Předložka, nebo příslovce? Jak je bezpečně poznat
Jak poznat předložku a příslovce
Předložka stojí ve spojení s podstatným jménem, zájmenem nebo jiným jmenným výrazem a určuje jeho pád: například do školy, před domem, bez tebe. Příslovce je samostatnější slovo a nejčastěji odpovídá na otázky kde, kam, kdy, jak: například venku, rychle, včera, daleko. Některá slova, například kolem nebo vedle, mohou být podle věty obojím.
Podrobné vysvětlení
Jaký je rozdíl mezi předložkou a příslovcem
Předložky a příslovce patří mezi neohebné slovní druhy, takže se jejich tvar běžně nemění. Právě proto se někdy zaměňují. Rozdíl však poznáme podle toho, jakou úlohu mají ve větě.
Předložka se obvykle pojí s následujícím jménem nebo zájmenem. Sama většinou nevyjadřuje úplnou informaci, ale vytváří s dalším slovem předložkové spojení.
- na stole
- před školou
- bez kamaráda
- pro tebe
- k babičce
Předložka zároveň ovlivňuje pád následujícího slova. Například předložka bez se pojí s 2. pádem: bez koho, čeho – bez sešitu.
Příslovce naproti tomu nejčastěji vyjadřuje okolnost děje. Může nám říkat, kde se něco děje, kam někdo směřuje, kdy se něco stalo nebo jakým způsobem činnost probíhá.
- Čekal venku.
- Přijel včera.
- Běžel rychle.
- Bydlíme daleko.
Na příslovce se proto často ptáme otázkami kde, kam, odkud, kdy, jak nebo proč.
Jak jev bezpečně poznat
Jednoduchý postup, jak slovní druh určit
- Podívejte se, zda za slovem následuje podstatné jméno nebo zájmeno. Pokud s ním dané slovo vytváří spojení, velmi často jde o předložku.
- Zkuste položit pádovou otázku. Například kolem koho, čeho? – kolem domu. Výraz kolem zde funguje jako předložka.
- Pokud slovo stojí samostatně, položte otázku kde, kam, kdy nebo jak. Jestli na ni odpovídá, pravděpodobně jde o příslovce.
- Vždy posuzujte celou větu. U některých slov nelze slovní druh správně určit bez kontextu.
Porovnejme dvě věty:
Prošli jsme kolem domu. Zde se ptáme kolem koho, čeho? – kolem domu. Slovo kolem je předložka.
Auto právě projelo kolem. Zde výraz kolem nestojí před žádným jménem a vyjadřuje, kudy auto projelo. Jde o příslovce.
Přehledné porovnání
Předložka a příslovce přehledně
| Vlastnost | Předložka | Příslovce |
|---|---|---|
| Spojuje se se jménem nebo zájmenem | Ano | Obvykle ne |
| Ovlivňuje pád dalšího slova | Ano | Ne |
| Může samostatně vyjadřovat místo, čas nebo způsob | Ne | Ano |
| Typické příklady | do, na, před, bez, pro, k | doma, venku, brzy, rychle, daleko |
| Je neohebné | Ano | Ano |
Příklady
Slova, která mohou být předložkou i příslovcem
Největší potíže způsobují slova, která mohou mít podle svého použití dva různé slovní druhy.
Kolem
Děti běhaly kolem hřiště. – předložka, protože se pojí se slovem hřiště: kolem koho, čeho?
Děti stále běhaly kolem. – příslovce, protože stojí samostatně.
Vedle
Posadil se vedle Petra. – předložka, protože výraz tvoří spojení vedle Petra.
Máme volné místo vedle. – příslovce, protože vyjadřuje místo bez následujícího jména.
Naproti
Bydlíme naproti škole. – předložka, protože se pojí se slovem škole.
Kamarád bydlí naproti. – příslovce, protože výraz stojí samostatně a odpovídá na otázku kde?
Blízko
Zaparkovali jsme blízko nádraží. – předložka ve spojení se slovem nádraží.
Nádraží je docela blízko. – příslovce, protože odpovídá na otázku kde? nebo jak daleko?
Další příklady předložek
- do města – do je předložka
- za plotem – za je předložka
- pod stolem – pod je předložka
- mezi stromy – mezi je předložka
- od rodičů – od je předložka
- kvůli dešti – kvůli je předložka
Další příklady příslovcí
- Venku prší. – venku je příslovce
- Přijdu zítra. – zítra je příslovce
- Mluvil tiše. – tiše je příslovce
- Auto jelo pomalu. – pomalu je příslovce
- Bydlíme nahoře. – nahoře je příslovce
- Odjel daleko. – daleko je příslovce
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování
Častou chybou je určovat slovní druh pouze podle samotného slova. U výrazů jako kolem, vedle, blízko nebo naproti to nestačí. Rozhodující je jejich použití ve větě.
Další chybou je představa, že každé slovo vyjadřující místo je příslovce. Ve spojení před domem sice celý výraz vyjadřuje místo, ale slovo před je předložka a domem je podstatné jméno.
Také není správné řídit se pouze otázkou kde?. Na otázku Kde stojí auto? můžeme odpovědět před domem. Celé spojení sice odpovídá na otázku kde, ale slovo před se tím nestává příslovcem. Stále je předložkou.
Nejspolehlivější kontrola proto zní: pojí se slovo s podstatným jménem nebo zájmenem a pomáhá určit jeho pád? Pokud ano, jde zpravidla o předložku. Pokud slovo stojí samostatně a vyjadřuje místo, čas, způsob nebo jinou okolnost děje, bývá příslovcem.
Nejčastější otázky
Může být jedno slovo předložkou i příslovcem?
Ano. Některá slova mění slovní druh podle svého použití. Ve větě Šel kolem domu je kolem předložka, protože se pojí se slovem domu. Ve větě Jen prošel kolem je kolem příslovce, protože stojí samostatně a vyjadřuje okolnost děje.
Je slovo „před“ předložka, nebo příslovce?
Ve spojení jako před školou, před obědem, před námi je před předložka. Pojí se s dalším slovem a ovlivňuje jeho pád. Slovní druh je však vždy nejlepší určovat z celé konkrétní věty, nikoli pouze podle izolovaného výrazu.
Jak poznám příslovce ve větě?
Příslovce často odpovídá na otázky kde, kam, odkud, kdy nebo jak. Například ve větách Čeká venku, Přijde pozdě a Mluví potichu jsou slova venku, pozdě a potichu příslovce. Nejsou spojena s podstatným jménem a samostatně vyjadřují okolnost děje.
Je spojení „před domem“ příslovce?
Ne. Před domem je celé předložkové spojení. Slovo před je předložka a slovo domem je podstatné jméno. Celé spojení může ve větě plnit například funkci příslovečného určení místa, ale to není totéž jako slovní druh příslovce.