Přídavná jména přivlastňovací – psaní i/y v koncovkách
Jak se píše i/y u přídavných jmen přivlastňovacích
U přídavných jmen přivlastňovacích typu otcův a matčin se při psaní i/y řídíme především rodem a životností podstatného jména, ke kterému se přídavné jméno vztahuje. V 1. pádě množného čísla píšeme u mužského životného rodu měkké i: otcovi synové, matčini bratři. U ženského rodu píšeme y: otcovy dcery, matčiny sestry.
Přídavná jména přivlastňovací vyjadřují, komu určitá osoba, věc nebo zvíře patří nebo ke komu náleží. Nejčastěji je poznáme podle tvarů -ův a -in: Petrův batoh, otcův kabát, Janina kniha, matčina kabelka. Potíže nastávají hlavně v množném čísle, kde se objevují tvary jako otcovi, otcovy, matčini nebo matčiny. Správné i/y nezjišťujeme podle toho, zda je vlastníkem muž nebo žena. Rozhodující je především podstatné jméno, které přídavné jméno rozvíjí.
Přehled
Co jsou přídavná jména přivlastňovací
Přídavná jména přivlastňovací odpovídají nejčastěji na otázku čí? Vyjadřují vlastnictví nebo příslušnost ke konkrétní osobě či bytosti.
- čí dům? – otcův dům
- čí kniha? – matčina kniha
- čí pes? – Karlův pes
- čí taška? – Luciina taška
Od mužských jmen se obvykle tvoří pomocí přípony -ův: otec – otcův, Petr – Petrův, dědeček – dědečkův. Od ženských jmen se tvoří příponou -in: matka – matčin, Jana – Janin, babička – babiččin.
Pravidlo a vysvětlení
Základní pravidlo pro psaní i/y
Nejdůležitější situací je 1. pád množného čísla. Zde se koncovka mění podle rodu podstatného jména.
| Rod podstatného jména | Vzor otcův | Vzor matčin | Příklad |
|---|---|---|---|
| Mužský životný | -ovi | -ini | otcovi synové, matčini bratři |
| Mužský neživotný | -ovy | -iny | otcovy domy, matčiny obrazy |
| Ženský | -ovy | -iny | otcovy knihy, matčiny kabelky |
| Střední | -ova | -ina | otcova auta, matčina kuřata |
Pro psaní i/y si tedy můžeme zapamatovat jednoduché pravidlo: v 1. pádě množného čísla mužského životného rodu píšeme i, u ženského a mužského neživotného rodu píšeme y.
Podrobné vysvětlení
Proč píšeme otcovi synové, ale otcovy dcery
Slovo otcovi se vztahuje ke slovu synové. Synové jsou mužského životného rodu, proto píšeme měkké i:
otcovi synové
Ve spojení otcovy dcery se přídavné jméno vztahuje ke slovu dcery. To je ženského rodu, proto píšeme tvrdé y:
otcovy dcery
Stejné pravidlo platí u vzoru matčin:
- matčini synové – mužský životný rod,
- matčiny dcery – ženský rod.
O vlastníkovi i/y nerozhoduje
Častou chybou je řídit se osobou, které věc patří. To je špatně. Ve spojení otcovy knihy je vlastníkem muž, přesto píšeme tvrdé y, protože slovo knihy je ženského rodu.
Podobně ve spojení matčini přátelé je vlastníkem žena, ale píšeme měkké i, protože přátelé jsou mužského životného rodu.
Mužský životný a neživotný rod
U mužského rodu musíme navíc rozlišit životnost:
- otcovi kamarádi – kamarádi jsou životní, proto i,
- otcovy stoly – stoly jsou neživotné, proto y,
- Janini spolužáci – spolužáci jsou životní, proto i,
- Janiny sešity – sešity jsou neživotné, proto y.
Střední rod
U středního rodu se v 1. pádě množného čísla nepíše ani i, ani y. Používáme zakončení -ova nebo -ina:
- otcova auta,
- dědečkova koťata,
- matčina kola,
- Janina štěňata.
Příklady
Příklady přídavných jmen přivlastňovacích s i/y
Měkké i
- Pavlovi spolužáci čekali před školou.
- Dědečkovi sousedé přišli na návštěvu.
- Petřini bratři hrají fotbal.
- Janini kamarádi odjeli na výlet.
- Matčini rodiče bydleli na venkově.
Tvrdé y
- Pavlovy knihy ležely na stole.
- Dědečkovy hodiny visely v předsíni.
- Petřiny sestry přijely vlakem.
- Janiny fotografie byly velmi povedené.
- Matčiny dopisy byly uložené v krabici.
Porovnání podobných vět
| Správný tvar | Proč? |
|---|---|
| Tomášovi kamarádi | kamarádi = mužský životný rod |
| Tomášovy boty | boty = ženský rod |
| Tomášovy počítače | počítače = mužský neživotný rod |
| Tomášova kola | kola = střední rod |
| Aniččini spolužáci | spolužáci = mužský životný rod |
| Aniččiny učebnice | učebnice = ženský rod |
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby
Chyba: řídit se rodem vlastníka
Nesprávně bychom mohli uvažovat: otec je muž, proto otcovi knihy. Takové pravidlo neplatí. Rozhodující je slovo knihy.
Správně je: otcovy knihy.
Chyba: psát vždy otcovi
Tvar otcovi není univerzální. Správný je například ve spojení otcovi bratři, ale nikoli ve spojení s věcmi ženského nebo mužského neživotného rodu.
- správně: otcovi bratři,
- správně: otcovy boty,
- správně: otcovy obrazy.
Chyba: zaměňovat 1. a jiné pády
Pravidlo mužský životný = i je velmi užitečné především pro 1. pád množného čísla. U jiných pádů musíme určit celý tvar přídavného jména podle jeho skloňování.
Například:
- Viděl jsem otcovy kamarády.
- Mluvil jsem s otcovými kamarády.
- Vyprávěli jsme o otcových kamarádech.
Proto je při pravopisu vždy užitečné určit nejen rod, ale také pád a číslo.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jak si psaní i/y snadno zapamatovat
U 1. pádu množného čísla si položte otázku: Kdo nebo co jsou ti, kterých se přídavné jméno týká?
- Jsou to muži nebo jiní životní tvorové mužského rodu? Pište i: otcovi synové, Janini kamarádi.
- Jsou to věci mužského rodu? Pište y: otcovy stoly, Janiny obrazy.
- Jsou to podstatná jména ženského rodu? Pište y: otcovy dcery, Janiny knihy.
- Jde o střední rod? Použijte zpravidla -ova nebo -ina: otcova auta, Janina kola.
Pomůcka tedy může znít: Životní muži mají i, ženy a neživotné věci mají y.
Procvičení
Procvičování i/y u přídavných jmen přivlastňovacích
Doplňte správně i, y nebo a.
- Petrov_ kamarádi čekali před domem.
- Petrov_ knihy zůstaly ve škole.
- Matčin_ bratři přijeli na návštěvu.
- Matčin_ sestry odjely do Prahy.
- Tomášov_ počítače jsou nové.
- Tomášov_ spolužáci připravili oslavu.
- Janin_ fotografie visely na stěně.
- Janin_ synové studují vysokou školu.
- Dědečkov_ auta stála v garáži.
- Dědečkov_ sousedé nám pomohli.
- Luciin_ kamarádky přišly odpoledne.
- Luciin_ spolužáci hráli volejbal.
Řešení
Řešení cvičení
- Petrovi kamarádi – mužský životný rod.
- Petrovy knihy – ženský rod.
- Matčini bratři – mužský životný rod.
- Matčiny sestry – ženský rod.
- Tomášovy počítače – mužský neživotný rod.
- Tomášovi spolužáci – mužský životný rod.
- Janiny fotografie – ženský rod.
- Janini synové – mužský životný rod.
- Dědečkova auta – střední rod.
- Dědečkovi sousedé – mužský životný rod.
- Luciiny kamarádky – ženský rod.
- Luciini spolužáci – mužský životný rod.
Nejčastější otázky
Píše se otcovi, nebo otcovy?
Správné mohou být oba tvary. Záleží na podstatném jménu. V 1. pádě množného čísla píšeme otcovi synové, protože synové jsou mužského životného rodu. Naopak píšeme otcovy dcery nebo otcovy domy, protože dcery jsou ženského rodu a domy mužského neživotného rodu.
Píše se matčini, nebo matčiny?
Obě možnosti jsou správné podle kontextu. Píšeme matčini bratři, protože bratři jsou mužského životného rodu. Píšeme však matčiny sestry nebo matčiny knihy, protože jde o podstatná jména ženského rodu.
Podle čeho se určuje i/y u přídavných jmen přivlastňovacích?
Rozhodující není rod člověka, kterému něco patří, ale především rod, číslo a pád podstatného jména, které přídavné jméno rozvíjí. V 1. pádě množného čísla je nejdůležitější rozlišit mužský životný rod od ostatních rodů: Petrovi kamarádi, ale Petrovy knihy.
Proč se píše Petrovi kamarádi, ale Petrovy boty?
Slovo kamarádi je mužského životného rodu, a proto má přivlastňovací přídavné jméno v 1. pádě množného čísla zakončení -ovi. Slovo boty je ženského rodu, proto používáme zakončení -ovy: Petrovy boty.
Jaké jsou vzory přídavných jmen přivlastňovacích?
Přivlastňovací přídavná jména se tradičně skloňují podle vzorů otcův a matčin. Vzor otcův používáme u přídavných jmen vytvořených od mužských jmen, například Petrův, Karlův, dědečkův. Vzor matčin používáme u přídavných jmen vytvořených od ženských jmen, například Janin, sestřin, babiččin.