Příslovečné určení – přehledná tabulka druhů a otázek
Příslovečné určení – tabulka
Příslovečné určení je větný člen, který nejčastěji rozvíjí sloveso a blíže určuje okolnosti děje. Odpovídá například na otázky kde, kdy, jak, proč, za jakým účelem, za jaké podmínky. Mezi nejčastější druhy patří příslovečné určení místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu, podmínky a přípustky.
Při určování příslovečného určení nestačí sledovat pouze jedno slovo. Nejdříve je potřeba zjistit, ke kterému slovesu nebo jinému výrazu se větný člen vztahuje, a potom položit správnou otázku. Například ve větě Včera jsme šli pěšky do školy najdeme hned tři příslovečná určení: včera vyjadřuje čas, pěšky způsob a do školy místo. Následující tabulka slouží jako rychlá pomůcka pro určování jednotlivých druhů.
Přehled
Tabulka příslovečných určení
| Druh příslovečného určení | Zkratka | Ptáme se | Příklad |
|---|---|---|---|
| Příslovečné určení místa | PU místa | kde? kam? odkud? kudy? | Čekáme před školou. |
| Příslovečné určení času | PU času | kdy? odkdy? dokdy? jak dlouho? jak často? | Přijedu zítra. |
| Příslovečné určení způsobu | PU způsobu | jak? jakým způsobem? | Odpověděl klidně. |
| Příslovečné určení míry | PU míry | jak moc? do jaké míry? kolikrát? | Byl velmi unavený. |
| Příslovečné určení příčiny | PU příčiny | proč? z jaké příčiny? | Třásl se zimou. |
| Příslovečné určení účelu | PU účelu | proč? za jakým účelem? | Šel do obchodu pro chleba. |
| Příslovečné určení podmínky | PU podmínky | za jaké podmínky? | Za pěkného počasí pojedeme na výlet. |
| Příslovečné určení přípustky | PU přípustky | navzdory čemu? i přes co? | Přes únavu pokračoval v práci. |
Podrobné vysvětlení
Jednotlivé druhy příslovečného určení
Příslovečné určení místa
Vyjadřuje, kde děj probíhá, kam směřuje, odkud vychází nebo kudy vede. Ptáme se například: kde? kam? odkud? kudy?
- Bydlíme na vesnici. – Kde bydlíme?
- Petr běžel domů. – Kam běžel?
- Vrátili se z výletu. – Odkud se vrátili?
- Šli jsme lesem. – Kudy jsme šli?
Příslovečné určení času
Určuje, kdy se děj odehrává, jak dlouho trvá nebo jak často se opakuje. Ptáme se: kdy? odkdy? dokdy? jak dlouho? jak často?
- Ráno začalo sněžit.
- Čekali jsme dvě hodiny.
- Trénujeme každý týden.
Příslovečné určení způsobu
Vyjadřuje, jakým způsobem děj probíhá. Nejčastěji se ptáme otázkou jak?
- Chlapec mluvil tiše.
- Auto projelo zatáčkou opatrně.
- Vyřešil úkol bez chyby.
Příslovečné určení míry
Ukazuje intenzitu, množství nebo stupeň. Ptáme se například: jak moc? do jaké míry? kolikrát?
- Byl velmi překvapený.
- Polévka je příliš slaná.
- Zavolal jsem mu dvakrát.
Příslovečné určení příčiny
Vyjadřuje důvod nebo příčinu, kvůli které něco nastalo. Ptáme se především proč? z jaké příčiny?
- Třásl se strachem.
- Zápas byl odložen kvůli dešti.
- Pro nemoc zůstal doma.
Příslovečné určení účelu
Vyjadřuje, za jakým cílem nebo účelem se něco děje. Otázka proč? může být stejná jako u příčiny, proto je nutné rozlišovat význam.
- Šel na nákup.
- Přijela na návštěvu.
- Odešel do knihovny pro knihu.
Příslovečné určení podmínky
Označuje podmínku, za které může děj nastat.
- Za dobrého počasí budeme grilovat.
- V případě potřeby mi zavolejte.
Příslovečné určení přípustky
Vyjadřuje okolnost, která by mohla ději zabránit, ale děj se přesto uskuteční. Ptáme se například: navzdory čemu? i přes co?
- Přes velkou únavu dokončil závod.
- Navzdory dešti jsme vyrazili ven.
Jak jev bezpečně poznat
Jak poznat příslovečné určení ve větě
Při určování postupujte od přísudku. Nejprve najděte sloveso, které vyjadřuje děj, a potom se od něj ptejte na okolnosti tohoto děje.
- Najděte ve větě přísudek nebo hlavní sloveso.
- Vyhledejte slovo nebo skupinu slov, která děj blíže určuje.
- Položte otázku: kde, kdy, jak, proč, za jakým účelem nebo za jaké podmínky?
- Podle významu otázky určete konkrétní druh příslovečného určení.
Například ve větě V sobotu pojedeme vlakem do Brna je přísudkem pojedeme. Ptáme se: Kdy pojedeme? v sobotu – příslovečné určení času. Jak pojedeme? vlakem – příslovečné určení způsobu. Kam pojedeme? do Brna – příslovečné určení místa.
Pozor na otázku „proč?“
Otázku proč? můžeme použít u příčiny i účelu. Rozhodující je význam. Příčina vysvětluje, co děj způsobilo, zatímco účel říká, čeho chce někdo dějem dosáhnout.
| Věta | Význam | Druh |
|---|---|---|
| Zůstal doma kvůli nemoci. | Nemoc způsobila, že zůstal doma. | Příčina |
| Šel do lékárny pro léky. | Cílem cesty bylo získat léky. | Účel |
Příklady
Příklady příslovečného určení ve větách
| Věta | Příslovečné určení | Druh | Otázka |
|---|---|---|---|
| Děti si hrály na zahradě. | na zahradě | místa | kde? |
| Zítra půjdeme plavat. | zítra | času | kdy? |
| Marie odpověděla zdvořile. | zdvořile | způsobu | jak? |
| Úkol byl velmi obtížný. | velmi | míry | jak moc? |
| Ze strachu ani nepromluvil. | ze strachu | příčiny | proč? |
| Šli jsme do lesa na houby. | na houby | účelu | za jakým účelem? |
| Za deště zůstaneme doma. | za deště | podmínky | za jaké podmínky? |
| Navzdory bolesti pokračovala v závodě. | navzdory bolesti | přípustky | navzdory čemu? |
V jedné větě se může objevit několik příslovečných určení současně. Ve větě Včera jsme rychle běželi parkem domů označuje včera čas, rychle způsob, parkem místo ve významu kudy a domů místo ve významu kam.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování
- Určování pouze podle předložky: stejná předložka může být součástí různých větných členů. Vždy rozhoduje význam celé věty.
- Záměna příčiny a účelu: obojí může odpovídat na otázku proč. U příčiny hledáme důvod, u účelu zamýšlený cíl.
- Přehlédnutí více příslovečných určení: jedna věta může obsahovat současně určení místa, času i způsobu.
- Určování podle slovního druhu: příslovečné určení není slovní druh, ale větný člen. Může být vyjádřeno například příslovcem, podstatným jménem nebo předložkovým spojením.
Pomáhá jednoduché pravidlo: nejdříve zjistěte, co daný výraz ve větě znamená, a teprve potom určujte jeho druh.
Nejčastější otázky
Na jaké otázky odpovídá příslovečné určení?
Příslovečné určení může odpovídat například na otázky kde, kam, odkud, kudy, kdy, jak dlouho, jak často, jak, jak moc, proč, za jakým účelem, za jaké podmínky nebo navzdory čemu. Konkrétní otázka závisí na druhu příslovečného určení.
Jaký je rozdíl mezi příslovečným určením příčiny a účelu?
Příčina vysvětluje, proč nějaký děj nastal: Pro nemoc nepřišel. Nemoc byla důvodem jeho nepřítomnosti. Účel naopak vyjadřuje cíl: Šel do obchodu pro mléko. Cílem jeho cesty bylo koupit nebo přinést mléko.
Může být ve větě více příslovečných určení?
Ano. Ve větě V neděli jsme pomalu šli lesem domů jsou čtyři: v neděli je určení času, pomalu způsobu, lesem místa ve významu kudy a domů místa ve významu kam.
Je příslovečné určení totéž co příslovce?
Ne. Příslovce je slovní druh, příslovečné určení je větný člen. Příslovečné určení může být tvořeno příslovcem, například přišel brzy, ale také jiným výrazem, například přišel ráno nebo čekal před školou.
Jak si druhy příslovečného určení rychle zapamatovat?
Nejlépe podle základních otázek: kde = místo, kdy = čas, jak = způsob, jak moc = míra, z jakého důvodu = příčina, za jakým cílem = účel, za jaké podmínky = podmínka, navzdory čemu = přípustka. Při určování však vždy kontrolujte také význam celé věty.