Pranostiky na prosinec a jejich význam
Pranostiky na prosinec se nejčastěji vztahují k příchodu zimy, sněhu, mrazu, délce dne a k počasí kolem Vánoc. Známé jsou například „Studený prosinec – brzké jaro“, „Na svatou Lucii noci upije, ale dne nepřidá“ nebo „Zelené Vánoce – bílé Velikonoce“. Jde o tradiční lidová pozorování, nikoli o spolehlivé předpovědi počasí.
Prosinec byl pro naše předky důležitým měsícem. Podle počasí v jeho jednotlivých dnech se snažili odhadnout průběh zimy, příchod jara i budoucí úrodu. Mnohé prosincové pranostiky se vážou ke svátkům svatého Mikuláše, Lucie, Tomáše, Štědrému dni nebo svatému Štěpánu. Některé popisují skutečné přírodní jevy, jiné mají spíše obrazný nebo symbolický význam.
Význam a vysvětlení
Prosincové pranostiky podle jednotlivých dnů
4. prosince – svatá Barbora
O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
Pranostika připomíná, že začátkem prosince už bývalo běžné zimní počasí a první souvislejší sněhová pokrývka.
Svatá Barbora vyhání dřevo ze dvora.
Výrok upozorňoval na nástup chladného období, kdy bylo potřeba mít dostatek připraveného dřeva na topení.
6. prosince – svatý Mikuláš
Na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
Začátek prosince býval tradičně spojován s nástupem skutečné zimy, mrazů a sněhu.
O svatém Mikuláši snížek často práší.
Pranostika jednoduše vystihuje častější výskyt sněžení v první části prosince.
Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.
Podle lidové zkušenosti měla nezvykle mírná první část prosince předznamenávat pozdější příchod výraznější zimy.
13. prosince – svatá Lucie
Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.
Jde o jednu z nejznámějších českých pranostik. Souvisí s délkou dne kolem zimního slunovratu a zároveň se starším kalendářem. Dnes už ji nelze chápat jako doslovný astronomický údaj.
Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len.
Jasné počasí na Lucii bylo tradičně vykládáno jako příznivé znamení pro budoucí úrodu.
21. prosince – svatý Tomáš
Na svatého Tomáše nejdéle noc naše.
Pranostika připomíná období zimního slunovratu, kdy jsou noci nejdelší a dny nejkratší.
Na svatého Tomáše zima se rozpáše.
Lidové pozorování spojuje druhou polovinu prosince s nástupem výraznějších mrazů a zimního počasí.
24. prosince – Štědrý den
Zelené Vánoce – bílé Velikonoce.
Jedna z nejznámějších vánočních pranostik tvrdí, že pokud jsou Vánoce bez sněhu a počasí je mírné, může se chladné období projevit později, například kolem Velikonoc. Nelze ji však považovat za meteorologické pravidlo.
Na Štědrý večer hvězdičky – ponesou vajíčka slepičky.
Jasná štědrovečerní obloha byla považována za dobré znamení pro hospodářství a budoucí úrodu.
Jasné Vánoce – mnoho vína a ovoce.
Jasné počasí během Vánoc mělo podle lidové tradice předznamenávat úrodný rok.
Když na Štědrý den sněží, na úrodu se hledí.
Sníh byl pro zemědělce důležitý, protože chránil půdu a rostliny před holomrazy a vytvářel zásobu vláhy.
25. prosince – Boží hod vánoční
Na Boží narození o bleší převalení.
Pranostika obrazně vyjadřuje, že se po zimním slunovratu začínají dny velmi pomalu prodlužovat.
Mráz na Boží narození – zima se udrží bez proměny.
Mrazivé Vánoce byly podle lidového pozorování považovány za předzvěst pokračující zimy.
26. prosince – svatý Štěpán
Na svatého Štěpána není pána.
Tato známá věta není klasickou předpovědí počasí. Odkazuje spíše na vánoční zvyky, návštěvy, koledování a uvolněnější společenskou atmosféru druhého svátku vánočního.
Svítí-li na Štěpána slunce, bude drahé ovoce.
Jde o tradiční spojování počasí určitého svátečního dne s budoucí úrodou.
31. prosince – svatý Silvestr
O Silvestru papeži snížek si již poleží.
Pranostika připomíná očekávání, že na konci prosince už bude zima v plném proudu a sníh zůstane ležet.
Je-li o Silvestru vítr a jasno, bude dobrého vína pořídku.
Podobně jako řada dalších zemědělských pranostik se snaží podle počasí v jednom dni odhadnout budoucí úrodu.
Pranostiky o sněhu a mrazu v prosinci
- Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
- Prosincový sníh dlouho nepoleží.
- Mnoho sněhu v prosinci – mnoho ovoce a trávy.
- Prosinec se sněhem na pěšině, žito je v každé vyvýšenině.
- Čím dříve v prosinci sněží, tím déle potom sníh leží.
Dobře načasovaná sněhová pokrývka měla pro hospodáře skutečný význam. Izolovala půdu od prudkých mrazů a při tání přinášela vláhu. Proto jsou sníh a mráz v mnoha starých pranostikách spojovány s úrodou.
Vánoční pranostiky
- Zelené Vánoce – bílé Velikonoce.
- Jasné Vánoce – mnoho vína a ovoce.
- Vánoce na blátě – Velikonoce na ledě.
- Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.
- Na Vánoce mnoho hvězdiček – mnoho slepiček.
Vánoční pranostiky patří k nejznámějším, protože Vánoce byly významným bodem hospodářského i církevního roku. Podle počasí lidé symbolicky odhadovali, jaká bude další zima, jaro a úroda.
Co vlastně znamená pranostika
Pranostika je krátké lidové rčení, které spojuje určitý den, svátek nebo období roku s počasím, přírodními jevy či budoucí úrodou. Vznikala dlouhodobým pozorováním přírody a zkušenostmi předávanými mezi generacemi.
Například pranostika „Zelené Vánoce – bílé Velikonoce“ vyjadřuje představu, že mírný začátek zimy může být vystřídán pozdějším chladným počasím. Neznamená však, že po Vánocích bez sněhu musí o Velikonocích skutečně sněžit.
Pranostika není předpověď počasí
Pranostiky jsou především součástí lidové slovesnosti. Některé mohou vycházet z reálných přírodních souvislostí, jiné jsou založené hlavně na dlouhodobé tradici. Počasí konkrétního dne proto nedokáže spolehlivě určit, jak bude za několik týdnů nebo měsíců.
Pranostiky jsou dnes zajímavé hlavně jako svědectví o tom, jak naši předkové sledovali přírodu a jak velký význam pro ně měly mráz, sníh, déšť a budoucí úroda.
Přehled
Nejznámější pranostiky na prosinec
- Studený prosinec – brzké jaro.
- Prosinec se sněhem na pěšině, žito je v každé vyvýšenině.
- Mrazy, které v prosinci brzy ochabnou, znamenají zimu mírnou.
- Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
- Jaký prosinec, takový červen.
- Je-li prosinec deštivý a mírný, celý rok bude prý proměnlivý.
- Prosinec naleje a leden zavěje.
- Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.
Většina těchto pranostik vychází ze zkušenosti zemědělců. Sníh byl považován za příznivý, protože chránil půdu a ozimy před silnými mrazy a zároveň dodával půdě vláhu.
Nejčastější otázky
Jaká je nejznámější pranostika na prosinec?
Mezi nejznámější patří „Zelené Vánoce – bílé Velikonoce“ a „Na svatou Lucii noci upije, ale dne nepřidá“. Často se připomíná také pranostika „Na svatého Mikuláše už je zima celá naše“.
Jaké jsou pranostiky na svatou Lucii?
Nejznámější je „Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá“. Vztahuje se k období kolem nejkratších dnů roku. Existují také pranostiky spojující počasí na svatou Lucii s budoucí úrodou.
Jaká pranostika se říká o Vánocích bez sněhu?
Nejčastěji se používá „Zelené Vánoce – bílé Velikonoce“ nebo podobná varianta „Vánoce na blátě – Velikonoce na ledě“. Obě vyjadřují lidovou představu, že mírné Vánoce mohou být vyváženy pozdějším chladným počasím.
Jsou pranostiky spolehlivé?
Ne jako přesná meteorologická předpověď. Pranostiky jsou především tradiční lidová rčení založená na pozorování přírody a zkušenostech minulých generací. Některé mohou zachycovat obecné sezónní souvislosti, ale podle počasí jediného dne nelze spolehlivě určit počasí za několik měsíců.
Proč je v prosinci tolik pranostik?
Prosinec byl pro zemědělce významným obdobím. Sledovalo se, zda přichází sníh, jak silně mrzne a zda jsou ozimy chráněné sněhovou pokrývkou. Navíc v prosinci připadá řada významných svátků, například Barbora, Mikuláš, Lucie, Tomáš, Vánoce a Silvestr, ke kterým se lidová rčení snadno vztahovala.