Psaní velkých písmen je jednou z oblastí českého pravopisu, která se může zdát jednoduchá, ale v praxi často způsobuje nejistotu i chyby. Stačí se setkat s názvy ulic, zeměpisnými pojmy, označením obyvatel nebo názvy institucí a člověk začne váhat, zda má použít velké, nebo malé písmeno. Právě proto je důležité chápat pravidla v souvislostech a vidět za nimi logiku, nikoli jen seznam pouček.
Toto doplnění článku se zaměřuje na problematické a často vyhledávané situace, se kterými se setkávají žáci, studenti i dospělí při psaní běžných textů. Najdete zde praktická vysvětlení, příklady z každodenní praxe i návody, jak si psaní velkých a malých písmen procvičit online nebo pomocí testů.
FAQ – Často kladené otázky
Píše se Jižní Morava, nebo jižní Morava?
Správně se píše jižní Morava, pokud nejde o oficiální název instituce nebo regionu.
Jaké písmeno píšeme ve slově Pražané?
Jedná se o podstatné jméno označující obyvatele, proto se píše velké P.
Píše se velké písmeno u názvů ulic?
Ano, u vlastního názvu ulice se píše velké písmeno, obecné označení zůstává malé.
Jak je to s názvy států?
Oficiální názvy států se píší s velkým písmenem, například Česká republika.
Kdy použít malé písmeno u názvu instituce?
Pokud nejde o oficiální název, ale o obecné označení, píše se malé písmeno.
Pomůže mi procvičování online?
Ano, psaní velkých písmen online je velmi účinné pro upevnění pravidel.
Píší se velká písmena v e-mailech a zprávách?
Ano, i v neformálních textech by měla být dodržována základní pravopisná pravidla.
Jaký je nejlepší způsob, jak se psaní velkých písmen naučit?
Kombinace porozumění pravidlům a pravidelného procvičování na konkrétních příkladech.
Existují chyby, které se opakují nejčastěji?
Ano, nejčastější jsou chyby u místních jmen, obyvatelských názvů a názvů institucí.
Zdroj: článek Psaní velkých písmen
Obsah pověstí
Staré pověsti české
O Čechovi
Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.
K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.
Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.
O Krokovi a jeho dcerách
Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě. Prostřední dcera se jmenovala Teta a mnoho času s
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Staré pověsti české
FAQ – Často kladené otázky
Píše se pražské jaro s velkým nebo malým p?
Záleží na významu. Jako název festivalu je správně Pražské jaro, jako obecné označení události nebo ročního období pražské jaro.
Je správně Pražský orloj?
Ano, pokud jde o název památky. Při pouhém popisu polohy je správně pražský orloj.
Píší se pražská divadla s velkým p?
Nepíší, protože nejde o název jedné instituce, ale o obecné označení.
Jaké písmeno se píše ve slově Pražané?
Velké P, protože jde o označení obyvatel města Prahy.
Platí stejná pravidla i pro jiná města?
Ano, princip je stejný u všech přídavných jmen odvozených od názvů míst.
Rozhoduje oficiální název organizace?
Ano, oficiální název je hlavním vodítkem pro psaní velkého písmene.
Může mít jedno spojení dvě správné varianty?
Ano, pokud se mění význam podle kontextu.
Jak se vyhnout chybám v testech?
Vždy si ujasnit, zda jde o vlastní jméno, nebo o obecné označení.
Zdroj: článek Pražská - velké písmeno
Psaní velkých písmen u obyvatelských jmen
Častým zdrojem chyb jsou názvy obyvatel měst a oblastí. Podstatná jména označující obyvatele se píší s velkým písmenem, zatímco přídavná jména se píší s malým.
Příklady z praxe
Správně píšeme Pražané, Brňané, Ostravané, ale pražský hrad nebo brněnská přehrada. Právě rozdíl mezi podstatným a přídavným jménem je klíčový.
Zdroj: článek Psaní velkých písmen
