Příslovečné určení – přehled druhů a příkladů
Příslovečné určení je rozvíjející větný člen, který nejčastěji blíže určuje okolnosti děje: kde, kdy, jak, proč, za jakým účelem nebo za jakých podmínek se něco děje. Rozlišujeme zejména příslovečné určení místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu, podmínky a přípustky. Nejčastěji rozvíjí sloveso, někdy také přídavné jméno nebo příslovce.
Příslovečné určení patří mezi rozvíjející větné členy. Při určování není nejdůležitější jen to, jakým slovním druhem je vyjádřeno, ale hlavně jaký význam má ve větě a na jakou otázku odpovídá. Stejný výraz proto může v různých větách plnit odlišnou funkci. Nejlepší postup je nejprve najít sloveso nebo jiné slovo, které daný výraz rozvíjí, a potom položit správnou významovou otázku.
Podrobné vysvětlení
Co je příslovečné určení
Příslovečné určení vyjadřuje okolnost děje, vlastnosti nebo jiného příznaku. Nejčastěji se vztahuje ke slovesu: Přijel večer. Slovo večer určuje, kdy přijel, a je tedy příslovečným určením času.
Může však rozvíjet také přídavné jméno nebo příslovce. Ve větě Byl velmi unavený určuje slovo velmi míru vlastnosti vyjádřené přídavným jménem unavený. Ve spojení běžel nezvykle rychle slovo nezvykle rozvíjí příslovce rychle.
Příslovečné určení může být vyjádřeno jedním slovem, například doma, včera, pomalu, ale také předložkovým spojením nebo více slovy: do školy, po obědě, kvůli dešti, s velkou opatrností.
Druhy a rozdělení
Druhy příslovečného určení
| Druh | Typické otázky | Příklad |
|---|---|---|
| Místa | kde? kam? odkud? kudy? | Čekáme před školou. |
| Času | kdy? odkdy? dokdy? jak dlouho? jak často? | Přijdu zítra. |
| Způsobu | jak? jakým způsobem? | Mluvil klidně. |
| Míry | jak moc? do jaké míry? kolikrát? | Byl velmi překvapený. |
| Příčiny | proč? z jaké příčiny? | Kvůli mlze jsme zpomalili. |
| Účelu | proč? za jakým účelem? | Šel do obchodu pro pečivo. |
| Podmínky | za jaké podmínky? | Za deště zápas zrušíme. |
| Přípustky | navzdory čemu? i přes co? | Přes únavu pokračoval. |
Příslovečné určení místa
Vyjadřuje, kde se děj odehrává, kam směřuje, odkud vychází nebo kudy vede. Ptáme se například kde, kam, odkud, kudy. Příklady: Děti si hrají na zahradě. Odjeli do Brna. Vrátil se z práce. Šli lesem.
Příslovečné určení času
Určuje čas děje, jeho začátek, konec, trvání nebo opakování. Ptáme se kdy, odkdy, dokdy, jak dlouho, jak často. Příklady: Sejdeme se večer. Čekal dvě hodiny. Od rána prší. Každý týden plave.
Příslovečné určení způsobu
Popisuje, jak děj probíhá. Ptáme se především jak, jakým způsobem. Příklady: Odpověděl zdvořile. Pracoval s velkou pečlivostí. Dítě běželo rychle. Do této skupiny se ve školské praxi často řadí i bližší určení prostředku, například Napsal dopis rukou.
Příslovečné určení míry
Vyjadřuje intenzitu, množství nebo stupeň. Ptáme se jak moc, do jaké míry, kolikrát. Příklady: Velmi se ochladilo. Je dvakrát rychlejší. Sklenice byla téměř plná.
Příslovečné určení příčiny
Označuje důvod, který děj vyvolal. Ptáme se proč, z jaké příčiny. Příklady: Kvůli nemoci zůstal doma. Radostí vykřikla. Pro silný vítr byl výlet zrušen.
Příslovečné určení účelu
Vyjadřuje cíl nebo záměr děje. Ptáme se také proč, přesněji však za jakým účelem. Příklady: Šel do knihovny pro knihu. Přijeli na návštěvu. Trénuje pro zlepšení kondice.
Příslovečné určení podmínky
Vyjadřuje okolnost, která musí nastat, aby se děj uskutečnil. Ptáme se za jaké podmínky. Příklad: Za příznivého počasí pojedeme na výlet.
Příslovečné určení přípustky
Vyjadřuje okolnost, která by mohla ději bránit, ale děj se přesto uskuteční. Ptáme se navzdory čemu, i přes co. Příklady: Přes déšť jsme vyrazili. Navzdory bolesti závod dokončil.
Jak jev bezpečně poznat
Jak příslovečné určení poznat
- Najděte ve větě přísudek nebo jiné slovo, které je rozvíjeno.
- Zeptejte se na rozvíjející výraz významovou otázkou: kde, kdy, jak, proč, jak moc, za jakým účelem a podobně.
- Určete, jakou okolnost výraz vyjadřuje.
- Teprve potom rozhodněte o druhu příslovečného určení.
Například ve větě Vlak přijel ráno do Prahy se k přísudku přijel vztahují dva výrazy. Ráno odpovídá na otázku kdy?, takže jde o příslovečné určení času. Do Prahy odpovídá na otázku kam?, a proto je to příslovečné určení místa.
Příklady
Přehled příkladů ve větách
- Pes leží pod stolem. – kde? – místo
- Vrátíme se večer. – kdy? – čas
- Auto jelo pomalu. – jak? – způsob
- Byl mimořádně spokojený. – jak moc? – míra
- Kvůli poruše vlak zastavil. – proč? – příčina
- Přišel pro radu. – za jakým účelem? – účel
- Za mrazu silnice namrzá. – za jaké podmínky? – podmínka
- Přes zákaz vstoupil dovnitř. – navzdory čemu? – přípustka
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby
Příčina a účel nejsou totéž. U obou se někdy ptáme otázkou proč?, ale význam je jiný. Příčina vysvětluje, co děj způsobilo: Kvůli dešti jsme zůstali doma. Účel vyjadřuje, čeho chceme dějem dosáhnout: Šli jsme ven pro dřevo.
Nestačí určit slovní druh. Příslovce bývá často příslovečným určením, ale příslovečné určení může být vyjádřeno i podstatným jménem s předložkou nebo jiným spojením. Ve větě Odjel po obědě je výraz po obědě příslovečným určením času, přestože jeho základem je podstatné jméno.
Stejná předložka neznamená vždy stejný druh. Rozhoduje význam celého spojení. Výraz pro nemoc označuje příčinu, zatímco pro léky může ve větě Šel pro léky vyjadřovat účel.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jak si druhy rychle zapamatovat
Pomůže spojit každý druh s hlavní otázkou: místo – kde, čas – kdy, způsob – jak, míra – jak moc, příčina – proč se to stalo, účel – proč to někdo udělal, podmínka – za jaké podmínky, přípustka – navzdory čemu. U příčiny a účelu si hlídejte rozdíl mezi důvodem a záměrem.
Procvičení
Krátké procvičení
Určete druh zvýrazněného příslovečného určení.
- Sejdeme se po vyučování.
- Turisté kráčeli úzkou stezkou.
- Odpověděla velmi tiše.
- Kvůli náledí autobus nepřijel včas.
- Šel do dílny pro nářadí.
- Za dobrého počasí budeme pracovat venku.
- Přes velkou únavu úkol dokončil.
- Děti čekaly před kinem.
Řešení
Řešení cvičení
- čas – kdy se sejdeme?
- místo – kudy turisté kráčeli?
- míra a způsob – velmi vyjadřuje míru, tiše způsob; ve spojení jsou tedy dva vztahy.
- příčina – proč autobus nepřijel včas?
- účel – za jakým účelem šel do dílny?
- podmínka – za jaké podmínky budeme pracovat venku?
- přípustka – navzdory čemu úkol dokončil?
- místo – kde děti čekaly?
Nejčastější otázky
Jaký je rozdíl mezi příslovcem a příslovečným určením?
Příslovce je slovní druh, příslovečné určení je větný člen. Slovo rychle je příslovce a ve větě Běžel rychle zároveň plní funkci příslovečného určení způsobu. Příslovečné určení však nemusí být tvořeno příslovcem, například v pondělí nebo na zahradě.
Jak poznám příslovečné určení příčiny a účelu?
Příčina říká, co děj způsobilo: Kvůli bouřce jsme neodjeli. Účel vyjadřuje záměr nebo cíl: Odjel do města nakoupit. U obou může zaznít otázka proč?, proto je nutné sledovat význam.
Může být ve větě více příslovečných určení?
Ano. Ve větě Zítra pojedeme vlakem do Olomouce můžeme najít více okolností: zítra vyjadřuje čas, do Olomouce místo a výraz vlakem prostředek či způsob podle použité školní klasifikace.
Musí být příslovečné určení vždy u slovesa?
Ne. Nejčastěji rozvíjí sloveso, ale může rozvíjet také přídavné jméno nebo příslovce. Ve spojení velmi vysoký výraz velmi určuje míru vlastnosti. Ve spojení mimořádně rychle určuje míru příslovce rychle.
Jaké druhy příslovečného určení se učí nejčastěji?
Nejčastěji se probírá příslovečné určení místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu, podmínky a přípustky. Konkrétní učebnice může některé jemnější významy členit trochu odlišně, proto je při školním úkolu vhodné držet se terminologie používané ve třídě.