Gramatika

Přídavné jméno: jak ho poznat, druhy a příklady

Co je přídavné jméno

Přídavné jméno je ohebný slovní druh, který nejčastěji vyjadřuje vlastnost osoby, zvířete nebo věci, případně jejich vztah či přivlastnění. Ptáme se na něj otázkami jaký?, který?, čí? Například: zelený strom, zimní bunda, otcův kabát. Přídavné jméno se zpravidla přizpůsobuje podstatnému jménu v rodě, čísle a pádě.

Přídavná jména používáme prakticky v každé delší větě. Díky nim můžeme říct nejen to, že jsme viděli psa, ale také to, že šlo o malého hnědého psa. Ve škole je důležité umět přídavné jméno nejen najít, ale také určit jeho druh, vzor, rod, číslo a pád. U některých přídavných jmen se navíc určuje stupeň.

Přehled

Přídavná jména stručně a přehledně

Přídavná jména jsou ohebný slovní druh. To znamená, že mohou měnit své tvary. Nejčastěji stojí u podstatného jména a blíže ho popisují.

  • krásná zahrada – jaká zahrada?
  • zimní ráno – jaké ráno?
  • tatínkův telefon – čí telefon?
  • vysoký dům – jaký dům?

V běžné školní mluvnici se u přídavných jmen pracuje především s otázkami jaký?, který?, čí?

Podrobné vysvětlení

Co přídavné jméno vyjadřuje

Přídavné jméno rozvíjí nejčastěji podstatné jméno. Může vyjadřovat například barvu, velikost, tvar, vlastnost, původ, materiál, vztah nebo to, komu něco patří.

Co vyjadřuje Příklad
barvu modrá obloha
velikost malý domek
vlastnost hodný člověk
materiál nebo vztah dřevěná židle, školní výlet
přivlastnění otcovo auto, matčina kabelka

Shoda s podstatným jménem

Přídavné jméno se obvykle přizpůsobuje podstatnému jménu, ke kterému patří. Podstatné jméno a přídavné jméno tak mají stejný rod, číslo a pád.

  • bez nového telefonu
  • k novému telefonu
  • s novým telefonem

Jak se mění podstatné jméno, mění se zároveň i tvar přídavného jména.

Jak jev bezpečně poznat

Jak poznat přídavné jméno

Nejjednodušší je najít podstatné jméno a položit k němu vhodnou otázku.

  1. Najděte ve větě osobu, zvíře, věc nebo jiný název vyjádřený podstatným jménem.
  2. Zeptejte se jaký?, který? nebo čí?
  3. Slovo, které na tuto otázku odpovídá a označuje vlastnost, vztah nebo přivlastnění, bývá přídavné jméno.

Ve větě Na louce rostly žluté květiny. najdeme podstatné jméno květiny. Zeptáme se: Jaké květiny? Žluté. Slovo žluté je tedy přídavné jméno.

Ve větě Na stole ležel Petrův sešit. se ptáme: Čí sešit? Petrův. Slovo Petrův je přídavné jméno přivlastňovací.

Druhy a rozdělení

Druhy přídavných jmen

Ve školní mluvnici rozlišujeme tři základní druhy přídavných jmen: tvrdá, měkká a přivlastňovací.

Tvrdá přídavná jména

Skloňují se podle vzoru mladý. Mají různé tvary pro jednotlivé rody:

  • mladý muž,
  • mladá žena,
  • mladé dítě.

Další příklady: vysoký, zelený, veselý, chytrý, studený.

Měkká přídavná jména

Skloňují se podle vzoru jarní. V 1. pádě jednotného čísla mají pro všechny tři rody stejný tvar:

  • jarní den,
  • jarní noc,
  • jarní počasí.

Další příklady: cizí, letní, zimní, rybí, psí.

Přivlastňovací přídavná jména

Vyjadřují, komu určitá osoba, zvíře nebo věc náleží. Skloňují se podle vzorů otcův a matčin.

  • otcův klobouk,
  • otcova bunda,
  • otcovo kolo,
  • matčin šátek,
  • matčina kniha,
  • matčino rozhodnutí.

Skloňování

Co určujeme u přídavných jmen

U přídavného jména se ve škole nejčastěji určují následující údaje:

  • rod – mužský, ženský nebo střední,
  • číslo – jednotné nebo množné,
  • pád – 1. až 7. pád,
  • druh – tvrdé, měkké nebo přivlastňovací,
  • vzor – mladý, jarní, otcův nebo matčin.

Například ve spojení bez vysokého stromu je slovo vysokého přídavné jméno tvrdé, skloňuje se podle vzoru mladý a je ve 2. pádě jednotného čísla rodu mužského neživotného.

Stupňování přídavných jmen

Některá přídavná jména lze stupňovat. Stupňujeme hlavně taková, která označují vlastnost, jež může mít různou míru.

  1. 1. stupeň: rychlý
  2. 2. stupeň: rychlejší
  3. 3. stupeň: nejrychlejší

Podobně můžeme stupňovat například přídavná jména vysoký – vyšší – nejvyšší nebo dobrý – lepší – nejlepší. Ne každé přídavné jméno však dává smysl stupňovat. Například přídavné jméno dřevěný běžně nestupňujeme.

Příklady

Příklady přídavných jmen ve větách

  • Červené auto zastavilo před domem.
  • Na zahradě máme vysoký ořešák.
  • Oblékl si zimní bundu.
  • Na stole zůstal Martinův telefon.
  • Děti pozorovaly divoké kachny.
  • Vybrali jsme si menší pokoj.
  • To byla nejzajímavější část výletu.

Určení na konkrétním příkladu

Ve větě Malá kočka spala na měkkém křesle. jsou dvě přídavná jména:

  • malá – jaká kočka?,
  • měkkém – jakém křesle?

Obě slova označují vlastnost podstatného jména a mění svůj tvar podle něj.

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby při určování přídavných jmen

Nestačí se řídit jen otázkou

Otázky jaký?, který? a čí? jsou velmi užitečné, ale vždy je potřeba sledovat také význam slova. Některé jiné slovní druhy se mohou ve větě chovat podobně jako přídavná jména. Například slovo tento ve spojení tento dům není přídavné jméno, ale zájmeno.

Pozor na řadové číslovky

Slova jako první, druhý, desátý mají podobné koncovky jako přídavná jména a také se podobně skloňují. Jde však o řadové číslovky.

Nezaměňujte druh a vzor

Například slovo hezký je přídavné jméno tvrdé a jeho vzorem je mladý. Tvrdé je tedy druh, zatímco mladý je vzor.

Ne všechna přídavná jména lze přirozeně stupňovat

Tvary jako hezký – hezčí – nejhezčí jsou běžné. U vztahových přídavných jmen, například školní, kovový nebo pondělní, stupňování obvykle nedává smysl.

Jak si pravidlo zapamatovat

Jak si přídavné jméno zapamatovat

Pomůže jednoduchá pomůcka: podstatné jméno něco pojmenovává, přídavné jméno k němu něco přidává.

Máme například podstatné jméno dům. Přidáme-li slova velký, starý, rodinný, získáváme o domě další informace. Právě tato slova jsou přídavná jména.

Pro základní určování si tedy stačí pamatovat trojici otázek: jaký? který? čí?

Nejčastější otázky

Na jaké otázky odpovídá přídavné jméno?

Přídavné jméno nejčastěji odpovídá na otázky jaký?, který? a čí? Například: jaký dům? vysoký; jaká bunda? zimní; čí sešit? Janův. Při určování je vhodné sledovat nejen otázku, ale také význam a slovní druh konkrétního slova.

Jaké jsou druhy přídavných jmen?

V základním školním dělení rozlišujeme přídavná jména tvrdá, měkká a přivlastňovací. Tvrdá se skloňují podle vzoru mladý, měkká podle vzoru jarní a přivlastňovací podle vzorů otcův a matčin.

Jaké mluvnické kategorie určujeme u přídavného jména?

U přídavných jmen určujeme především rod, číslo a pád. Ve školních úlohách se často určuje také druh a vzor přídavného jména. U přídavných jmen, která lze stupňovat, můžeme určit také první, druhý nebo třetí stupeň.

Je slovo jarní přídavné jméno?

Ano. Slovo jarní je měkké přídavné jméno a zároveň vzor pro skloňování měkkých přídavných jmen. Má stejný tvar pro všechny rody v 1. pádě jednotného čísla: jarní den, jarní noc, jarní ráno.

Jaký je rozdíl mezi podstatným a přídavným jménem?

Podstatné jméno pojmenovává osoby, zvířata, věci, vlastnosti nebo děje, například pes, škola nebo radost. Přídavné jméno zpravidla blíže určuje podstatné jméno, například malý pes, nová škola nebo veliká radost.