Rod u přídavných jmen je buď mužský, ženský nebo střední. Číslo je jednotné a množné. U přídavných jmen se určuje sedm pádů. Co se týká druhů přídavných jmen, rozlišují se přídavnájménatvrdá, měkká a přivlastňovací. Na tvrdá přídavnájména se ptáme otázkami Jaký? Který? a poznáme je pomocí jejich zakončení. U tvrdých přídavných jmen se totiž odlišují koncovky v závislosti na rodu podstatného jména. Na měkká přídavnájména se také ptáme Jaký? Který?, ale zakončení přídavného jména je ve všech rodech stejné. Na přídavnájménapřivlastňovací se ptáme Čí? a jejich zakončení se také liší v závislosti na rodu podstatného jména.
Tvrdá přídavnájména se skloňují podle vzoru mladý (mladý muž, mladá žena, mladé dítě), měkká přídavnájména se skloňují podle vzoru jarní (jarní květ, jarní cibulka, jarní počasí), přivlastňovacípřídavnájména se skloňují podle vzorů otcův (otcův pes, otcova žena, otcovo dítě) a matčin (matčin muž, matčina dcera, matčino dítě).
V naší poradně s názvem PŘÍDAVNÁ JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den,
rozumím skloňování v 6. pádu mn. čísla spojením slov "zdravotní potíže" - "O zdravotních potížích".
Jak je to se spojením slov "zdravotní trápení"?
O "zdravotních trápeních" či "zdravotních trápení"?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Správně je o zdravotních potížích. Potížích je správný tvar slova potíž v množném čísle šestého pádu.
Přídavnájména jsou druhým slovním druhem. Přídavnájména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatným jménem, anebo jejich význam blíže určují. Na přídavnájména se ptáme otázkami: JAKÝ? KTERÝ? ČÍ?
Přídavných jmen jsou tři druhy. Mohou být přídavnájména měkká, tvrdá a přivlastňovací.
Ve větně skladbě mají přídavnájména nejčastěji funkci shodného přívlastku, případně mohou být i doplňkem, či jmennou částí přísudku.
Některá přídavnájména se dají také stupňovat.
Existuje u nich trojí stupeň vyjádření míry vlastnosti. Tyto tři stupně se latinsky nazývají pozitiv (1. stupeň),komparativ (2. stupeň) a superlativ (3. stupeň). Druhý stupeň se tvoří tak, že se k prvnímu stupni přidají přípony -ejší, -ější, -ší, -čí. Například: světlejší, něžnější, hladší, lehčí. Třetí stupeň se tvoří tak, že se ke druhému stupni přídavných jmen ještě přidá předpona nej-. Například: nejsvětlejší, nejněžnější, nejhladší, nejlehčí.
Pro tvrdápřídavnájména máme vzor MLADÝ (například urostlý muž, urostlá žena, urostlé dítě); pro měkkápřídavnájména je to vzor JARNÍ (například včelí úl, včelí plástev, včelí žihadlo); a konečně pro přivlastňovacípřídavnájména jsou to vzory OTCŮV a MATČIN (například Petrův sešit, Klářina kniha, bratrovo dítě, tetini spolužáci). Ale dost teorie, tu už určitě máte v malíčku, pojďte si ji tedy rovnou ověřit v následujících cvičeních.
V naší poradně s názvem PSANÍ VELKÝCH PÍSMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adam Podolský.
Dobrý den, mám jeden problém. U psaní velkých písmen mi nejde když se mluví o konkrétní osobě jako o Sestře jestli je s malé nebo velké
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Označení příslušníků rodiny jako je například syn, dcera, mamka, taťka, sestra, bratr, teta, strýc, bratranec, sestřenka, synovec, neteř, tchán, tchýně, snacha, zeť, se píší s malým písmenem na začátku slova.
Psaníi y na konci slov se v českém jazyce řídí jasně stanovenými pravidly. Vždy je nejprve důležité rozhodnout, jestli se jedná o koncovku u podstatného jména, přídavného jména, zájmena či slovesa. U podstatných jmen se psaníi y řídí vzory podstatných jmen (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce, žena, růže, píseň, kost, město, moře, kuře, stavení). Podle vzoru se pak určuje, jaké i y se vlastně napíše. I u přídavných jmen je potřeba určit vzor, zároveň ale také koncové i závisí na rodu a pádu podstatného jména, k němuž se přídavné jméno vztahuje. U sloves o koncovce vždy rozhoduje rod (a případně životnost) podmětu.
V diskuzi PŘEDLOŽKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaryn z Nemanic.
A co psani delsich predlozek ? Jako na, do, ve, se, ... ? taky na stejnem radku nabo uz mohu rozdelit ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.
U delších předložek záleží na situaci. Když jde o formát s krátkými řádky, tak se předložky nespojují s následujícím slovem. Když je řádek dlouhý, tak se spojí.
U přídavných jmen se určuje druh, vzor, rod, číslo a pád.
DRUH
Existují tři druhy přídavných jmen: tvrdá, měkká, přivlastňovací. Druh se určuje podle toho, jakou otázkou se na přídavné jméno ptáme, a podle toho, jaké má přídavné jméno koncovku.
VZOR
Vzor se odvozuje podle druhu. Pokud se jedná o přídavné jméno tvrdé, vzor je mladý. Pokud se jedná o přídavné jméno měkké, vzor je jarní. Pokud se jedná o přídavné jméno přivlastňovací, v úvahu připadají jen vzory otcův, matčin.
ROD
Rod u přídavných jmen je stejný jako u podstatných jmen, ke kterým se přídavnájména vážou. Například: kočka je rodu ženského, a proto i u slovního spojení malá kočka bude přídavné jméno rodu ženského. Rody tedy mohou být mužský, ženský a střední.
ČÍSLO
Stejně jako rod tak i číslo se určuje podle podstatného jména, pokud je podstatné jméno v jednotném čísle
(= singulár), bude i přídavné jméno v singuláru, pokud je podstatné jméno v množném čísle (= plurál), bude i přídavné jméno v plurálu.
PÁD
I poslední mluvnická kategorie se shoduje s podstatným jménem. Stejný pád bude tedy u podstatného i přídavného jména.
V diskuzi JAK ODŮVODVIT PSANÍ SLOV CUPY DUPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Prosím, nevíte někdo, proč se ve slovech CUPY DUPY píše tvrdé Y? Jak to vysvětlit třeba cizinci? Žádné z pravidel pravopisu, která mě napadají, na to nepasuje:-))
Moc díky, Lenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirek.
A kde se vzalo "coby dupy", to se kde říká? Já myslím, že je to "co by dup". Jedině "co by" = coby? pak je jasné že tvrdé a "dupy" od vzoru HRAD?
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo lze "ohýbat", tedy že je možné jej buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavnájména, zájmena, číslovky a slovesa.
Pokud lze daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, jde o sloveso. Jestliže je možné dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, půjde buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.
Jak tedy rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavnájména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavnájména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Z výše uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit dané slovo. Nejste-li si stále jistí, pak se zkuste zeptat následujícími otázkami.
V naší poradně s názvem PLNA MOC BEZ JMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Dobry den, muze byt plna moc bez uvedeni jmena zmocneneho? Rsp. zda mi na úřadě ověří podpis na plne moci, kdyz jeste neuvedu jmeno toho, koho bufu zmocňovat? To bych dopsal az pozdeji. Dekuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ověření plné moci, ve které není zatím uveden zmocněnec je možné, neboť akt ověření stvrzuje údaje o zmocniteli a ty v plné moci máte. Takto připravená plná moc k následnému doplnění zmocněnce je velmi nebezpečný dokument, protože údaje může doplnit kdokoli s libovolným jménem. Po doplnění údajů o zmocněnci je plná moc platná až do jejího odvolání.
Na přídavnájména měkká se ptáme také otázkami: Jaký (jaká, jaké) to je? Který (která, které) to je? U těchto přídavných jmen je ale koncovka vždy měkká. Řadí se sem vždy všechna přídavnájména, která vznikla z názvů zvířat (orlí, želví, kuřecí, hovězí). Měkká přídavnájména se skloňují podle vzoru jarní.
Skloňování měkkých přídavných jmen rodu mužského životného a neživotného v jednotném a množném čísle podle vzoru jarní:
PÁD
JEDNOTNÉ ČÍSLO
MNOŽNÉ ČÍSLO
1. pád
Jarní brouk, jarní den
Jarní brouci, jarní dny
2. pád
Jarního brouka, jarního dne
Jarních brouků, jarních dnů
3. pád
Jarnímu broukovi, jarnímu dnu
Jarním broukům, jarním dnům
4. pád
Jarní brouka, jarní den
Jarní brouky, jarní dny
5. pád
Jarní brouku, jarní dne
Jarní brouci, jarní dny
6. pád
O jarním brouku, o jarním dnu
O jarních broucích, o jarních dnech
7. pád
S jarním broukem, s jarním dnem
S jarními brouky, s jarními dny
Skloňování měkkých přídavných jmen rodu ženského v čísle jednotném a množném podle vzoru jarní:
PÁD
JEDNOTNÉ ČÍSLO
MNOŽNÉ ČÍSLO
1. pád
Jarní noc
Jarní noci
2. pád
Jarní noci
Jarních nocí
3. pád
Jarní noci
Jarním nocím
4. pád
Jarní noc
Jarní noci
5. pád
Jarní noci
Jarní noci
6. pád
O jarní noci
O jarních nocích
7. pád
S jarní noci
S jarními nocemi
Skloňování měkkých přídavných jmen rodu středního v čísle
jednotném a množném podle vzoru jarní:
Přídavnájménapřivlastňovací se skloňují tedy podle vzorů otcův a matčin. Přivlastňovacípřídavnájména se poznají podle toho, že se na ně ptáme otázkou: ČÍ JE TO?
Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru otcův:
PÁD
JEDNOTNÉ ČÍSLO
MNOŽNÉ ČÍSLO
1. pád
Otcův pes, otcův dům
Otcovi psi; otcovy domy
2. pád
Otcova psa, otcova domu
Otcových psů, otcových domů
3. pád
Otcovu psu, otcovu domu
Otcovým psům, otcovým domům
4. pád
Otcova psa; otcův dům
Otcovy psy, otcovy domy
5. pád
Otcův pse, otcův dome
Otcovi psi, otcovy domy
6. pád
O otcově (/u) psu; o otcově (/u) domu
O otcových psech, o otcových domech
7. pád
S otcovým psem, s otcovým domem
S otcovými psy, s otcovými domy
Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru matčin:
PÁD
JEDNOTNÉ ČÍSLO
MNOŽNÉ ČÍSLO
1. pád
Matčin pes, matčin dům
Matčini psi, matčiny domy
2. pád
Matčina psa, matčina domu
Matčiných psů, matčiných domů
3. pád
Matčinu psu, matčinu domu
Matčiným psům, matčiným domům
4. pád
Matčina psa, matčin dům
Matčiny psy, matčiny domy
5. pád
Matčin pse, matčin dome
Matčini psi, matčiny domy
6. pád
O matčině (/u) psu, o matčině (/u) domu
O matčiných psech, o matčiných domech
7. pád
S matčiným psem, s matčiným domem
S matčinými psy, s matčinými domy
Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu ženského v čísle jednotném i množném podle vzoru otcův:
PÁD
JEDNOTNÉ ČÍSLO
MNOŽNÉ ČÍSLO
1. pád
Otcova kočka
Otcovy kočky
2. pád
Otcovy kočky
Otcových koček
3. pád
Otcově kočce
Otcovým kočkám
4. pád
Otcovu kočku
Otcovy kočky
5. pád
Otcova kočko
Otcovy kočky
6. pád
O otcově kočce
O otcových kočkách
7. pád
S otcovou kočkou
S otcovými kočkami
Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu ženského v jednotném a možném čísle podle vzoru matčin:
PÁD
JEDNOTNÉ ČÍSLO
MNOŽNÉ ČÍSLO
1. pád
Matčina kočka
Matčiny kočky
2. pád
Matčiny kočky
Matčiných koček
3. pád
Matčině kočce
Matčiným kočkám
4. pád
Matčinu kočku
Matčiny kočky
5. pád
Matčina kočko
Matčiny kočky
6. pád
O matčině kočce
O matčiných kočkách
7. pád
S matčinou kočkou
S matčinými kočkami
Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu středního v jednotném a množném čísle podle vzoru otcův:
PÁD
JEDNOTNÉ ČÍSLO
MNOŽNÉ ČÍSLO
1. pád
Otcovo kolo
Otcova kola
2. pád
Otcova kola
Otcových kol
3. pád
Otcovu kolu
Otcovým kolům
4. pád
Otcovo kolo
Otcova kola
5. pád
Otcovo kolo
Otcova kola
6. pád
O otcově kole, o otcovu kolu
O otcových kolech
7. pád
S otcovým kolem
S otcovými koly
Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu středního v jednotném a množném čísle podle vzoru matčin:
Abstraktní
podstatná jména označují názvy dějů, činností a vlastností. Tedy to, čeho se nelze nijak dotknout, protože jsou nehmotná. Abstraktní pojmy jsou ty názvy činností, vlastností a dějů, na které si nemůžeme nijak sáhnout, protože nemají žádnou hmotnou podstatu. Mezi abstraktní podstatná jména patří také jména vyjadřující abstraktní vztahy.
