Přídavná jména přivlastňovací: tvoření, vzory a příklady
Co jsou přídavná jména přivlastňovací?
Přídavná jména přivlastňovací vyjadřují, komu určitá osoba, zvíře nebo věc patří nebo ke komu má vztah. Nejčastěji je tvoříme od jmen osob, například otcův kabát, Karlův batoh, matčina kabelka, Janina kniha. Ptáme se na ně otázkami čí? čího? čímu?. Skloňují se především podle vzorů otcův a matčin.
Přivlastňovací přídavná jména se v běžné češtině objevují velmi často. Říkáme například Petrova aktovka, dědečkův dům, sestřin pokoj nebo učitelčina kniha. Přesto mohou při určování i psaní způsobovat potíže, zejména když je máme odlišit od běžných přídavných jmen nebo správně vytvořit jejich koncovku. Důležité je uvědomit si, že takové přídavné jméno označuje konkrétního vlastníka a zároveň se svým tvarem přizpůsobuje podstatnému jménu, ke kterému patří.
Přehled
Základní přehled přivlastňovacích přídavných jmen
| Co určujeme | Příklad | Vysvětlení |
|---|---|---|
| Komu věc patří | Tomášův telefon | Telefon patří Tomášovi. |
| Ke komu se něco vztahuje | babiččina zahrada | Zahrada patří babičce nebo je s ní spojena. |
| Od koho je přídavné jméno vytvořeno | Janina kniha | Přídavné jméno Janina je vytvořeno od jména Jana. |
| Podle jakého vzoru se skloňuje | otcův, matčin | Mužská přivlastňovací přídavná jména se zpravidla řídí vzorem otcův, ženská vzorem matčin. |
Podrobné vysvětlení
Co přídavná jména přivlastňovací vyjadřují
Přídavné jméno přivlastňovací označuje vlastníka. Ve spojení Petrova bunda přídavné jméno Petrova říká, že bunda patří Petrovi. Ve spojení mamčin hrnek slovo mamčin vyjadřuje vztah hrnku k mamince.
Přivlastňovací přídavná jména se nejčastěji tvoří od vlastních jmen osob a od podstatných jmen označujících osoby:
- Petr – Petrův sešit,
- Martin – Martinův míč,
- Jana – Janina taška,
- Alena – Alenin kabát,
- otec – otcův automobil,
- dědeček – dědečkův klobouk,
- sestra – sestřin pokoj,
- učitelka – učitelčina kniha.
Přídavné jméno přivlastňovací se přitom shoduje s podstatným jménem, které rozvíjí. Proto říkáme Petrovo kolo, ale Petrova koloběžka a Petrův batoh. Vlastník je stále stejný, avšak koncovka přídavného jména se mění podle rodu, čísla a pádu podstatného jména.
Otázka čí?
Nejjednodušší pomůckou je otázka čí?:
- Čí sešit? – Tomášův.
- Čí čepice? – dědečkova.
- Čí kolo? – Petrovo.
- Čí pokoj? – sestřin.
- Čí fotografie? – Janina.
Jak jev bezpečně poznat
Jak poznat přídavné jméno přivlastňovací
Při určování můžete postupovat v několika jednoduchých krocích.
- Najděte přídavné jméno. Například ve spojení Martinův svetr je přídavným jménem slovo Martinův.
- Zeptejte se otázkou čí? Čí svetr? Martinův.
- Zjistěte, zda slovo označuje konkrétního vlastníka. Svetr patří Martinovi.
- Najděte původní podstatné jméno. Martinův vzniklo od jména Martin.
- Určete vzor. Martinův se skloňuje podle vzoru otcův.
Stejným způsobem můžeme určit například větu Na stole ležela Luciina učebnice. Ptáme se: Čí učebnice? Luciina. Slovo označuje vztah ke konkrétní osobě Lucii, proto jde o přídavné jméno přivlastňovací.
Druhy a rozdělení
Jak se přivlastňovací přídavná jména tvoří
Přivlastňování mužské osobě
Od podstatných jmen mužského rodu se přivlastňovací přídavná jména nejčastěji tvoří příponou -ův:
- otec – otcův,
- bratr – bratrův,
- Pavel – Pavlův,
- Adam – Adamův,
- Tomáš – Tomášův,
- dědeček – dědečkův,
- učitel – učitelův,
- soused – sousedův.
Podle rodu podstatného jména potom vznikají například tvary Petrův pes, Petrova bunda, Petrovo kolo.
Přivlastňování ženské osobě
Od podstatných jmen ženského rodu se přivlastňovací přídavná jména nejčastěji tvoří příponou -in:
- matka – matčin,
- sestra – sestřin,
- Jana – Janin,
- Alena – Alenin,
- Marie – Mariin,
- Lucie – Luciin,
- učitelka – učitelčin,
- babička – babiččin.
Například od jména Jana vytvoříme podle rodu podstatného jména tvary Janin bratr, Janina sestra, Janino kolo.
Přehledné porovnání
Přivlastňovací a vztahová přídavná jména
Ne každé přídavné jméno, které vyjadřuje nějaký vztah, je přivlastňovací. Rozdíl dobře ukazují následující příklady:
| Spojení | Druh přídavného jména | Význam |
|---|---|---|
| otcův kabát | přivlastňovací | kabát konkrétního otce |
| otcovská rada | vztahové | rada typická pro otce |
| učitelova kniha | přivlastňovací | kniha konkrétního učitele |
| učitelská profese | vztahové | profese učitele obecně |
| dědečkův dům | přivlastňovací | dům konkrétního dědečka |
| dědečkovské vyprávění | vztahové | vyprávění charakteristické pro dědečka |
Rozhodující je tedy konkrétní vlastník. Spojení učitelův sešit označuje sešit jednoho určitého učitele, zatímco učitelský sbor nevyjadřuje vlastnictví.
Skloňování
Vzory otcův a matčin
Přivlastňovací přídavná jména mají dva základní vzory: otcův a matčin. Podle vzoru otcův se skloňují přídavná jména vytvořená zpravidla od mužských osob, podle vzoru matčin přídavná jména vytvořená od ženských osob.
Základní tvary podle vzoru otcův
| Rod | Jednotné číslo | Příklad |
|---|---|---|
| mužský | otcův | otcův kabát |
| ženský | otcova | otcova bunda |
| střední | otcovo | otcovo auto |
Základní tvary podle vzoru matčin
| Rod | Jednotné číslo | Příklad |
|---|---|---|
| mužský | matčin | matčin kabát |
| ženský | matčina | matčina bunda |
| střední | matčino | matčino auto |
Stejně se mění i přídavná jména vytvořená od vlastních jmen. Říkáme například Jakubův sešit, Jakubova tužka, Jakubovo pravítko nebo Helenin sešit, Helenina tužka, Helenino pravítko.
Příklady
Příklady přídavných jmen přivlastňovacích ve větách
- Pavlův batoh zůstal ve třídě.
- Na věšáku visela Tomášova bunda.
- Adamovo kolo bylo zaparkované před školou.
- Janina kniha ležela na stole.
- Luciin pes čekal u branky.
- Na zahradě jsme obdivovali babiččiny růže.
- Dědečkův starý fotoaparát stále funguje.
- Ve skříni jsme našli otcovu zimní bundu.
- Sestřin pokoj je hned vedle kuchyně.
- Na polici stály Petrovy knihy.
- Trenér pochválil Martinův výkon.
- Na stole zůstala učitelčina propiska.
- Alenino kotě si hrálo s klubíčkem.
- Na výlet jsme si půjčili strýcovo auto.
- Kamarádův nápad se všem líbil.
- Obdivovali jsme malířův nový obraz.
- Ředitelova kancelář byla v prvním patře.
- Na chodbě jsem potkal bratrovu spolužačku.
Od podstatného jména k přídavnému jménu
| Osoba | Přivlastňovací přídavné jméno | Příklad |
|---|---|---|
| Petr | Petrův | Petrův telefon |
| Karel | Karlův | Karlův pokoj |
| Tomáš | Tomášův | Tomášův míč |
| Jana | Janin | Janin sešit |
| Marie | Mariin | Mariin kabát |
| babička | babiččin | babiččin recept |
| sestra | sestřin | sestřin telefon |
| učitelka | učitelčin | učitelčin stůl |
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby
Záměna přivlastňovacího a běžného přídavného jména
Ve spojení otcův kabát jde o přivlastňovací přídavné jméno, protože kabát patří konkrétnímu otci. Naproti tomu ve spojení otcovská péče nejde o přímé přivlastnění.
Špatná koncovka podle rodu
Přídavné jméno musí odpovídat podstatnému jménu:
- Petrův kabát,
- Petrova košile,
- Petrovo kolo.
Nelze tedy mechanicky používat základní tvar Petrův u všech podstatných jmen.
Záměna osoby, která vlastní, s věcí, která je vlastněna
Ve spojení Janina kočka je vlastníkem Jana. Rod přídavného jména se však v daném tvaru přizpůsobuje slovu kočka. Když změníme podstatné jméno, vznikne například Janin pes nebo Janino kotě.
Obtížnější tvoření od některých slov
Při tvoření může dojít ke změně podoby základu. Proto máme například otec – otcův, sestra – sestřin, matka – matčin, dědeček – dědečkův, učitelka – učitelčin. Je vhodné učit se takové tvary na konkrétních slovních spojeních.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jak si přivlastňovací přídavná jména zapamatovat
Pomůže jednoduchá otázka: Čí to je? Jestli odpovědí označíte konkrétní osobu, velmi často máte před sebou přídavné jméno přivlastňovací.
- Čí mobil? – bratrův.
- Čí taška? – mamčina.
- Čí sešit? – Honzův.
- Čí kolo? – Aniččino.
Pro základní vzory si stačí zapamatovat dvojici: muž – otcův, žena – matčin.
Procvičení
Procvičování přídavných jmen přivlastňovacích
Cvičení 1: Vytvoř přivlastňovací přídavné jméno
- Petr – ______ sešit
- Jana – ______ taška
- otec – ______ auto
- sestra – ______ pokoj
- dědeček – ______ klobouk
- Marie – ______ kniha
- učitel – ______ stůl
- babička – ______ zahrada
- Tomáš – ______ kolo
- Alena – ______ pes
Cvičení 2: Najdi přivlastňovací přídavné jméno
- Na stole ležela Petrova peněženka.
- Dědečkův pes spal před domem.
- Jarní slunce příjemně hřálo.
- Luciin sešit zůstal ve škole.
- Učitelčina kabelka byla na židli.
- Lesní cesta vedla k rybníku.
- Bratrův mobil začal zvonit.
- Babiččina polévka krásně voněla.
Cvičení 3: Doplň správný tvar
- To je ______ (Petr) bunda.
- Na zahradě stojí ______ (dědeček) auto.
- Na stole leží ______ (Jana) pero.
- Viděli jsme ______ (Marie) psa.
- V předsíni visel ______ (otec) kabát.
- Tohle je ______ (sestra) kolo.
- Na polici stojí ______ (Tomáš) knihy.
- Ochutnali jsme ______ (babička) koláč.
Řešení
Řešení cvičení
Řešení cvičení 1
- Petrův sešit
- Janina taška
- otcovo auto
- sestřin pokoj
- dědečkův klobouk
- Mariina kniha
- učitelův stůl
- babiččina zahrada
- Tomášovo kolo
- Alenin pes
Řešení cvičení 2
- Petrova
- Dědečkův
- žádné přivlastňovací přídavné jméno
- Luciin
- Učitelčina
- žádné přivlastňovací přídavné jméno
- Bratrův
- Babiččina
Řešení cvičení 3
- Petrova bunda
- dědečkovo auto
- Janino pero
- Mariina psa
- otcův kabát
- sestřino kolo
- Tomášovy knihy
- babiččin koláč
Nejčastější otázky
Jakou otázkou se ptáme na přídavná jména přivlastňovací?
Nejčastěji se ptáme otázkou čí? Například: Čí batoh? Petrův. Čí kabelka? mamčina. Čí kolo? sestřino. Otázka čí pomáhá poznat, že přídavné jméno vyjadřuje příslušnost ke konkrétní osobě.
Jaké jsou vzory přídavných jmen přivlastňovacích?
Přídavná jména přivlastňovací se skloňují podle vzorů otcův a matčin. Podle vzoru otcův se zpravidla řídí tvary vytvořené od mužských osob, například Petrův nebo dědečkův. Podle vzoru matčin se řídí tvary vytvořené od ženských osob, například Janin nebo babiččin.
Je slovo Petrův přídavné jméno přivlastňovací?
Ano. Slovo Petrův je přídavné jméno přivlastňovací vytvořené od vlastního jména Petr. Například ve spojení Petrův telefon vyjadřuje, že telefon patří Petrovi. Skloňuje se podle vzoru otcův.
Je slovo maminčin přídavné jméno přivlastňovací?
Ano. Slovo maminčin vyjadřuje přivlastnění osobě označené slovem maminka, například maminčin hrnek. Patří mezi přídavná jména přivlastňovací a skloňuje se podle vzoru matčin.
Jaký je rozdíl mezi otcovým a otcovským?
Otcův je přídavné jméno přivlastňovací a označuje konkrétního vlastníka, například otcův telefon. Otcovský vyjadřuje obecnější vztah nebo vlastnost typickou pro otce, například otcovská péče. Nejde tedy o dva zaměnitelné tvary.
Píše se Janin, nebo Janín?
Správně je Janin bez čárky nad písmenem i. Jde o přivlastňovací přídavné jméno vytvořené od jména Jana: Janin sešit, Janina taška, Janino kolo.