Pravidla českého pravopisu

Koncovka -ami, nebo -amy? Pravidla českého pravopisu

Kdy se píše -ami a kdy -amy?

V českých podstatných jménech se jako pádová koncovka běžně píše -ami, například ženami, knihami, školami, zahradami. Podoba -amy není spisovnou pádovou koncovkou podstatných jmen. Pokud tedy například rozhodujete mezi tvary ženami × ženamy nebo kamarádkami × kamarádkamy, správná je vždy varianta s -ami.

Koncovka -ami se nejčastěji objevuje v 7. pádě množného čísla, tedy při odpovědi na otázku s kým? s čím?. Typická je především u podstatných jmen ženského rodu: s ženami, mezi zahradami, před školami, nad řekami. Chybná koncovka -amy může vznikat podle výslovnosti nebo z nejistoty při psaní i/y, ale v těchto tvarech se píše měkké i.

Přehled

Kde se s koncovkou -ami setkáme

Koncovka -ami je typická především pro 7. pád množného čísla některých podstatných jmen. Sedmý pád poznáme podle otázek s kým? s čím?

  • žena – s ženami,
  • škola – před školami,
  • zahrada – mezi zahradami,
  • kniha – s knihami,
  • kamarádka – s kamarádkami,
  • rostlina – mezi rostlinami.

Neznamená to však, že každé podstatné jméno má v 7. pádě množného čísla koncovku -ami. Záleží na rodu a vzoru. Setkáme se také například s tvary pány, muži, stroji, městy, moři, kostmi.

Pravidlo a vysvětlení

Pravidlo pro psaní -ami

Pokud má podstatné jméno v 7. pádě množného čísla koncovku vyslovovanou jako „ami“, píšeme ji -ami, nikoli -amy.

Správně tedy píšeme:

  • ženami, ne ženamy,
  • maminkami, ne maminkamy,
  • školami, ne školamy,
  • zahradami, ne zahradamy,
  • knihami, ne knihamy,
  • kočkami, ne kočkamy.

V této koncovce se tedy neřídíme tím, zda je před ní tvrdá, měkká nebo obojetná souhláska. Jde o ustálenou mluvnickou koncovku -ami.

Podrobné vysvětlení

Proč se nepíše -amy

Žáci někdy používají základní poučku „po tvrdých souhláskách píšeme y“, a proto je může napadnout například zápis ženamy nebo holkamy. Takové uvažování je ale chybné.

Písmeno i je zde součástí celé pádové koncovky -ami. Nevybíráme tedy samostatně mezi i a y podle předcházející souhlásky. Musíme poznat příslušný tvar podstatného jména.

Například:

  • jedna žena – dvě ženy – s dvěma ženami,
  • jedna zahrada – dvě zahrady – mezi zahradami,
  • jedna mapa – dvě mapy – nad mapami.

V množném čísle tedy může mít stejné slovo v různých pádech rozdílné koncovky. Například u slova žena píšeme:

  • 1. pád: ženy,
  • 2. pád: žen,
  • 3. pád: ženám,
  • 4. pád: ženy,
  • 6. pád: ženách,
  • 7. pád: ženami.

Jak poznat 7. pád

Pomůže otázka s kým? s čím? a také některé předložky, které se se 7. pádem často spojují.

  • šel jsem s kamarádkami,
  • cesta vede mezi zahradami,
  • auto stálo před školami,
  • ptáci kroužili nad střechami,
  • mluvili jsme s učitelkami.

Předložka však není vždy nutná. Sedmý pád může stát i samostatně, například: Vrtěl rukama. U slova ruka se zde používá zvláštní tvar rukama, nikoli pravidelné rukami.

Příklady

Příklady správného použití koncovky -ami

Základní tvar 7. pád množného čísla Příklad ve větě
žena ženami Hovořil se dvěma ženami.
škola školami Silnice vede mezi školami.
kniha knihami Police byla zaplněná knihami.
kočka kočkami Děti si hrály s kočkami.
zahrada zahradami Mezi zahradami vede úzká cesta.
rodina rodinami Mezi oběma rodinami panovaly dobré vztahy.
rostlina rostlinami Záhon byl osázen různými rostlinami.
kamarádka kamarádkami Odjela na výlet s kamarádkami.

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby

Chybný zápis -amy

Nejčastější chybou je nahrazení měkkého i tvrdým y.

  • ženamy – chybně, správně ženami,
  • holkamy – chybně, správně holkami,
  • knihamy – chybně, správně knihami,
  • zahradamy – chybně, správně zahradami,
  • kamarádkamy – chybně, správně kamarádkami.

Ne každé slovo má koncovku -ami

Druhou chybou je představa, že každé podstatné jméno musí mít v 7. pádě množného čísla právě -ami. Koncovka se řídí také rodem a skloňovacím vzorem.

Například:

  • s pány,
  • s muži,
  • se stroji,
  • před městy,
  • mezi moři,
  • s kostmi.

Pravidlo tedy nezní „v 7. pádě množného čísla vždy píšeme -ami“, ale spíše: jestliže má daný tvar koncovku -ami, píše se v ní vždy měkké i.

Jak si pravidlo zapamatovat

Jak si psaní -ami zapamatovat

Pomoci může jednoduchá dvojice:

s ženami – s kamarádkami

Jakmile poznáte stejný typ koncovky, pište -ami. Tvar -amy si jako pádovou koncovku podstatných jmen nemusíte pamatovat, protože v této funkci se ve spisovné češtině nepoužívá.

Procvičení

Procvičování koncovek -ami

Doplňte správné i nebo y.

  1. Na výlet jsme jeli s kamarádkam_.
  2. Mezi zahradam_ vede úzká pěšina.
  3. Police byly zaplněné kniham_.
  4. Děti si hrály s kočkam_.
  5. Před školam_ čekali rodiče.
  6. Mluvili jsme s učitelkam_.
  7. Louka byla porostlá vysokými rostlinam_.
  8. Mezi oběma rodinam_ vzniklo přátelství.
  9. Turisté procházeli mezi skalam_.
  10. Dívka přišla se dvěma kamarádkam_.
Řešení

Řešení cvičení

  1. kamarádkami
  2. zahradami
  3. knihami
  4. kočkami
  5. školami
  6. učitelkami
  7. rostlinami
  8. rodinami
  9. skalami
  10. kamarádkami

Ve všech uvedených případech jde o 7. pád množného čísla a příslušná podstatná jména mají koncovku -ami.

Nejčastější otázky

Píše se ženami, nebo ženamy?

Správně je ženami. Jde o 7. pád množného čísla podstatného jména žena: s kým? se ženami. Varianta ženamy je pravopisně chybná.

Píše se kamarádkami, nebo kamarádkamy?

Správný tvar je kamarádkami. Koncovka -ami se píše s měkkým i bez ohledu na to, že před ní stojí tvrdá souhláska k. Písmeno i je součástí celé pádové koncovky.

Je někdy koncovka -amy správně?

Jako běžná pádová koncovka podstatných jmen ve tvarech typu ženami, školami, knihami se -amy nepíše. Zápisy jako ženamy, školamy nebo knihamy jsou nespisovné a pravopisně chybné.

Je v 7. pádě množného čísla vždy koncovka -ami?

Ne. Podoba koncovky závisí na skloňování konkrétního podstatného jména. Vedle tvarů ženami nebo knihami existují například tvary pány, muži, stroji, městy, moři nebo kostmi.

Podle čeho poznám, že jde o 7. pád?

Na 7. pád se ptáme s kým? s čím?. Například: s kamarádkami, s knihami, mezi zahradami, nad střechami. Poznání pádu pomůže určit správný tvar podstatného jména a jeho koncovku.