Sloveso zpytovat patří mezi výrazy, které na první pohled nevypadají složitě, ale v praxi dokážou potrápit i velmi zkušené pisatele. Nejistota mezi tvary zpytovat a spytovat vzniká hlavně kvůli výslovnosti a častým analogiím s jinými slovesy.
Právě proto má smysl se tomuto slovu věnovat důkladněji, podívat se na jeho užití v různých souvislostech a ukázat si, proč je správná pouze jedna varianta a proč se vyplatí ji mít pevně uloženou v paměti.
FAQ – Často kladené otázky
Je správně zpytovat nebo spytovat?
Správně je vždy zpytovat.
Existuje tvar spytovat svědomí?
Ne, tento tvar je nespisovný a chybný.
Proč se zpytovat píše se z-?
Jde o ustálený pravopisný tvar, který je nutné si zapamatovat.
Je slovo zpytovat spisovné?
Ano, jedná se o plně spisovné sloveso.
Co znamená zpytovat svědomí?
Znamená to přemýšlet o vlastních činech a hodnotit jejich správnost.
Jaký je význam slova nevyzpytatelný?
Označuje něco nepředvídatelného nebo těžko pochopitelného.
Patří jazykozpyt ke slovu zpytovat?
Ano, jde o příbuzné slovo odvozené ze stejného základu.
Vyskytuje se slovo spytovat v oficiálních slovnících?
Vyjmenované slovo zpytovat se dnes používá hlavně ve spojení "zpytovat svědomí", kde znamená hodnotit to, co se stalo, přemýšlet o tom a uvažovat, jestli to bylo dobré či špatné apod. Původně ke slovu zpytovat bylo synonymem i sloveso zkoumat, a proto starší názvy různých vědních oborů byly vytvořené složeninou, v níž jedním ze základových slov je zpyt, například jazykozpyt (vědní obor dnes známý jako jazykověda).
Sloveso zpytovat a všechna jeho příbuzná a odvozená slova se vždy píší s předponou "Z-". Varianta s předponou "S-" není přípustná. Přestože se u něj píše předpona z-, toto slovo nepatří ani do jedné ze dvou skupin, které jsou tvořeny předponou z- (od nedokonavých sloves vytvořená slovesa dokonavá; od podstatných a přídavných jmen vytvořená slovesa s významem: stát se tím, co znamená slovo základové). Sloveso zpytovat tedy nepatří ani k jedné z těchto skupin, neboť patří do skupiny slov, u nichž si je potřeba předponu zapamatovat. U slovesa zpytovat patří psaní předpony z- k ustáleným zvykům bez ohledu na výslovnost.
Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.
K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.
Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.
O Krokovi a jeho dcerách
Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě.
Slovo jazykozpyt vyjadřuje jazykovědu, lingvistiku. Od toho je odvozeno slovo jazykozpytec, což je poněkud zastarale odborník v jazykozpytu; jazykovědec, lingvista.
