Předmět a příslovečné určení: jak poznat rozdíl
Předmět a příslovečné určení jsou rozvíjející větné členy, ale mají jinou funkci. Předmět označuje osobu, věc nebo skutečnost, které se děj slovesa týká, například Čtu knihu. Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje, například místo, čas, způsob nebo příčinu: Čtu večer v pokoji. Při určování proto nestačí jen otázka – důležitý je také význam věty.
Rozlišení předmětu a příslovečného určení může být zpočátku obtížné. Oba větné členy totiž obvykle rozvíjejí sloveso a někdy mohou mít i podobnou podobu, například předložkové spojení. Nejspolehlivější je sledovat, co daný výraz ve větě znamená: zda označuje někoho nebo něco, čeho se děj přímo týká, nebo zda popisuje okolnosti, za kterých děj probíhá.
Podrobné vysvětlení
Co je předmět
Předmět je rozvíjející větný člen, který nejčastěji závisí na slovese. Označuje osobu, zvíře, věc nebo skutečnost, k níž děj směřuje nebo které se nějak týká.
Na předmět se ptáme pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu:
- 2. pád: koho? čeho?
- 3. pád: komu? čemu?
- 4. pád: koho? co?
- 6. pád: o kom? o čem?
- 7. pád: s kým? s čím?
Například ve větě Petr čte knihu se zeptáme: Petr čte koho, co? knihu. Slovo knihu je předmět.
Ve větě Vyprávěl dětem pohádku jsou dokonce dva předměty. Vyprávěl komu, čemu? dětem. Vyprávěl koho, co? pohádku.
Co je příslovečné určení
Příslovečné určení je větný člen, který vyjadřuje okolnosti děje. Říká například, kde, kdy, jak, proč nebo za jakým účelem se něco děje.
Mezi nejčastější druhy patří:
- příslovečné určení místa – kde? kam? odkud?
- příslovečné určení času – kdy? odkdy? dokdy? jak dlouho?
- příslovečné určení způsobu – jak? jakým způsobem?
- příslovečné určení míry – jak moc? do jaké míry?
- příslovečné určení příčiny – proč? z jaké příčiny?
- příslovečné určení účelu – za jakým účelem?
Ve větě Večer jsme šli do kina je večer příslovečné určení času a do kina příslovečné určení místa.
Jak jev bezpečně poznat
Jak poznat předmět a příslovečné určení
Při určování je vhodné postupovat ve třech krocích.
- Najděte sloveso. Nejprve zjistěte, ke kterému slovu se zkoumaný větný člen vztahuje.
- Položte otázku. U předmětu jde především o pádové otázky, u příslovečného určení o otázky kde, kdy, kam, jak, proč a podobně.
- Zkontrolujte význam. Rozhodněte, zda výraz označuje objekt děje, nebo okolnost děje.
Například:
Čekáme na autobus.
Čekáme na koho, na co? na autobus. Autobus není místo ani čas čekání. Je to to, na co čekáme, proto jde o předmět.
Čekáme na zastávce.
Čekáme kde? na zastávce. Výraz označuje místo, kde čekání probíhá, proto jde o příslovečné určení místa.
Přehledné porovnání
Předmět versus příslovečné určení
| Vlastnost | Předmět | Příslovečné určení |
|---|---|---|
| Co vyjadřuje | Osobu, věc nebo skutečnost, které se děj týká | Okolnost děje |
| Typické otázky | koho, čeho; komu, čemu; koho, co; o kom, o čem; s kým, s čím | kde, kam, odkud, kdy, jak, proč, za jakým účelem |
| Příklad | Poslouchám hudbu. | Poslouchám večer. |
| Význam | Na co nebo na koho děj směřuje | Kde, kdy, jak nebo proč děj probíhá |
Příklady
Příklady předmětu a příslovečného určení ve větách
Předmět
- Eva koupila novou knihu. – koupila koho, co?
- Pomohl kamarádovi. – pomohl komu, čemu?
- Bojím se bouřky. – bojím se koho, čeho?
- Mluvili jsme o prázdninách. – mluvili jsme o kom, o čem?
- Setkal se s učitelem. – setkal se s kým, s čím?
Příslovečné určení
- Eva nakupovala v obchodě. – nakupovala kde? Příslovečné určení místa.
- Přijedeme zítra. – přijedeme kdy? Příslovečné určení času.
- Chlapec běžel rychle. – běžel jak? Příslovečné určení způsobu.
- Výlet byl zrušen kvůli dešti. – byl zrušen proč? Příslovečné určení příčiny.
- Šel do obchodu pro mléko. – šel za jakým účelem? Příslovečné určení účelu.
Předmět i příslovečné určení v jedné větě
Tomáš večer četl knihu v pokoji.
- večer – četl kdy? příslovečné určení času,
- knihu – četl koho, co? předmět,
- v pokoji – četl kde? příslovečné určení místa.
Ráno jsem poslal sestře zprávu z domova.
- ráno – kdy? příslovečné určení času,
- sestře – komu? předmět,
- zprávu – co? předmět,
- z domova – odkud? příslovečné určení místa.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování
Největší problém vzniká u předložkových spojení. Samotná předložka totiž nerozhoduje o tom, zda jde o předmět, nebo příslovečné určení.
Porovnejte:
- Myslím na dovolenou. – myslím na koho, na co? Jde o předmět.
- Jedu na dovolenou. – jedu kam? Jde o příslovečné určení místa.
Stejná slova tedy mohou mít podle významu věty jinou větněčlenskou funkci.
Podobný rozdíl vidíme ve větách:
- Mluvil o škole. – mluvil o čem? Předmět.
- Čekal před školou. – čekal kde? Příslovečné určení místa.
Chybou je proto určovat větný člen pouze podle pádu. Také příslovečné určení může být vyjádřeno podstatným jménem v některém z pádů. Rozhodující je vztah ke slovesu a význam celé věty.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jednoduchá pomůcka k zapamatování
U předmětu si můžete představit otázku: Koho nebo čeho se děj týká?
U příslovečného určení se ptejte: Za jakých okolností děj probíhá?
Například ve větě V sobotu navštívíme babičku na venkově se návštěva týká babičky, proto je to předmět. Výrazy v sobotu a na venkově pouze určují okolnosti návštěvy – čas a místo.
Procvičení
Cvičení: předmět, nebo příslovečné určení?
Určete zvýrazněný větný člen. U příslovečného určení určete také jeho druh.
- Odpoledne jsme hráli fotbal.
- Odpoledne jsme hráli fotbal na hřišti.
- Petr často přemýšlí o budoucnosti.
- Autobus přijel v osm hodin.
- Marie pomohla mladšímu bratrovi.
- Děti běžely rychle.
- Na výlet jsme vyrazili kvůli krásnému počasí.
- Celý večer jsme poslouchali hudbu.
- Kočka vyskočila na skříň.
- Otec se vrátil z práce.
Řešení
Řešení cvičení
- fotbal – předmět, hráli koho, co?
- na hřišti – příslovečné určení místa, hráli kde?
- o budoucnosti – předmět, přemýšlí o kom, o čem?
- v osm hodin – příslovečné určení času, přijel kdy?
- mladšímu bratrovi – předmět, pomohla komu, čemu?
- rychle – příslovečné určení způsobu, běžely jak?
- kvůli krásnému počasí – příslovečné určení příčiny, vyrazili proč?
- hudbu – předmět, poslouchali koho, co?
- na skříň – příslovečné určení místa, vyskočila kam?
- z práce – příslovečné určení místa, vrátil se odkud?
Nejčastější otázky
Jaké otázky používáme pro předmět?
Na předmět se ptáme pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu, tedy například koho, čeho, komu, čemu, koho, co, o kom, o čem, s kým nebo s čím. Samotná otázka však nemusí vždy stačit. Je třeba zkontrolovat, zda výraz skutečně označuje osobu, věc nebo skutečnost, které se děj týká.
Jaké otázky používáme pro příslovečné určení?
Záleží na jeho druhu. Ptáme se například kde, kam, odkud, kdy, odkdy, dokdy, jak, proč nebo za jakým účelem. Tyto otázky ukazují, že příslovečné určení vyjadřuje okolnost děje, například jeho místo, čas, způsob, příčinu nebo účel.
Může být předmět s předložkou?
Ano. Předmět může být vyjádřen i předložkovým spojením. Například ve větě Mluvili jsme o filmu je spojení o filmu předmětem. Ptáme se: mluvili jsme o kom, o čem? Podobně je předmětem spojení na kamaráda ve větě Čekám na kamaráda.
Může být stejné spojení jednou předmětem a jindy příslovečným určením?
Ano. Rozhoduje význam a vztah ke slovesu. Ve větě Myslím na prázdniny je na prázdniny předmět, protože označuje to, na co myslím. Ve větě Odjíždím na prázdniny stejné spojení vyjadřuje okolnost děje a odpovídá na otázku kam, proto má funkci příslovečného určení místa.
Jak nejrychleji rozeznat předmět od příslovečného určení?
Nejprve najděte sloveso a potom zjistěte význam rozvíjejícího výrazu. Pokud označuje koho nebo čeho se děj týká, jde zpravidla o předmět. Pokud říká kde, kdy, jak, proč nebo za jakých okolností se děj odehrává, jde o příslovečné určení.