Příslovečné určení: druhy, otázky a příklady
Co je příslovečné určení
Příslovečné určení je rozvíjející větný člen, který vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu. Nejčastěji rozvíjí sloveso a odpovídá například na otázky kde, kam, kdy, jak, proč, za jakým účelem nebo za jaké podmínky. Ve větě Petr přijel večer domů autem jsou výrazy večer, domů a autem příslovečná určení různých druhů.
Příslovečné určení nepoznáme pouze podle toho, jakým slovním druhem je vyjádřeno. Může jím být příslovce, podstatné jméno s předložkou, podstatné jméno bez předložky nebo i celé slovní spojení. Důležité je zjistit, jakou okolnost daný výraz ve větě vyjadřuje. Podle významu potom rozlišujeme například příslovečné určení místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu, podmínky a přípustky.
Podrobné vysvětlení
Jak příslovečné určení funguje ve větě
Příslovečné určení patří mezi rozvíjející větné členy. Nejčastěji blíže určuje sloveso, tedy děj nebo stav vyjádřený přísudkem. Říká například, kde se něco stalo, kdy se to stalo, jak děj probíhal nebo proč k němu došlo.
Ve větě:
Včera jsme se rychle vrátili domů.
- včera – kdy jsme se vrátili? příslovečné určení času,
- rychle – jak jsme se vrátili? příslovečné určení způsobu,
- domů – kam jsme se vrátili? příslovečné určení místa.
V jedné větě tedy může být několik příslovečných určení současně. Každé z nich může vyjadřovat jinou okolnost děje.
Příslovečné určení bývá často vyjádřeno příslovcem, například venku, dnes, pomalu, velmi. Není to však pravidlo. Ve větě Sejdeme se před školou tvoří příslovečné určení místa spojení před školou. Ve větě Přijel v pondělí je příslovečným určením času spojení v pondělí.
Druhy a rozdělení
Druhy příslovečného určení
Příslovečné určení místa
Vyjadřuje, kde se děj odehrává nebo jakým směrem probíhá.
Ptáme se například: kde? kam? odkud? kudy?
- Děti si hrály na zahradě. – Kde?
- Odpoledne půjdeme do kina. – Kam?
- Vrátil se z Prahy. – Odkud?
- Šli jsme lesem. – Kudy?
Příslovečné určení času
Určuje časové okolnosti děje.
Ptáme se například: kdy? odkdy? dokdy? jak dlouho? jak často?
- Přijdu zítra. – Kdy?
- Pracoval tam od pondělí. – Odkdy?
- Zůstali jsme venku do večera. – Dokdy?
- Čekali jsme dvě hodiny. – Jak dlouho?
- Chodí plavat každý týden. – Jak často?
Příslovečné určení způsobu
Vyjadřuje, jakým způsobem děj probíhá.
Ptáme se: jak? jakým způsobem?
- Řidič jel opatrně.
- Dívka odpověděla s úsměvem.
- Úkol vypracoval bez chyby.
Příslovečné určení míry
Udává intenzitu, množství nebo míru.
Ptáme se například: jak moc? do jaké míry? kolikrát?
- Byl velmi unavený.
- Teplota výrazně klesla.
- Navštívil nás dvakrát.
Příslovečné určení příčiny
Vyjadřuje důvod, kvůli kterému něco nastalo.
Ptáme se: proč? z jaké příčiny?
- Kvůli dešti jsme výlet odložili.
- Únavou usnul v křesle.
- Silnice byla uzavřena pro nehodu.
Příslovečné určení účelu
Vyjadřuje, za jakým cílem se něco děje.
Ptáme se: proč? za jakým účelem? k čemu?
- Šel do obchodu pro chleba.
- Přijel na návštěvu.
- Odešel do pokoje odpočívat.
Příslovečné určení podmínky
Vyjadřuje podmínku, za které může děj nastat.
Ptáme se: za jaké podmínky?
- Za pěkného počasí pojedeme na výlet.
- V případě potřeby mi zavolejte.
- Při pravidelném tréninku se výsledky zlepší.
Příslovečné určení přípustky
Vyjadřuje okolnost, navzdory které děj nastane.
Ptáme se například: i přes co? navzdory čemu?
- Přes velkou únavu práci dokončil.
- Navzdory dešti jsme vyrazili ven.
- I přes potíže závod dokončila.
Jak jev bezpečně poznat
Jak poznat příslovečné určení
- Najděte přísudek. Nejprve zjistěte, co se ve větě děje.
- Najděte výraz, který přísudek rozvíjí. Zjišťujte, zda doplňuje okolnosti děje.
- Položte vhodnou otázku. Například kde, kdy, jak, proč nebo za jaké podmínky.
- Určete význam. Podle odpovědi rozhodněte, zda jde o místo, čas, způsob, příčinu a podobně.
Například ve větě Po škole pojedeme autobusem k babičce postupujeme takto:
- pojedeme – přísudek,
- pojedeme kdy? – po škole – příslovečné určení času,
- pojedeme jak? – autobusem – příslovečné určení způsobu,
- pojedeme kam? – k babičce – příslovečné určení místa.
Samotná otázka však někdy nestačí. Důležitý je také význam celého spojení ve větě. Otázka proč? může například vést k příslovečnému určení příčiny i účelu. Rozhodujeme proto podle toho, zda výraz označuje důvod již vzniklé situace, nebo cíl zamýšleného jednání.
Příklady
Příklady příslovečného určení ve větách
| Věta | Příslovečné určení | Druh | Otázka |
|---|---|---|---|
| Kočka spala na pohovce. | na pohovce | místa | kde? |
| Vrátíme se večer. | večer | času | kdy? |
| Martin mluvil potichu. | potichu | způsobu | jak? |
| Venku se výrazně ochladilo. | výrazně | míry | jak moc? |
| Kvůli nemoci zůstal doma. | kvůli nemoci | příčiny | proč? |
| Přišla požádat o radu. | požádat o radu | účelu | za jakým účelem? |
| Za dobrého počasí pojedeme na kole. | za dobrého počasí | podmínky | za jaké podmínky? |
| Navzdory bolesti pokračoval v závodě. | navzdory bolesti | přípustky | navzdory čemu? |
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování
Záměna příslovečného určení a předmětu
Předmět i příslovečné určení mohou být vyjádřeny podstatným jménem s předložkou. Rozhodující proto není samotná předložka, ale význam.
- Mluvil o výletu. – o čem mluvil? předmět.
- Mluvil na výletě s kamarádem. – kde mluvil? příslovečné určení místa.
Záměna příslovečného určení a přívlastku
Příslovečné určení zpravidla rozvíjí sloveso, zatímco přívlastek rozvíjí podstatné jméno.
- Jana běžela rychle. – jak běžela? příslovečné určení způsobu.
- Její rychlý běh všechny překvapil. – jaký běh? přívlastek.
Záměna příčiny a účelu
Oba druhy mohou odpovídat na otázku proč?, jejich význam se však liší.
- Nešel ven kvůli nemoci. – nemoc je důvod: příčina.
- Šel do lékárny pro léky. – získání léků je cíl: účel.
Určování pouze podle slovního druhu
Není správné říci, že každé příslovce je automaticky příslovečným určením nebo že příslovečné určení musí být jediné slovo. Větný člen určujeme podle funkce slova nebo slovního spojení v konkrétní větě.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jak si druhy příslovečného určení zapamatovat
Nejjednodušší je spojit si každý druh s jeho základní otázkou:
- místo – kde, kam, odkud, kudy,
- čas – kdy, odkdy, dokdy, jak dlouho,
- způsob – jak,
- míra – jak moc,
- příčina – proč, z jaké příčiny,
- účel – za jakým účelem,
- podmínka – za jaké podmínky,
- přípustka – i přes co, navzdory čemu.
Při určování je užitečné přemýšlet o jednoduché větě: Někdo něco dělá někde, někdy, nějak, z nějakého důvodu nebo za nějakým účelem. Právě tyto doplňující okolnosti často tvoří příslovečné určení.
Procvičení
Procvičování příslovečného určení
Najděte příslovečné určení a určete jeho druh.
- Ráno jsme odjeli na chalupu.
- Tomáš opatrně otevřel dveře.
- Kvůli sněhu autobus nepřijel.
- Děti si hrály před domem.
- Za teplého počasí obědváme na terase.
- Klára šla do knihovny pro učebnici.
- Navzdory únavě pokračoval v práci.
- Řeka po dešti výrazně stoupla.
Řešení
Řešení cvičení
- Ráno – příslovečné určení času; na chalupu – příslovečné určení místa.
- opatrně – příslovečné určení způsobu.
- kvůli sněhu – příslovečné určení příčiny.
- před domem – příslovečné určení místa.
- za teplého počasí – příslovečné určení podmínky; na terase – příslovečné určení místa.
- do knihovny – příslovečné určení místa; pro učebnici – příslovečné určení účelu.
- navzdory únavě – příslovečné určení přípustky; v práci – příslovečné určení místa.
- po dešti – příslovečné určení času; výrazně – příslovečné určení míry.
Nejčastější otázky
Na jaké otázky se ptáme u příslovečného určení?
Záleží na jeho druhu. Nejčastější otázky jsou kde, kam, odkud, kdy, jak, jak moc, proč, za jakým účelem, za jaké podmínky a navzdory čemu. Samotná otázka nemusí vždy stačit, proto je nutné sledovat také význam výrazu v celé větě.
Čím může být příslovečné určení vyjádřeno?
Může být vyjádřeno například příslovcem, podstatným jménem nebo předložkovým spojením. Ve větě Přijdu zítra je příslovečným určením příslovce zítra, zatímco ve větě Přijdu v pondělí stejnou funkci plní spojení v pondělí.
Jaký je rozdíl mezi předmětem a příslovečným určením?
Předmět označuje osobu, věc nebo skutečnost, které se děj nějak týká, zatímco příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje. Například Přemýšlím o dovolené obsahuje předmět o dovolené, ale ve větě Odpočívám na dovolené je spojení na dovolené příslovečným určením místa.
Může být ve větě více příslovečných určení?
Ano. Ve větě Zítra pojedeme rychle vlakem do Brna lze určit několik okolností děje: zítra vyjadřuje čas, rychle způsob, vlakem způsob a do Brna místo. Jedna věta tedy může obsahovat několik příslovečných určení stejného i různých druhů.
Jak poznám příslovečné určení příčiny a účelu?
U příčiny hledáme důvod, který děj vyvolal: Kvůli dešti jsme zůstali doma. U účelu hledáme cíl, kterého chce někdo dosáhnout: Šel do obchodu pro mléko. Pomáhá otázka, zda výraz vysvětluje, proč něco nastalo, nebo za jakým cílem někdo jedná.