příbuzné slovo starobylý

PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO B

BYDLIT

U slova bydlit, může problém tvořit slovo příbuzné bydlo. U slova bydlo (živobytí, toužit po dobrém bydlu) se píše y, na rozdíl od slova bidlo (delší tyč, hubený člověk), kde se píše i.

Slova příbuzná

obydlí, bydliště, bydlo, obydlit, obydlený, zabydlit, zabydlený,

Příklady

Pálí ho dobré bydlo. Prádlo pověsil na bidlo.

Obydlím pravěkých lidí bývala často jeskyně. Zabydlel se v novém domě.

Detail odstavce: BYDLIT
Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b
Zveřejněno: 21.10.2015

SLOVO VŠECHNO

Slovo všechno

Slovo všechno je dvojslabičným zájmenem označujícím úplnost obsahu či označujícím úplný soubor objektů z dané kategorie.

Detail odstavce: Slovo všechno
Zdroj: Slovo všechno
Zveřejněno: 13.7.2018

PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO L

LÝKO

= pletivo pod kůrou stromů rozvádějící organické živiny, provazce z pletiva stromů užívané jako technický materiál.

Příbuzné slovo lýčený(= vyrobený z lýka), se píše s y, na rozdíl od líčený(= namalovaný, vyprávěný, předstíraný)

Slova příbuzná

lýkový, lýčený, lýčí, lýkovec (=rostlina), lýkožrout (= hmyz)

Příklady

Alena si koupila novou lýkovou kabelku. Lýkožrout je velice škodlivý hmyz.

Alena předvedla líčený údiv.

Detail odstavce: LÝKO
Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l
Zveřejněno: 21.10.2015

SLOVO VŠECHNO

Jaký je to slovní druh

Slovo všechno spadá pod zájmena neurčitá. Tato zájmena vyjadřují neurčitost, není tedy nestanoveno kdo, nebo co. Zájmeno všechno patří k těm, které totalizují množství nebo míru. Zároveň se jedná o vymezovací zájmeno.

Detail odstavce: Jaký je to slovní druh
Zdroj: Slovo všechno
Zveřejněno: 13.7.2018

SLOVO VŠECHNO

Synonymum

Přípustnou varietou slova všechno je výraz všecko. Slovo všecko je tak synonymem od slova všechno, mezi synonyma patří také vše a zdrobnělé všecičko, v jiném významu může být synonymem i celé a veškeré.

Naopak antonymem (slovem opačného významu) ke slovu všechno je výraz nic.

Detail odstavce: Synonymum
Zdroj: Slovo všechno
Zveřejněno: 13.7.2018

PŘÍBUZNÁ SLOVA KE SLOVU VŮNĚ

Slova příbuzná

A teď hurá na ta slova příbuzná. Pro jistotu raději připomenu, co tento termín označuje.

Slova příbuzná musí v podstatě splňovat dvě kritéria. Jednak musí mít stejný kořen, tedy část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova, jednak spolu musí významově souviset. S naším slovem VŮNĚ jsou tedy příbuzná slova: VONĚT, PŘIVONĚT, NEVONĚT, DOVONĚT, NAVONĚT, ZAVONĚT, VONNÝ, VOŇAVKA, VOŇAVKÁŘSKÝ, VOŇAVÝ, NEVOŇAVÝ, VONIČKA.

Že to tak na první pohled nevypadá? Říkáte si, že kořen těchto slov není stejný? Odpověď musíme hledat ve slovotvorbě. Slovo VŮNĚ je slovo odvozené od slovesa VONĚT a při tomto procesu došlo k alternaci samohlásek v kořeni: -o- se změnilo na -ů- (podobně je tomu například u vodit – vůdce, solit – sůl a podobně).

První pravidlo, že slovo příbuzné musí mít stejný kořen, jsme si tedy potvrdili, a druhá zákonitost je naštěstí zcela zřejmá – všechna výše uvedená příbuzná slova vyjadřují, že nám něco voní či nevoní.

Detail odstavce: Slova příbuzná
Zdroj: Příbuzná slova ke slovu vůně
Zveřejněno: 14.6.2017

JAKO - SLOVNÍ DRUH

Jako jako částice

V běžné řeči se výraz jako může stát i částicí. V běžné komunikaci se tento výraz poměrně hodně využívá, uvozuje větu a dává jí určité zabarvení. Nejednou se jedná o parazitické slovo, které nemá žádnou modifikační funkci. Například: "Tak to se jako nepovedlo." (v této větě se dá slovo jako vynechat a věta stále má stejný význam). Existují ale i věty, kde slovo jako má opravdu funkci částicovou a v takovém případě se toto slovo nedá vynechat, jinak se změní smysl věty.

Příklady použití

Teď mi řekni, co jako s tebou mám dělat. A to ti mám jako věřit, jo?

Detail odstavce: Jako jako částice
Zdroj: Jako - slovní druh
Zveřejněno: 18.11.2015

ABSTRAKTNÍ PODSTATNÁ JMÉNA

Konkrétní i abstraktní

Některá podstatná jména mohou být ale zároveň konkrétní a abstraktní. Rozlišuje se pak podle souvislosti.

Slovo Cesta

Konkrétní podstatné jméno

Šel po písečné cestě k moři.

Abstraktní podstatné jméno

O prázdninách se vydal na cestu kolem světa.

Slovo Psaní

Konkrétní podstatné jméno

Přišlo mi psaní z městského úřadu.

Abstraktní podstatné jméno

Psaní úkolů mě nebaví.

Detail odstavce: Konkrétní i abstraktní
Zdroj: Abstraktní podstatná jména
Zveřejněno: 24.6.2017

SLOVO VŠECHNO

Skloňování

Slovo všechno je středního rodu, v mužském rodu je tvar všechen a v ženském všechna.

Detail odstavce: Skloňování
Zdroj: Slovo všechno
Zveřejněno: 13.7.2018

SLOVO VŠECHNO

Ukázky ve větě

Svému nepříteli přál při rozhodování všechno nejhorší.

Všechno úplně všechno by mu rodiče splnili.

Stálo před ním zásadní rozhodnutí: všechno nebo nic.

Trenér mu radil dát do toho všechno.

K narozeninám mi všichni přáli všechno nejlepší.

Detail odstavce: Ukázky ve větě
Zdroj: Slovo všechno
Zveřejněno: 13.7.2018

ZPYTOVAT NEBO SPYTOVAT

Co je správně

Sloveso zpytovat a všechna jeho příbuzná a odvozená slova se vždy píší s předponou "Z-". Varianta s předponou "S-" není přípustná. Přestože se u něj píše předpona z-, toto slovo nepatří ani do jedné ze dvou skupin, které jsou tvořeny předponou z- (od nedokonavých sloves vytvořená slovesa dokonavá; od podstatných a přídavných jmen vytvořená slovesa s významem: stát se tím, co znamená slovo základové). Sloveso zpytovat tedy nepatří ani k jedné z těchto skupin, neboť patří do skupiny slov, u nichž si je potřeba předponu zapamatovat. U slovesa zpytovat patří psaní předpony z- k ustáleným zvykům bez ohledu na výslovnost.

Detail odstavce: Co je správně
Zdroj: Zpytovat nebo spytovat
Zveřejněno: 18.11.2015

JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO SI

Skloňování zvratného zájmena se 

Detail odstavce: Skloňování zvratného zájmena se 
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si
Zveřejněno: 10.6.2016

SPOJKY

Spojky latinsky

Pro spojky jazykovědci používají odborný termín konjunkce. Ten vychází z latinského coniungere, což znamená spojovat či slučovat.

Slovo konjunkce však mimo lingvistiku může znamenat i okamžik největšího zdánlivého přiblížení dvou objektů na obloze (v astrologii) nebo výrok vyjadřující, že platí výrok A a zároveň výrok B (v logice).

Detail odstavce: Spojky latinsky
Zdroj: Spojky
Zveřejněno: 25.8.2015

JAKO - SLOVNÍ DRUH

Proč je slovo jako spojka

Výraz jako je často spojkou, protože spojuje jednotlivá slova a určuje vztah mezi nimi. Často se jedná o spojku podřadící nebo spojku slučovací.

Příklady použití

Je hezká jako princezna. Ze závodu odstoupil jako první. To máš prašť jako uhoď. Na zkoušení jako na čtvrtletní práci se musíme pořádně připravit.

Detail odstavce: Proč je slovo jako spojka
Zdroj: Jako - slovní druh
Zveřejněno: 18.11.2015

JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO SI

Proč se někdy ve 3. pádě používá si a jindy sobě?

Na začátku věty, po pauze, pro zdůraznění a po předložce se používají delší tvary (Sobě nalil kávu, nám uvařil čaj. Seděli naproti sobě. Byl k sobě upřímný.), kratší tvary pak všude jinde (Dej si pivo a mně objednej rum. Neustále si něco vymýšlí.)

Detail odstavce: Proč se někdy ve 3. pádě používá si a jindy sobě?
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si
Zveřejněno: 10.6.2016

JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK

Krátké shrnutí

Nejprve určete, zda jde v dané větě/souvětí o ohebný slovní druh. Pokud ano, je „jak“ stoprocentně podstatné jméno. Jestli výraz „jak“ skloňovat nejde, pak musíte určit, zda jde o příslovce, nebo spojku. Při tomto „pátrání“ vám budiž vodítkem výše uvedené vysvětlení dle jazykových příruček a spousta vyjmenovaných příkladů jeho použití.

Detail odstavce: Krátké shrnutí
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo jak
Zveřejněno: 14.10.2016

SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ

Proč - slovní druh

Slovo proč je příslovce, přesněji řečeno zájmenné příslovce. Ta jsou po stránce formální i významové příbuzná zájmenům. Rozlišujeme zájmenná příslovce místa (například kde, odkud, kudy, tudy, tamhle), zájmenná příslovce času (například kdy, potom, tenkrát, jindy), zájmenná příslovce způsobu (například jak, tak, takto, takhle) a konečně zájmenná příslovce příčiny, mezi něž patří i naše proč.

Detail odstavce: Proč - slovní druh
Zdroj: Slovní druh slova proč
Zveřejněno: 8.6.2016

PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO B

BÝT

=existovat, nacházet se

U slova být (existovat) se píše y na rozdíl od slova bít (tlouci), kde se píše i.

U slova ubýt (přestat být součástí něčeho, zhubnout, zmenšit se) se píše y na rozdíl od slova ubít (utlouci, usmrtit, potlačit), kde se píše i.

U slova nabýt (budu, stát se majitelem, zvětšit objem) se píše y na rozdíl od slova nabít (natlouci, naplnit nábojem, nabít elektrický náboj), kde se píše i.

U slova přibýt (zvětšit rozměr, zvětšit počet, cestovat) se píše y na rozdíl od slova přibít (upevnit podrážku, připevnit obraz na zeď), kde se píše i.

U slova dobýt (zmocnit se bojem, dosáhnout úsilím, vynutit přiznání např.) se píše y na rozdíl od slova dobít (přestat tlouci, ubít, dorazit, doplnit elektrickým nábojem), kde se píše i.

Slova příbuzná

bývat, bývalý, nebývalý, starobylý, bytí, živobytí, blahobyt, bytost, ubýt, ubývat, úbytek, odbýt, odbyt, neodbytný, ledabyle, nabýt, nabytý, přibýt, pozbýt, zbýt, zbytek, zbylý, zbytečný, nezbytný, vybýt, dobýt, dobývat, dobyvatel, nedobytný, dobyvačný, pobýt, pobývat, pobyt, přebývat, zabývat se

Příklady

Pavel byl na výletě. Pavel bil svého spolužáka.

Z pekáče ubyla spousta buchet. Pytláci ubili zvěř.

Pavel nabyl vědomosti. Pavel si nabil baterii v telefonu.

Do třídy přibyl další žák. Pavel přibil obraz na zeď.

Pernštejn byl díky promyšlenému provedení nedobytný hrad.

Vojáci dobyli hrad. Pavel si dobil baterii v telefonu.

Detail odstavce: BÝT
Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b
Zveřejněno: 21.10.2015

PŘÍBUZNÁ SLOVA KE SLOVU VŮNĚ

Možné tvary slova vůně

Než si tedy vyjmenujeme slova příbuzná ke slovu VŮNĚ, nejprve s dovolením uvedu možné tvary tohoto podstatného jména.

Z výše uvedeného vyplývá, že jde stále o totéž slovo, jen se při skloňování mění jeho koncovka.

Detail odstavce: Možné tvary slova vůně
Zdroj: Příbuzná slova ke slovu vůně
Zveřejněno: 14.6.2017

ZPYTOVAT NEBO SPYTOVAT

Vysvětlení významu

Vyjmenované slovo zpytovat se dnes používá hlavně ve spojení "zpytovat svědomí", kde znamená hodnotit to, co se stalo, přemýšlet o tom a uvažovat, jestli to bylo dobré či špatné apod. Původně ke slovu zpytovat bylo synonymem i sloveso zkoumat, a proto starší názvy různých vědních oborů byly vytvořené složeninou, v níž jedním ze základových slov je zpyt, například jazykozpyt (vědní obor dnes známý jako jazykověda).

Detail odstavce: Vysvětlení významu
Zdroj: Zpytovat nebo spytovat
Zveřejněno: 18.11.2015

SLOVNÍ DRUH SLOVA VŠICHNI

Slovní druh slova všichni

Slovo všichni je zájmeno. Konkrétně jde o první pád čísla množného zájmena všechen. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena neurčitá, stejně jako zájmena někdo, něco, něčí, nějaký, některý, kdosi, cosi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, ledaco, ledačí, leckdo, každý a další. Jazykovědci pak řadí zájmeno všechen mezi takzvané totalizátory, tedy mezi zájmena vyjadřující význam úplného množství (patří sem například i veškerý, každý, sám).

Detail odstavce: Slovní druh slova všichni
Zdroj: Slovní druh slova všichni
Zveřejněno: 8.6.2016