíbená v máji, uschne a je v háji
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká oteplování v tomto měsíci, kdy už lidé mohou jen tak vyrazit do přírody, případně bez obav vyhnat zvířata na pastvu. Jiné pranostiky si odporují v tom, co přinese deštivý a chladný květen, jedny říkají, že to přinese dostatek sena, jiné předvídají, že takový měsíc příliš zemědělce nepotěší. Jiná pranostika se týká svateb. Pokud dojde k sňatku v máji, manželství nebude šťastné. Jiné pranostiky se týkají toho, že se pomalu blíží léto.
Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
Červen červený jako z růže květ.
Červen mokrý a studený - bývají žně vždy zkaženy.
Červen mokrý a studený ovcím a mláďatům drůbeže se protiví.
Červen stálý - prosinec dokonalý.
Červen studený - sedlák krčí rameny.
Červen-li více sucho než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína.
Červen-li více suchý než mokrý panuje, dobrým vínem naše sudy naplňuje.
Červnové blýskání, na sýpkách praskání.
Červnové večerní hřmění - ryb a raků nadělení.
Červnové větříky - časté deštíky.
Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný.
Co déšť smočí v červnu, přes den vyschne za hodinu jednu.
Co se v červnu vylíhne, velmi často pohyne.
Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.
Co vyroste v červnu na louce za den, roste jindy po týden.
Dá-li nebe deštíčka, bude pěkná travička.
Deštivé léto je horší podzimku.
Hřímá-li v červnu, zvede se obilí.
Hřmí-li v červnu, bude pěkné obilí.
Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.
Jak se v červnu měsíc plní, náhlých bouřek moc se vlní.
Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.
Jaký červen, takový i prosinec.
Jaro je přízeň, léto trýzeň.
Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.
Kdo se vyspí pod bezinkou, zbaví se sedmera nemocí.
Když je červen deštivý, polehává obilí.
Když kvete chrpa, za čtyry neděle chop se srpa.
Když se hřiby v létě mnoho rodí, ten rok málo chleba plodí.
Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
Letní bouřky při úplňku měsíce, znamenají dešťů dalece.
Louku seč, když je ti jí nejvíce líto.
Měsíc červen voní deštěm.
Nejkrásnější loukou je louka červnová.
Netřeba v červnu o déšť prosit, přijde, jak se začne kosit.
Od koukole červnového a chřipky modrý, za pět neděl do žní.
Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.
Rýma tento v červnu lidi nejvíce posedá.
V červnu blýská-li se, hřímá, sedlák spokojeně dřímá.
V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
V červnu rolník ví, jaké asi bude posvícení, zda bohaté, či chudé.
V červnu se ukáže, co nám dá Pán Bůh na daře.
V červnu severní vání žita hojnost k nám přihání.
V červnu-li zamrazí, úroda se zkazí.
Vlhký červen a studený – mnoho úrody z něj není.
Za chladu není ovádů.
Ze suchého června rádi nebýváme, za vlhkého vína, chleba nemíváme.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká počasí a toho, co které počasí přinese. Déšť v tomto období přinese špatné žně, ale dobře poroste tráva. Chladné počasí zase způsobí, že bude málo komárů a ovádů a lidé budou nastydlí. Naopak bouřka by měla přinést radost zemědělcům. Mráz by mohl úrodu zkazit. Absolutní většina pranostik předvídá chlad a déšť v tomto měsíci.
1. říjen: svátek má Igor (dříve svatý Remigius, Remigia)
PRANOSTIKY:
Fouká-li na svatého Remigia od východu, bude teplý podzimek.
Remigius hrozny sbírá a Viktorín presem svírá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá pěkné počasí, pokud bude foukat vítr od východu. Druhá pranostika se týká sklizně hroznů na vinicích.
2. říjen: svátek má Olívie (dříve Panna Marie Orodovnice)
PRANOSTIKY:
Den Marie Orodovnice - první mrazíky.
Fouká-li na den Marie Orodovnice od východu, bude tuhá zima.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá začátek mrazivého počasí. Na ní navazuje pranostika druhá, která podle směru foukání větru předvídá, jaká bude zima.
3. říjen: svátek má Bohumil (dříve svatá Terezie Ježíšova, Tereza)
PRANOSTIKY:
Den svaté Terezičky nebývá bez vlážičky.
Po svaté Tereze mráz po střechách leze.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá déšť v tento den. Druhá pranostika zase předvídá mráz.
4. říjen: svátek má František (dříve svatý František z Asisi)
PRANOSTIKY:
Svatý František zahání lidi do chýšek.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že začíná chladnější počasí, které zahání lidi do jejich domovů.
5. říjen: svátek má Eliška (dříve svatý Placid)
PRANOSTIKY:
Na svatého Placida slunce ohně nevydá.
Na svatého Placida zima teplo vystřídá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika pravděpodobně říká, že v tento den sice slunce svítí, ale již tak nehřeje. Druhá pranostika říká, že se teplé počasí změní na studené.
6. říjen: svátek má Hanuš
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
7. říjen: svátek má Justýna
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
8. říjen: svátek má Věra (dříve Brigita)
PRANOSTIKY:
Brigita svatá na mlhavá rána je bohatá.
O svaté Brigitě bývá mlha na úsvitě.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky předvídají mlhy pro tento den.
9. říjen: svátek mají Štefan a Sára (dříve svatý Diviš)
PRANOSTIKY:
Je-li déšť na svatého Diviše, bude mokrá zima.
Kdo se těší, že do Diviše zasel, ať se netěší na úrodu.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika se týká předpovědi počasí pro zimu. Pokud by v tento den pršelo, bude pršet i v zimě. Druhá pranostika zase předvídá špatnou úrodu pro ty, co zaseli.
10. říjen: svátek má Marina
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
11. říjen: svátek má Andrej
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
12. říjen: svátek má Marcel
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. říjen: svátek má Renáta
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. říjen: svátek má Agáta (dříve Kalista)
PRANOSTIKA:
Na svatého Kalista ucpi včelín dočista.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika předvídá blížící se zimu. Upozorňuje na to, že je třeba připravit i včelíny na zimu.
15. říjen: svátek má Tereza (dříve Terezie z Avily)
PRANOSTIKY:
Na svatou Terezii každý švec obírá.
Po svaté Tereze mráz za nehty zaleze.
Svatá Terezie krávy uvazuje.
Svatá Terezie z rosičky nadělává perličky.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se opět týkají nastávající zimy, která mění ranní rosu ve zmrzlé kapky atd.
16. říjen: svátek má Havel
PRANOSTIKY:
Déšť na Havla, déšť na Vánoce.
Havel větrem foukává, Voršila tepla nedává.
Havla den když se v suchu chodí, ještě teplých dní k nám vodí.
Jaký den Havel ukazuje, taková se zima objevuje.
Když se do svatého Havla nesklidí zelí, je nevařivé.
Na Havla svatého poslední jablko do pytle svého.
Na svatého Havla kráva obyčejně v chlévě stává.
Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.
Nalévá-li Havel, bude horké léto.
Ó, svatý Havle, nechej krávy v chlévě!
Opadá-li listí do polovice října, svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima.
Po svatém Havlu kráva ráda v stáji stává.
Pro Havlovo žito netřeba stavěti stodol.
Sucho-li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý.
Suchý Havel oznamuje suché léto.
Svatý Havel - devět počasí za den.
Svatý Havel - hrozen shozen, svatý Judy - válí sudy.
Svatý Havel do zelí zajel.
Svatý Havel stojí za to, jaké bude příští léto.
Svatý Havel teplý, svatý Marcel bílý.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak pršet bude i na Vánoce. Druhá pranostika zase říká, že pokud bude foukat, tak v dalších dnech bude zima. Pokud naopak bude sucho, tak by další dny měly být ještě teplé a sucho by mělo být i následující léto. Další pranostika říká, že tento den by měl být posledním pro sklizeň jablek. Jiná pranostika zase radí odvézt dobytek do chlévů a nenechávat je na loukách, protože se blíží zima.
17. říjen: svátek má Hedvika
PRANOSTIKY:
Svatá Hedvika do řepy ještě medu nalívá.
Svatá Hedvika medu do řepy zamíchá.
Svatá Hedvika pole zamyká a medu do řepy zamíchá.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky pravděpodobně naznačují, že řepa ještě v tento den může zesládnout. I poslední pranostika má stejné téma, zároveň ale končí veškeré práce na polích.
18. říjen: svátek má Lukáš
PRANOSTIKY:
Do svatého Lukáše ruce kde chceš, měj, ale po něm je za ňadra schovej!
Do svatého Lukáše, kdo chceš, ruce volné měj, po svatém Lukáši za ňadra je dej!
Na svatého Lukáše hojnost chleba i kaše.
VYSVĚTLENÍ:
První dvě pranostiky se opět týkají počínajících mrazů, které budou způsobovat, že se bude člověk snažit zahřát ruce. Poslední pranostika vychází z toho, že skončily sklizně, takže by mělo být dostatek mouky.
19. říjen: svátek má Michaela
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
20. říjen: svátek má Vendelín
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
21. říjen: svátek má Brigita (dříve Voršila, Uršula, Vendelín)
PRANOSTIKY:
Jak den svaté Voršily začíná, tak se i zima končívá.
Když na Uršulu a Kordulu větry dují, po celou zimu nás navštěvují.
Když na Uršulu vítr duje, tuhou zimu ohlašuje.
Na svatou Voršilu se má zelí klidit domů, jinak na ně Šimon a Judy nechá napadnout sníh.
Od svatého Vendelína pastvinou celá krajina.
Svatá Uršula perličky rozsela; ráno vstala, posbírala, ani jediné nenechala.
Svatá Voršila a Kordula - patronky větru.
Svatá Voršila a Kordula - větry pohnula.
Svatá Voršila jíní nasila.
Svatá Voršila zimu posílá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že jaké počasí bude v tento den, tak takové počasí bude i v poslední zimní den. Další pranostika říká, že pokud bude v tento den foukat vítr, tak bude foukat celou zimu a zároveň bude krutá zima. Další pranostika radí sklidit zelí, protože by mohl začít padat sníh. Jiné pranostiky upozorňují na mráz a začínající zimu.
22. říjen: svátek má Sabina (dříve Kordula)
PRANOSTIKA:
O svaté Kordule nejsladší bobule.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika se pravděpodobně týká sklizně vína.
23. říjen: svátek má Teodor (dříve Jan Kapistrán, Severín)
PRANOSTIKY:
Do svatého Severína má být doma jetelina.
Na Jana Kapistrána za oráčem běhá vrána.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika radí uklidit do stodol jetelinu. I další pranostika upozorňuje na to, že sezóna prací na polích končí.
24. říjen: svátek má Nina
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
25. říjen: svátek má Beáta
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
26. říjen: svátek má Erik (dříve Haštal)
PRANOSTIKA:
Svatý Haštal – vymeť maštal.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika upozorňuje na to, že se blíží zima a je třeba vyklidit chlévy, aby se tam dala zvířata ustájit.
27. říjen: svátek mají Šarlota a Zoe
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
28. říjen: Den vzniku samostatného československého státu (dříve Šimon a Juda)
PRANOSTIKY:
Na Šimona a Judy - zima je všudy.
Na Šimona a Judy leze kočka z půdy.
Na Šimona a Judy leze zima z búdy a nemá-li moci, přijde na Vše svaté v noci.
Na svatého Šimona přikluše k nám zima tiše.
Od Šimona a Judy paste, pasáci, všudy!
Po Šimonu a Judy naděj se sněhu a na poli zmrzlé hrudy.
Šimona a Judy - buď sníh nebo hrudy.
Šimona a Judy - kožich sneste s půdy.
Šimona a Judy - tuhnou na poli hrudy.
Šimona a Judy - zima je všudy.
Šimona a Judy - zima leze z půdy.
Šimona a Judy – kamenem nerozrazíš hrudy.
Šimona a Judy biče schovejte, kyje řezejte, rukavice vyndejte!
Šimona a Judy vyhání hlídače z búdy.
Svatý Šimon a Judy počasí o Vánocích ovládá.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká chladného počasí, které je pro toto období již typické. Jiné pranostiky říkají, že teď se dá již pást dobytek všude, protože nikdy již nic zemědělci nepěstují.
29. říjen: svátek má Silvie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
30. říjen: svátek má Tadeáš
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
31. říjen: svátek má Štěpánka
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
Březen suchý, duben mokrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
Březen suchý, duben vlhký a chladný máj, humno bude jako ráj.
Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li i nadělat.
Březen - za kamna vlezem.
Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj.
Březnové mlhy - za 100 dní déšť.
Březnové mrazy nikdy neschází.
Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát.
Březnové slunce od nohou studí.
Březnového prachu za dukát lot.
Březnového slunka je pořídku.
Březnový hrom - pozdní hlad.
Březnový prach úrodu zlatí.
Březnový slunce má krátký ruce.
Březnový sníh škodí polím.
Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.
Dlouho-li březen sněhu hovívá, na obilí úrodný rok bývá.
Druhdy ještě v březnu hejl na nos se posadí.
Hříbě, štěně a dítě březnové dobré bývá.
Hřímání v březnu, sněhy v květnu.
Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
Hřmí-li v březnu, tak také v červnu.
Jak prší v březnu, sněží v máji.
Jak prší v březnu, tak také v červnu.
Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
Josef s Marijú zimu zabijú.
Kam se v březnu první bouřka honí, všechny ostatní jdou za ní.
Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.
Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude ještě mrazů po Velikonocích.
Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v červenci.
Květ březnový není dobrý, květ dubnový polodobrý a květ májový docela dobrý.
Laštovčin zobáček je krátký, ale zvlášť v březnu sladký.
Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát.
Marec chytá za palec.
Mlha v březnu znamená za 100 dní bouřku.
Mnoho dešťů březnových - hubené léto.
Mokrý březen od rolníků nenáviděn.
Na déšť březnový nenásleduje požehnání boží.
Napadlý sníh březnový oseníčku nehoví.
Nezapomeň nikdy na to, březnový prach že je zlato!
Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.
Prach-li březen plodí - tráva, list se rodí.
Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
Smíření nepřátelé jako březnový led.
Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.
Studený marec, mokrý máj - bude humno jako ráj.
V březnu dvě putny vody a jedna lžíce bláta - v říjnu jedna lžíce vody a dvě putny bláta.
V březnu fouká z břízy, poslední sníh z pole mizí.
V březnu hřmí na teplo a na časy.
V březnu když se práší, stromy brzo raší.
V březnu prach - jistý hrách.
V březnu prach a v dubnu bláto - sedlákovi roste zlato.
V březnu prach co zlato a stříbro, ale sníh bývá pro osení jed.
V březnu sedlák stromy osekává, ale kabát ještě nesundává.
V březnu sýkora volá: Rozsívej! Rozsívej!
V březnu vítr z břízy fouká
V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest.
V březnu-li, v dubnu vítr věje, hojná úroda se směje.
V zelené-li roucho březen se obleče, neúrodu za sebou přivleče.
Začnou-li v březnu měkké větry, navracují se laštovice.
Zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej i dokonce zalehne.
Zima, kterou březen nese, dlouho s námi ještě třese.
Žežule, které v březnu velmi křičí, čáp, který mnoho hřeská, divoké husy, které se ukazují, oznamují teplé jaro.
VYSVĚTLENÍ:
Většina březnových pranostik se týká setí obilí, růstu trávy, předpovědí budoucí úrody, popisu změny přírody (tají ledy, ptáci se vracejí, tráva se zelená).
Copak by to bylo za duben, aby jaro nevyvedl aprílem.
Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika předpokládá, že počasí na jaře bude střídavé. Druhá pranostika uvádí, že pokud v tento den prší, tak bude pršet i v květnu.
2. duben: svátek má Erika (dříve svatý Teodor)
PRANOSTIKA:
Déšť svatého Teodora značí mnoho vody v máji.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud prší v tento den, tak bude hodně pršet i v květnu.
3. duben: svátek má Richard
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
4. duben: svátek má Ivana (dříve svatá Isidora a Izidor)
PRANOSTIKY:
Na svatého Izidora oráč i ptáče si radostí zaskáče.
Pomine Isidora, pomine i severák.
VYSVĚTLENÍ:
Protože je již začátek dubna, tak se otepluje a to činí radost jak zemědělcům, tak i ptactvu. Druhá pranostika říká, že už by měl přestat foukat severní ledový vítr.
5. duben: svátek má Miroslava (dříve svatý Vincenc, Fedul)
PRANOSTIKY:
Svatý Fedul teple zadul.
Svítí-li slunce na svatého Vincence, starej se o víno pro žence.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika odkazuje k teplému dubnovému počasí a druhá k budoucí úrodě vína.
6. duben: svátek má Vendula (dříve svatý Celestin)
PRANOSTIKY:
Na svatého Celestína nemáš-li, sedláčku, zaseto, je to tvoje vina.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika slouží jako varování pro zemědělce, že už v tuto dobu by mělo mít zaseto, aby měli dobrou úrodu.
7. duben: svátek má Heřman a Hermína
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
8. duben: svátek má Ema
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
9. duben: svátek má Dušan
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
10. duben: svátek má Darja (dříve Daria, Darya)
PRANOSTIKA:
Na desátý den v dubnu setý bývá krásný len.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika radí zasít len v tento den, aby byl při sklizni krásný.
11. duben: svátek má Izabela (dříve papež Lev)
PRANOSTIKA:
Na svatého Lva papeže travičky se už nařeže.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že v tuto dobu už bývá nová zelená tráva vhodná jak na pastvu, tak pro drobné zvířectvo.
12. duben: svátek má Julius
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. duben: svátek má Aleš (dříve Ida)
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. duben: svátek má Vincenc (dříve Rudolf, Valerián, Tiburcius, Tiburcio)
PRANOSTIKY:
Na svatého Rudolfa se má nahlížet do úlů, a jestli včely nemají dost potravy, má se jim nejlépe na schod měsíce doplnit.
Na svatého Tiburcia má se všechno zelenat.
Zpívá-li pěnice na svatého Tiburcia a Valeriana, víno se pěkné ukáže.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, jak je třeba se ještě postarat o včely, aby dávaly dostatek medu. Druhá pranostika zase informuje o tom, že v polovině dubna se již vše zelená (stromy i tráva). Třetí pranostika se zabývá úrodou vína. Pokud již v polovině dubna bude zpívat pěnice, tak bude úroda velmi dobrá.
15. duben: svátek má Anastázie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
16. duben: svátek má Irena
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
17. duben: svátek má Rudolf (dříve Robert)
PRANOSTIKA:
Na Roberta je dobré vysazovat zelí do pole.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika je radou, kdy vysazovat zelí, aby byla jeho úroda dobrá.
18. duben: svátek má Valérie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
19. duben: svátek má Rostislav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
20. duben: svátek má Marcela (dříve Domicila)
PRANOSTIKA:
Potí-li se Domicila, bude Marek chodit v kožiše.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika je určitým varováním. Pokud je v tento den velké teplo, tak se ještě stále může ochladit.
21. duben: svátek má Alexandra (dříve Aneslm, Anselma)
PRANOSTIKA:
O svatém Anselmě sejme semeno do země.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika je radou, kdy je dobré sít.
22. duben: svátek má Evženie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
23. duben: svátek má Vojtěch
PRANOSTIKY:
Bouřky před Vojtěchem - déšť o žních.
Když na Vojtěcha prší, nebude ovoce.
Když na Vojtěcha prší, nedozraje ovoce, hlavně švestky.
Na svatého Vojtěcha když prší, trnky se neurodí.
Na svatého Vojtěcha v polích samá potěcha.
Prší-li na svatého Vojtěcha, neurodí se švestky.
Při svatém Vojtěchu dělává trn květům útěchu.
Vojtěžské lny a ječmeny nejlepší bývají.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká deště v tento den a jeho vlivu na budoucí úrodu. Poslední pranostika říká, že len a ječmen zasazený v tento den, bývá nejlepší.
24. duben: svátek má Jiří
PRANOSTIKY:
Co na svatého Jiří vína vídáme, to o svatém Havlu neobíráme.
Co se před svatým Jiřím zazelená, to se po něm ztratí.
Do sucha zaseti do svatého Jiří jest velmi dobře, ale do mokra je hrob.
Do svatého Jiřího nebojte se hada žádnýho.
Hřmí-li před Jiřím, bude sníh po něm.
Jak dlouho žába před Jiřím vříská, tak dlouho po Jiřím zima píská.
Jak dlouho žába před svatým Jiří křičí, tak dlouho bude po něm mlčet.
Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase dlouho po něm vyschne.
Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase hluboko po něm vyschne.
Jasný Jiří - pěkný podzimek.
Je-li na svatého Jiří krásně, bude po něm jistě ošklivo.
Je-li na svatého Jiří přímrazek, urodí se oves i pod křovím.
Jiří a Marek - mrazem nás zalek.
Jiří s teplem, Mikuláš s pící.
Kdo by před svatým Jiřím trávu ze země kleštěmi tahal, nevytáhne ji, a kdo by po svatém Jiří do země ji palicí zatloukal, nezatluče.
Když je na svatého Jiří mráz, bude i pod křovím oves.
Když před Jiřím rosa, tak před Michalem mráz.
Kolik dní před svatým Jiřím se vrba rozzelení, tolik dní před svatou Annou začnou žně.
Kolik mrazů do svatého Jiří, tolik do svatého Václava.
Kolik se žába před Jiřím navrčí, tolik se po Jiřím namlčí.
Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.
Může-li se havran na svatého Jiří v žitě skrýti, budeme nejspíš úrodný rok míti.
Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné odnože.
Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné vlky.
Na svatého Jiří nezašlápnou trávu ani čtyři.
Na svatého Jiří prý také slavík poprvé zazpívá.
Na svatého Jiří rodí se jaro.
Na svatého Jiří trávu nezastaví čtyři.
Na svatého Jiří vlaštovky už víří.
Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.
Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.
O svatém Jiří krásně-li a teplo, následuje nepříjemná a mokrá povětrnost.
Po svatém Jiří lezou hadi a štíři ze země a mají své právo.
Podle lidové víry se tento den otevírala země. Proto se neměla toho dne pít voda ze studní, protože prý byla jedovatá. V tento den vylézali z omlazené země hadi a štíři, aby pak trápili lidi po celé léto.
Před Jiřím sucho, po něm mokro.
Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře.
Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za okny dobře.
Pršelo-li před svatým Jiřím, bude po něm ještě více pršet.
Schová-li se na svatého Jiří vrána do žita, požehnané léto k nám pak zavítá.
Svatý Jiří do štandlíku míří.
Svatý Jiří na bochník míří.
Svatý Jiří nese svačinu na talíři.
Svatý Jiří stříkne-li, jeden obrok pryč.
Svatý Jiří zahajuje pastvu dobytka.
Svatý Jiří zelení hýří.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky varují před tím, že i po svatém Jiří se může ochladit, případně hodně napršet. Jiné pranostiky říkají, že již opravdu nastalo teplo, a proto hadi polezou ven. Jiné pranostiky říkají, že nevadí, že do tohoto dne nerostla tráva, po svatém Jiří poleze ven velmi rychle.
25. duben: svátek má Marek
PRANOSTIKY:
Brambory sázej na svatého Marka – bude jich plná jamka.
Kolik tepla před Markem, tolik zimy po něm.
Na svatého Marka brambor plná řádka.
Na svatého Marka kdo nemá chleba, ať kouše jabka.
Na svatého Marka ozimina je již velká.
Na svatého Marka schová se do žita vranka.
Na svatého Marka sej oharka.
Na svatého Marka se mají vysazovat brambory.
Po teplém Marku se často ochlazuje.
Před dvacátým pátým vřeskot žáby nepříjemnou povětrnost vábí.
Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká úrody a jejího setí. Některé pranostiky se ale stále týkají možné zimy. Poslední pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak pršet bude ještě dva měsíce.
26. duben: svátek má Oto
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
27. duben: svátek má Jaroslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
28. duben: svátek má Vlastislav (dříve Vital)
PRANOSTIKY:
Hřmění mezi Markem a Vitalem značí úrodný rok.
Mrzne-li na svatého Vitala, mrzne ještě 40 dní.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud hřmí mezi těmito dvěma dny, tak bude dobrá úroda v tomto roce. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den mrzne, tak bude mrznout ještě měsíc.
29. duben: svátek má Robert (dříve Mučedníka svatého Petra)
PRANOSTIKA:
Na Petra mučedníka je dobře vysazovat zelí na pole.
VYSVĚTLENÍ:
I v tento den je dobré sázet zelí podle pranostik.
30. duben: svátek má Blahoslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
