Příslovce: druhy, otázky, příklady a určování
Příslovce jsou neohebný slovní druh, který nejčastěji vyjadřuje okolnosti děje – například kde, kdy, jak nebo do jaké míry se něco děje. Patří sem slova jako doma, venku, včera, brzy, rychle, dobře, hodně nebo málo. Příslovce se neskloňují ani nečasují, některá z nich však můžeme stupňovat: rychle – rychleji – nejrychleji.
Příslovce se ve větě často vztahují ke slovesu a upřesňují jeho význam. Ve větě Auto jelo rychle nám příslovce rychle říká, jak auto jelo. Ve větě Přijdu zítra slovo zítra určuje, kdy se děj uskuteční. Při určování příslovcí proto velmi pomáhá položit si správnou otázku, například kde?, kdy?, jak?, kam?, odkud? nebo do jaké míry?
Podrobné vysvětlení
Co jsou příslovce
Příslovce patří mezi neohebné slovní druhy. To znamená, že se jejich tvar běžně nemění podle pádu, čísla, osoby ani času.
Nejčastěji rozvíjejí sloveso a popisují okolnosti děje:
- Bydlí daleko.
- Přijel včera.
- Mluvil tiše.
- Velmi se snažil.
Příslovce ale může rozvíjet také přídavné jméno nebo jiné příslovce. Například ve spojení velmi vysoký strom slovo velmi rozvíjí přídavné jméno vysoký. Ve spojení mimořádně rychle rozvíjí příslovce mimořádně jiné příslovce.
Druhy a rozdělení
Druhy příslovcí a jejich otázky
Příslovce můžeme podle významu rozdělit do několika základních skupin.
Příslovce místa
Odpovídají především na otázky kde?, kam? a odkud?
- kde? – doma, venku, nahoře, dole, blízko
- kam? – domů, dovnitř, ven, nahoru
- odkud? – shora, zdola, zdaleka, odtud
Příklad: Děti čekaly venku. Ptáme se: Kde čekaly? Venku.
Příslovce času
Odpovídají zejména na otázky kdy?, odkdy?, dokdy? a jak dlouho?
- dnes
- zítra
- včera
- brzy
- pozdě
- ráno
- večer
- stále
Příklad: Výlet začne zítra. Ptáme se: Kdy začne? Zítra.
Příslovce způsobu
Nejčastěji odpovídají na otázku jak?
- rychle
- pomalu
- hezky
- tiše
- opatrně
- správně
Příklad: Lenka odpověděla správně. Ptáme se: Jak odpověděla? Správně.
Příslovce míry
Vyjadřují množství, intenzitu nebo stupeň vlastnosti. Ptáme se například jak moc? nebo do jaké míry?
- hodně
- málo
- velmi
- zcela
- trochu
- mimořádně
Příklad: Film se mi líbil velmi. Slovo velmi zesiluje význam.
Příslovce příčiny
Vyjadřují důvod nebo příčinu. Patří sem například slova proto nebo záměrně v některých souvislostech.
Příklad: Byl nemocný, a proto zůstal doma.
Jak jev bezpečně poznat
Jak poznat příslovce ve větě
Při určování příslovce můžete postupovat v několika krocích.
- Najděte slovo, které popisuje okolnost děje, vlastnosti nebo jiného příslovce.
- Zkuste položit otázku například kde?, kam?, odkud?, kdy?, jak? nebo jak moc?.
- Ověřte, zda se slovo běžně neskloňuje ani nečasuje.
- Určete jeho významový druh.
Například ve větě Martin běžel rychle domů najdeme dvě příslovce:
- rychle – jak běžel? – příslovce způsobu,
- domů – kam běžel? – příslovce místa.
Příslovce a přídavná jména
Častou chybou je záměna příslovce s přídavným jménem. Přídavné jméno se obvykle vztahuje k podstatnému jménu, zatímco příslovce často rozvíjí sloveso.
| Věta | Slovo | Slovní druh |
|---|---|---|
| Má rychlé auto. | rychlé | přídavné jméno |
| Auto jede rychle. | rychle | příslovce |
| Byl to tichý rozhovor. | tichý | přídavné jméno |
| Mluvili tiše. | tiše | příslovce |
Stupňování příslovcí
Některá příslovce, zejména příslovce způsobu, lze stupňovat podobně jako přídavná jména.
| 1. stupeň | 2. stupeň | 3. stupeň |
|---|---|---|
| rychle | rychleji | nejrychleji |
| pomalu | pomaleji | nejpomaleji |
| brzy | dříve | nejdříve |
| dobře | lépe | nejlépe |
| špatně | hůře | nejhůře |
Ne všechna příslovce lze stupňovat. Například příslovce včera, doma nebo zítra stupňování nedává smysl.
Příklady
Příklady příslovcí ve větách
- Pes čekal venku. – kde?
- Pojedeme zítra. – kdy?
- Sportovec běžel rychle. – jak?
- Polož tašku dolů. – kam?
- Ozval se zdola. – odkud?
- Úkol byl velmi obtížný. – jak moc?
- Eva zazpívala hezky. – jak?
- Vrátili jsme se pozdě. – kdy?
V jedné větě se může objevit i několik příslovcí současně:
Včera jsme se vrátili domů velmi pozdě.
- včera – příslovce času,
- domů – příslovce místa,
- velmi – příslovce míry,
- pozdě – příslovce času.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování příslovcí
Záměna příslovce s přídavným jménem
Ve větě Má hlasitou hudbu je hlasitou přídavné jméno, protože rozvíjí podstatné jméno hudbu. Ve větě Hudba hrála hlasitě je hlasitě příslovce, protože říká, jak hudba hrála.
Představa, že každé příslovce končí na -e nebo -ě
Mnohá příslovce mají zakončení -e, -ě nebo -o, například rychle, tiše, hlasitě, vysoko. Není to však pravidlo. Příslovci jsou také slova jako dnes, tam, ven, domů, včera nebo brzy.
Zaměňování otázky za jednoznačný důkaz
Pomocné otázky jsou velmi užitečné, ale při určování slovního druhu je důležitá také funkce slova ve větě. Stejný nebo podobný výraz může mít v různých souvislostech jinou úlohu. Proto je vždy vhodné posoudit celou větu.
Představa, že všechna příslovce lze stupňovat
Stupňují se pouze některá příslovce. Můžeme říci rychleji nebo nejlépe, ale tvary jako „zítra více“ nebo „nejvčereji“ samozřejmě nedávají smysl.
Nejčastější otázky
Na jaké otázky odpovídají příslovce?
Příslovce nejčastěji odpovídají na otázky kde?, kam?, odkud?, kdy?, jak? a jak moc?. Konkrétní otázka závisí na významu příslovce. Například doma odpovídá na otázku kde, zítra na otázku kdy a pomalu na otázku jak.
Je příslovce ohebný, nebo neohebný slovní druh?
Příslovce je neohebný slovní druh. Neskloňuje se podle pádů ani nečasuje podle osob a časů. Některá příslovce však můžeme stupňovat, například rychle – rychleji – nejrychleji.
Jaký je rozdíl mezi příslovcem a přídavným jménem?
Přídavné jméno obvykle označuje vlastnost podstatného jména: rychlý vlak. Příslovce zpravidla vyjadřuje okolnost děje nebo vlastnosti: vlak jede rychle. Pomáhá tedy sledovat, ke kterému slovu se daný výraz ve větě vztahuje.
Jaké jsou základní druhy příslovcí?
Ve školní mluvnici se nejčastěji rozlišují příslovce místa, času, způsobu, míry a příčiny. Příslovce místa jsou například doma, venku, tam, času dnes, včera, brzy, způsobu rychle, tiše a míry například velmi, hodně, málo.
Mohou se příslovce stupňovat?
Ano, ale pouze některá. Stupňovat lze například rychle – rychleji – nejrychleji nebo dobře – lépe – nejlépe. Příslovce označující přesný čas nebo místo, například včera, zítra či doma, se běžně nestupňují.