Přídavné jméno přivlastňovací: určování a příklady
Co je přídavné jméno přivlastňovací
Přídavné jméno přivlastňovací vyjadřuje, komu určitá osoba, zvíře nebo věc patří nebo ke komu náleží. Odpovídá nejčastěji na otázku čí? Například ve spojení otcův kabát se ptáme: Čí kabát? Otcův. Přivlastňovací přídavná jména se nejčastěji tvoří od jmen osob pomocí přípon -ův a -in a skloňují se podle vzorů otcův a matčin.
Přivlastňovací přídavná jména patří mezi druhy přídavných jmen. Ve škole se s nimi setkáme například při určování slovních druhů, druhů přídavných jmen nebo při doplňování koncovek. Důležité je nejen poznat, že slovo vyjadřuje vlastnictví nebo vztah k určité osobě, ale také rozlišit, zda se skloňuje podle vzoru otcův, nebo matčin.
Podrobné vysvětlení
Co přivlastňovací přídavná jména vyjadřují
Přivlastňovací přídavná jména označují, že něco patří určité osobě nebo k ní nějakým způsobem náleží. Typickými příklady jsou spojení Petrův batoh, Janina kniha, dědečkovo křeslo nebo babiččina zahrada.
Přivlastňovací přídavné jméno se vztahuje k určitému podstatnému jménu. Ve spojení Martinovo kolo je podstatným jménem kolo a přídavné jméno Martinovo říká, komu kolo patří.
Nejčastěji se tvoří od vlastních nebo obecných jmen označujících osoby:
- Petr – Petrův sešit,
- otec – otcův telefon,
- dědeček – dědečkův dům,
- Jana – Janina bunda,
- matka – matčina kabelka,
- sestra – sestřin pokoj.
Jak jev bezpečně poznat
Jak poznat přídavné jméno přivlastňovací
Nejjednodušší pomůckou je otázka čí? Pokud na ni dané přídavné jméno přirozeně odpovídá a označuje konkrétního vlastníka, velmi pravděpodobně jde o přídavné jméno přivlastňovací.
Například:
- Čí sešit? Tomášův.
- Čí bunda? Lenčina.
- Čí auto? otcovo.
- Čí zahrada? babiččina.
Pomáhá také zjistit, od kterého podstatného jména bylo přídavné jméno vytvořeno. Tomášův vzniklo od jména Tomáš, Lenčin od jména Lenka a matčin od slova matka.
Druhy a rozdělení
Vzory otcův a matčin
Přivlastňovací přídavná jména mají dva základní vzory: otcův a matčin.
Vzor otcův
Podle vzoru otcův se skloňují přídavná jména vytvořená zpravidla od podstatných jmen mužského rodu. Tvoří se příponou -ův.
- otec – otcův, otcova, otcovo,
- bratr – bratrův, bratrova, bratrovo,
- Tomáš – Tomášův, Tomášova, Tomášovo,
- Pavel – Pavlův, Pavlova, Pavlovo.
Vzor matčin
Podle vzoru matčin se skloňují přídavná jména vytvořená zpravidla od podstatných jmen ženského rodu. Tvoří se příponou -in.
- matka – matčin, matčina, matčino,
- sestra – sestřin, sestřina, sestřino,
- Jana – Janin, Janina, Janino,
- Lenka – Lenčin, Lenčina, Lenčino.
Při tvoření může dojít ke změně hlásek v základu slova. Proto například nevzniká tvar matkin, ale matčin, a od Lenky tvoříme Lenčin.
Skloňování
Jak se přivlastňovací přídavná jména skloňují
Tvar přivlastňovacího přídavného jména se mění podle rodu, čísla a pádu podstatného jména, ke kterému patří.
Příklad podle vzoru otcův
- otcův kabát,
- otcova košile,
- otcovo auto.
Ve větách se tvary dále mění: Bez otcova kabátu neodešel. Mluvili jsme o otcově autě. Viděl jsem otcovy přátele.
Příklad podle vzoru matčin
- matčin kabát,
- matčina kabelka,
- matčino auto.
Také zde se koncovka přizpůsobuje pádu a podstatnému jménu: Vzpomněl si na matčinu radu. Seděl v matčině pokoji. Pozdravil matčiny přátele.
Příklady
Příklady přivlastňovacích přídavných jmen
| Podstatné jméno | Přivlastňovací přídavné jméno | Příklad |
|---|---|---|
| otec | otcův | otcův pracovní stůl |
| dědeček | dědečkův | dědečkův klobouk |
| Martin | Martinův | Martinův míč |
| Pavel | Pavlův | Pavlův telefon |
| matka | matčin | matčina kniha |
| sestra | sestřin | sestřin pokoj |
| Jana | Janin | Janina bunda |
| Lenka | Lenčin | Lenčino kolo |
Příklady ve větách
- Petrova taška zůstala ve třídě.
- Na stole ležel dědečkův časopis.
- Vzpomněli jsme si na babiččinu zahradu.
- Martinovo kolo stálo před domem.
- Poslechli jsme si učitelovu radu.
- Děti si prohlížely Hančiny fotografie.
Přehledné porovnání
Přivlastňovací, tvrdá a měkká přídavná jména
Při určování druhu přídavných jmen je důležité neplést přivlastňovací přídavná jména s tvrdými a měkkými.
| Druh | Typická otázka | Vzor | Příklad |
|---|---|---|---|
| tvrdé | jaký? | mladý | mladý sportovec |
| měkké | jaký? | jarní | jarní počasí |
| přivlastňovací | čí? | otcův, matčin | otcův kabát, matčina kniha |
Rozhodující není pouze význam slova, ale také způsob jeho tvoření. Například rodinný dům neznamená, že jde o přídavné jméno přivlastňovací. Slovo rodinný se skloňuje podle vzoru mladý, a proto patří mezi tvrdá přídavná jména.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby
Záměna otázky jaký? a čí?
Žáci někdy označí za přivlastňovací každé přídavné jméno, které nějak souvisí s člověkem. Například dětský pokoj však není přivlastňovací přídavné jméno. Neoznačuje pokoj jednoho konkrétního dítěte a skloňuje se podle vzoru mladý.
Chybné tvoření tvarů
U ženských jmen může při tvoření docházet ke změně souhlásek. Správně je například matčin, Lenčin nebo Hančin. Nestačí pouze mechanicky připojit příponu -in k nezměněnému tvaru jména.
Záměna přivlastňovacího přídavného jména s 2. pádem
Vlastnictví lze vyjádřit různým způsobem. Spojení Petrova kniha obsahuje přivlastňovací přídavné jméno Petrova. Ve spojení kniha Petra však slovo Petra není přídavné jméno, ale podstatné jméno Petr ve 2. pádě.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jak si přivlastňovací přídavná jména zapamatovat
Stačí si zapamatovat trojici čí – otcův – matčin. Pokud se u slova přirozeně zeptáte čí? a můžete ho přiřadit ke vzoru otcův nebo matčin, jde zpravidla o přídavné jméno přivlastňovací.
Například: Čí míč? Karlův. Čí taška? Lucčina. Obě slova označují konkrétního vlastníka, a proto jsou přídavnými jmény přivlastňovacími.
Nejčastější otázky
Jakou otázkou se ptáme na přídavné jméno přivlastňovací?
Nejčastěji se ptáme otázkou čí? Například: Čí batoh? Tomášův. Čí bunda? Janina. Otázka pomáhá odlišit přivlastňovací přídavná jména od tvrdých a měkkých přídavných jmen, u kterých obvykle používáme otázky jaký, jaká nebo jaké.
Jaké jsou vzory přivlastňovacích přídavných jmen?
Přivlastňovací přídavná jména mají dva základní vzory: otcův a matčin. Podle vzoru otcův se obvykle skloňují přídavná jména vytvořená od mužských jmen, například Petrův nebo dědečkův. Podle vzoru matčin se skloňují například Janin, sestřin nebo babiččin.
Je slovo rodinný přivlastňovací přídavné jméno?
Ne. Přídavné jméno rodinný je tvrdé a skloňuje se podle vzoru mladý. Přestože významově souvisí s rodinou, nevyjadřuje vlastnictví konkrétní osoby způsobem typickým pro tvary otcův nebo matčin.
Je Petrova ve spojení Petrova kniha přídavné jméno?
Ano. Ve spojení Petrova kniha je slovo Petrova přivlastňovací přídavné jméno vytvořené od vlastního jména Petr. Odpovídá na otázku: Čí kniha? Petrova. Skloňuje se podle vzoru otcův.
Jak poznám rozdíl mezi Petrova kniha a kniha Petra?
Ve spojení Petrova kniha je Petrova přivlastňovací přídavné jméno. Ve spojení kniha Petra je Petra podstatné jméno Petr ve 2. pádě. Obě spojení mohou vyjadřovat stejný vztah, ale z mluvnického hlediska jsou vytvořena odlišně.