Gramatika

Příslovečná určení – cvičení s řešením

Příslovečná určení – cvičení

Následující cvičení pomohou procvičit určování příslovečných určení místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu a podmínky. Začněte jednodušším určováním větného členu a pokračujte rozlišováním jeho jednotlivých druhů. Řešení je uvedeno samostatně až za všemi úkoly, takže lze materiál použít také jako pracovní list.

Příslovečné určení je rozvíjející větný člen, který nejčastěji rozvíjí sloveso. Vyjadřuje například, kde, kdy, jak, proč nebo za jakým účelem se děj odehrává. Při určování je důležité neřídit se pouze tvarem slova, ale hlavně jeho významem ve větě. Stejné slovo nebo slovní spojení může totiž v různých větách plnit odlišnou větněčlenskou funkci.

Pravidlo a vysvětlení

Jak poznat příslovečné určení

Příslovečné určení rozvíjí především sloveso a upřesňuje okolnosti děje. Nejjednodušší je položit si k rozvíjenému slovu správnou otázku.

Druh příslovečného určení Typické otázky Příklad
Místa kde? kam? odkud? kudy? Čekali jsme před školou.
Času kdy? odkdy? dokdy? jak dlouho? jak často? Přijedu večer.
Způsobu jak? jakým způsobem? Odpověděl klidně.
Míry jak moc? do jaké míry? kolikrát? Byl velmi unavený.
Příčiny proč? z jaké příčiny? Kvůli nemoci zůstal doma.
Účelu za jakým účelem? proč? Šel ven pro dřevo.
Podmínky za jaké podmínky? Za deště výlet odložíme.

Procvičení

Cvičení 1: Najděte příslovečné určení

V každé větě najděte příslovečné určení. Zatím nemusíte určovat jeho druh.

  1. Ráno jsme vyrazili na výlet.
  2. Děti si hrály před domem.
  3. Tomáš odpověděl velmi tiše.
  4. Kvůli silnému větru závod zrušili.
  5. Vlak přijel do stanice se zpožděním.
  6. Babička chodí každý den na procházku.
  7. Pes běžel rychle za míčem.
  8. Na zahradě rozkvetly první tulipány.
  9. Po obědě si Petr chvíli odpočinul.
  10. Sportovci trénovali velmi usilovně.

Cvičení 2: Určete druh příslovečného určení

Určete, zda zvýrazněná část vyjadřuje příslovečné určení místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu nebo podmínky.

  1. Sejdeme se před knihovnou.
  2. Eva přišla pozdě večer.
  3. Chlapec zavřel dveře opatrně.
  4. Byl příliš unavený.
  5. Kvůli poruše auta jsme dorazili pozdě.
  6. Šli jsme do lesa na houby.
  7. Za pěkného počasí budeme obědvat venku.
  8. Turisté vystoupili na vrchol kopce.
  9. O prázdninách vstávám později.
  10. Řidič jel velmi pomalu.
  11. Pro nedostatek času jsme návštěvu odložili.
  12. Otec se zastavil v obchodě pro pečivo.

Cvičení 3: Doplňte vhodné příslovečné určení

Doplňte do každé věty vlastní příslovečné určení podle zadání v závorce. Možných správných řešení je více.

  1. Sejdeme se __________. (místo)
  2. __________ pojedeme k babičce. (čas)
  3. Lenka přečetla básničku __________. (způsob)
  4. Byl __________ překvapený. (míra)
  5. __________ jsme nemohli pokračovat v cestě. (příčina)
  6. Petr šel do sklepa __________. (účel)
  7. __________ zůstaneme doma. (podmínka)
  8. Autobus zastavil __________. (místo)

Cvičení 4: Více příslovečných určení v jedné větě

V následujících větách může být více příslovečných určení. Najděte je a určete jejich druh.

  1. Včera jsme se pomalu vraceli z lesa.
  2. Ráno děti spěchaly rychle do školy.
  3. Kvůli dešti jsme odpoledne zůstali doma.
  4. Turisté se velmi opatrně pohybovali po úzké stezce.
  5. O víkendu pojedeme vlakem do Brna.
  6. Za teplého počasí trávíme večery často na zahradě.
  7. Petr přišel večer do dílny pro nářadí.
  8. Sportovec kvůli zranění trénoval několik týdnů jen velmi lehce.

Cvičení 5: Příčina, nebo účel?

Rozhodněte, zda zvýrazněná část věty vyjadřuje příčinu, nebo účel. Pomůže otázka: děje se něco kvůli již existujícímu důvodu, nebo někdo jedná proto, aby něčeho dosáhl?

  1. Kvůli nachlazení zůstal Honza doma.
  2. Šli jsme do obchodu pro mléko.
  3. Pro velké množství sněhu byla silnice uzavřena.
  4. Zastavil se u studny pro vodu.
  5. Z únavy usnul ještě před koncem filmu.
  6. Student přišel za učitelem pro radu.
Řešení

Řešení cvičení

Řešení cvičení 1

  1. Ráno – příslovečné určení času.
  2. před domem – příslovečné určení místa.
  3. velmi – míry; tiše – způsobu.
  4. kvůli silnému větru – příčiny.
  5. do stanice – místa; se zpožděním – způsobu.
  6. každý den – času; na procházku – účelu.
  7. rychle – způsobu; za míčem – místa.
  8. na zahradě – místa.
  9. po obědě – času; chvíli – času.
  10. velmi – míry; usilovně – způsobu.

Řešení cvičení 2

  1. před knihovnou – místa
  2. pozdě večer – času
  3. opatrně – způsobu
  4. příliš – míry
  5. kvůli poruše auta – příčiny
  6. na houby – účelu
  7. za pěkného počasí – podmínky
  8. na vrchol kopce – místa
  9. později – času
  10. velmi – míry; pomalu – způsobu
  11. pro nedostatek času – příčiny
  12. pro pečivo – účelu

Možné řešení cvičení 3

  1. Sejdeme se u školy.
  2. Zítra pojedeme k babičce.
  3. Lenka přečetla básničku výrazně.
  4. Byl velmi překvapený.
  5. Kvůli sněhové vánici jsme nemohli pokračovat v cestě.
  6. Petr šel do sklepa pro brambory.
  7. Za silného deště zůstaneme doma.
  8. Autobus zastavil před nádražím.

Řešení cvičení 4

  1. Včera – času; pomalu – způsobu; z lesa – místa.
  2. Ráno – času; rychle – způsobu; do školy – místa.
  3. Kvůli dešti – příčiny; odpoledne – času; doma – místa.
  4. velmi – míry; opatrně – způsobu; po úzké stezce – místa.
  5. O víkendu – času; vlakem – způsobu; do Brna – místa.
  6. Za teplého počasí – podmínky; večery – času; často – času; na zahradě – místa.
  7. večer – času; do dílny – místa; pro nářadí – účelu.
  8. kvůli zranění – příčiny; několik týdnů – času; velmi – míry; lehce – způsobu.

Řešení cvičení 5

  1. kvůli nachlazení – příčina
  2. pro mléko – účel
  3. pro velké množství sněhu – příčina
  4. pro vodu – účel
  5. z únavy – příčina
  6. pro radu – účel

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby při určování

Častou chybou je snaha určit druh příslovečného určení pouze podle předložky. Například předložka pro může uvádět jak příčinu, tak účel. Ve větě „Pro nemoc nepřišel“ jde o příčinu, protože nemoc je důvodem jeho nepřítomnosti. Ve větě „Přišel pro sešit“ jde naopak o účel – cílem příchodu je získání sešitu.

Pozor také na spojení několika příslovečných určení. Ve větě „Včera jsme šli pomalu domů“ jsou tři: včera je příslovečné určení času, pomalu způsobu a domů místa.

U příslovečného určení místa nezapomínejte, že neodpovídá pouze na otázku kde?, ale také kam?, odkud? a kudy?. Výrazy „ve škole“, „do školy“, „ze školy“ a „přes park“ proto mohou všechny vyjadřovat různé směry a vztahy v rámci příslovečného určení místa.

Nejčastější otázky

Na jaké otázky odpovídá příslovečné určení?

Záleží na jeho druhu. Příslovečné určení místa odpovídá například na kde, kam, odkud a kudy, času na kdy, jak dlouho a jak často, způsobu na jak, míry na jak moc, příčiny na proč a účelu na otázku za jakým účelem.

Může být v jedné větě více příslovečných určení?

Ano. Ve větě může být několik příslovečných určení různého druhu. Například ve větě „Ráno jsme rychle došli do školy“ je ráno příslovečné určení času, rychle příslovečné určení způsobu a do školy příslovečné určení místa.

Jak rozeznat příslovečné určení příčiny a účelu?

Příčina vyjadřuje důvod, kvůli kterému děj nastal: „Kvůli nemoci nepřišel.“ Účel vyjadřuje cíl, kterého chce někdo svým jednáním dosáhnout: „Šel do lékárny pro léky.“ Pomáhá rozlišit otázky z jaké příčiny? a za jakým účelem?.

Jak se příslovečné určení nejlépe procvičuje?

Nejdříve je vhodné ve větě najít sloveso a potom se od něj ptát na okolnosti děje. Začněte jednoduššími otázkami kde, kdy a jak. Teprve potom přidejte příčinu, účel, míru a podmínku. U složitějších vět je užitečné vypsat všechna příslovečná určení a každé určit zvlášť.